PAMĚTNÍ KNIHA 1919-2019
ALMANACH T.J. Sokol Malíkovice
1919-2019
1919 -1929
Tělocvičnou jednotu Sokol založilo v naší obci krátce po první světové válce v roce 1919 několik občanů v čele s řídícím učitelem Josefem Dostálem, Antonínem Berchou -zahradníkem, V. Lukášem-studujícím, Josefem Bartouškem – rolníkem, Josefem Hercingrem- strojním zámečníkem, Františkem Žákem obuvníkem a Jaroslavem Čečrdlem- obuvník . O počátcích činnosti Sokola se nedochovaly záznamy a z dnes žijících občanů si na toto již nikdo dobře nepamatuje. Stanovy byly vypracovány a odsouhlaseny pod číslem 8-A-944 ai 19 čz.spr.p.104692 Zemskou správou v Praze pod názvem „ Tělocvičná jednota Sokol se sídlem v Malkovicích „ .Členská základna byla 91 členů a členek. Spolková místnost byla v hostinci br. Aloise Žáka v Čanovicích čp.10
Z činnosti byly pořádány zejména plesy, akademie, vycházky, divadelní ochotníci sehráli až pět představení za rok, okrskové a veřejné cvičení u ses. Malcové, silvestrovská zábava. Nacvičovalo se na slet v Praze na Letné v 1920. Z výtěžků byla pořízena hrazda, bradla, žíněnky, a můstek. Zřízen stavební fond a započato vyvlastnění pozemku na výstavbu budoucího sálu sokolovny. V roce 1922 nové jeviště. Byla rovněž založena knihovna jednoty. První poznatky o činnosti můžeme čerpat z pamětní knihy, která byla až v březnu 2019 předána ses. Vencové současné jednatelce. Započata stavba sokolovny 3.6.1925 a všichni svorně stavěli a zdarma. Na stavbu byla založena finanční půjčka od členů. Již 20.6 byl položen základní kámen a zazděn do západní strany budovy v rohu. V kameni je uložena listina jednající o koupi, stav členstva. Dne 6.9.1925 byla slavnostně otevřena Sokolovna a předán prapor, který vyrobily a darovaly ses. Svobodová Anna z Čanovic a Věra Šašková z Malíkovic. Průvod vyzdobenou obcí čítal přes 500 osob, vyhrávala vojenská hudba, pochodovali legionáři, slavnost zakončena cvičením na dvoře Josefa Svobody v Čanovicích a posléze taneční zábavou. Cena materiálů a některých prací 32 456,67 Kč V roce 1927 se pokračovalo na instalaci elektrického osvětlení v Sokolovně. Vyměněna byla prkna pod parketami. Sokolník byl v té době br. Jícha František. Zemská politická správa udělila 23.1.1928 povolení na zřízení Bio Sokol br. A. Čečrdlovi.
1929 -1939
další 10 ti letí ve kterém byl zvolen sokolníkem František Žák, od roku 1933 pan Doušek z Hřeštic . IX Slet všesokolský 1932 Strahovský stadion pro 180 000 diváků tam cvičilo našich Malíkovických 10 žáků,8 žákyní, 1 dorostenec a 3 bratři a 4 sestry. Sokolovna byla pojištěna u Hornické pojištovny. Letní cvičiště na přední části svého pozemku kat. č. 100/12 legalizováno. V prosinci 1937 byla hostinská a trafikantská koncese převedena na Sokol. X. Všesokolský slet v Praze, na který se v Malíkovicích také nacvičovalo včetně zkoušek v okolních jednotách, na každém plácku. Cvičení, hockey, bruslení, divadla, šibřinky, Máje, posvícenské besídky, výborové schůze, kurzy. Hned po X. světovém protiválečném sletu v roce 1938 byl štafetový běh členstva z Řisut do Čanovic ve 100% účasti žáků a dorostenců.
Poslední zápis v pamětní knize z roku 1938
„ Po dobu mobilisace ubytováno bylo na sále naší sokolovny vojsko.
1939 -1949
Ve válečných dobách hlavně v roce 1941 kdy nařídil Heydrich úřední rozpuštění spolku, byly odstraněny z budov sokoloven nápisy, sochy, busty z inventářů obrazy, knihy, prapory. Během Pražského povstání 1945 našlo smrt mnoho bratří sokolských. Sokolská idea byla obnovena krátce po skončení druhé světové války a v roce 1948 byl poválečný XI. Všesokolský slet na Strahově. V neděli 23. ledna 1949 se konala v kladenské sokolovně ve velkém sále ustavující schůze okresního výboru Sokola. Tak byla přebudována župa Budečská v sokolský okres Kladno. O úplném rozpadu Sokolské župy Budečské rozhodlo zanedlouho i předsednictvo ONV a OAVNF, které na svém zasedání dne 25. července 1949 iniciovalo v praxi zákon č. 187/4 Sb., který schválilo Národní shromáždění dne 14. července 1949.
