Řeč těla - posturologie
5.2. Posturologie
Posturologie
v překladu znamená poloha těla. V této kapitole se tedy
budu zabývat tím, co vyjadřujeme naším postojem a
posedem.
5.2.1.
Přenesení váhy na určitou část těla ve
stoje
U postoje si nevšímáme jen toho, jestli máme překřížené
nohy či ne, ale také toho na jakou část těla přenášíme svou
váhu.
Vzpřímený
přirozený postoj –
poznáme okamžitě. Přirozený postoj vypadá následovně: páteř
je narovnaná, hruď není propadlá ani vsunutá, ruce jsou volně
spuštěné podél těla, kosterní svalstvo je uvolněné a umožňuje
volný pohyb. Hlava, krk, páteř, pánev a nohy jsou v jedné
linii. Takovýto člověk působí klidně odpočatě a klidně. Je
otevřený ke kontaktům s ostatními lidmi, ale zároveň je
schopen sebekontroly. Tento postoj je základem pro pocit dominance,
síly a sebevědomí.
Vzpřímený
postoj s váhou přenesenou na špičky –
značí člověka, který je připraven okamžité akce dopředu, i
když pohyb není proveden. Naprosto stejně je nastavena jeho
psychika. To můžeme poté vnímat jako snahu ihned se zapojovat do
dění kolem sebe či jednat útočněji. Musíme si též všímat,
zda nebere danou situaci jako ohrožení (např. kritika, odmítnutí,
nesouhlas). Ačkoliv v tomto postoji máme tendenci spatřovat
aktivitu, je to spíše projev psychické lability.
Vzpřímený
postoj s váhou přenesenou na zadní část chodidel –
naznačuje
opačnou situaci než v předchozím případě. Je zde
připravenost na akci směřující dozadu, nikoli dopředu. Je zde
vidět psychické prožívání, které má obrannou povahu. Pokud
člověk bude chtít zatlačit své myšlenky a emoce do pozadí,
začne ustupovat. Tento postoj též může být snahou stylizovat se
do role tichého pozorovatele, či se jen stáhnout do svého
vnitřního světa.1
5.2.2.
Zkřížené nohy
Zkřížené
nohy jsou známkou obranného nebo odmítavého postoje, U žen
musíme toto gesto ale interpretovat opatrně, neboť byly dosti
často k tomu, že mají sedět „jako dámy“.
5.2.2.1.
Zkřížené nohy v sedu
Přeložení
nohy přes nohu
– může být známkou obrany nebo rezervovaného postoje, často
bývá doplněno dalšími gesty a tak by měla být vyhodnocena vždy
celá situace. S tímto posedem se často setkáme na
přednáškách, při dlouhém sezení na nepohodlné židli, nebo
pokud člověk sedí v chladu. Pokud je toto gesto doprovázeno
založenými rukama znamená to, že člověk zanechal rozhovoru a
není proto moudré od něj v této chvíli požadovat konečné
rozhodnutí.
Překřížení
nohou připomínající číslici 4 –
ukazuje na hádavý nebo soutěživý postoj. Toto gesto můžeme
velmi často vidět u Američanů, kteří mají soutěživou povahu,
pak je těžké odhadnout, co si skutečně myslí.
Číslice
4 sevřená rukama
– toto gesto použije člověk, který je nekompromisní a má
neměnné názory. Tato osoba je neústupná a tvrdošíjná,
vyjednávat s ní je velmi obtížné.
Zkřížené
nohy v kotnících – značí
odmítavý a obranný postoj. Lidé, kteří během rozhovoru
překříží takto nohy, se snaží udržet své emoce, uzavřou se
do sebe, a pokud se mají nějak prezentovat, velmi se zdráhají.
Pokud kotníky uvolní, bariéry padnou a bez větších potíží
přednesou například svůj návrh na řešení problému.2
Jogínsky
propletené nohy –
jsou výlučně prvkem, se kterým se setkáme u žen. Pomáhají nám
„zvládnout“ věší psychické napětí a dodají pocit
uvolněnosti. 3
5.2.2.2.
Zkřížené nohy ve stoje
Stání
s překříženýma nohama
– Zde se jedná jako ve většině předchozích případů o
obranné postavení. Pokud se nacházíme na nějakém večírku, kde
jsme cizí a nikoho tam neznáme, obvykle zaujmeme toto postavení,
až po delší době, kdy se tam s někým seznámíme a začneme
se cítit dobře, přejdeme z tohoto postoje do uvolněné pózy.
