VÁCLAV HAVEL
VÁCLAV HAVEL (1936 - ...)
ZAHRADNÍ SLAVNOST
HISTORICKÝ KONTEXT:
1945: osvobození Československa, nové rozdělení světa
1948: nástup Gottwalda po únorovém komunistickém puči, „znárodnění kultury''
50. léta: studená válka, „železná opona'', politické procesy
1953: smrt Stalina a Gottwalda – 1. vlna uvolnění poměrů
1956: potlačení pokusu o demokracii v Maďarsku, XX. sjezd KSSS
60. léta: 2. vlna uvolnění, Pražské jaro
1968: okupace státu (tzv. internacionální pomoc bratrských armád)
1969: normalizace, čistky; Jan Palach, Jan Zajíc
1977: Charta 77
1989: pád koministického režimu, vznik pluratního systému
Ve své první hře udává Václav Havel směr, kterým se ubírá i jeho další dramatická tvorba – Vyrozumění (1965), Largo DESOLATO (1984), Audience (1976), atd. Havel je rovněž významným esejistou (O LIDSKOU IDENTITU, 1984) a autorem experimentální poezie, např. ANTIKÓDY (1964).
CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA
Havlova hra navazuje na tendence poválečného světového dramatu, zejména na absurdní drama (Beckett, Ionesco), jehož prvky obohacuje o specifickou zkušenost s totalitní mocí, jejími institucemi jazykovými projevy. Inscenace Zahradní slavnosti zaznamenala v 60. letech také důležitý mezník ve vývoji studiových divadel a autorské dramatické tvorby u nás – Havlovo tvůrčí úsilí je v té době spojeno především s Divadlem Na zábradlí a s režisérem Janem Grossmannem, jednou z největších osobností dějin českého divadla 20. stol. (Zahradní slavnost ovšem režíroval Otomar Krejča).
POSTAVY
Postavy Zahradní slavnosti postrádají psychologickou věrohodnost a charakternost, příznačnou pro tradiční drama. Jsou typické svou šablonovitostí, která zdůrazňuje téma ztráty identity a podřízení člověka jazyku moci. Hlavní postavou hry je Hugo Pludek, mladík, který se chystá vstoupit do ,,dospělého“ života. Pludkovo rodinné zázemí tvoří matka a otec, jejiž jazykový projev karikuje konveční vztah rodičů a dětí, a bratr Petr, intelektuál a patrně černá ovce rodiny, který za celou rodinu nepromluví ani slovo. Další skupinu postav tvoří zaměstnanci Likvidačního úřadu, pro které je rovněž typické vyprázdnění komunikace a všech gest, kterými se projevují.
DĚJ A KOMPOZICE
Hra má čtyři dějství. Na začátku sledujeme Hugo Pludka, jak hraje šachy sám se sebou a jeho rodiče mu domlouvají, aby se konečně ,,zeptal sám sebe“ a rozhodl se, co chce v životě dělat. Čekají na příchod otcova přítele Kakabuse, který má Hugovi pomoci. Odehrává se absurdní dialog otce s Hugem, ve kterém jsou do extrému dovedena všechna klišé s podobnou situací spojovaná. V závěru dějství přichází telegram, ve kterém Kakabus oznamuje, že nepřijde, protože se musí zúčastnit zahradní slavnosti Likvidačního úřadu, kam se pak odhodlá odejít i Hugo. Druhé dějství začíná jeho příchodem na tuto slavnost a setkáním s Tajemnicí a Tajemníkem, kteří ho zasvěcují do absurdních pravidel slavnosti. Seznamuje se se zahajovačem Plzákem a s chodem úřadu. Ve třetím dějství je Hugo pověřen vedením Likvidačního úřadu, který je však v likvidaci, a ve čtvrtém dějství navštěvuje z titulu své funkce sám sebe u Pludků – tak vrcholí absurdně propletená situace hry.
