Optimalizace sítě nemocnic v ČR
Optimalizace sítě nemocnic v České republice, stav v okresu Strakonice
předneno předsedou ČLK Strakonice MUDr. M. Pelíškem na okresním shromáždění OS ČLK Strakonice dne 29.10.2012 na úvod diskusního bloku, kterého se zúčastnili Ing. Hlachová, ředitelka regionální pobočky VZP a MUDr. Bc. Tomáš Fiala, MBA, předseda představenstva Nemocnice Strakonice, a.s.
Úvodem bych shrnul několik dobře známých faktů.
Zdravotní pojišťovny nejprve odmítly automatickou prolongaci smluv, které tím fakticky všem nemocnicím k 31.12.2012 vypověděly. Dne 20.6.2012 podepsalo Mz se zdravotními pojišťovnami Memorandum o restrukturalizaci lůžkového fondu za účelem jeho optimalizace. Zdravotní pojišťovny se v tomto textu zavazují vůči svým smluvním – obchodním partnerům postupovat jednotně.
Vzhledem k tomu, že konec roku se blíží a nové smlouvy zatím nejsou na stole, se zřizovatelé regionálních nemocnic, které se zdají být nejohroženějšími, v dané situaci spojili s lékařskými a zdravotnickými odbory i s organizacemi pacientů a společně vyhlásili různé petiční akce za zachování stávající sítě lůžkových zdravotnických zařízení.
Otázkou samozřejmě zůstává, zda skutečně potřebujeme v České republice optimalizaci lůžkového fondu a hlavně v jaké míře a jakým způsobem ji provést.
V posledních letech dochází ke spontánní redukci počtu akutních lůžek, za poslední 4 roky se měl počet akutních lůžek snížit o více než 5200, v tomto roce došlo také k další redukci. Podle informací od některých členů Správní rady VZP vyplývá, že k 1.9.2012 měla VZP nasmlouváno již jen 50.919 akutních lůžek. Skepticky nutno dodat, že otázkou zůstává, jak velkou úsporu prostředků zdravotního pojištění to znamenalo.
Navíc je všeobecně známo, že malým nemocnicím v rámci DRG systému platí pojišťovny zhruba 2x méně za stejnou péči. Pacientů ze zrušených nemocnic neubude. Jen je bude nutno léčit v těch dražších.
Platba za tzv. státní pojištěnce (což představuje 6,1 milionu obyvatel) zůstane 4. rokem ve stejné výši 723,- Kč. Naopak sledujeme debaty ohledně možného dalšího navýšení DPH, což by znamenalo zvýšení nákladů zdravotnických zařízení.
Chceme-li se podívat, jak to s nemcniční zdravotní péčí vypadá za hranicemi České republiky, můžeme k tomu využít například ročenku společnosti HOPE (European Hospital and Healthcare Federation). Z ní mj. Vyplývá, že mezi roky 1998 a 2008 vydávaly evropské země na zdravotnictví v průměru 8,5% HDP. Nad 10% to bylo Rakousko, Francie, Německo, pod 7% Kypr, Estonsko, Litva a Lotyšsko. Česká republika podle ÚZIS vydala v roce 2008 7,1% HDP na zdravotní péči. Průměrné roční výdaje na obyvatele byly v celé EU 2877 dolarů, v zemích E-15 (tzv. staré země EU) 3320 dolarů, v roce 2008 v České republice byly průměrné roční výdaje 1527 dolarů.
Za nemocniční péči se v přepočtu na obyvatele vydává v EU 34,9%. Nejméně v Portugalsku (19%) a Slovensku (21%), nejvíce Lotyšsku (52%). U nás je to 34%.
V roce 2008 byl v Evropě průměrný počet nemocnic 2,6 na 100 tisíc obyvatel, nejméně v Holandsku 1/100 tis. obyvatel, nejvíce ve Finsku 6/100 tis. obyvatel ( v ČR 1,8). Průměrný počet lůžek byl 530 na 100 tis. obyvatel – nejméně ve Španělsku 320, nejvíce v Německu okolo 800 (v ČR 604).
Ve sledovaném desetiletí se nepochybně zvýšila produktivita nemocniční péče, což je parametr měřitelný např.průměrnou délkou doby hospitalizace. Průměrná doba hospitalizace se v roce 2007 pohybovala mezi 5 až 8 dny. V ČR byla průměrná délka hospitalizace v roce 2007 7.4 dne.
Tato statistická čísla je však nutno dát do dalších souvislostí.
Podíváme-li se na evropskou populaci, tak vidíme, že narůstá od šedesátých let 20. století, byť se růst zpomaluje, v letech 2000 až 2008 byl přírůstek obyvatelstva 3%, do roku 2035 by mělo přibýt dalších 5% obyvatel, do roku 2060 se potom počítá s mírným poklesem. Dojde však k podstatné změně ve věkové struktuře. Osob starších 65 let bude v EU v roce 2060 více než 30% oproti 17% v roce 2008. Počet osob nad 80 let bude růst z 4% v roce 2004 12% v roce 2060, v České republice se předpokládá nárůst počtu 80letých obyvatel o 133%. Tento demografický vývoj povede samozřejmě k vyšší poptávce po zdravotních a sociálních službách.
Je jednoznačné, že při úvahách o redukci nemocniční sítě, je nutno brát v potaz i tyto aspekty, aspekty dalšího demografického vývoje. Už v minulosti jsme opakovaně v různých sférách naší společnosti zaznamenali, že od stolu se dá ledacos snadno zrušit, ale velmi těkžo se něco znovu buduje.
Jsem rád, že dnes můžeme vést konkrétní diskusi na téma optimalizace akutní péče ve strakonickém okrese, která, jak pevně věřím, by mohla přispět ke zklidnění mnohdy velmi frustrovaných zdravotnických pracovníků a jejich pacientů.
Děkuji za pozornost.
MUDr. Michal Pelíšek, předseda OS ČLK Strakonice