Klimatizace a mikrofony a překvapení na závěr
První dorazila do Balbínky druhá. Já s třetí až o něco později a první vzkazovala, že přijde, ale neví kdy to stihne. Čekáme na ni a hospůdka se zaplňuje. Že tu bude tolik lidí, to jsme nečekali. Bubák je v dobré náladě, koncert je tradičně bez přestávky. Jen ta berunda, co sedí támhle na tom stole má podle Bubáka v tykadlech mikrofony a všechno nahrává! Teda Třetiny, až vám všechno někdy přehraju, to budou materiály! Ještě že Bubák nevěděl o těch dvou kamerách, co mám v očích! :-)
A když už jsme u očí - sice je v Balbínce nová klimatizace, ale stejně tam bylo docela dost nakouřeno, že oči štípaly a byl to jen dým, tak raději domů. První nakonec nedorazila, nějak ji pracovní oslava zmohla nebo se jí tam zalíbilo, kdo ví. Ale to nevadí, zítra nás čeká velký víkendový hudební motovýlet a tak si všechno, co jsme si nestihli nebo nemohli říct, určitě dopovíme.
Ale vraťme se ke koncertu - vstupné se vybíralo do klobouku, Bubák ladil kytaru velice rychle díky takové malé televizi připevněné na hmatníku, jen jsem trochu nepochopil jeho vnímání času, když prohlásil, že můžem hrát až do rána, že na to máme ještě půl hodiny. Uteklo to jako voda. Najednou bylo (nebo snad bilo?) 10 hodin v ráji - v jednom z hudebních pražských RaJů. A tak to bylo (tady určitě ne bilo) pro dnešek všechno.
Všechno? Dobře, čekalo nás ještě jedno překvapení v podobě dvou známých tváří v předsálí. Tak tedy jedno společné vítací i loučící ahoj Šao a ahoj Jirko a už opravdu mizíme!
Title
(Kačka, 13. 8. 2008 12:09)