DIESEL

Baroko v české literatuře

Stavovským povstáním zahájeným v roce 1618 vyvrcholily politické rozpory mezi šlechtou a městy,protestanty a katolíky. Stavovská vláda zbavila Habsburky moci a za krále byl zvolený Kurfiřt Fridrich V. Falcký , je ze země byl vypovězený jezuitský řád jako hlavní opora poutnického rodu.

Porážka nekatolických vojsk v bitvě na Bílé hoře – 8.11.1620 veden k nastolení nových společenských poměrů vyhlášením Obnoveného zřízení zemského. Tímto zákonem Ferdinanda II.bylo potvrzeno dědičné právo Hlas. na český trůn, posíleny pozice panovníka a duchovenstva, veřejný jazyk byla nezvratně němčina. Bylo povoleno jediné katolické náboženství. Podstatná část protestantské inteligence odešla do exilu, poddaní museli katolictví přijmout.

Barokní umění proniká do českých zemí po r.1610, výrazný rozmach nastal až po 30.leté válce, kdy z Itálie a Podunají (Německo, Rakousko) přicházeli do Čech a na Moravu znamenití stavitelé.

Patřil k nim (tak Carlo Lurago /Karlo Luradžo/ ve službách jezuitů přestavěl a podílel se na stavbě Klementina v Praze, chrámu na Svaté Hoře u Příbrami, FRANCESCO CARATTI/frančesko karaty/ - Černínský palác v Praze, zámek v Roudnici nad Labem, vrcholné bylo umění JANA BLAŽEJE SANTINIHO/santýny/ - zámek v Chlumci na Cidlinou, Zbraslavi, kostela sv.Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, Kryštof a Kilián Dientzenhoferové/dýncehófr/ (otec a syn) – chrám sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze.

V barokním českém umění pozorujeme rozdíl mezi oficiální a lidovou tvorbou, která byla oficiální kulturou ovlivněná: štíty statků, kapličky, křížové cesty, boží muka apod. i v užitkových předmětech: malba na skle a nábytku.

Z českých malířů jsou známí Karel Kréta, Petr Brandl, Jan Kupecký, Václav Vavřinec Reiner/rajner/, rytec Václav Hollar.

Ze sochařů proslul Matyáš Braun cyklem alegorických soch Ctností a Nectností u zámku KUKS u Dvora Králové. Maxmilián Brokoff – oba se významně podíleli na sochařské výzdobě Karlova mostu a jsou vrcholnými představiteli barokního výrazu.

V době baroka se v českých zemích bohatě rozvíjela hudba a divadlo. Zámecké kapely provozovaly většinou vlastní tvorbu a první italské opery. Významnou osobností raně barokní hudby byl Adam Michna z Otradovic, autorem církevní hudby byl Jan Zelenka, dále Pavel Josef Vejvanovský.

V 2.pol. 18. st. vynikl Josef Mysliveček, působil v Itálii, kde ho nazývali „božský Čech“, přátelil se s Mozartem. Známé jsou jeho symfonie a ve své době úspěšné opery.

Umělá barokní hudba ovlivnila i lidové písně, vytvořila se tradice venkovských kantorů – hudebníků.

Rokokové stavby byly méně časté, např. zámek Dobříš. Představitelem rokokového malířství byl Norbert Grund.

Literární etapy baroka:

1) Počátky baroka - 20.tá léta 17. st. – pol.17.st. doznívá předbělohorskákulturní tradice, především, v emigrantské tvorbě, odráží také hrůzy 30.- leté války, vznikají protireformační spisy. Osobité historické dílo představují PAMĚTI MIKULÁŠE DAČICKÉHO Z HESLOVA. Provokující autor (nevázaný život, svobodomyslnost) zachytil události jednoho století až do pobělohorské doby, odsuzuje pronásledování nekatolíků. Jako komentář k Pamětem vznikla PROSTOPRAVDA – sbírka satir na kutnohorskou společnost. V PAMĚTECH zaznamenává i popravu v r.1621, je zde i o dr. Jesenském, filozofu a rektoru pražské univerzity.

          Mikuláš Dačický je zvýrazněný i ve Zvíkovském raráškovi a Paní mincmistrové od autora Ladislava Stroupežnického. Jesenský je hlavní postavou v knize Lékař umírajícího času Vladimíra Körnera. Již barokní lit.provozoval Václav Fr. Kochánek.tzv.selském otčenáši zachycuje válečné útrapy venkovských lidí. Rozdílnou úroveň má tvorba písmáků–z řad učitelů a bohatších sedláků.Protireformační lit. se zabývá katolictvím, straní Habsburkům, např. Viléma Slavaty z Chlumu (jednoho z defenestrovaných r.1618), vytváří polemiku s exulantskou lit.

V českém písemnictví vznikly novou situací 3větve:

1. exulantská lit.

2. domácí oficiální lit.

