Ahoj!
Jmenuji se Adriana Dosedělová, narodila jsem se před celkem dost lety 16.6., ale ne, ještě tomu není tak dávno, letos mi bude devětadvacet let.
Mou oficiální profesí se stala zdravotní sestra. Pracovala jsem ve třech různých nemocnicích ,na různých odděleních, ale jedno měly společné, u všech šlo o interní záležitosti :)).
Psát jsem začala velmi dávno, popravdě si na počátky příliš nepamatuji.
Druhá vlna nastala tak ve třinácti, když dnes ony sešity vytáhnu, válím se smíchy.
První povídka mi vyšla na Vánoce ,v osmnácti, v Hlasech Havířova, kde jsem se poprvé setkala s Hankou Dvořákovou.
Za dva roky mi vyšly povídky opět, zase vánoční, tentokráte i v tehdejší Nové Svobodě, a od té doby jsem se psaní upsala natrvalo. Hanka Dvořáková dá se říct za vše může, ta mne objevila, spoustu věcí naučila a stala se mou skvělou kamarádkou. V novinách mi tehdy věcičky vycházely pravidelně asi dva roky, jak v Hlasech i v Svobodě, ale popravdě, byla jsem neschopné nevypsané mimino.
V roce 2003 se mi narodil můj syn Rosťa a na Vánoce 2005 dcerka Bára, takže teď mám celkem často pěkný zápřah, a občas se díky nim dostávám do prekérních situací, což je legrační a občas je to na smyčku, což už tak legrační není, ale doufám, že přežiju i ony hororové story z puberty, jež mne teprve čekají, bez úhony.
Kupodivu mne toto období spíše rozepsalo, než -li naopak, a tak jsem se v roce 2005 stala aktivní externí redaktorkou jedněch webovek, vzhledem k narození Barušky jsem tuto činnost prozatím odsunula na vedlejší kolej.
Uvidíme, až k nám dorazí ta vymoženost internet.:)) Počítač na podzim konečně dorazil.
Momentálně mám rozpracovanou jeden pohádkový příběh a také píšu jednu knížku s jednotnou tématikou, o které pomlčím, do toho píšu i jiné povídky, kratší pohádky a občas vznikne i nějaká ta básnička. Již nějakou dobu jsem nadšeným redaktorem www.relaxuj.cz, kde se specilizuji na turistiku v Čechách i na slovensku, tudíž každý týden se pokouším vytvořit jednoho malého průvodce nějakou zajímavou lokalitou. Ssnad se mi to daří.
Je mi líto, že na tyto stránky prozatím ukládám starší věci, ale nové, aktuální věci bohužel rozesílám do soutěží, tudíž je nemohu do jisté doby zveřejnit. ¨Vyhrála jsem jen soutěž o Vánoční povídku před víc než deseti lety, potom získala nějaká ta čestná uznání, dostala se do prvních kol a pak až do letoška, kdy jsem zaujmula svou pohhádkou nic. Je pravdou, že nejsem zrovna aktivnní rozesílač a je pravda, že se potýkám s diletantskou otázkou, jaktože vyhrávají ti samí, již neamatérští pisatelé, zvlášť ti, co učí Tvůrčí psaní, češtinu a literaturu na univerzitách, publikují a sami organizují podobné soutěže. To přeci již nejsou žádní amatéři, ale s tím já nic nenadělám a část viny je dozajista i ve mně. :)), když já si nedovedu pomoct, ale umím psát jen to, co si myslím a ne to co má v oblibě porota, třeba undeground a podobně. Neberte mne vážně, to si jen trochu rýpu.
Pokud by jste chtěli vědět, co dělám krom psaní a dětí, čím by jste mne třeba potěšili :)), tak ráda maluji(akvarel, pastel, tuží, různé styly i winowcolor, či keramika), pracuji se sušinou( dělám různé dekorační věcičk, prachožrouty do bytu), čtu, byví mne historie, psychologie, cestování, turistika, architektura, foceení, sport bohužel spíš pasivně, chůze aktivně, těším se až budu učit děti bruslit, tedy ještě plavu, krom reálného života, občas i v bazéně, z mých dětí jsem udělala zasloužené potápky, zcela záměrně jsem si na sebe ušila bič :)). Potápí se jedna radost :)). A dále ráda tancuji, i když poslední dobou jen s dětmi, kdysi dokonce závodně, kde jsou ty časy :)), ale ráda bych se věnovala Orientálnímu tanci, nevíte o nějakém dobrém klubu v Havířově?
Snad Vás mé řádky zaujmou a budete je navštěvovat čím dál častěji.
Budu se snažit je zásobit nějakými zajímavými věcičkami.
Tak zatím.
s pozdravem Vaše
Adri