Přírodní živly
Přírodní živly
Rozděluje 4 základní živly a to:voda, země, oheň a vzduch.
Tento týden je Mezinárodní den vody.
Voda
Voda spolu s dalšími činiteli - ovzduším, energií a výživou podmiňují život a existenci lidstva. Podle dlouhodobé celosvětové bilance se zásoby vody ani nezmenšují a ani nepřibývají. Vzrůstá však lidská populace a s tím přibývá i zásahů do přírodního prostředí, jež často porušují zákonitosti, jimiž se složitý mechanismus oběhu vody řídí. V průběhu 20. století se takovým neuváženým civilizačním rozvojem zničilo dohromady více přírodních zdrojů než za celá tisíciletí lidské historie.
Počátkem roku 1992 se v Dublinu konala Mezinárodní konference o vodě a životním prostředí. Ta podrobně analyzovala vliv lidstva na procesy hydrosféry a připravila alarmující podklady pro následující Konferenci OSN o vodě a životním prostředí (UNCED) v Rio de Janeiro v červnu téhož roku.
Valné shromáždění OSN pak na podkladě návrhů UNCED vyhlásilo každoročně 22. březen Světovým dnem vody.
Hlavním cílem tohoto dne je pořádání osvětových akcí k podnícení zájmů veřejnosti a odpovědných institucí o ochranu a udržitelný rozvoj ve využívání vodních zdrojů. Každým rokem se vyhlašuje aktuální motivující heslo problému, který je třeba řešit. V loňském roce bylo tímto heslem "Voda a katastrofy" v návaznosti na opakované postižení povodněmi v posledních sedmi letech. Nikdo však v tu dobu netušil, jak se toto téma naplní koncem roku, kdy došlo ke katastrofě v Jihovýchodní Asii.
Voda v Čr
Česká republika je nazývána "Střechou Evropy", neboť je evropským rozvodím tří moří: Severního, Baltského a Černého. Prakticky všechny její významnější toky odvádějí vodu na území sousedních států. Důsledkem této skutečnosti je naprostá závislost našich vodních zdrojů na atmosférických srážkách. Rozvodí moří dělí území ČR na tři hlavní povodí: Labe, Odry a Moravy.
V České republice je značné množství přírodních léčivých minerálních vod a přírodních minerálních vod stolních. Prameny minerálních vod se vyskytují nejčastěji na místech postižených třetihorními tektonickými poruchami a poměrně nedávnou sopečnou činností.
Je známo asi 350 lokalit s výskytem minerální vody. Přírodní léčivé vody se využívají pro léčebné a lázeňské účely už od 19. století. Společně s lázeňským využíváním zdrojů minerálních vod spojených nezbytně s pobytem v místě pramenů, se minerální vody využívají celoročně k přímé konzumaci.
Vodní hospodářství v naší zemi má bohatou tradici, dobrý zvuk v zahraničí a slibnou perspektivu rozvoje v kontextu s evropskou integrací.
Vodárenské společnosti skupiny ONDEO v České republice svojí neustálou činností přispívají k ochraně a dobrému využívání vodních zdrojů, poskytováním kvalitní pitné vody pro obyvatele i průmysl a nakonec i ke kvalitnímu vyčištění vod odpadních a jejich navrácení do přírody. Světový den vody je tak připomenutím každodenní práce vodárenských společností a jejich zaměstnanců.
Voda v číslech
Jeden obyvatel planety z pěti (1,2 miliardy) nemá přístup k pitné vodě a jeden ze dvou (tři miliardy) není napojen na kanalizaci pro odvádění odpadních vod.
• 3,4 miliony lidí každým rokem umírají na nemoci související s vodou. Polovina z nich jsou děti.
• V roce 2025 bude 60 % z 8 miliard obyvatel (oproti 6 miliardám dnes) žít ve městech. Z nich tři miliardy budou mít na dobu 1 roku množství vody menší než je hygienické minimum stanovené OSN.
• 97,5 % vody z pěti kontinentů je voda slaná, ke konzumaci nevhodná.
• Ze zbývajících 2,5 % dvě třetiny (1,6 % celkem) představuje voda zmrzlá. Zbytek bývá často fyzicky nedostupný, objevuje se ve špatnou chvíli (monzuny) či na špatném místě (záplavy).
• Zdroj sladké, snadno využitelné vody tak představuje méně než 0,1 % všech vod naší planety.
• 70 % použitelné vody se v současné době využívá v zemědělství pro potravinářské účely, 10 % slouží průmyslu a účelům měst a domácností. Zbytek jde na výrobu elektřiny (vodní elektrárny a ochlazování tepelných elektráren), plavby a zábavu.