1949 – 1959
Tradici Sokola se podařilo zachovat jen díky Ústředí československého sokolstva v zahraničí. Ale v roce 1956 bylo vše jinak.
Sokol se zrušil a zřídil se ČSTV. Sportovní činnost pokračovala v nácvicích na spartakiády v rámci tělocviku na školách. Příprava 1 spartakiády začala již v roce 1953, Strahově 1955 se nacvičovalo 29 skladeb, na nichž vystoupilo přes 1 690 000 cvičenců. Vystoupení na Strahově bylo rozděleno na Den mladých, Den dospělých, Den Svazarmu a Den ozbrojených sil. Kromě toho se konala řada dalších spartakiádních sportovních a turistických akcí a spartakiádní Festival lidové umělecké tvořivosti.
V Malíkovicích byla uzavřena nájemní smlouva na pohostinství v roce 1950 pan Holc z Drnova vč. bytu a opravena střecha nad sokolovnou.
Od roku 1955 provozovala hostinskou činnost Jednota Lidové spotřební družstvo .
Oprava budovy sokolovny byla zadána v roce 1957, ale není žádná zpráva, zda bylo opraveno.
1959- 1969
ČSTV povolilo zařazení oprav „sokolovny“ v březnu 1965. V září 1966 pan Štiller žádal ONV Kladno o adaptaci sokolovny a v únoru 1967 žádal p. Lafant V. na MNV Malíkovice na opravu střechy .
Jednota ČSTV Malíkovice ruší pole sokolské k výstavbě bytových jednotek 23.10.1967
ČSTV pronajala hostinec za 1000/rok Jednotě Kladno, nájemné nejde na vrub TJ. Také proto nechce a nemůže TJ vést odpovědnost za stávající stav. Opravy svépomocí nestačí k zachování bezpečnosti a budova č.p. 10 je v pomalé devastaci.
Byla provedena inventarizace, nářadí i náčiní zdevastované jeviště podmáčené, hygiena špatná, pozemky využívá JZD bezplatně.
Sokolská župa Budečská v roce 1968 nebyla obnovena vůbec, na rozdíl od některých jednot, jejichž činnost se však nestačila ani rozběhnout. Než jsme mohli cokoliv podniknout, byl tu 21. srpen 1968 a s ním vstup cizích okupačních armád do naší země.
První sokolský prapor navrhl a namaloval Josef Mánes. Prapor je vyroben z hedvábí, na bílé straně, lemované slovanskými motivy, je umístěn velký nápis Sokol, na opačné červené straně pak najdeme bílého sokola v letu a nad ním heslo Tužme se. Při jeho slavnostním křtu, který se odehrál 1. června 1862 v sále Apolla (který pro Sokol pronajal sám Fügner za 1800 zlatých ročně), se nechala spisovatelka Karolína Světlá inspirovat starořeckým učením kalokagathie a pronesla památná slova: „Ve zdravém těle, zdravý duch!“.
1969-1979
Byl založen odd. stolního tenisu, Staněk Miroslav -1955,
Pich Ladislav -1947, Kemr Libor -1957, Pich Zdeněk-1950,
Mühlfeit Karel -1948, Mička Josef-1953 a Kytka Jaroslav 1949.Oddíl pilně hrál přátelské turnaje i na betonových stolech.
Restaurace v přední místnosti je využívána .
Pořádány jsou koledovačky, máje, pěkné, zábavy, kulturní akce.
V dubnu 1975 byla vypracována studie na opravu WC na severní straně pod bytem sokolníka panem Formánkem z Drnku.
Nebylo realizováno, vybudovány byly pouze žlábky na suché WC svépomocí.
Celkový počet členů je uváděn 25 mužů a 8 žen.
Cena nemovitosti 714 080,- Kč, drobné předměty a vybavení 1 377,-Kč pokladna 102,20 na účtu 21 565,90 Kč,
Příjem za nájemné pole 100 Kč/ rok
Archiv z období 1979 -1989 není k dohledání.
