Alfa Romeo 33 1983-1990
Motoristický svět čekal se smíšenými pocity na nástupce Alfasudu. Alfa si byla vědoma, že jen skvělý vůz bude znamenat oprášení její zašlé slávy, vylepšení pošramocené pověsti a také zvýšení zisků. Po 12 letech výroby a 800.000 kusech prodaných Alfasudů uvedla na trh nový model Alfa Romeo 33, jehož název vznikl z úspěšného závodního vozu Tipo 33 a T33, který vyhrál Mezinárodní mistrovství značek v letech 1975 a 77. Automobilka použila do základu nového modelu stejné mechanické části z Alfasudu, „oblékla“ jej do nového kabátu, vytvořeným designérskými studii Italdesign a Pininfarina jako pětidvéřový liftback a kombík Sportwagon, se silnější a odolnější konstrukcí než měl jeho předchůdce, s motory 1.35 a 1.5. Díky všem svým přednostem byl tento vůz hned v prvním roce ohodnocen jako jedno z nejlépe se ovládajících vozů na světě. Jediným krokem zpět bylo nahrazení zadních kotoučových brzd bubnovými.
Alfa 33 se vyznačovala výkonnými motory, sportovně laděnými podvozky a nadčasovým designem s neskrývaným šarmem sportovce. Tyto klady byly vykoupeny častější poruchovostí, zejména převodovek a vysokou spotřebou. Hlavní pohonnou jednotkou byl čtyřválcový motor s protilehlými písty Boxer o obsahu 1.35 o výkonu 63kW (79HP) a 1.5 o výkonu 66kW (90HP) dvěma karburátory Weber, v případě slabších modelů karburátory Dell’orto. Hned v prvním roce produkce byla uvedena verze 4x4 s pohonem všech kol. Toho času se tento pohon stal módním trendem díky Audi, Alfa vycítila šanci v tomto segmentu a tak se pohon všech čtyř kol objevil v třiatřicítkovém kombíku, v roce 1984 však přišel útlum prodeje těchto vozů, proto se čtyřkolka přestala vyrábět a opět se objevila až o pár let později. Vrcholné provedení vozu v této době byla verze 1.5 Ti, nebo QV - Quadrifoglio Verde s dvěmi karburátory Weber o výkonu 105HP s maximální rychlostí 180km/h a výbavou obsahující elektrické otevírání předních oken, centrálním zamykáním, ukazatelem teploty a tlaku oleje, napětí v akumulátoru či ostřikovači předních světel.
Alfa Romeo 33 r.v. 1983-1990 je vůz nižší střední třídy, který na první pohled vzbuzuje dojem rodinného vozu, poháněný nádherně bručícím čtyřválcovým motorem Boxer. Do 4000 otáček/min se motor chová, jako běžná osmnáctka, po překročení této hranice začíná představení pro silné povahy. Projev italského temperamentu cítíte po každém silnějším sešlápnutí plynového pedálu. Dokonalé pohodlí zajišťují anatomické tvarované sedačky. Dojem z interiéru kazí plasty z levného materiálu, strohého designu (ikdyž spousta prvků je nápadně shodná s Ferrari), holt u sportovního auta se na to moc při výrobě nehledí. Umístění pedálů, volantu, řadící páky potřebují trochu času pro dokonalé sžití s řidičem. Při sportovním stylu jízdy oceníte tužší spojku, také tuhou řadící páku, plyn a brzda mají dokonale citlivý chod. Vůz má podstatně tužší pérování, než sportovní modely konkurence. Teprve při pohledu na rychloměr si uvědomíte, že zatáčku, kterou dobře znáte, dobře posazená Alfa projíždí o 10-20 km rychleji (někdy i víc) než běžný vůz za stejného pocitu bezpečí. Auto dokonale drží stopu, bez náznaku přetáčivosti, to prostě nejde popsat, to se musí zažít!
Zdroj: http://www.volny.cz/alfa33czech/
Náhledy fotografií ze složky Seriova vyroba