DIESEL

 JOHN IRVING (1942)

SVĚT PODLE GARPA (1978)

SVĚTOVÁ LITERATURA 2. POL. 20. STOL.

HISTORICKÝ KONTEXT:

          2. svět. Válka byla největším ozbrojeným konfliktem v lidských dějinách. Zúčastnilo se jí 61 států a bojovalo v ní přes 100 miliónů vojáků. Postihla civilní obyvatelstvo, trpící v zázemí bojů i v koncentračních táborech. Ovlivnila světové dějiny a politiku – do popředí se dostaly dvě supervelmoci – Spojené státy americké a Sovětský svaz. SSSR posílil svůj vliv ve střední a jihovýchodní Evropě, USA získaly dominantní postavení ve světové ekonomice, odstoupily od světového izolacismu a přistoupily k aktivní globální a velmocenské politice. V řadě neevropských zemí došlo k silnému národně osvobozeneckému boji, který vedl k rychlému rozpadu koloniální soustavy.

          Státy střední a jihovýchodní Evr. většinou na konci války osvobodila Rudá armáda. V těchto zemích začal Sovětský svaz postupně upevňovat svůj vliv, v letech 1946 – 1948 zde vznikly tzv. lidově demokratické režimy. Ve snaze oslabit sovětský vliv vyhlásily USA tzv. Marshallův plán hospodářské pomoci evropským zemím. Jeho odmítnutí některými zeměmi dovršilo rozdělení Evropy tzv. na Východ a Západ; začala studená válka doprovázená zbrojením a vznikem vojenských bloků. Období studené války se protáhlo až do počátku 90. let, kdy padly komunistické režimy ve střední a jihovýchodní Evropě a rozpadl se Sovětský svaz. V uplynulém půlstoletí došlo k nebývalému rozvoji vědy a techniky, kosmonautiky i jaderné fyziky. Poslední desetiletí posílilo evropské integrační procesy. Tendence k propojování a postupnému vytváření jednotného světa – tzv. globalizace – jsou urychlovány rozvojem moderních informačních technologií (tento vývoj však s sebou přináší takové problémy, jako jsou národní a rasové spory, mezinárodní terorismus, ekologická zátěž apod.).

          Irving začínal svou tvorbu na sklonku 60. let. Po románech SVOBODU MEDVĚDŮM (1968), PITNÁ KŮRA (1972) a STOPADESÁTIOSMILIBROVÝ SŇATEK (1974) zazářil bestsellerem SVĚT PODLE GARPA, který se dočkal ohlasu po celém světě a překladu do mnoha jazyků. Známá jsou i jeho PRAVIDLA MOŠTÁRNY (1985).

CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA:

          Groteskní románová metafora přítomnosti zla a strachu z něj v americké společnosti.

POSTAVY:

          Ústředními postavami jsou spisovatel T. S. Garp a jeho matka Jenny Fieldsová, slavná feministka. Podstatnější rolí hrají také Garpova manželka Helena a jejich děti, redaktor jeho knih John Wolf, transexuálka (bývalý ragbyový hráč) Roberta Muldonová aj.

DĚJ A KOMPOZICE:

          Román je jakousi fiktivní biografií spisovatele T. S. Garpa a jeho matky Jenny Fieldsové, odehrává se hlavně v prostředí střední školy ve Steeringu a v rodinném sídle Dog´s Head Harbor, z nějž Jenny Fieldsová zřídila sanatorium pro ženy poznamenané či ohrožované mužským světem. Kniha je provázána množstvím intertextových vztahů, poskládána z útržků textů, které Jenny nebo Grap napsali či řekli. Některé pasáže parafrázují obsahy jejich děl, částí rukopisů jsou otištěny celé. Jenny se proslavila autobiografií Sexuálně podezřelá, která vzbudila v Americe skandál a byla dezinterpretována v duchu politických zájmů. Neortodoxní je i tvorba Garpova. Ve svých knihách refletuje zkušenost s amorální a životu nebezpečnou americkou společností, plnou arogance a násilí. Garp je posedlý strachem z nebezpečí číhajícího na jeho blízké na každém kroku a snaží se ho minimalizovat absurdním systémem preventivních ochran. Čím úzkostlivěji ale střeží bezpečí rodiny, tím větším postrachem se pro ni stává. Způsobí i smrt vlastního syna. Svět podle Garpa je kniha mnohovrstevnatá, dotýká se řady závažných společenských problémů od politiky přes menšinovou sexualitu po problém prostého ozbrojeného násilí.

JAZYK A STYL:

          Irving komponuje román na hranici reálna a fantaskna a projevuje značný smysl pro ironii a nadsázku. Balancuje mezi žánrem grotesky a zcela vážně společensko-kritické prózy. Používá prvků tragédie i komedie, satiry, parodie, absurdní komiky i černého humoru. Fabulační hříčky střídají seriózně pojaté pasáže. Garpův obsedantní strach a všudypřítomné nebezpečí vyjadřuje metaforický obrat ,,Spodní výrʼʼ pojmenované podle dětské fantazijní představy netvora číhajícího v hlubinách moře. Důležitým prvkem Irvingovy tvůrčí metody je budování významových, formálních a jazykových kontrastů, podtrhujících ještě absurdnost usilování postav - Roberta svobodně mění pohlaví, aby pak nemusela přijmout i neutěšený ženský úděl, kniha Jenny Fieldsové je politicky dezinterpretována a vede k její vraždě, průměrný spisovatel Garp bohatne na kontroverzích vzbuzujících obdiv i odpor zároveň a stává se slavný způsobem, který se mu příčí. Umírá nesmyslně, rukou pomýlené fanatičky - jeho smrt je pomstou za něco, co nespáchal.

OKOLNOSTI VZNIKU DÍLA:

          2. pol. 70. let v americké próze je příznačná hledáním velkého tématu pro román, naléhavého a širokého společenského záběru. Po dobrých, ale v širokém literárním kontextu průměrných třech románech, se Irving projevil mimořádným dílem SVĚT PODLE GARPA. Román je úzce spjat s americkou kulturou a společností, potažmo lze ovšem jeho ,,apokalyptickou" vizi vztáhnout na celý zásadní svět.

VLIV DÍLA:

          Ve stejné době vznikají klíčové romány americké prózy, jako např. SOPHINA VOLBA W. Styrona (1979), ŽOLDÁCI R. Stona (1974) či VĚZNICE FALCONER J. Cheevera (1977). Text Garpovy povídky Penzion Grillparzer, respektive jeho motivy, rozpracoval Irving ve svém dalším románu HOTEL NEW HAMPSHIRE (1981). Jako jeden z prvních amerických spisovatelů se Irving pokusil posunout zobrazování zla a násilí do výrazně grotesknější roviny, skloubil naturalistické líčení zvrácenosti světa s ironickou nadsázkou.

ÚRYVEK:

          ,,Začínalo mi z toho být podivně," napsal Garp, ,,když jsme si uvědomil, kolikrát už jsem se v životě setkal se znásilněním." Měl zřejmě na mysli desetileté děvčátko v městském parku a jedenáctiletou Ellen Jamesovou a tu hroznou společnost kolem ní - a ty matčiny zmrzačené ženy s tou jejich symbolickou neschopností mluvit, kterou si samy přivodily. Později napsal Garp román, který také pojednával o znásilnění. Urážlivost znásilnění spočívala pro Garpa v okolnosti, že to byl čin, který v něm vyvolával hnus nad sebou samým - nad vlastními mužskými instinkty, jež byly jinak nenapadnutelné. Nikdy neměl pocit, že by chtěl někoho znásilnit; ale znásilnění podle Garpova mínění vnukává mužům pocit viny v důsledku vnitřní spřízněnosti.

Poznámka:

          Vydání románu vzbudilo v Americe doslova ,,garpománii" - Garp se stal jakýmsi ,,hrdinou své doby", idolem mládeže a symbolem specifického postoje vůči americké společnosti. Garpovi fanoušci demonstrovali své sympatie např. tričky s nápisem ,,Pozor na Spodního výra!" nebo ,,Věřím v Garpa". Brzy po svém vydání byl román zfilmován.