Jak zúročit znalost jazyka?
Jako většina středoškoláků, i já jsem byla téměř násilím nucena k několikaletému studiu cizího jazyka. V mém případě padla volba na francouzštinu, jazyk lásky. Každé hodiny jsem se hystericky bála, žaludek mi plul na vodě, a jakmile zvonek ohlásil konec výuky, můj mozek zatemnilo bezmezné nadšení. Povinná francouzština představovala nevyhnutelné zlo, alespoň několik prvních let.
Postupem času mě začala bavit a dokonce chvílemi i jít, což jsem však musela pochopitelně před spolužáky úzkostlivě tajit. Co by si pomysleli, kdyby se dozvěděli, že je pro měfrancouzština zábavou?! Naštěstí jsem brzy našla svou souputnici a společně jsme se rozhodly, že navštívíme intenzivní letní kurz francouzštiny. Dva týdny uběhly jako voda a díky rodilým mluvčím a spolužákům se stejnými zájmy mi francouzština přirostla k srdci ještě víc. Následovala maturita z tohoto jazyka za jedna, skrz přijímačky z francouzštiny na vysokou a bylo to.
Ale ouha. V prvním semestru jsem nestihla zápis do kurzu pokročilé francouzštiny a školní předmět se mi zdál neatraktivní. Tak jsem začala pomalu stagnovat a slovíčka se zvolna vytrácely. V druhém semestru jsem se odvážila jít na pohovor s rodilým mluvčím, aby mi doporučil, jaký kurz francouzštiny pro mě bude nejlepší. Ihned po pozdravu jsem zrudla až za ušima. Nebyla jsem schopná dát dohromady větu, dokonce ani omluvu, že jsem od maturity francouzsky nemluvila. Ta ostuda! Když jsem se Francouzce svěřila, jakou úroveň bych ráda navštěvovala, následoval překvapený výraz a něžné doporučení, že bych si radši měla zopakovat nižší francouzštinu. To pro mě byla taková potupa, že jsem se za sebe styděla ještě po příchodu domů.
Kde je ta doba, kdy jsem byla ve francouzštině nejlepší ve třídě? Kdy jsem absolvovala několik výměnných pobytu s Francií a troufala si i na přijímací zkoušky na vysokou školu ve francouzštině?? Daleko, předaleko. Francouzštině pořád rozumím, ale o plynulosti projevu si můžu nechat jen zdát. Bohužel jsem si ověřila nepříjemné pravidlo, že znalost jazyka velice rychle krní a mizí.
Co teď? Mám dvě možnosti. Buď na rok odjet do Kanady a tam se začít tvrdě aklimatizovat na brutální francouzštinu, nebo si párkrát do týdne udělat čas a dokopat se k navštěvování kurzu francouzštiny. Asi nebudu muset moc dlouho přemýšlet, jakou možnost zvolím. Už se nemůžu dočkat, až budu moci bez rozpaků prohlásit, že plynule mluvím francouzsky. Tedy aspoň doufám, že k tomu jednoho dne dojde.
Co tedy mohu z vlastní zkušenosti doporučit? I když vás na škole jazyk nebaví a jeho výuka se vám zdá zbytečná, po maturitě nezahazujte možnost cizí jazyk používat. Jazykové kurzy vám pomohou, vyplatí se zainventovat, udržovat a zlepšovat úroveň cizího jazyka. A kdyby už nic jiného, na jazykovém kurzu potkáte spoustu zajímavých lidí s podobnými zájmy! Alespoň já tu zkušenost z kurzů francouzštiny mám.