XENOR 1 (část 3)
22. 3. 2011
Uběhlo několik dní a Xenie se pomalu začínala probírat. Seděl u ní Petr a když uviděl, že přichází k sobě, tak zavolal sestru, aby se na ni podívala.
Když ji prohlédla, tak se zdála Xenie v pořádku. I Xenie si to ze začátku myslela, ale když jí zkoušela zrak, tak se zjistilo, že na jedno oko nevidí. Naštěstí to bylo jenom dočasné. Během chvilky se jí zrak vrátil.
Naši ochránci byli právě v pokoji, který jim byl náhodně přiřazen. Když tam vběhl Wolker celý šťastný a oznámil jim, že je Xenie vzhůru.
Všichni se k ní rozeběhli a když už stáli u ní tak Oliver řekl ,,No to je dost, že jsi se probrala, už nás začaly štvát ty různé testy a zkoušky.“ Xenie se tomu zlehka zasmála a potom si vzala berle, stoupla a řekla ,,Já tím procházím ještě do dnes. A to jsem u agentů několik let.“ Ochránci se vylekali a bylo vidět v jejich očích jak zuří. Ale potom se usmála a řekla ,,Jenom si dělám legraci.“ A začali se smát všichni, kdo tam byli. Ale potom se šla obléct i když měla ještě ležet. Nina se zeptala, proč ji nedonutí si lehnout a doktor jí odpověděl ,,Ji nikdy nedonutíme ležet v posteli. Pouze na operacích a nebo když je v bezvědomí. Jinak se nám vždy nějak vytratila. Nikdo neví jak to dělá, asi má nějaké schopnosti a myslíme si, že Wolker o tom něco ví. Protože se o ni moc stará. Jako o vlastní dítě a nebo o královnu. Ono to vypadá jako že ji má rád, ale pravda je prý jiná. Proto získává tajné informace pro Xenii.“ A odešel. Nina málem nevěděla o co jde, ale když uviděla Xenii na rehabilitaci, tak zahlédla její nohu, která byla kupodivu skoro uzdravená.
Tak se rozhodla se jí na to zeptat.
Když Xenie vyšla z rehabilitace, tak se jí Nina zeptala ,,Ty máš nějaké schopnosti zmizet?“ A Xenie řekla ,,Ne. Jenom se umím pohybovat jako pára. Umím se rychle a nenápadně pohybovat. Proč?“ ,,No, jenom jsem mluvila s jedním doktorem, který mi řekl, že když tě donutí ležet v posteli, tak jim pokaždé nějak utečeš. A prý o tom Wolker něco ví.“ Xenie se usmála a řekla ,,Jo ten toho ví hodně. Právě on mě tomu naučil. A když jsem byla v bezvědomí, tak mi někdo říkal, že jsme vyvolení. Ale co to mělo znamenat, tak to nevím. Jenom doufám, že budeme mít plno úspěšných úkolů splněno.“ A odešla do svého pokoje.
Nina šla za ostatními a pověděla jim o tom, co se dozvěděla. Naši ochránci jenom nevěřícně koukali, ale nejvíce to zaujalo Erika, který četl jednu knížku, ve které bylo o partě agentů, co dostali za úkol zničit nebezpečného člověka, který zabíjel lidi pro zábavu. A ti agenti byli malé děti a jenom díky tomu dokázali vyhrát, protože děti bral do otroctví. Ale ty děti měli ještě jeden úkol. Osvobodit tajné agenty, kteří byli zajati. Když si vzpomněl na ty jména, tak jim skoro seděli.
Vedoucí se jmenovala Xenie a její kamarádi byli Eva, Norbert, Olga a Robin. Dohromady XENOR. A když si dal jejich jména dohromady, tak byli Xenie, Erik, Nina, Oliver a Romana, tak to sedělo XENOR. A tak to rychle řekl ostatním.