Zima –
k překřížení nohou dochází též v důsledku, že je
nám zima. Na rozdíl od předchozího obranného postoje, nohy jsou
zde více napnuté a více se tisknou k sobě.
Malých
rozdílů mezi těmito dvěma postoji využívají lidé, kteří
nechtějí přiznat, že jsou v defenzivě. Zde je třeba
upozornit na způsob překřížení paží. Pokud je nám skutečně
zima, snažíme se obejmout sami sebe, anebo se snažíme zahřát i
své ruce, a to tak, že je strčíme do podpaží. Pokud zaujímáme
obranný postoj, dáme ruce volně k loktům.
Propletené
nohy – s propletenými
nohami se setkáváme výlučně u žen, jedná se o jednoznačně
odmítavé a obranné gesto.
Toto postavení nohou je typické pro ostýchavé a nesmělé
ženy.4
5.2.3.
Teritoriální a vlastnické postoje
Je
naprosto běžné, že se lidé opírají o lidi nebo věci, pokud
chtějí ukázat svůj nárok na ně.
Následující postoje
většinou využívají lidé ve vedoucím postavení. Pokud bezděčně
některé z těchto gest použijeme ve špatnou chvíli, můžeme
protějšek popudit, proto je dobré si na ně dávat dobrý pozor.
Dávání nohy na věc
(auto, apod.) – je
jasným důkazem, že tato věc je naše. Pokud bychom ale dali nohu
na cizí majetek, může to majitele silně popudit, protože mu tím
říkáme, že si na to děláme nárok. Často tento postoj můžeme
vidět i na obrazech z bitev, kdy vojevůdce stojí na vyvýšeném
místě, s nohou na kameni či na těle nepřítele – jasně
tím říká: „Toto území je teď moje.“
Opírání
se o zárubně, stavění se do dveří –
je postoj, kdy si silně nárokujeme kancelář nebo byt. Pokud
nejsme majiteli, může to skutečného vlastníka velmi popudit a
získat k nám odmítavý postoj.
Přehození nohy přes opěrku židle –
značí nenucený, bezstarostný a uvolněný postoj. Tento způsob
sezení neznamená jen majetnický vztah k židli, ale též
laxní přístup ke společenským pravidlům.
Nohy na stole –
jsou obvyklým způsobem sezení vedoucího.5
5.2.4.
Náznaky směru
Ztráta
zájmu – je jasně
dána tím, že osoba, se kterou hovoříme má hlavu otočenou
směrem k nám, ale tělo je natočeno jiným směrem. Druhá
osoba nám tím jasně dává najevo, že už o nás ztratila zájem
a raději by byla jinde nebo se věnovala něčemu jinému. Pokud
chce odejít, je tělo natočeno k nejbližšímu východu.
Otevřené útvary
– pokud se baví dva lidé, kteří k sobě nestojí přímo,
ale jejich těla směřují do pomyslného třetího bodu
trojúhelníku, znamená to, že se baví o neosobním tématu a
přizývají třetí osobu k rozhovoru. Tento postoj je také
vodný k začátku vedení konverzace s obou, se kterou
chceme mít bližší vztah.
Uzavřený
útvar – neboli,
když dva lidé stojí přímo proti sobě, baví se osobně a nikoho
dalšího do jejich rozhovoru nepustí. Třetí osoba je zde vítána
pouze tehdy, pokud se pár natočí trupem směrem k nově
příchozímu. Pokud k nově příchozímu natočí pouze hlavu,
je to znak, že by měl zase odejít a o nic se nepokoušet. Tato
forma postavení je vhodná, pokud chceme na druhou osobu vytvořit
nátlak.
Nasměrování chodidel –
Pokud jsme ve skupince lidí, často stojíme do kruhu. V případě,
že nás někdo ze skupinky zaujme a chceme se s ním více
sblížit, nasměrujeme k němu chodidla. Dáváme tak zájem o
danou osobu, ale zároveň přímo nevymezujeme nikoho z celé
skupiny.6
5.2.5.
