Lakros (také psáno lacrosse) je kolektivní sportovní disciplína pocházející od severoamerických indiánů.
Historie
Lakros vznikl pravděpodobně v Severní Americe v oblastí Velkých jezer již před několika stoletími. Tento sport byl založen indiánským kmenem Irokézů.
Druhy lakrosu
Fieldlakros
Fieldlakros hrají týmy s devíti hráči v poli a brankářem. Hraje na čtvrtiny, nejčastěji na 20 minut hrubého času. Hřiště svou velikostí odpovídá fotbalovému hřišti, povrch může být jak tráva přírodní, tak i umělá. Hřiště je rozdělenou na útočnou a obranou polovinu, přičemž na útočné musí být vždy minimálně tři hráči a na obrané také tři hráči. Dále jsou tu dvě rest-lines (čáry vymezující vzdálenost od středové čáry), kam se hráči staví při face-off (viz níže). To také odpovídá rozdělení hráčů na obránce, útočníky a středopolaře, kteří se pohybují na obou polovinách (ale i obránce může přejít na útočnou polovinu a útočník na obranou, většinou však takhle přecházejí středopolaři). Hráči jsou vybaveni chrániči - povinná výbava je helma a rukavice, zbytek dle vlastního uvážení (obvykle se používají chrániče loktů a ramen/paží). Na nohy chrániče nejsou. Hra začíná face-off - ve vymezeném prostoru 3 hráči (opět většinou středopolaři) s každého týmu bojují o míč, po jeho vybojování nebo vyhození z vymezeného prostoru se do hry zapojují i ostatní hráči. Face-off se provádí i po vstřelení gólu. Fieldlakros je především taktická hra.
Útočící hráči se většinou snaží přehrát obranu soupeře pomocí předem nacvičených signálů, rychlých a přesných nahrávek, čímž obvykle donutí obránce soupeře chybovat a těží pak z této chyby. Brání se především zónově, uprostřed zóny je pak osobní obrana. Obránci získávají míč vyseknutím z hole soupeře, sražením protihráče s míčem k zemi nebo vybojováním po chybě (např. špatná přihrávka) útočících hráčů. Hůl na Fieldlakros je stejná jako na Boxlakros - skládá se z kovové tyče (z různých slitin) o délce přibližně 1 metr, obránci mohou mít hůl dlouhou až 1,8 metru (přičemž takto vybavení obránci mohou být na hřišti pouze čtyři najednou), na jejímž konci je „hlava“, která má umělohmotný pevný obrys a je vypletena síťkou, do níž se chytá míč. Ten je přibližně stejně velký jako tenisák, jeho váha je zhruba stejná jako váha hokejového puku a dobře skáče.
Ženský lakros
Ženský lakros je velmi zjednodušeně Fieldlakrosem pro ženy, hraje se rovněž na fotbalovém hřišti, ale velmi se liší pravidly. Dospělé hráčky v poli nemusí mít žádné chrániče, nicméně obvykle mají chrániče zubů a očí(lakrosové brýle),které jsou pro hráčky do 18 let povinné.
Mistrovství světa v ženském lakrosu se uskutečnilo ve dnech 17.–27. června 2009 v Praze, ve sportovním areálu Slavia.
Interkros
Interkros se hraje ve čtyřech hráčích v poli a jedním brankářem. Hraje se na tři třetiny po 15 minutách na hřišti pokud možno 20 x 40m. Většinou v tělocvičně ale i na venkovní umělé trávě. Hráči nepotřebují žádné chrániče (někteří mají chrániče na oči, plastové brýle), protože hráči se sebe nesmí ani dotknout. Hráči mají kovové tyče (výjimečně ještě dřevěné) s kompletní umělohmotnou „hlavou“. Míče jsou vetší než u ostatních druhů lacrossu a jsou lehčí. V intercrosu není žádný face ani vhazování. Hráči si jednoduše na začátku hřiště střihnou a kdo vyhraje, má míč. V této verzi padá velmi mnoho gólů, ale samozřejmě záleží na brankáři a na schopnostech hráčů. Konečný výsledek může činit například 35:25, ale také 12:15. Doba na útok je omezena na 30s, míč v držení hráče na 3 sekundy, což činí interkros velmi rychlou a napínavou hrou. Interkros hrají muži i ženy společně, nicméně na úrovni mistrovství světa jsou soutěže oddělené.