• V důsledku urbanizace a demografického růstu bude činit spotřeba měst a domácností v příštích dvaceti letech skok o 40 % a spotřeba v zemědělství (zavlažování) o 17 %. Průmyslová a energetická poptávka se též bude zvyšovat.
Špatné hospodaření
Nedostatečné či vadné odvodňovací systémy znečistily 50 miliónů hektarů zavlažené půdy, což představuje 20 % této půdy do konce 80. let.
• V Káhiře a v Mexiku se v současné době z důvodu úniků ze sítě ztrácí 50 % distribuované vody.
o Nadměrná spotřeba podzemních vod někdy snižuje jejich hladinu o několik metrů za rok. Ohrožuje tak život v mnoha regionech, např. v Číně a Mexiku.
Znečištění
Polovina evropských a severoamerických řek a jezer je "vážně znečištěna". V rozvojových zemích je situace ještě vážnější. 20 % vodních ploch za minulá léta zmizelo nebo je v ohrožení.
• Kapacita přehrad se z důvodu sedimentace každým rokem o 1 % zmenšuje, zatímco jen velmi málo vodních děl je ve výstavbě.
• Za současného stavu věcí by "globální krize vody" mohla být vyvolána třemi lety nepřetržitého sucha, záplav v jedné části planety či sérií epidemií, jejichž příčiny mají souvislost s vodou.
• OSN zaznamenala na šedesát ohnisek napětí spojených s vážným nedostatkem vody. Většina z nich se nachází v Africe a na Předním a Středním Východě.
Voda a katastrofy
Vodou způsobené katastrofy narušují obvykle celé národní hospodářství, velmi oslabují vrstvy chudého a zranitelného obyvatelstva a jsou považovány v současné době za vážnou překážku udržitelného rozvoje i zmenšování lidské chudoby. Škody z přírodních katastrof připravují státy o zdroje, které by jinak mohly být použity pro hospodářský a sociální rozvoj. Velmi těžké a tragické jsou ztráty zejména v nejméně rozvinutých a rozvíjejících se zemích. Jsou příčinou jejich zaostávání někdy až o několik desetiletí. Redukce škod z katastrof znamená redukci chudoby.
Hydrologické pohromy jsou důsledkem dopadů a interakcí extrémních hydrometeorologických jevů a zranitelných hospodářských aktivit, které jsou v dosahu škodlivých účinků vody. Někdy jsou tyto extrémní hydrometeorologické jevy kombinovány s geologickými nebo jinými škodlivými průvodními jevy a představují proto komplexní přírodní nebezpečí. Takovými riziky jsou tropické cyklony (hurikány, tajfuny atp.), přívalové mořské vlny, povodně, sesuvy půdy, stěrkové povodně, laviny, sucha (zaviněná drastickým nedostatkem vody) aj. Mezivládní panel o změně klimatu (IPCC) naznačil v nedávné zprávě, že klimatická změna a teplejší svět jsou definitivně zde. Dále, jakákoliv forma znečišťování vody přímým nebo nepřímým průnikem toxických látek do vodního toku či do kolektorů podzemní vody zaviněná technologickou havárií nebo jinak, představuje další vážná rizika pro zdraví obyvatelstva a zhoršení stavu životního prostředí.
Agenda 21 vyzvedla jako jednu z naléhavých potřeb ochranu před škodlivými účinky povodní. Světový summit 2002 o udržitelném rozvoji (WSSD) rovněž zdůraznil nutnost zvýšení účinnosti protipovodňových opatření prostřednictvím "lepšího využívání informací i předpovědí o klimatu a počasí,budování a zdokonalování systému včasného varování, hospodárného využívání území a přírodních zdrojů, únosných zemědělských postupů a důsledné ochrany ekosystémů".
Valné shromáždění OSN adoptovalo rezoluci A/RES/47/193 z 22. prosince 1992, podle které bude 22. březen každého roku počínaje rokem 1993 prohlášen Světovým dnem vody, v souladu s doporučeními Konference OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED), které jsou obsaženy v Kapitole 18 (Sladkovodní Zdroje) Agendy 21.
Každý rok, jedna nebo více agencií OSN bere tedy na sebe zodpovědnost za uspořádání oslav Světového dne vody. Tento rok jsou to Světová meteorologická organizace (WMO) v rámci programu Počasí, klima a voda a Meziagenciální útvar strategie OSN pro zmírňování katastrof (ISDR), které přijaly tuto roli. WMO, po konzultacích s jinými partnerskými mezinárodními organizacemi, připravila pro šíření potřebných znalostí a informací brožuru a plakát o Vodě a katastrofách a dále přehled faktů a informací o k tomu zaměřené činnosti zainteresovaných agencií OSN.
Většina přírodních rizik spojených s nebezpečnými projevy vody se vyskytuje především v oblastech, které se vyznačují velkou koncentrací objektů a jiných výtvorů lidské činnosti. Právě na těchto územích se pak enormně zvětšují možnosti potenciálního ohrožení buď povodněmi anebo drastickým nedostatkem vody, pokud jsou rozvojové aktivity prováděny bez patřičných zřetelů na škodlivé účinky těchto hydrologických extrémů nebo bez potřebných prevenčních opatření. Lidé vždy určitým způsobem čelili katastrofám tím, že buď dokázali předvídat potenciální nebezpečí podle svých zkušeností s nimi anebo že investovali do ochranných opatření.
Včasná varování, která jsou pokud možno co nejrychleji respektována těmi, kdo jsou v nebezpečí, a na jejichž podkladě se dají volit vhodná opatření, jsou nepostradatelnými prvky strategií ke zmírňování škod a akčních plánů na všech úrovních. Důležitou roli přitom hrají na celém světě národní hydrologické a meteorologické služby (NMHS), a to poskytováním životně důležitých informací o zranitelnosti společnosti hydrologickými katastrofami a vydáváním včasných výstrah i předpovědí.
Definice jasné role pro všechny složky ochrany před škodlivými účinky hydrologických katastrof, počínaje národními meteorologickými i hydrologickými službami až po civilní obranu a orgány zodpovědné za místní opatření, je nepostradatelná pro koordinaci celého systému řízení v těchto krizových situacích.
Změna klimatu a zvyšující se variabilita počasí signalizují, že nelze očekávat brzké zmírňování vodou působených pohrom. Proto bude stále více zapotřebí podporovat aktivity k redukci s tím spojených rizik. Konkrétně to znamená, že na jedné straně je třeba rozvíjet systémy k monitorování jejich výskytu, velikosti, trvání a vývoje v daných místních podmínkách a na straně druhé schopnost odhadovat a zmenšovat tak vůči nim zranitelnost životního prostředí.
Redukce rizik pohrom v sobě zahrnuje mimo jiné také osvětu obyvatelstva, aby vědělo jak se má za takových okolností chovat a aby aktivně spolupracovalo. Tento druh výchovy k ochraně je vždy závislý na úrovni povědomí o riziku, což prakticky znamená, jak je vnímají v souhrnu jednotlivci, komunity, agentury a vlády. Lidé jsou zranitelnější tehdy, když si nejsou vědomi ohrožení.
Systém ochrany před katastrofami není proto pouze technologickým tématem, ale má též sociální, kulturní a environmentální rozměry. Strategie ochrany musí být vyvíjeny nejen v závislosti na technickém zázemí, ale také na solidních znalostech obyvatelstva, přírodního prostředí, kulturních památek aj. Účast lidí ve všech fázích krizového řízení zmenší jejich zranitelnost.
Světový den vody 2004 na téma Voda a katastrofy je v podstatě výzvou pro všechny orgány ochrany před přírodními pohromami. Účelem této kampaně je podpořit decentralizovanou připravenost společnosti na katastrofy, realizovat výměnu obecně užitečných regionálních znalostí a zvýšit veřejné povědomí o tématech týkajících se hydrologických odtokových extrémů. Cílem je také inspirovat celosvětové politické odborné a decisní složky odpovědné za ochranu k úvahám , jak redukovat škodlivé následky těchto pohrom, jak zlepšovat osvětu obyvatelstva a jak lépe organizovat záchranu lidských životů i majetku v krizových situacích. V neposlední řadě jde také o naplňování perspektivních záměrů OSN v rámci tzv. Rozvojových cílů milénia, mezi něž patří na první místo zmenšování chudoby a aplikace udržitelného rozvoje. Nechť je každý "informován a připraven" ke zmírňování škodlivých účinků přírodních katastrof.
Voda je chemická sloučenina vodíku a kyslíku. Je základní podmínkou pro existenci života na Zemi. Za normální teploty a tlaku je to bezbarvá, čirá kapalina bez zápachu, v silnější vrstvě namodralá. V přírodě se vyskytuje ve třech skupenstvích: v pevném – led, v kapalném – voda a v plynném – vodní pára.
Skupenství vody
- pevné - led
- kapalné - voda, (přechlazená voda)
- plynné - vodní pára