Pán prstenů: Návrat krále
29. 9. 2006
Už třetí rok na spoustu lidí na celém světě funguje velice úspěšný tahák:-), kterým New Line Cinema drží lidi napjaté celý rok na nový díl Pána prstenů. Na přelomu let 2001 a 2002 to bylo Společenstvo prstenu, na přelomu 2002 a 2003 Dvě věže a nyní se nám konečně do Gondoru vrátí král ve třetí části trilogie Návrat krále:-). My v České republice žijeme v části světa, kde se k Pánu prstenů dostaneme téměř o měsíc později než například v některých částech Jižní Ameriky (kde mají premiéru zároveň s USA), můžeme za to děkovat distributorovi tohoto filmu (viz. dodatek).
Přes toto zpoždění se nám v kině dostává naprosto nečekaného a perfektního zážitku, ne nadarmo všude slyšíme, že režisér Peter Jackson si získal s trilogií Pán prstenů slávu po celém světě a posunul filmový průmysl o obrovský skok kupředu. Návrat krále už jen svou stopáží o sobě napovídá, že jde o neobvyklý film, ve kterém nebylo nutné nic natahovat a stejně byl velice dlouhý. Setkal jsem se s názorem, že natáhnutím byla jedna ze začátečních epizod filmu, ve které zjistíme, jak to vlastně bylo kdysi dávno s Glumem, na vlastní oči, ale nesouhlasím s ním, diváci byli v tu chvíli napjatí a čekali, co se vlastně bude dít.
Jediné místo, kdy byla ve filmu přidána chvíle ticha (samozřejmě úmyslně), je po vyvrcholení Frodovy a Samvědovy cesty k Ohnivé hoře, kdy se zatmí celé plátno a čekáme, co bude následovat:-). Abych ty, kteří nečetli knihu ani o konci nového dílu nic neví, nepřipravil o zážitek, úmyslně nezmiňuji, k jakému konci film dospěje, máte se ale určitě na co dívat, scéna střídá scénu, všechny rozhovory mají nějaký význam (i když ho v první chvíli nemusímte někdy postřehnout) a děj rychle odsýpá dál a dál.
V Návratu krále nezažijeme chvíli trapného mlčení, které čas od času bohužel projde do mnoha dnešních filmů. Neustále se před našimi zraky dějí nové věci, tu uvidíme olifanta, tu přiletí prstenový přízrak, tu se gondorský správce Denethor opravdu drsně přežírá, když čekáme, že rozmluva mezi Gandalfem a Pipinem skončila, uslyšíme Gandalfovu vtipnou poznámku "Ve skutečnosti bude nejlepší, když nebudeš mluvit vůbec.":-)
Na své si na tomto filmu přijdou jak příznivci trochy romantiky, tak příznivci děsu a horrorů a také příznivci válečných filmů. Protože Sauronovy hordy jsou krvežíznivé a chtějí dobýt Gondor a tím i všechny okolní země za každou cenu, na bojišti vidíme drsnou, nelítostnou, hrdinskou, ale také filmově excelentně zvládnutou podívanou. O olifantovi, který byl zastřelen a kácí se na bojiští uprostřed bojujích vojsk, nepochybujete, že to opravdu je olifant, prostě to berete jako fakt, olifant vypadá opravdu živě a jeho obraz vás stejně jako stovky dalších drobností vtáhne do děje.
Tento film předčil očekávání mnoha fanoušků a také filmových recenzentů (včetně mne samého), nebyl ani odfláknutý, neměl příliš změněný děj proti knize (vyjma Oduly, která vypadala opravdu pavoukovitě, arachnofobikům doporučuji opravdu příliš Odulu nesledovat, realističtěji už snad působit nemohla). Nezklamalo ani obrovské beranidlo Grond určené k vyražení hlavní brány Minas Tirith, přesně tak jsem si je představoval, když jsem četl knihu:-). Také Minas Tirith samotná stojí za ten pohled, kdybych věděl o nějakém takto vysokém stupňovitém městě, neváhal bych se na něj přinejmenším jet podívat (pokud o něm víte, určitě se ozvěte v diskuzi:-)), je to opravdu skvostné bílé místo, ne nadarmo nazvané Věž slunce.
Před tímto krásným městem se jako protiklad objevovaly obrovské temné a zlé armády skřetů toužících zničit Gondor a všechny svobodné národy Středozemě. Skřetům přišli samozřejmě na pomoc Haradští s olifanty a umbarští korzáři, ale posledně jmenovaní se díky Aragornovi a armádě duchů k Minas Tirith vůbec nedostali:-).
