Asi ty nejstarší písničky
Hajný je lesa pán (Ať žijí duchové)
Hajný je lesa pán, zvěří je milován.
Hajný je lesa král a každej pytlák se ho vždycky bál.
Hajný: Co se děje, les mi hoří nebo řádí kuny, tchoři?
Že by pytlák lesní pych? Já tu meškám v pantoflích.
Děti: Klidně si zůstaňte v domácí obuvi,
klukům to nevadí, dívky vás omluví.
Máme výborný plán, tímto jste k němu zván,
dejte nám stromů pár a dejte nám je třeba jako dar.
Hajný: Sekerečku vem a setni!
Copak to jde? Les je státní!
Zadarmo se nezíská.
Z toho koukaj želízka!
Děti: Slibuju za kluky, slibuju za holky:
za každý strom dáme
sto malých do školky.
Hajný: Tomu já říkám plán, tímto je ujednán.
Hajný je lesa pán, je mládeží a zvěří milován.
Hajný je lesa pán,
je mládeží a zvěří milován.
Já už to vím (Šíleně smutná princezna)
Áááááá...
Já už to vím, já vím, vím už, co to všechno znamená,
už to vím, já vím, proč jsem veselá a blažená.
Já už to vím, já vím, vím už, co je láska jako trám.
Už to vím, já vím, vím už, jak je dobře že tě mám.
Áááá...
Pro nás modré z nebe padá,
všechno se dnes může stát.
Mně se líbí mít tě ráda.
Mně se líbí mít tě rád.
Já už to vím, já vím, vím už, co je láska jako trám.
Už to vím, já vím, vím už jak je dobře že tě mám.
Áááá ...
Jedním tahem (Šíleně smutná princezna)
Dejte mi malíři barvy všech druhů,
já budu do mraků malovat duhu,
řekněte básnici jak verš se skládá,
ona mne, ona mne asi má ráda.
Já nejsem ani Leonardo, ani Michelangelo,
paletu mám amatérsky chudou,
ale když mě paní můza políbila na čelo,
rozhod jsem se skoncovati s nudou.
R: Samým blahem, jedním tahem srdce z lásky maluju,
protože já, protože já, protože já miluju.
A maluju a miluju, a miluju a maluju
a miluju a maluju a miluju a maluju.
Já neměl nikdy nadání mě nehýčkali uměny,
z kreslení jsem vždycky míval pětky,
ale dneska vlastní duší kreslím fresky na stěny,
fagule mi slouží místo štětky.
Jedlička (Mrazík)
Vyrostla štíhlá jedlička
tam mezi modříny,
zelená byla celičká
od jara do zimy,
zelená byla celičká
od jara do zimy.
Na podzim vítr zazpíval:
spi jedličko jen spi.
Mrazík ji sněhem přikrýval:
pozor jen nezmrzni,Mrazík j i sněhem přikrýval:
pozor jen nezmrzni.
Kdepak ty ptáčku hnízdo máš (Popelka)
Kdepak ty ptáčku hnízdo máš,
skrýš a zázemí.
Vždyť ještě léčky málo znáš,
málo zdá se mi.
R: Hej břízo bíla skloň se níž,
dej ptáčku náruč svou a skrýš,
já pak můžu jít a v duši klid můžu pak mít.
Kdepak ty ptáčku hnízdo máš,
kam dnes půjdeš spát.
Až sníh a mráz dá loukám plášť,
sám se začnu bát.
R:... můžu pak jít a v duši klid budu pak mít.
Pramen zdraví (Ať žijí duchové)
Každý den, každý den, k svačině jedině,
jedině pramen zdraví z Posázaví
Chceme-li prospěti dítěti bledému,
kupme mu pramen zdraví z Posázaví.
R: Výrobky mléčné, to je marné,
jsou blahodárné a věčné
Princezna ze mlejna
Vím jedno návrší zámek nádhernej,
z nejhezčích pohádek ho znám,
stavěnej z křišťálu sahá k nebi pomálu,
povětří přijde k duhu princeznám.
Bílý je lilium, bílej krásnej den,
bílý je pravý hedvábí.
Jdu cestou necestou za svou bílou nevěstou,
jiná mě na tom světě nevábí
Vím jedno oudolí, vím já pěknej mlejn.
dobře to v tomhe mlejně znám,
bydlí tam panenka, oči má jak pomněnka,
jinou už na tom světě nehledám.
Vím jednou oudolí, vím já pěknej mlejn.
Míří sem cesta s přívozem,
kde cesta necesta tady je má nevěsta
nerovná se jí žádná z princezen.
Vím jedno oudolí, vím já pěknej mlejn.
Vedle něj rybník s rákosím.
Ta dívčí, co ji znám, je má bílá princezna,
tu si já vod pan táty vyprosím.
Skřítkové (Ať žijí duchové)
Skřítkové, zedníci, zanechte spánku.
Skřítkové, zedníci, zanechte spánku.
Vezměte kladívko, lžíci a fanku.
Vezměte kladívko, lžíci a fanku.
Písek se červená, vápno se bělá.
Písek se červená, vápno se bělá.
Brána je zřícená, ať stojí celá.
Brána je zřícená, ať stojí celá.
Včelka Mája
Učení páni zkušení
já rád bych k vám teď podotknul.
Nikdo z vás nemá tušení,
že v dálce stojí malý úl.
Z něj každé ráno vyletává včelka Mája.
Naše kamarádka včelka Mája.
Máme jí co závidět výšku, z které vidí svět.
A o tom vypráví nám potom včelka Mája.
Malá uličnice včelka Mája.
Mávne křídly Včelka Mája,
Mája, Mája, Mája, Mája,
Mája zas míří mezi nás.