Terárium 2
Bude nové terárium
Tak nám to pěkně poporostlo a do nouzového terária se krajta skládá čím dál pracněji. Ne že by jí to zas tolik vadilo - v malém prostoru je docela spokojená, odpovídá to totiž jejímu naturelu. Zalézt do co nejmenšího prostoru, schovat se, skrýt. Pokud ji budeme často vyndavat, zase jí malý prostor tolik vadit nebude. Ale přece jen - čas pracuje proti nám. Jak jsem již dříve podotkl, velcí hadi zprvu nesmírně rychle rostou. S přibývajícím věkem se však naštěstí jejich růst zpomaluje, ale nikdy se úplně nezastaví. Krajta tmavá může při dobrém krmení dosahnout třímetrové délky už za 2 - 2,5 roku a hmotnost může překročit i 20 kg. Omezováním potravy se sice dá růst přibrzdit, ale z hada se pak většinou stane věčně hladový, popudlivý a agresívní tvor. Tudy proto cesta nevede.
Všeobecně se doporučuje terárium o délce rovnající se alespoň polovině délky hada, někteří chovatelé uvádějí plochu dna terária ve čtverečních cm s tím, že zhruba na 1 dm délky hada by mělo připadnout asi 250 cm čtverečních prostoru. Tyto výpočty se považují za minimální, samozřejmě že čím větší, tím lepší. Vzhledem k velikosti dospělé krajty tmavé ( až 6 m i více ) by byla např. dvoumetrová délka terária pro dospělého hada opravdu nedostatečná, ale v normalizované velikosti panelákových místností lze zbudovat větší jen velmi těžko.
Máme tedy v podstatě dvě možnosti:
* vytvoříme terárium z jedné celé místnosti, event. přepažením části místnosti, což je řešení velkorysé a dobré za předpokladu, že si podobné řešení můžeme dovolit
* postavíme terárium na míry, maximálně možné s ohledem na průchodnost dveřmi, vzdálenost stěn atp., které bude řešeno celé jako "úkrytové místo".
K první možnosti snad jen tolik - kdo tuto možnost má, má vyhráno. Důležité je jen to, aby se povedlo zajistit této přepažené části bezprůvanové větrání, přiměřenou vlhkost, vodní nádrž, není špatné zajistit alespoň sezónně přístup slunečního světla, vodoizolaci podkladu a další "drobnosti" zmíněné později. Pokud budeme stavět terárium tímto způsobem, byla by škoda využít jej jen pro jednu krajtu - ačkoliv taková, jako na tomto obrázku, by jej jistě využila sama. Útěchou budoucímu chovateli budiž fakt, že tato krajta je ve své velikosti rekordmanem a v českých poměrech této velikosti skutečně nedosahuje - snad jedině v případě, že by ji chovatel krmil nepřiměřeně často.
Je ale dobře patrné a stojí za pozornost, že majitel se ani takhle velkého zvířete nebojí.
V podstatě stavitel takového terária se může podstatně směleji rozmáchnout, ALE - díky tomu bude takové terárium i podstatně náročnější na tzv. provozní náklady. Tepelná izolace, údržba, samotné vytápění, které se už neobejde bez termostatu, osvětlení, to vše v podmínkách zděné stavby bude náročnější. Ovšem efekt za to stojí. Doporučuji jít si omrknout několik zoologických zahrad a jejich způsoby řešení - nejsou vždy ideální, ale dá se najít kompromis. Terárium na snímku má polystyrenové stropní desky, dřevěné obložení stěn, omyvatelnou podlahu a jako vstup slouží běžné dveře, otevírané ovšem zásadně ven.
Protože však se stavbou zděného terária z části místnosti nemám osobní zkušenosti, budu se dále věnovat pouze "klasickým" teráriím.