1989-1999
Obnovení Sokolské župy Budečské po listopadu 1989 v Kladně
Již v lednu 1990 byla Česká Obec Sokolská opět registrována a s ní Župa Budečská k ní jako Jednota patříme. Jsou soudně uplatňována práva vlastnická k navrácení majetku Karlem Mühlfeitem
Administrativní řízení s povinnými výpisy z evidence dle listu vlastnictví čp.10 v Čanovicích sokolovny, pozemky 52/3, 162/3,1 63/1, 100/14.
Byla svolána Valná hromada, a zvolen starostou K. Mühlfeit
jednatelem Vl. Zahradník, náčelníkem R. Kurka a hospodářem br. Kolbuch. Členstvo Charvát Luboš, Charvát Tomáš, Vitouš Zdeněk, Elicar Petr, Dragoun Petr, Tlustý Libor. Od roku 1991 měli sokolové pronajatý sál MNV na produkce filmů a zábav.
Sokolovna byla zdevastovaná a opuštěná.
Poslední den 1992 byl i posledním dnem existence Československa.
V Česku se v roce 1994 po 46ti leté přestávce konal na Strahovském stadionu XII. Všesokolský slet. V Malíkovicích zakládající členi zatím pilně pracovali na odvozu sutí, odstranění havarijního stavu budovy, pozemků, plotů, vyřezání náletů. Zbudovala se klubovna na západní straně pod jevištěm s vlastním vchodem, sociálkou, opravil se krb, stoly, lavice, vybudováno zastřešené venkovní sezení, plácek až k rybníčku, rožnilo se, hrály se šipky, kulečník, volejbal na okresní úrovni, a nohejbal na hřišti, turistické výlety, plavání, společenské akce s oslavami jubilantů, společné kulturní akce. Finance byly ze sběru železného šrotu, placení členských známek a podpory od Župy Budečské na TVZ. Veškeré práce byly zdarma. Materiál byl přinášen členy-co doma jaksi přebývalo ….za odměnu přijdˇ…… a přines pytel cementu, trámeček, pár cihel.
1999 – 2009
Členská základna se hned zpočátku rozrostla Řezníčková Míla, Kurková Gábina, Vencová Marie, Kurková Hana, Venc Vladimír, Hora Jaroslav, Stýblo Pavel, Mach Luboš, Machová Jiřina, Staněk Arnošt, Sýkora Jaroslav, Němec Jiří a bylo nás 22.
XIII. Všesokolský slet jsme pouze sledovali. Nechali jsme vypracovat znalecké posudky, založili účet u Spořitelny, podali žádost na Župu Budečskou o grant na provoz a opravy. V mezičase se cvičil aerobik, registrován oddíl stolního tenisu a volejbalu, uspořádali jsme uklízecí „Čarodějnice“ Dětské dny s hasiči, Pohádkové lesy, zájezdy na Okoř, plavbu parníkem do pražské ZOO, Sněhurka a 7 trpaslíků, Mikulášské nadílky, Hokejová utkání sokolové -občani, Silvestrovská posezení, zdravotní přednášky. Vybudovali jsme svépomocí kanalizaci i vodovod k sokolovně. Odskočili si na Country festival u Vávrů na Hvězdě, na autodrom Most na tahače European Truck Racing. V naší práci nám hodně pomohl Obecní úřad i finanční podporou. Noví členi přibývali jako houby po dešti Kalinová Monika a Kalina Milan, Perner Pavel a Pernerová Hana , Šťastný Robert s manželkou Evou, Ulrichová Zdenka, Vencovi Jan, Saša, Vojtěch a Soňa, Horová Iveta, Elicarová Hana , Charvátová Věra, Stýblová Irena. Měchurová Petra, Hartychovi Marie a Mirek, Jakub Horák, Spichenko Venuše, Kraus Václav, Uhlíř Marian, Suchopárek Martin Slapničková Lucie, Čečrdle Richard, Kostřábová Monika, Máček František, Michna Oldřich, Sýkorová Pavla, Karel Majer a Jana Majerová, Kalousová Radka, Král Ladislav, Král Tomáš, Slapničková Veronika, Charvátová Jitka. V počtu 58 jsme lehce zvládli do konce roku 2005 volejbalové turnaje v Bilichově, Buštěhradu, Slaném, Křivoklátském kolečku. Vysadili jsme na bývalé skládce 100 borovic a modřínů. Celý rok 2006 v duchu XIV.SLETU my jsme necvičili, ale pomáhali na Kladenském sletu 18-19.6. jako