Uběhl celý týden a naši ochránci už chtějí zpět do lidského života. Nějak si vzpomněli na Luďka a jeho partičku. A když si představili, jak je asi těm dětem, tak dokonce přestali poslouchat rozkazy. I Xenie se k nim připojila. A bylo vidět, že je Xenie navádí, protože ví co na všechny doktory platí. Hned, jak Xenie mohla běhat, tak je vyslali zpět na Skaličku a měli to jako úkol. Ochránit ty děti. Ale to naši ochránci dělají skoro celý život. Takže to nebylo nic nového.
Je brzy ráno a Xenie si sbalila věci, co bude potřebovat na Skaličce. Hlavně si vzala tenisovou raketu a míčky. Když docházelo na sedmou hodinu ranní, tak probudila i ostatní ochránce a potom ještě Wolkera. On už měl totiž řidičák, a tak jim pomohl „jako“ utéct. Hned jak se vyměnili stráže, tak jim Xenie něco nakecala a mohli v klidu odjet. Ale nebyli sami, kdo odjeli. Chvíli za nimi vyjeli z garáží Petr a spol. Nikdo z našich ochránců si toho nevšiml. Ale jak vjeli na normální silnici, tak si jich všimla Romana. Ale řekla to dosti extrémním způsobem ,,Máme společnost. Ale není dvakrát nejmilejší. Xenie, jak to můžeš vydržet s tvým bráchou?!“ a když se Xenie otočila a zeptala se, na co tím naráží, tak Romana dořekla ,,Jede za námi v nějakém fáru. A je otravnější, než osina v zadku.“ A nadále si pilníkem čistila nehty. Xenie se rychle otočila a podívala se do zpětného zrcátka a koho tam neviděla. Petr a zbytek jeho bandy je pronásledovali.
Hned, jak dojeli na Skaličku, tak naši ochránci běželi na hřiště. Bylo právě deset hodin, takže většina dětí byly ve školách. Když se ukázala školka i s paní učitelkou. Mířili na hřiště, Nina si myslela, že Luděk a ta jeho banda budou ve škole, a tak si šla sednou na oblíbený plot, z kterého byli vidět všechny tři hřiště. A naši ochránci se zatím bavili na průlezkách. Děti s paní učitelkou šli na betonový hřiště, kde hráli vybíjenou. Ale najednou se rozezněl křik malých dětí. Nina se ihned podívala směrem k třetímu hřišti a koho neviděla. Luděk a ta jeho parta chytali malé děti a svazovali je. Nina dala znamení ostatním a jak mohli, tak se hnedka rozeběhli na Luďka a tu jeho partu. Xenie si podala Luďka, Nina a spol si podali zbytek a Wolker osvobodil děti. Ale Najednou se objevili ty lidi, co posledně dostali Xenii do nemocnice a jeden z nich řekl ,,Já věděl, že se vrátíš. Ale né tak brzy.“ A stoupl si naproti ní. A když se napřáhl a chtěl jí dát jednu ránu, tak před ni skočil Petr a dal tomu chlápkovi takovou ránu, až se třikrát točil a poté spadl na zem. Xenie se na něj podívala naštvaně a řekla ,,Naši mě neposlechli a napíchli tě na mě. Že jo.“ A Petr odpověděl ,,Ne. Mě na tebe nenapíchli. Ale protože vědí, že hodně věříš Wolkerovi, tak napíchli jeho na tebe. To byla jeho nynější mise. A tak jsme to museli nějak sehrát. Ale ta facka mě opravdu mrzí. Já si myslel, že se nezohne, ale on tě jaksi poslechl, no a já to už nedokázal zastavit. A ten zarach mám doopravdy. Ale kámoše nenechám v bryndě. Ani segru…“ a usmál se na ni. Xenie mu tedy poděkovala a potom se dala dohromady s Bráchovou partou a skoro všechny ty muže vyhnali. Jenom Luděk a ta jeho parta tam zůstali a ani se nepohli, když viděl, co dokáží. A naši ochránci zatím odvedli děti a paní učitelku do bezpečí.
