Dobře utajená první řada
Osoby a obsazení:
- Orsino – Lukáš Jůza
- Viola/Cesario – Veronika Korytářová
- Sebastian – Jindřich Nováček
- Antonio/Kapitán – Přemysl Houška
- Olivie – Jana Šulcová
- Marie – Eva Lecchiová
- Pan Tobiáš Říhal – Martin Polách
- Ondřej Třasořitka – „lev“ bohužel nevím jméno… minule ho hrál Jiří Doseděl
- Malvolio – Ladislav Dušek
- Šašek – David Punčochář
- Fabian – Václav Jílek
- Curio – Marek Štulír
- No a my, láhev Metaxy, ostatní diváci – někteří otrávení a někteří nadšení, Berunda, Karrel a spousta komparzistů
- Jelena pane?!
- Čemu se podobá opilý člověk? Utopenci, šílenci a bláznovi. První doušek přes míru z něho udělá blázna, druhý šílence ave třetím se utopí.
- Nebýt po půlnoci v peřinách je vlastně jít spát časně.
- Zpěv a tanec. Nemáte ani špetku taktu! Tak to prrr! Takt jsme drželi jedna radost.
- Někdo se velkým narodí, někdo si velikosti dobude a někomu velikost padne do klína.
- Tohle je její P.R.D.
- Pojď sem. Natáhni si tenhle hábit a ty vousy.
- Neboť jak ten starý poustevník z Prahy duchaplně řekl…
- Schovejte se všichni tuhle za keř…
A to je jen pár nejlepších. Nejraději bych si to celé nahrál a smál se tomu pořád dokola. Je to výborné představení. Nedivím se, že nestačilo na něj jít jednou. Jedna z nejčastěji inscenovaných Shakespearových her. Moderně pojaté. Kostýmy, ve kterých by se dalo normálně venku chodit – tedy až na žluté punčocháče a podvazky křížem. Tetování, náramky a různé doplňky. Krásný stylový pankáč. Těhotná herečka, která se vám dvě hodiny snaží namluvit jak je cudná. Střílení šampaňským na terč. Schovávání se za „keř“. Někdy až bolestivé. Králíkárna a v ní druhý pankáč. Zkouška mikrofonu a pěkná písnička. Jediné, co si z ní ale pamatuju je verš, že prší čím dál víc. A pak se celá zápletka rozuzlí. A představení končí. Netrpělivě jsme čekali na předávání kytek. Snad se ta naše nerozbije. No ale my už se museli zas schovat, protože se v sále rozsvítilo. Herci děkovali, dostávali kytky a dary, rozhlíželi se po hledišti…ale marně. Halt pod svícnem je největší tma. Tak aspoň jednou nás bylo všech 6 někde téměř inkognito. To se hned tak nestane.
Derniéra se povedla. Vůbec se nedivím Třetinám, že na tom byly víckrát. Když máte přes den smutnou náladu, tak byla tahle hra výborným lékem. Tak jsme se dlouho nezasmáli a to už jsme ty scénky znali. Prostě bezvadné představení. A kdy že bude ten muzikál s písněmi Jarretu???
Zapsalo Karrlátko č.2
Karrlovu reportáž z premiéry si můžete přečíst tady a jeho následné dobrodružství se šálem zas tady.