pořadatelé. Naše nová mládež vyklízela sokolnický byt, kde byl nalezen archivní materiál, budujeme, opravujeme, v srpnu 2007 výkopové práce na stavbu kotelny a komína na který jsme dostali grant z MŠMT.V roce 2007 jsme vyhlásili v obci soutěž o nejkrásnější slunečnici ocenění pro Zdenka Picha. V Rakovníku na turnaji Czech Bum bác ballu hlavně náš dorost vyhrál 3 poháry, 2 zlaté a stříbro, a další v Peruci opět zlato a bronz, v Praze na Kampě Tyršův dům zlato… Na atletice na Sletišti Kladno se umístili naši Mittelbach Pavel a Krym Jan na prvních místech. Konečně jsme mohli mít oddíl všestrannosti mládeže Charvát Lukáš, Krym Jan, Mittelbach Pavel, Elicar Petr jun. Strejc Tomáš, Kalina Marek, Slapničková Veronika, Havelka Václav, Klíma Filip, Kalina Martin, Majerová Jana, Skoupá Eliška, Hartych Míra, Elicarová Michala, Sládek Jakub, Dominik Hora všichni krom sportů pomáhali s opravami. Zapojili jsme se do sokolského Sokolení. Absolvování cvičitelského sokolského kurzu. V národním archivu v Praze jsme bádali a hledali něco o historii jednoty. Pan Novák z Malíkovic přinesl historické originály přihlášky a evidenční listy členů z let 1919-1938. Členská základna se zvýšila o nové členy Radku Tlustou, Jana a Alenu Falařovi, Jaroslava a Moniku Mittelbachovi, Stýblo Pavel jun. Zuzanu Hancovou Stýblovou, Vencová Věra, Veselý František, Vysoudil Tomáš, Mička Josef. Samozřejmě, že někteří členi z našich řad časem vystoupili.
2009-2019
Desetiletí, které hodně znamenalo nejen pro sokoly, ale i celou obec Malíkovice, velmi dobrá spolupráce s Obecním úřadem. Generální oprava sálu sokolovny, nová kotelna a komín, posilovna, sociální zařízení a šatny, nová střecha nad sálem, vybroušení a oprava parketové podlahy, v chodbách dlažby, obložení stěn, dělicí sítě od sportovní části a hostinského zázemí-klubu, opraveno jeviště, koupeno kvalitní ozvučení sálu, vybudování klubovničky pro děti, výměna některých oken a dveří, ekologický automatický kotel, konečně střecha nad sokolovnou v roce 2019.
Členi naší jednoty přispěli v roce 2010 finanční sbírkou na odstranění následků po povodních Jednotě v Chotyně z Župy Ještědské. Ze sportů a všestrannosti pro členy a oddíl seniorů, volejbal, stolní tenis, kulečník, šipky, turistika, bowling na Kladně i ve Slaném pro dospěláky i děti, Nordick Walking, pétanque, šachy,
Neckyády v rámci obce se sportovním zaměřením a propagaci sokola
Vysadili jsme Lípu svobody v Čanovicích v rámci 100 let výročí
Máme řádné pojištění nemovitosti, platíme jako všichni spotřeby el. energie, vodné, stočné, popelnice, poplatky za televizi hlavně z našich výdělků a poplatků a hygiena v sokolovně je samozřejmostí.
S dětským oddílem jsme zapojeni do programu“ Svět nekončí za vrátky“ pořádaný ČOS.
Žádáme o dotace na akce pro děti Přemyslovské střední Čechy o.p.s. Malý Měšec, velmi vydařené Pohádky na Hvězdě, Co má vědět správný Čech, Aktivní občánek, velikonoční a vánoční dílničky, pořádáme představení pro děti v divadle Slaný, kino ve Slaném, Klaun párty, čtvrteční cvičeníčka s atletikou a šikovné ručičky pro předškoláky, které vede Máša Hartychová.
Jezdili jsme na plavecký kurs do bazénu v Tuchlovicích. Plníme krmítka pro ptáčky v rámci akce „Rozloučení s broučky
„ dýňujeme“ pečeme na vánoce perníčky-Jména dětí v oddíle
neuvádíme.
Spolupracujeme se spolkem Svatojánci – letní příměstské tábory v sokolovně.
Jezdíme na výjezdní turistické zasedání po naší České zemi pod stany, pořádáme i letní společné letecké dovolené v zahraničí.