Další postoje
Sed
obkročmo na židli –
v tomto případě slouží opěradlo židle jako štít, kterým
se člověk brání při pocitu nejistoty. Jakmile se takto daná
osoba postaví, pomůže jí to změnit se okamžitě v dominantní
a sebejistou osobnost. Nejlepší obrana proti tomuto sedu je obejít
osobu a sednout si čelem k jejím zádům. Jelikož se bude cítit
nechráněná, otočí se a okamžitě ztrácí pomyslný štít a
trochu ze své dominance.7
Jedna noha je
vykročená směrem dopředu –
tento postoj je velmi pozitivní, volí ho ty osoby, které se cítí
v dané situaci příjemně a uvolněně. Pokud takto vidíme
sedět muže bavícího se se ženou, dává tak najevo své
zalíbení. 8
Sedící člověk
připravený jednat –
sedí s jednou nohou nakročenou vpřed a druhou má pod židlí,
ruce jsou volně položeny na stehnech a tělo je nahnuté směrem
dopředu.
Sedící
člověk připravený ukončit rozhovor
– se předkloní dopředu s rukama na kolenou nebo uchopí
sedadlo židle k lepšímu „startu“.9
„Vzorně“ sedící
žena – má kolena u
sebe, chodidla na zemi. Tato poloha se dá považovat za neutrální
a výchozí pozici. Žena se moc neprojevuje a svým vystupováním
nevyrušuje. Pokud si sedne na půl židle, vyvolá dojem, že ani
rušit nechce.
Kabelka
jako bariéra – u
žen je velmi netypické sedět s nohou, která by tvořila
číslici 4. Jelikož ženy mají ale též někdy potřebu vyvolat
pocit bezpečí a vytvořit si odstup, často si vypomáhají
kabelkou (nebo třeba i spisy, knihou apod.), kterou pevně drže
v rukou, položenou na nohách. Vyvolají tak pocit
nepřístupnosti a redukují napětí kontaktu.
Nohy
obtáčející nohy židle
– v nás vyvolají pocit, že dotyčná osoba neustoupí ani o
píď. Fixace nohou nám pomáhá se zakořenit, získat pevnost.
Obvykle tuto polohu zaujímáme v případě, že čekáme
nátlak, kritiku apod.10
Napodobování a
zrcadlení – tímto
způsobem sdělujeme svému protějšku svůj souhlas s jeho
myšlenkami a své zalíbení. Je zajímavé, že vzájemně cizí
lidé se snaží vyhnout napodobení polohy toho druhého - toho
vyplývá, že toto gesto využívají zejména dobří přátelé,
manželské páry či lidé na stejné společenské úrovni.11
Na níže uvedeném obrázku je uvedeno zrcadlení, které není nejlepším řešení, pokud osoba v křesle je náš vedoucí. Noha překřížena v číslici 4, ukazuje na osobu dominantní. Pokud jsme jen řadový zaměstnanec a my zvolíme stejnou polohu jako on, náš ředitel si může myslet, že se s ním srovnáváme, a k řešení problému, který s ním v danou chvíli probíráme, by to určitě nevedlo.
Cervenai
1
Oldřich TEGZE, Neverbální komunikace, Praha, 2003, s. 200,
202,212, 213.
2
srov.: Allan PEASE, Řeč těla v praxi, Praha, 2001, str.
61-63, 66.
Oldřich TEGZE, Neverbální komunikace, Praha,
2003, str. 237-240.
3
Oldřich TEGZE, Neverbální komunikace, Praha, 2003, str. 239.
4
Allan PEASE, Řeč těla v praxi, Praha, 2001, str. 61- 68.
5
Allan PEASE, Řeč těla v praxi, Praha, 2001, str. 95-98.
6
srov.: Allan PEASE, Řeč těla v praxi, Praha, 2001, str. 105
– 109.
Jaro KŘIVOHLAVÝ, Neverbální komunikace
– řeč pohledů, úsměvů a gest, Praha, 1988, str. 114,115.
7
Allan PEASE, Řeč těla v praxi, Praha, 2001, str. 70.
8
Oldřich TEGZE, Neverbální komunikace, Praha, 2003, str. 203.
9
Allan PEASE, Řeč těla v praxi, Praha, 2001, str. 75.
10
Oldřich TEZE, Neverbální komunikace, Praha, 2003, str. 238, 242,
244.
11
Allan PEASE, Řeč těla v praxi, Praha, 2001, str. 100.
Komentáře
Přehled komentářů
Dobrý den,
snažím se najít nějaké informace ale nikde jsem je nenašel. Já si přirozeně křížím nohy i když jsem sám, aniž bych si to uvědomoval. Ale dělám to proto protože když je nemám zkřížené a sedím sem nervní a cítím jak je musím zkřížit. Pak ze mě spadne jakási roztěkanost. Můžete mi říci čím to je?
prosím odpověď na mail kipos@centrum.cz
zkřížené nohy
(miroslav, 17. 2. 2011 12:17)