JAZYK A STYL
Jak je patrné z parafráze děje, není příběh v Zahradní slavnosti tím nejdůležitějším. Podstatněji je tu hra s jazykem, který je v moderní komunikaci často zbavován své sdělovací funkce: Havel tak odhaluje nebezpečí fráze, které tkví právě v tom, že při jejím opakovaném vyslovování postupně devalvuje její obsah. Terčem této satiry se stává jednak přísloví, která jsou parodována v nesmyslných replikách starého Pludka (,,Chyť zajíce, ať ho máš.“), dále jazyk konvekčních mezilidských vztahů (např. ,,námluvy“ Tajemníka a Tajemnice), ale především dobová soudružská hantýrka, která provázela budování socializmu i pokusy o jeho reformu (Hugo:,,Nesnáším ovšem fráze a ostře se staví proti každýmu planýmu řečnění.“)
OKOLNOSTI VZNIKU DÍLA
První inscenace ZAHRADNÍ SLAVNOSTI vznikla v Havlově domovském Divadle Na zábradlí pod režijním vedením Otomara Krejči. Premiéru měla 15. února
Pludek: Milý synu! Kdo ví, kde má čmelák žihadlo, tomu nejsou kalhoty nikdy krátké! Když se řekne Jaroš, ozve se Jaroš, a o to jde. Základem života je názor na život. Myslíšm že si ho někdo udělá za tebe?
Hugo: Ano tati. Jaroš. (Táhne.) Šach! (Přejde)
Pludek: Slyšíš to, Boženo?
Pludková: Oldo klid! Milý Hugo! Bez topůrka ani věrtel nezakopeš! Proto tvůj otec na dnešek pozval – no zeptej se otce, koho na dnešek pozval!
Hugo: Tati, koho si na dnešek pozval?
Pludek: Kolegu Kalabise! No – zeptej se matky, kdo je to kolega Kalabis?
Hugo: Mami, kdo je to kolega Kalabis?
Pludková: Bývalý spolužák tvého otce! No – zeptej se otce, co s kolegou Kalabisem jako kluk dělal?
Hugo: Tati, co jsi s kolegou Kalabisem jako kluk dělal?
Pludek: Rozbíjeli jsme okna!
Pludková: Bohatým sedlákům!
Poznámka:
Absurdní divadlo je analytické, a chce-li, chladně diagnozující. Zásadě neposkytuje řešení. Ale tato zásadnost, řekl bych nevychází z jistoty, že řešení nám nebude nikdy a nikde nikým a nijak dáno. Jestliže je divadlo lékařem, nechce léčit obligátními recepty, ale tak, že pacienta konfrontuje co nejdrastičtěji s jeho kdykoliv možnou zkázou. Ne aby zkázu přivolalo, ale aby jí zabránilo.
Absurdní divadlo důsledně opouští koncepci divadla, která svět ilustruje, vykládá nebo kritizuje. Absurdní divadlo chce šokovat a klást provokativní otázky.
Ujímá se funkce advocata diaboli. Staví se na ďáblovu stranu, aby ďábla ,,který se skryl“, odhalilo. (Jan Grossmann)
Po revoluci v roce 1989 byl Václav Havel zvolen prvním postkomunistickým prezidentem tehdejšího Československa. Šlo o vyvrcholení jeho celoživotní společenské angažovanosti, která jej jako jednoho z hlavních odpůrců (disident Havel stál např. u zrodu Charty 77) komunistického režimu přivedla na několik let do vězení.
OBČAN HAVEL (film o Václavu Havlu)
22. ledna 1993 – kanditatura a zvolení Václava Havla prezidentem
Přes velkou počáteční kritiku, jak rozhlasu, tak politiky, byl zvolen českým prezidentem. Mezi prvními blahopřejícími byl Václav Klaus. Krátce po zvolení byly tisíce lidí v ulici a zpívali českou hymnu. Následovalo podepsání prezidentského slibu a výstup před lidmi, kteří mu hlasitě tleskali. Zkouška na proslov provázelo mnoho instrukcí od V. Havla, aby vše bylo podle představ. Poté byla přivítána skupina politiků v prezidentské Kanceláři a další instrukce, kde a kdo bude sedět,...Za Václava Havla se dávala dohromady zahrada , která je dodnes jedna z těch nejhezčích. Náštěva pražské pily přinesla požadavky od vedení pily na zlepšení situace kolem podniku,...