Po malé chvíli přišla Xenie za ochránci a zeptala se jich, jestli jsou všichni v pořádku. Všichni byli v pohodě, a tak mohli odvést paní učitelku i s dětmi zpět na hřiště. Tam je chvíli hlídali a jak odcházeli, tak se s našimi ochránci pěkně rozloučili.
Oliver se zeptal, jestli to u nich takto chodí pořád a Wolker řekl ,,Jenom tehdy, když jsou na světě takový otravové, jako jsou tito bojovníci. Proti nim má jedině šanci Xenie, ale ještě se nestala pravou agentkou, takže je více oslabená. Ale jakmile ji přijmou i s vámi, tak všichni dostanete zvláštní schopnosti. Jste takzvaný “vyvolený tým“ a naše banda vás má za úkol hlídat.“ Ochránci z toho byli mimo, ale nějak se chytla Romana a zeptala se ,,A ta schopnosti budou souviset i s krásou? No něco jako WITCH?“ a Petr se zasmál a odpověděl ,,To ještě nikdo neví. Máte být první, takto vyvolení. A ani nikdo neví kým. Prostě jsme měli jednu misi, kde jsme narazili na vědmu a ta nám hodně pomohla. A když jsme ji zachránili život, tak nám řekla ,,Tvoje sestra bude velikou vůdkyní a bude mít se svými nejlepšími kamarády nadpřirozené schopnosti. Ale pozor, ještě dříve bude muset čelit velikému nebezpečí. Hlídejte ji dobře.“ A více jsme ji neviděli.“ Ochránci nevěděli o co jde a i Xenie byla zaskočena. Když se najednou objevil Luděk se svou bandou. Nina se postavila před agenty a zeptala se ,,Co ty tady chceš?“ a Luděk řekl ,,Nic, jenom vás jdu napálit.“ A zapískal nějakou melodii. Xenie se najednou zaposlouchala a
potom řekla ,,Rychle zacpat uši.“ A všichni tak udělali. Jenom Xenie ne. A najednou se tam objevili ti bojovníci, co hledají Xenii a spol, a hlavně chytají děti pro jednoho chlápka. Xenie se jim chtěla postavit, ale oni nezaútočili. Když se narovnala a zaposlouchala se do té melodie, tak na chvíli byla mimo sebe. Když ji tak uviděl Wolker, tak ji hnedka shodil k zemi a zacpal ji uši. A když všichni byli na zemi, tak ti muži jenom vzali provazy, všechny svázali a dali jim na hlavy pytle.
Po dlouhé a nudné cestě měli tvrdý dopad na zem. Bylo to jako by je hodili do trní, ale hodili je na kamení. Sotva sundali ty pytle z jejich hlav, tak Petr uviděl známou tvář. Tvář, kterou přímo nenáviděl a díky které přišel o nejlepšího kamaráda. Petr se chtěl na něj rozeběhnout, ale ještě dřív byl napaden ze zadu. A ještě k tomu byl svázaný. Ten muž se zasmál a potom se naklonil k Petrovi a řekl ,,Pořád tak naštvaný? Já si myslel, že jsi zapomněl na tu nehodu…“ a začal se odporně smát. Petr se ještě více naštval a řekl mu ,,To, jestli byla nehoda, tak v tom případě jsem nejsilnější na světě. A ty jenom nula.“ Ten muž se naštvaně otočil, chytil Petra pod krkem za oblečení a do tváře mu řekl ,,Byla to tvoje chyba. Ty jsi mě neposlechl. Ale za to máš nějaké ponaučení pro příště.“ Pustil ho na zem, popošel a pokračoval v řeči ,,Slyšel jsem, že máš mladší sestru, která mě má dokázat zastavit. A tak jsem se rozhodl maličko vyjednávat. Není to můj styl, ale jiná možnost není.“ Petr se naštval mnohem víc a řekl mu ,,Na moji sestru ani nešáhneš.“ Ten muž se jenom pousmál, zvedl ruku a luskl prsty. A v tu ránu dostali všichni nějakou ránu. A nebyla dvakrát nejmenší.