V roce 2012 slavnostní otevření sálu s váženými hosty starostou obce Ing. Jančou, starostou Župy M. Davidem, starostou města Slaného
I. Rubíkem, Standou Berkovcem za média.
Slavnostní den kdy nás 9.11.2012 navštívila i starostka České Obce Sokolské Hana Moučková, máme od ní pochvalný zápis v kronice.
Památný den Sokolstva 8.10. vždy uspořádáme akci Sokolská světla- ta pouštíme na místním rybníce s dětmi, Noc sokoloven probíhá dle dispozic ČOS, Sokol spolu v pohybu MOVE Week cvičení Tabata pro ženy a dívky.
XVI. Slet v Edenu nácvik 1 členky na sokolskou skladbu
Princezna Republika 2018 a opět jako pořadatelé na Župním sletu na Kladně Venc, Vencová, Hartychová.
Ze společenských akcí máme za sebou několik koncertů a muzikálů, divadla. Chceme se zapojit do projektu „Sokolská kapka krve“.
Veškeré náklady jsou hrazeny hlavně ze získaných grantů z ČOS, MŠMT, SZIF, Dotace Župy Budečské, Přemyslovských středních Čech o.p.s. ve Slaném, ale také i ze zisků hostinské činnosti na kterou máme placenou koncesi, plesy, zábavy, oslav jubilantů, sportovně zábavných a společenských akcí, příspěvku na provoz z Obecního úřadu, výběru členských a oddílových příspěvků, sponzorských darů a vlastních vkladů členů, prodeje nevyužívaných ploch, proplacení akce Můj klub z MŠMT - velké papírování, vyřizování.
Máme nový vlastní historický prapor jednoty, který bude představen 28.9.2019 a zveme co nejvíce příznivců v tento den od 15,00 na přátelské setkání nejen sokolů ale samozřejmě všech občanů obce, bývalých členů a jejich potomků.
Doplnění pamětní knihy, uspořádán je i archiv.
Všem patří upřímný dík za jejich přátelství, lidskost, práci, mravní a společenskou odpovědnost, aby se chránil sport před zneužíváním pro politické a komerční cíle. Dnešní finanční stav je díky členské základně ve vybavení inventář za 240 576,- sokolovna má hodnotu 3 606 264, účet je vyrovnaný.
V historii Sokola se v jeho řadách vystřídala celá řada obětavých činovníků, funkcionářů, cvičitelů, trenérů a řadových členů.
Členstvo k 1.1.2019 je v počtu 49 z toho 15 dětí do 15 ti let. Nelze všechny členy vyjmenovat a nebylo by ani spravedlivé někoho opomenout,což se stane a ne s úmyslem.
*********************************************************************************
Sokol (Česká obec sokolská) je označením českého tělocvičného spolku, který v historii české a slovenské tělovýchovy zaujal pozici nejen největší, ale také nejúspěšnější tělovýchovné organizace. Za zakladatele Sokola jsou považováni Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner Oba zakladatelé spolku od počátku propagovali jeho naprostou apolitičnost a kladli si za cíl fyzický a morální růst českého národa. Tradice sokolských sletů odstartovala v roce 1882 první jubilejní slet a zacvičilo 696 cvičenců na Střeleckém ostrově v Praze a další II. slet až v roce 1891 jako doprovodnou akci Jubilejní výstavy v Královské oboře s 2300 cvičícími. III. Slet 1895 spjatý s Národnostní výstavou a byl již na Letenské pláni, kde poprvé cvičil dorost i sokolská jízda ,cvičících mužů 4200.
IV slet v 1901 opět na Letenské pláni kde včetně žen cvičilo 9000 cvičenců . V roce 1907 se konal V. slet kde bylo 10 000 cvičenců nejen Čechoslováci, ale i ze Slovinska, Srbska, Chorvatska, Bulharska, Ruska, Francie, Belgie, Itálie, Lucemburska, Maďarska , Holandska a Ameriky. Na VI. sletu v roce 1912 byl na Letenské pláni vybudován 14ti hektarový areál pro 100 000 diváků. Cvičilo 11 340 sokolů a 5612 sokolek. Po první světové válce již v roce 1920 VII. slet opět na Letné 50 000 cvičenců včetně armády. Velkou pozornost věnoval sletu president T. G. Masaryk Na Strahově byl vybudováno hlavní cvičiště pro 144 863 cvičících na VIII.SLET v roce 1926 a 5.července věnoval prezident T. G. Masaryk vlajku sokolům ,která vévodila průvodu Prahou z 53 sokolských žup na Staroměstské náměstí. IX. Slet 1932 byl věnován 70.výročí vzniku Sokola. Strahovský areál byl přebudován. takže tribuny Masarykova státního stadionu mohly pojmout 180 000 diváků. Celý slet byl přímým přenosem československým rozhlasem i do zahraničí. Svět tělovýchovy Sokol obohatil výstavbou závodních drah, sportovních hřišť a tělocvičen (sokoloven), které se staly neoddělitelnou součástí každého českého a moravského města nebo větších i malých obcí. Strahov zaznamenal v roce 1938 během světového protiválečného X.sletu svou největší návštěvnost kde se účastnilo 348 086 cvičenců a 2,3 milionů diváků. Dominantní skladba byla Pecháčkova „ Přísaha republice „. Ne jen letní slety, ale i zimní sporty v lyžování, soky na lyžích, slalom, hokej, krasobruslení mužů a žen ,župní a krajské slety, nácviky v jednotách, školní žactvo a dorost, středoškolské hry, běžecké maratonové štafety Praha -Lány.
Sokolský duch vládl i v Československých legiích. Za svou pomoc při vzniku Československa byl Sokol často nazýván národním vojskem. Díky českým emigrantům a sokolské misi se sokolské hnutí rozšířilo do zemí západní Evropy, USA a ostatních slovanských zemí. Po vzniku protektorátu ČOS přestala s nacionalisticko -ideově-brannou činností a výchovou. Oficiálně se věnovala pouze tělovýchově, kultuře a osvětové činnosti, čímž se snažila krýt Obec sokolskou v odboji. „Akce Sokol” byla odstartována v noci ze 7. na 8. říjen 1941 a týkala se zatýkání vysokých sokolských funkcionářů, župních tělovýchovných a okresních činitelů. Celkem bylo zatčeno kolem 1 500 sokolů, z nichž velká většina putovala rovnou do Malé pevnosti v Terezíně a potom do koncentračního tábora v Osvětimi. Ještě téhož večera podepsal Heydrich úřední rozpuštění spolku »Česká obec sokolská« Do 8. prosince musely být ze sokolských nemovitostí odstraněny všechny upomínky na Sokol: nápisy, busty, sochy, obrazy, fotografie, kroniky, prapory.
Počet sokolských členů v odboji není znám je však známo, že členem Sokola byl Jozef Gabčík, který se podílel 4.6.1942 na atentátu na Heydricha. V letech 1939 – 1945 bylo vězněno 11611 členů ČOS, z toho zavražděno 1 212. Jinak zemřelo dalších 2 176.Během Pražského povstání 5.-8. května 1945 našlo smrt dalších 589 sokolských příslušníků.
Předsednictvo tzv. „Ústředního akčního výboru Národní fronty” rozhodlo 27. února 1948, že jedinou tělovýchovnou organizací bude Sokol. Již v roce 1948 se konal poválečný XI. všesokolský slet na Strahově.
V roce 1956 se zrušil Sokol a v březnu 1957 zřídil Československý svaz tělesné výchovy a sportu, který existoval až do roku 1990. V roce 1955 po 5ti letech ČSTV navázal na mnohaleté sokolské tradice zorganizováním celostátních spartakiád a dalších v rámci tělovýchovy na školách, ve vojsku, žen i mužů
Tradici Sokola se podařilo zachovat jen díky „Ústředí československého sokolstva v zahraničí”. O obnovu Sokola se sokolové pokoušeli v období pražského jara 1968.
V roce 1990 došlo k znovuobnovení Sokola a k navázání na jeho programové tradice. Česká obec sokolská (ČOS) patří v České republice k nejpočetnějším občanským sdružením a dnes zapsaným spolkům jako neziskové organizace. Členská základna čítá kolem 200 000 dobrovolných cvičenců nejen na sletech v letech 1994, 2000, 2006, 2012, 2018. Členové se věnují nejen sportu a pohybovým aktivitám, ale také kulturní, společenské a osvětové činnosti. Základními organizačními jednotkami ČOS jsou tělocvičné jednoty, sdružené do 42 sokolských žup. Nejvyšším celkem a zároveň zřizovatelem je ČOS.
V roce 2012 Sokol oslavil 150. výročí svého založení v letošním roce 2019 již 157 let . Pažme, tužme Vlasti služme. To je stručný program Sokola. V roce 1862 vznikl a od té doby patří k historii českého národa.
Naše Malíkovická jednota od založení v roce 1919 má 100 let
„Sokol byl – je a bude !!!„
Heslo je stále platné
ilv