Žije-li budoucí matka ve stresu a problémech, produkuje mnoho adrenalinu, který působí proti početí. Oplodněné vajíčko se nemůže uhnízdit a pokud se uhnízdí, dochází k samovolnému potratu. Ženy těhotenství řeší IVF (umělé oplodnění), kde tato metoda nepomáhá, protože stres zde hraje důležitou roli.
Při výzkumu kmenových buněk se zjistilo, že se během svého vývoje mění podle prostředí, tzn když se kmenová buňka vstřikne do jater, stává se z ní buňka jaterní tkáně. To stejné platí o oplodnění vajíčka. Jestliže proces probíhá v těle matky, která ještě neví, že je gravidní, začne tělo vysílat pozdravné hormony (cytokyny), které vajíčko obalí a zajišťují jeho dobrý vývoj. Jestliže oplodnění probíhá uměle, tak tyto cytokiny chybí a může to mít dlouhodobý vliv na zdraví dítěte.
Také nikotin způsobuje nedostatečné prokrvení podbřišku, což vede k obtížnějšímu otěhotnění.
Stres může být způsoben vztahy v rodině a dle studií bývá spojen s komplikacemi při porodu(vakumextrace, kleště, císařský řez s narkózou nebo epidurální anestézií, předčasné porody.
Někteří lidé udávají s bolestmi hlavy udávají, že jejich porod probíhal vakumextrací, nebo kleštěmi. Některé děti mají psychické poruchy, strachy, noční můry, což může být následek císařského řezu.
Dítě, které nepláče, může být v hlubokém šoku, nebo v šoku pánevních svalů /musculus psoas/, kdy dítě sval napne, rozevře pánev aby usnadnilo průtoku krve a zajistilo si dostatek kyslíku z placenty, ale nemůže dojít k porodu, protože dítě má mít nohy uvolněné. Pak může vzniknout kýla nebo problémy s kyčlemi.
Při výzkumech hyperaktivních dětí byla zjištěna právě srdeční činnost, kdy při bušení srdce se dítě nemůže soustředit a má strach, což je mylně připisováno k poruše inteligence.
Tyto problémy by mohla řešit homeopatie i kraniosakrální terapie.
Pro dítě je také nebezpečný nikotin, protože se dostává při kouření více krve do mozku než do končetin a také děloze se dostává méně krve a tedy i kyslíku. Může to vést k předčastnému porodu, nižší porodní váze.
I z muže, který kouří se během spánku z jeho kůže uvolňuje nikotin a leží-li pod stejnou pokrývkou s těhotnou ženou, pak se nikotin pupeční šňůrou dostává až k dítěti, které je pak nuceno zvýšit svoji srdeční frekvenci
Pokud žije matka ve stresu, nebo užívá léky, dítě svoji srdeční činnost zvyšuje a pumpuje hodně krve do placenty a tím následně rychle do rukou a nohou, aby se této krve rychle zbavilo a ona se dostala zpět do končetin, kde působí negativně.
Po porodu bývají tyto děti přehnaně závislé na matce, to znamená že v děloze prožilo nějaký nedostatek a muselo tvrdě bojovat, aby si zajistilo dostatek živin. To přetrvává v psychice i po porodu-děti chtějí být stále kojeny, jsou plačtivé a mohou mít napjaté psoasy a blokované křížové a kyčelní klouby, což může vést ke zpomalenému vývoji, může později chodit, může se vyskytnout pupeční a tříselná kýla a některé studie prokázaly zvýšení srdečních nemocí v dospělosti
Napnutý musculus psoas působí problémy v pánevním dnu (průjem se zácpou), nebo v horní části těla, což u dětí může souviset s astmatem, protože bránice je příliš vysoko, což pomocí kraniosakrální terapie lze uvolnit
Zdravému dítěti při spontánním porodu stoupne adrenalin na minimální dobu, koncentruje srdeční oběh a vysílá hodně krve do mozku a srdce, sníží se tlak v končetinách a přitom se chrání mozek před nedostatkem kyslíku, takže i při složitém a těžkém porodu je mozek chráněn před poškozením.Tyto děti jsou méně nemocné a obrovské množství adrenalinu jim nejenže ochraňuje mozek, ale zapne imunitní systém a pomocí něj dozrávají dětem plíce. Při císařském řezu dítě nemá zvýšený adrenalin a nepůsobí mechanismus ochrany hlavy, což je také možná příčina traumatu.
Děti mívají často různé bolesti břicha a čím blíže k pupku dítě ukazuje, tím je větší pravděpodobnost, že problém je psychosomatického původu, čím dále od pupku, je problém závažnější
Některé děti až zvrací, což může mít původ v porodu a v odstranění pupečníku. Otto Rank uveřejnil knihu Trauma porodu, kde popisuje trauma porodu jako oddělení od matky. Od okamžiku početí je člověk schopen se něčemu učit, což se ukládá v jeho tkáních a mozku /KST pracuje s tkáňovou pamětí / a všechny vzpomínky se ukládají do paměti