Bouřka
Milé děti, hezky se posaďte a poslechněte si pohádku o tom, jak strejda Karrel a pár tet vyrazilo na jeden nevšední koncert. Ono by se sice mohlo zdát, že koncerty Jarretu už zevšedněly, ale nenechte se poplést. Ty nezevšední.
Začalo to dávno (asi tak 2 měsíce) před samotným dnem D. Když třetí vykoupila skoro třetinu lístků. (Tohle je sice trošku pohádková nadsázka, ale co ... kdopak počítá drakům hlavy, že? Ano, matfyzáci určitě, ale my se budeme tvářit jako normální lidi.) Odpoledne toho významného dne se vyvíjelo velmi zajímavě. Třetiny byly rozprchlé po celé Praze a tentokrát se nebyly schopné sejít ani kvůli jídlu (to je událost, co?)
První bouřkový čas před koncertem trávila v tramvajové zastávce, kde se snažila přesvědčit sebe a Simču, že ty tři metry k otevřeným tramvajovým dveřím nejsou v té průtrži nepřekonatelné. Přesvědčovala se asi půl hodiny ... přece jen ji odrazovaly okolo letící deštníky, proudy vody valicí se po tramvajových kolejích a taky jeden sympatický mladík (taky)čekající až ta průtrž přejde.
Druhá bouřkový čas trávila na veleduležité ft schůzce.
A třetí? Ta ani nevěděla, že nějaká bouřka je. Seděla si v klidu už v Balbínce.
Jejej milé děti .. já jsem zapomněl říct jednu veledůležitou věc, že ten večer, kdy byl koncert Jarretu, byla v Praze hrozná bouřka. :) Stromy, lidi, deštníky, noviny, tramvaje ... lítalo všechno - i to co nemá peří.
A jak pohádka pokračuje? Když se všechny tři Třetiny sešly i se čtvrtou a dalšími kamarády, obsadily jeden velký stůl a čekaly na začátek koncertu (čeho taky jiného, že?) Začátek si lehce vynutily potleskem a potom už jen poslouchaly a užívaly si pohodu i nepohodu (tam bylo lidí), vydýchaný vzduch, víno, pivo, párky a hlavně ... muziku. Písničky staré i nové. Hlučné i tiché. V úpravě bez bordelu i s bordelem.
A potom zazvonil zvonec a koncertu i pohádky je konec.
Závěrečný přídavek hrál Marek od baru a přivodil si tím velmi nepříjemný zážitek. Ale protože jsem brouk, tak mlčím jako hrob. A Marku ... věř mi, že to nebylo tak hrozný.
PS: Ano .. samozřejmě jsem měl pochybnosti jestli se tam poskládají. A určitě nejen já. Ale zvládli to. A to už je opravdu všechno. Dobrou noc.
PSS: O tom, že první jednou někde zapomene i hlavu psát nemám, že? :)
Komentáře
Přehled komentářů
A ten zvkuař! Už jste někdy viděli, aby zvukař lezl za svůl pult přes stůl? I když on to byl vlastně zvukařův asistent, však to celé zvučil Karrel! A ani se nepochlubil! :-))
zvukař
(Olina, 9. 7. 2008 11:02)