Zapálení signálních ohňů určených k přivolání posil z Rohanu už sice tak velkolepé nebylo, přece jen Gandalf (Ian McKellen) by měl čarovat a zapálit ohně sám, ne na zapálení posílat Pipina (Billy Boyd). Na druhou stranu Gandalf je čaroděj, jeho úkolem je burcovat lidi, elfy a ostatní stvoření žijící ve Středozemi ke konání dobrých skutků, z tohoto pohledu zde svůj úkol splnil:-). A na všech ostatních místech vidíme skutečně Gandalfa jako výborného charismatického vůdce, jediného, kdo dokáže všechny zburcovat natolik, aby se nebáli zlověstných Nazgûlů, kteří se strašlivým rykem létají nad Minas Tirith a škodí svobodným lidem, seč mohou. Nakonec se vůdce Nazgûlů, bývalý král Angmaru utká i s Rohanskými přímo na bitevní pláni a splní se věštba.
Slabší místo také byly Šedé přístavy, které nevypadaly moc elfsky, vlastně bych řekl, že vypadaly spíš jako letní sídlo zámožných šlechticů než jako vznešené elfí přístavy určené k odchodů elfů do neumírající země Valinoru.
Z dalších částí filmu bych vyzdvihl především vyzdvihl Mordor, byl opravdu velmi pustý, nehostinný a nápad se Sauronovým Okem vysílajícím laserový paprsek po celém Mordoru mě opravdu dostal:-). Chybu byste také nenašli na bitce skřetů v jejich věži nad průsmykem Cirith Ungol, kde si Samvěd Statečný (v tomto případě na něj tento přídomek opravdu platil:-)) zahrál na velkého elfího bojovníka a rozdal pár velice účinných ran hrstce zbylých skřetů.
V tomto směru také musím zdůraznit přesvědčivě zahraného Froda, který se hlavně na závěr cesty nechá hodně povzbuzovat od Sama, protože Prsten způsobuje výrazné zhoršení jeho psychických schopností, dokonce pošle Sama v rozhodující chvíli domů! (Více uvidíte ve filmu, nemůžu moc napovídat. Pro vás, kteří už Pána prstenů znáte, podrobněji rozeberu jednotlivé části filmu a míru shody s knihou v některém z příštích týdnů.)
Výborně strašili:-) také duchové na Stezkách mrtvých, vypadali opravdu strašidelně, slabší povahy se možná i začnou bát. Aragorn (Viggo Mortensen) zde plně předvede svou královskou moc se svým opět zkutým mečem Andúrilem (bývalý Isildurův meč, který byl po celý věk uchován rozťatý v několik částí u Elronda v Roklince). V jednu chvíli jsem na tomto místě sice zaregistroval, že jeden duch na scéně s objevením duchů za Aragornem, Legolasem a Gimlim vypadá až příliš živě, málo průhledně a moc lidsky, klidně jsem tuto chybičku filmařům odpustil (pokud nevěříte, podívejte se:-)).
Film doprovází velice kvalitně zpracovaná hudba od Howarda Shore, která se dostala dokonce i do závěrečných titulků. Mezi zpěváky najdeme i Annie Lennox a Viggo Mortensena, hudba tedy není pořád instrumentální, ale vokály ji umně dotvářejí.
Mnohdy si říkám, proč vlastně ještě v dnešní době lidé točí nevýrazné filmy s mdlým dějem a špatným zpracováním, když může člověk na filmovém plátně vidět takové skvosty, jako je Pán prstenů: Návrat krále a ostatně i předchozí dva Pánové prstenů. Na všech snímcích je vidět, že jak herci, tak i režisér, akrobati, dubleři, animátoři, producenti, scénáristi, hudebníci a tisíce lidí, kteří se na filmu podíleli, si opravdu dali záležet. Určitě doporučuji se na Návrat krále jít podívat a také nebudu váhat počkat, až se objeví rozšířená verze na DVD (má mít dokonce 5 hodin, což bude možná nejdelší film, který kdy byl natočen). I když, jak jsem už psal, kvůli obrovské rychlosti, s kterou pracuje český distributor, se DVD dostanou do ČR o několik měsíců pozdějí než např. v USA.
Pokud už budete v kině, též doporučuji se na závěrečné titulky podívat až do konce, uvidíte, jak velké množství lidí pracovalo na převedení literárního díla jediného člověka, pana profesora Johna Ronalda Reuela Tolkiena, do filmové podoby. Vzdejme mu tedy hold, vytvořil před několika desetiletími dílo, které bezpochyby přetrvá déle než my sami a zůstane navždy zapsáno v historii literatury a filmu. Nechť všechny tvůrce i vás ostatní Valar provází!