Naši ochránci nevěděli, o co jde a ani Xenie nic nevěděla. Ale co z toho rozhovoru rozuměla, tak ten chlápek jde po ní. Ale co taky věděla bylo, že Petr nechce, aby se prozradila. Protože je dobrý taktik.
Ale najednou se zvedla Nina a řekla přísným hlasem ,,Co se to tu děje. Může mi to někdo vysvětlit?“ ten muž se divil, jakým tónem to s ním mluví, když se ozval Petr ,,Sedni si a buď z ticha. Já ani mí kámoši tě z toho nebudeme vysekávat.“ Ten muž se maličko pousmál a viděl, že je to holka. Tak si ji nechal přivést k sobě. Prohlídl si ji velmi pečlivě a potom řekl ,,Toto není tvoje sestra, ale je to jedna z vyvolených dětí. Má to znaménko vedle oka. Ale tvoje sestra ho má hnedka na oku.“ A toho se lekla Xenie, že díky tomu oku ji pozná. Ale nějak si jí nevšímal. A tak toho využila. A vytáhla malý nožíček z rukávu a přeřezala pouta. Poté nůž poslala Wolkerovi a ten ho předal dál. Až došel k Petrovi. Ten se zeptal ,,Kterej chytrák na to nezapomněl.“ A Xenie řekla ,,A co tak aspoň poděkovat. Jsi poslední.“ A tak si Petr tajně přeřezal pouta a potom řekl ,,No, tak díky.“ A na to byli Petr a jeho partička na nohou i s Xenií a zaútočili proti bojovníkům, co tam stáli. Ale neměli proti nim žádnou šanci, a tak zase skončili na zemi v kamení. Petr přestal doufat, že je někdo zachrání. Ale když uviděl toho chlápka jít směrem ke Xenii, tak začal mít opravdový strach. Protože, Xenie ležela na zemi a ani se nehnula. Nina se lekla ještě více, když ji zahlédla, ale jakmile se podívala na zbytek party, tak se maličko uklidnila. Vždyť toto dělá pořád. Řekla si pro sebe a doufala, že je Xenie v pořádku.
Když ten chlap zastavil u Xenie a zohnul se k ní, tak uviděl to znaménko na oku. Chytil ji za mikinu a zvedl ji až k hlavě. Petr údivem otevřel ústa a řekl ,,Nějak jsi nám zesílil. Uzvednout jednou rukou dítě není tak jednoduché.“ A v tom poznal, že jsou opravdu v zadní části těla. Protože jeho už nikdo nedokáže porazit. Když se najednou pomalu probírala Xenie a zjistila, že je nad zemí, tak se začala mrskat jako ryba na suchu. Ten muž se jenom smál a potom ji přichytil pod krkem a řekl ,,Tak ty máš být ta vyvolená? Taková ubohá holčička?“ a začal se šibalsky smát.
Ale Xenie se nedala a dala mu jednu pořádnou ránu do rozkroku. Ten chlap se svalil k zemi jako nemluvně a Xenie se postavila a řekla ,,Možná ano a možná ne. To nechám osudu, ale ty nejsi nejsilnější. Protože tě dokážu dostat jedním ubohým trikem.“ Ten chlap se zmužnil a řekl ,,Tím jsi myslela to něžné kopnutí do citlivého místa?“ a smál se. Ale Xenie nasadila veselí šibalský pohled a řekla ,,Ne, té věci se říká MOBIL. Teď! Můžete vyrazit.“ A najednou do té místnosti vrhli tajní agenti z jejich organizace. Byl tam i trochu chaos, protože se ti bojovníci nechtěli vzdát. Ale nakonec je zajali. Ale zjistilo se, že ten chlápek utekl nějakým tajným vchodem, protože toho tam nikde neviděli.
Nina si oddechla a byla ráda, že vůbec žije. Ale naši ochránci byli maličko zklamaní, protože neudělali nic proto, aby pomohli Petrovi a jeho bandě.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář