Nela už semnou absolvovala Psí tábor na Kladně už o začátku co na něj jezdím (neptejte se kolikátým rokem, nechce se mi to počítat, ale je to docela dlouho).
Tentokrát jsem si sebou vezla ještě Ašanty což bude asi za chvíli její konkurence v agility.
No Nele to asi moc vadit nebude, aspoň jí dám pokoj.
Na táboře jsem s ní chodila především jen na procházky aby se protáhla a když byl večer čas vzala jsem jí aby si zaskákala.
Trénovat každý den jsme nemohli nebyl čas a ona by byla stejně pak grogy.
Jinak odpočívala v chládku v kotci, který jsem jí v tom vedru opravdu záviděla.
Až další týden, kdy bylo Soustředění se psem si zaběhala a to každý den, ráno a večer.
Opravdu jsme hodně dlouho neagelitily a tak jsem se až divila jak nám to jde.
No naše šílené oblouky za překážkami byly opravdu šílené, ale ke konci týdne byl znát obrovský rozdíl. To přispělo k tomu, že jsme se s Nelou přihlásila na závody agility (byli to jen zkoušky).
Konali se na cvičáku hned po soustředění a byli to tedy troje zkoušky (poslední byla jumping).
Parkury byly opravdu moc hezké a vypadalo to nadějně.
No první parkur skončil pro nás diskvalifikací (měli jsme moc odmítnutí, v tunelech).
Pak jsme ale z dalšího parkuru vyvázli s dobrou a poslední jumping jsme doběhli na výbornou (jo jo jo úspěch).
V takovém šíleném vedru byl, ale největší úspěch, že se tam nikdo tím vedrem nesložil.
Jo jo pro nás to bylo dobré soustředění i zkoušky jo jo.