A další fesťáček je tady tentokrát Love Planet 2006.
Praha je blízko a vysokou cenu za vstupenky nějak vydejcháme.
Výstaviště nás přivítalo krásným západem slunce, spoustou lidí, dlabancem,
bordýlkem a hlavně ohlušující parádní HUDBOU. Páteční den byl pro mě a mojí společnici spíš okoukávací.
Chtěly jsme zjistit kdy je jaká scéna, kde co hrajou a jaká je atmosféra a nálada.
Poslechli jsme trochu muziky, abychom byly správně naladěné na další den a frčely se na to pořádně vyspat.
Opravdu bylo na co se vyspat hned druhý den jsme zase frčeli na místa oné hudební akce.
U vstupu si nás pořádně prohledaly (hi hi že bychom byly drogový dýleři) a pak už jsme zamířili k první scéně kde to rozfrčeli Clou (naším slangem Cloumák).
Clou rozhodně nepatří mezi naše oblíbené kapely.
Já osobně od nich znám jen jednu písničku a musím říct, že všechny ostatní jsou skoro stejné.
No dobře, ale chápu, že někomu přijdou úžasní. Pak jsme šly omrknout Nieriku která nás zaujala už na Mezi Plotech.
Hrála dobře jo jo fakt dobře. Jen mi vůči téhle kapelce přišlo líto, že se na ní skoro nikdo nepřišel podívat.
Ale pak přišla na pódium kapela na kterou jsme čekaly a přiznám se,
že hlavně kvůli ní jsme na tenhle festival vyrazily.
Není to žádná cizí kapela a vidět jsme jí vlastně mohly letos skoro na všech festivalech. Nebudu napínat………… samozřejmě mí oblíbení 100°C.
Takto ohodnotili festival Tentokrát se nám povedlo je vidět pěkně z první řady a měly jsme z toho takovou radost, že jsme si s nima zpívaly a zkoušely doplnit jejich choreografii
(kterou nám mistrovsky předváděli trumpeťáci a pozouňáci a prostě ti tři co tam funěli do trubek).
Docela se nám to dařilo, dokonce natolik,
že jsme ke smíchu přivedli zpěváka, kytaristu.
Prostě bylo to suprový a zvuk byl taky perfektní.
Jen se nám nepoštěstilo při chytání trsátka, ale snad příště.
Po náročném rozpleskávání 100°C. jsme vyrazily na obídek a pak se šli mrknout na
The Rasnus kteří večer zakončili v plné síle a kráse. K tomu jim jistě dopomohli jejich křepčící hlasy, ohlušující kytary a zblázněná blikající světýlka
a reflektory na pódiu.
Jo jo byli perfektní.
Určitě se nám tak dobře usínalo jenom díky nim. Ještě foto na konec:
Tak tohle jsem neviděla, ale řeknu vám tak přibližně co to je.
No na konzertu Pet Shop Boys (hi hi ti snad letěli když jsem byla ještě v plenkách,
je vihrávalo každě rádio které chtělo být IN).
Prostě tam skákal a tančil takhle jeden maník v průhledný kostce.
Mě to přišlo dost zajímaví, škoda, že jsem to neviděla hi hi
Tohle je týpek z Rasmus.
Fakt mě to zaujalo, on pod sebou totiž měl větrák kterej mu foukal do obličeje.
A účel? No přece aby mu vláli vlasy.
(Jestli budem s Jinotajem slavný tak to určitě na nějakym koncertě vyzkouším)
Praha je blízko a vysokou cenu za vstupenky nějak vydejcháme.
Výstaviště nás přivítalo krásným západem slunce, spoustou lidí, dlabancem,
bordýlkem a hlavně ohlušující parádní HUDBOU. Páteční den byl pro mě a mojí společnici spíš okoukávací.
Chtěly jsme zjistit kdy je jaká scéna, kde co hrajou a jaká je atmosféra a nálada.
Poslechli jsme trochu muziky, abychom byly správně naladěné na další den a frčely se na to pořádně vyspat.
Opravdu bylo na co se vyspat hned druhý den jsme zase frčeli na místa oné hudební akce.
U vstupu si nás pořádně prohledaly (hi hi že bychom byly drogový dýleři) a pak už jsme zamířili k první scéně kde to rozfrčeli Clou (naším slangem Cloumák).
Clou rozhodně nepatří mezi naše oblíbené kapely.
Já osobně od nich znám jen jednu písničku a musím říct, že všechny ostatní jsou skoro stejné.
No dobře, ale chápu, že někomu přijdou úžasní. Pak jsme šly omrknout Nieriku která nás zaujala už na Mezi Plotech.
Hrála dobře jo jo fakt dobře. Jen mi vůči téhle kapelce přišlo líto, že se na ní skoro nikdo nepřišel podívat.
Ale pak přišla na pódium kapela na kterou jsme čekaly a přiznám se,
že hlavně kvůli ní jsme na tenhle festival vyrazily.
Není to žádná cizí kapela a vidět jsme jí vlastně mohly letos skoro na všech festivalech. Nebudu napínat………… samozřejmě mí oblíbení 100°C.
Takto ohodnotili festival Tentokrát se nám povedlo je vidět pěkně z první řady a měly jsme z toho takovou radost, že jsme si s nima zpívaly a zkoušely doplnit jejich choreografii
(kterou nám mistrovsky předváděli trumpeťáci a pozouňáci a prostě ti tři co tam funěli do trubek).
Docela se nám to dařilo, dokonce natolik,
že jsme ke smíchu přivedli zpěváka, kytaristu.
Prostě bylo to suprový a zvuk byl taky perfektní.
Jen se nám nepoštěstilo při chytání trsátka, ale snad příště.
Po náročném rozpleskávání 100°C. jsme vyrazily na obídek a pak se šli mrknout na
The Rasnus kteří večer zakončili v plné síle a kráse. K tomu jim jistě dopomohli jejich křepčící hlasy, ohlušující kytary a zblázněná blikající světýlka
a reflektory na pódiu.
Jo jo byli perfektní.
Určitě se nám tak dobře usínalo jenom díky nim. Ještě foto na konec:
Tak tohle jsem neviděla, ale řeknu vám tak přibližně co to je.
No na konzertu Pet Shop Boys (hi hi ti snad letěli když jsem byla ještě v plenkách,
je vihrávalo každě rádio které chtělo být IN).
Prostě tam skákal a tančil takhle jeden maník v průhledný kostce.
Mě to přišlo dost zajímaví, škoda, že jsem to neviděla hi hi
Tohle je týpek z Rasmus.
Fakt mě to zaujalo, on pod sebou totiž měl větrák kterej mu foukal do obličeje.
A účel? No přece aby mu vláli vlasy.
(Jestli budem s Jinotajem slavný tak to určitě na nějakym koncertě vyzkouším)