3. neoficiální lit. (rukopisná, lidová, zpravidla protestantská)

Tyto větve nebyly od sebe zcela izolované a ovlivňovaly se, spojuje je barokní vidění světa.

          Exulantská lit. se rozvíjela v Německu, na Slovensku, v Polsku. Z německé oblasti jsou známí: Pavel Skála ze Zhoře, odešel hned po Fridrichu Falckém, pracoval na Historii církevní psané česky, zaznamenává historii české a evropské reformace, později pod názvem Historie česká.

Pavel Stránský ze Zap, usazený v Polsku, napsal latinsky O STÁTĚ ČESKÉM.

Jiří Třanovský – vytvořil Kancionál PÍSNĚ DUCHOVNÍ STARÉ I NOVÉ, je dnes považován za stěžejní dílo starší slovenské lit.

          Vrcholnou osobností exulantské lit. a českého baroka byl JAN ÁMOS KOMENSKÝ. Politická náboženská perzekuce způsobila, že v cizině strávil víc než polovina svého života, Proslul především jako pedagogický reformátor. bojoval proti habsburské moci. Pravděpodobně se narodil v Nivnici, osiřel, základní vzdělání získal na bratrských školách a pro své výjimečné nadání je vyslán jednotou bratrskou do Německa (Herborn a Heidelberg). Po návratu působil jako kněz a učitel. Po bitvě na Bílé hoře se musel skrývat a jeho žena a 2 děti zemřely na mor. Knihovna byla zničená jako kacířská.

          Po r.1628 odešel do ciziny, polského Lešna, kde organizuje bratrskou emigraci, je zvolen biskupem. Díky věhlasu je zvaný do Anglie, Švédska a Uher. Při drancování Lešna mu shořel dům a knihovna s významnými díly. Taktéž mu zemřela 2. manželka. Po uzavření vestfálského míru (1648) nadějím na návrat do Čech byl konec.

Poté odešel do Amsterodamu až do své smrti 1670. je pohřebený v Naardenu.

          Vědecká činnost K. je velmi rozsáhlá – teolog, filozof, politik, publicista, historik, spisovatel, jazykovědec a pedagog. Jeho dílo můžeme rozčlenit na :

• oblast uměleckou

• oblast pedagogickou

• oblast pansofickou neboli vševědnou.

          Umělecké cítění projevil, např. v dílku Listové do nebe – navazuje na humanistický literární dopis a zobrazuje sociální tématiku. Nastupují pak „útěšné dopisy“o situaci exulantů.

          Nejvýznamnějším dílem tohoto typu je Labyrint světa a Ráj srdce. Vznikl ještě v Čechách jako náboženský spis, ale s využitím uměleckých prostředků. Vyzněním je dílem barokním – hyperbola, prvky grotesky, jazyk je rozdílný z různých vrstev slovní zásoby. (viz Obsahy str. 63)

          Na alegorií je založený také spis KŠAFT UMÍRAJÍCÍ MATKY, JEDNOTY BRATRSKÉ – vznikl těsně po vestfálském míru, po zmaření naděje vrátit se.

Své literární nadání uplatnil v KANCIONÁLU – sbírce české duchovní lyriky.

V teoretickém spisu O poezii české usiloval o časomíru.

          Díla s pedagogickým zaměřením začal psát v Lešně, latinsky i česky. Teoreticky v nich vyložil zásady výchovy a vzdělání, převratné a zcela nové:

• všestrannost, přiměřenost, názornost, rozvoj rozumu a smyslů, oblasti duchovní i tělesné, právo na vzdělání bez sociálních rozdílů a pohlaví.

Informatorium školy mateřské

Brána jazyků otevřená

Svět v obrazech

Škola hrou

Didactica, to jest Umění umělého vyučování (viz Ob. 64)

          Komenský celý život usiloval o uskutečnění vševědní encyklopedie. Součástí byla i práce na rozsáhlém slovníku jazyka českého, avšak sehnaný materiál mu shořel v Lešně. Nejdůležitější se stal spis VŠEOBECNÁ PORADA O NÁPRAVĚ LIDSKÝCH VĚCÍ, jehož základní nadčasovou myšlenkou je: umění a věda má člověka povznášet a vést k harmonickému životu.

Vševědná = pansofická = věda o celku světa, o postavení člověka a smyslu lidského života.

          2) Vrcholící baroko (pol. 17st. 80.tá léta 17 st.)

          Proti poněmčování vystupují pouze někteří vzdělanci z řad duchovenstva a městské inteligence. Domácí oficiální barokní literatura se rozvíjí v duchovním básnictví a duchovní próze. Patří k nim i oficiální drama spojená s barokními slavnostmi. Vzniká velký počet legend a kázání.

          Adam Michna z Otradovic působil jako učitel a muzikant v jindřichohradecké jezuitské škole a sestavil slovníky ČESKÁ MARIÁNSKÁ MUZIKA

LOUTNA ČESKÁ

SVATOROČNÍ MUZIKA

Nejznámější z nich je: Chtíc, aby spal…

          Pro jeho poetičnost je charakteristické důvěrné oslovování svatých, spíše lidový pohled na svět.

