Pes pro agility by měl být především zdravý. Má-li Váš pejsek nějaké zdravotní problémy, zejména s klouby, poraďte se nejprve s veterinárním lékařem, zda pro něj agility bude vhodnou činnosti. Je rovněž výhodou, je-li pes hravý nebo jinak motivovatelný, třeba na pamlsek – to výrazně usnadňuje výcvik. Dalším usnadněním výcviku je, pokud pes umí přivolání a odložení, a případně přinášení (chcete-li cvičit na hračku). Někteří psi jsou ochotni cvičit pouze za pamlsky – v tom případě používejte takové pamlsky, které budou pro psa dostatečně atraktivní, avšak nebudou příliš velké (abyste psa během výcviku nepřekrmili) a nebudou se drobit. Kousky pamlsků po zemi totiž mnoho psů svádějí k čmuchání, což silně ztěžuje další výcvik.Snažte se od počátku vzbudit ve Vašem psovi přesvědčení, že na světě neexistuje větší zábava, než je agility. Při výcviku ho chvalte a odměňujte i za sebemenší pokrok, pes se pak bude snažit o to víc. Pokud se Váš pes rád hraje, prokládejte celý výcvik přestávkami pro hru – hra bude tak Vašemu psovi odměnou za dobře vykonanou práci. Špičkoví psi parkur agility milují a když vidí překážky, často už je nic jiného nezajímá. Nešetřete chválou, radujte se se psem. Cvičení ukončete vždy včas, tj. dokud to pejska baví, jen tak docílíte toho, že ho cvičení bude bavit i příště. Nepodléhejte dojmu, že když ho to baví, naučíte ho všechno najednou – to je nejlepší cesta, jak psa od agility odradit. Psa na parkuru netrestejte, ani fyzicky, ani slovně. Agility se totiž neučí jen pes, ale i psovod, a většina chyb, které udělá pes, vyplývá právě z předchozích chyb psovoda. Pokud pes udělá chybu, zamyslete se nad tím, proč ji asi udělal – špatně jste ukázali, pozdě dali povel nebo jste se špatně pohnuli tělem. Při výcviku postupujte od jednoduššího ke složitějšímu. Důležité je, aby měl pes z cvičení radost, ať už proto, že ho pochválíte, anebo proto, že dostane svou oblíbenou hračku či pamlsek. Berte vždy ohled na věk psa a jeho fyzickou zdatnosti, zejména začínáte-li cvičit se štěnětem. Štěně do jednoho roku věku nikdy nenechávejte skákat plnou výšku překážky, laťku vždy snižte. Začínající pes by v žádném případě neměl na překážkách zažít něco nepříjemného, buďte proto opatrní zejména při nácviku zónových překážek. Agility můžete začít cvičit i se starším psem, věk obvykle nebývá na škodu a pes je dostatečně fyzicky i psychicky vyzrálý na to, aby výcvik snesl. Při výcviku je důležité, abyste psa nerozptylovali svými vlastními problémy vyplývajícími např. z nevhodného obutí nebo oblečení. Nevhodný je jakýkoliv vlající oděv nebo oděv bránící pohybu. Je dobré, máte-li kapsy dostatečně prostorné na to, aby se do nich vešly hračky a odměny, současně ovšem tak zajištěné, aby Vám při běhu nevypadávaly. Velmi důležitá je správná obuv, tedy neklouzavá obuv, která Vám dovolí prudké pohyby a změny směru i na kluzkém terénu. Prakticky všichni špičkoví závodníci proto běhají při tréninku i na závodech v kopačkách. Máte-li dlouhé vlasy, před tréninkem je vždy sepněte sponkou nebo gumičkou – Vaše ruce jsou po dobu tréninku určeny k vydávání pokynů psovi a nemohou se zaobírat neustálým urovnáváním Vašeho účesu.
Náhledy fotografií ze složky Zónovkář 2007
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář