Takový malý velký průvodce tím co se dělo po celý výlet do Bruselu. Některé pikantnosti bych radši vynechal, ať vám je když tak poví účastníci sami. Ještě poznámka – detaily se mohou lišit, popisuji to z mého pohledu a píši o tom, co sem zažil jí sám osobně. Den první –úterý, den odjezdu. Odjezd byl naplánovaný na sedmou hodinu večerní a sraz o půl hodiny dříve. Víceméně se dodržel a už jsme si to frčeli autobusem do Plzně, místa, kde byla první přestávka a to znamenalo požití piva a několika kusů nějaké té vypečené dobroty od KFC. Já osobně jsem to nechal na klasice – hot wings. Zanedlouho jsme byli opět na cestě již v plném obsazení na hraniční přechod Rozvadov. Projezd přes Německo proběhl vcelku klidně až na lehký smrádek (pššš! pozn. aut.).
Podařilo se mi na chvíli si zdřímnout a už byla středa. I když asi tak půl druhé ráno. Cesta byla opravdu dlouhá a na mě osobně zvlášť působila věc, že všichni okolo mě spí jen já ne (krom cca dvou výjimek). Ostatní spokojeně chrupali a já sem tak mohl akorát koukat z oknaJ. Okolo osmé hodiny ranní jsme dojeli 50 km před Brusel na tradiční místo zastávky. Samozřejmě nastal zmatek, ospalí cestující se chtěli honem rychle převléci a osvěžit a tak o srandu bylo postaráno. Sám sem zůstal radši sedět a řekl jsem si jen pro sebe, že „na tohle už sem starej:D“.
Těsně před Bruselem se na nás začala smát kolona aut, avšak nás, zběhlé cestovatele nikterak nepřekvapila, ani fakt, že nás předjíždělo pár cyklistůJ. Centrum Bruselu nás přivítalo klasickou změtí skleněných budov a hordou automobilů. První a klasická záležitost, kterou v městě absolvujeme je prohlídka Infocentra v Evropském Parlamentu (dále jen „EP“) a poté prohlídka budovy Evr. Komise na Schumanově náměstí. Ono to není náměstí jako takové, je to klasický velký kruháč s chodníky okolo. Prostě Brusel. Následovala diskuse, či spíš „one-man show“, kdy nám bylo představeno fungování celé EU, EP atp. Shrnul bych to do jednoho bodu a to, že je to příšerná byrokracie a ještě mi dovolte jeden fakt, a to, že těch 200 milionů co dá EU při stěhování mezi druhým sídlem EU, Štrasburkem (Fr.) a Bruselem je prostě moc. Pro představu: „Vem celou svou kancelář, narvi jí do kontejneru, sedni na vlak, za čtyři dni zpátky to samé, celé zamíchej a vznikne tenhle guláš, kterému se říká EU“:D. Toto nám bylo představeno jednou asistentkou a poté došlo i na skutečný projev, který předvedl pan Zvěřina, povoláním poslanec EP.
Dlouho očekávaný program, zvláště pro nás jedlíky se naplnil, a tím byl oběd v kantýně EP. Ale jooo, vcelku to bylo dobréJ. Dalším bodem byl přesun na ubytování. Stará dobrá F1 nám po mnoho peripetiích byla vcelku hodnotným společníkem, a jen co jsem usnul, už byl odjezd do večerního Bruselu na procházku po městě s českou průvodkyní. Nebudu zde zdlouhavě popisovat co jsme tam viděli, jednoduše centrum města. Někteří jako já, se odpojili, a šli nakupovat nebo fotografovat. Večere, kterou s námi absolvoval pan Zvěřina i pan Zahradník (hejtman našeho Jihočeského kraje) se odehrála v restauraci na hlavním a nejhezčím náměstí Grand Place. Posléze se odjelo na F1 a šlo se spát (tedy jak kdo a kdy..).
Jakožto čtvrtek byl ve znamení počasí, do kterého by ani psa nevyhnal a tak prohlídka známého Atomia nebo Minieuropy byla velmi vysilující. V programu toho již moc nezbývalo, a tak šupky dupky do centra Bruselu na pár posledních nákupů (samozřejmě cesta od Atomia hezky metrem) a poté na druhou besedu s panem Šebkem (zastupuje Jihočeský kraj v EP), panem Zvěřinou a Zahradníkem. Beseda byla velice vtipná a poučná, určitě pár drbů bylo velice perprnýchJ. Očekávaný konec zájezdu nadešel a poslední, ale opravdu poslední zastávka byla v nákupním centru Cora, hodinku cesty od Bruselu. Cestu zpět popisovat ani smysl nemá, ani fakt že v pátek po příjezdu jsem dospával až do odpoledne zameškané hodiny spánku.