          Protipólem vyrovnanosti je dílo BEDŘICHA BRIDLA - CO BŮH? ČLOVĚK? srovnává boží dokonalost s nicotou lidské existence. Bridel byl katolický misionář, zemřel za morové epidemie v Kutné Hoře. Významný je i soubor vánočních písní JESLIČKY a veršovaná i prozaická legenda: ŽIVOT SVATÉHO IVANA.

          Duchovní písně do češtiny od Friedricha von Spee (špé) převedl FELIX KADLINSKÝ. Nejsou pouhým překladem, ale obsahují líčení přírodních jevů – ZDOROSLAVÍČEK.

Jedinou významnější světskou báseň napsal VÁCLAV JAN ROSA:

          DISCURSUS – pro dnešního čtenáře módní galantní poezie. Jan Rosa se zařadil také do linie jazykovědců, napsal gramatiku ČECHOŘEČNOST aneb MLUVNICE ČESKÉHO JAZYKA. Pokoušel se upevnit novotvary, ale poměrně necitlivě. Úsilí o čistotu jazyka – purismus – vyvrcholilo v NO.

          Ve vzdělávatelní literatuře vynikl BOHUSLAV BALBÍN. Kritizoval zhoršující se postavení českých zemí a českého jazyka. Pocházel z Hradce Králové, působil jako učitel a kazatel jezuitského řádu, také jako historik. Psal pouze latinsky. Známý je především jako autor barokní obrany českého jazyka: OBRANA JAZYKA SLOVANSKÉHO, OBZVLÁŠTĚ ČESKÉHO (Obsahy str. 60) Jeho díla a historiografie, např. VÝTAH Z ČESKÝCH DĚJIN vycházela většinou až v NO. V Obraně příčinu neutěšeného stavu spatřuje i v přístupu těch, kteří mlčením napomáhají.

          Balbínovy epigramy: autor stylizuje nápisy na hrob ještě živému člověku – synu Martinice defenestrovaného v r. 1618.

Z dějepisných děl patří k nejzajímavějším STARÉ PAMĚTI KUTNOHORSKÉ OD JANA KOŘÍNKA. V díle je zachycená mluva horníků a místní dialekt.

          3) Vyvrcholení baroka a jeho doznívání (80.tá léta 17.st – 70. tá léta 18.st.)

          Počátek tohoto období je poznamenaný velkým selským povstáním v r. 1680. Robotní patent Leopolda I. stanovil poddaným úlevy, ale šlechta ho málo dodržovala. K tomu přibyly války o rakouské dědictví (40. – 60. tá léta 18. st.). Souvisely s pragmatickou sankcí (Karel VI. prohlásil habsburské země za nedělitelné a dědičné i po ženské linii). Za vlády jeho dcery Marie Terezie dochází k zásadním společenským změnám, které vyústily v české národní obrození.

          V lit. nadále existují všechny větve barokní liter. Lit. oficiální velmi často vydává kancionál CITARA NOVÉHO ZÁKONA od ANTONÍNA KONIÁŠE, který byl nechvalně proslulý soupisem zakázaných knih, tzv. Klíčem a na jeho základě ničený.

          Existovala i početná kazatelská lit. – postily. Nejvýraznější z autorů a patřící k vrcholům barokní poetiky je DANIEL NITCH. Opakuje hlavně téma svatonepomucké tradice, která vyvrcholila ve 20. tých letech 18. st. svatořečením Jana z Nepomuku.

          JAN FRANTIŠEK BECKOVSKÝ, sice člen mnišského řádu, ale ve svém díle POSELKYNĚ STARÝCH PŘÍBĚHŮV ČESKÝCH používá obranu českého jazyka a pokouší se nahradit Hájkovu Českou kroniku. Nebyla dokončena.

Velký rozvoj pololidové a lidové tvorby souvisí s odporem čtenářů k oficiální lit. Lidové prostředí si přizpůsobilo vánoční i velikonoční hry, z našeho kraje známá KOMEDIE O UMUČENÍ A ZNOVUVZKŘÍŠENÍ NAŠEHO PÁNA A SPASITELE JEŽÍŠE KRISTA, hraná ve Vysokém, Vlastiboři, Železném Brodě.

V pololidové lit. plnila publicistickou funkci kramářská píseň s typickým rozvleklým vypravováním a nabádáním ke správnému jednání. V době moderní parodoval W + V.

Knížky lidového čtení zpracovávají témata ze středověku (Bruncvík), pohádky s dobrým koncem, s proměnou ďábla v čerta, který pomáhá chudým, pověsti (o Žižkovi), proroctví, přísloví a hádanky.

Oblíbené byly lidové písně (O mistru Janu Husovi).

Exulantská tvorba byla vydávaná ve „špalíčcích“ soustřeďovala se na modlitby a starší duchovní písně.