Shounen - ai povídky

                                              Rodinná pouta

   „Jedeš za  Shanem a víš co pojedu taky!“ rozhodne maminka Shana. Stojí u plotny a vaří nedělní oběd. Samantha pokrčí rameny. Musí ji to nějak vymluvit.

  „Otec? Vždyť...“

  „John si poradí. Je už dospělý a já konečně chci vidět jak Shane žije a jak se má. V Londýně jsem skoro nikdy nebyla...“ Samantha pozná, kdy prohraje s matkou. Je tvrdohlavá jako pravá Irka. I oni po ni toho dost zdědili a tak se rozhodne.

  „Víš on Shane je momentálně na jedné klinice. Proto jedu se na něho podívat.“

  „Zase ty Vaše tajnosti. Na klinice. Už zase určitě je postřelený nebo něco takového. To jeho povolání to je hrůza! Jedeme a hned teď.. ne dovařím to a pojedeme a vezmeme Shana rovnou k nám. Tady se uzdraví nejrychleji.“

  „Ale...“

  „Žádné, ale Sam. Chci ho vidět. Kdo ví jak tam chudáček trpí... určitě to jídlo je hrozné a to ostatní... ne jedeme tam a je to. Zamluv lístky!“

  „No tak Cheve už více nemohu. Musíš to sem dávat vozit?“

  „Je to z mé nejoblíbenější restaurace. Nechutná ti to? Řeknu šéfkucha...“

  „Tak dost. Ne je to skvělé. Opravdu a nic neříkej a taky drahé restaurace. Neměl bys...“

  „Ne potřebuješ dobrou stravu a tahle .. vaří ji speciálně pro tebe. Moc bys ho zklamal.. tak ještě lžičku.“ Shane se na něho bezmocně podívá. Opravdu to jak o něho pečuje je malý tyran. Dal by si tak něco nezdravého a zatím každý den Chev konzultuje co může a co nemůže kvůli lékům, které ještě musí brát. Zamračí se. Je to hrozné. Spolkne ještě trochu a vidí jak Chev se rozzáří.

  „Tak a teď polibek malý, že jsem byl tak hodný.“  Shane s úsměvem zavrtí hlavou, ale trochu se bojí. Musí si neustále připomínat, že je to Chev... neví jak bude reagovat, až se Chev bude s nim poprvé milovat. Nechce o tom přemýšlet, ne teď.

   „No tak malý polibek“ škemrá Chev. Skloní se k Shanovi a líbá ho. Jsou už dávno v Anglii na soukromé klinice. A Chev je u Shana den co den. Líbá ho pomalu, když zčistajasná zaslechnou dveře.

   „Ahoj Shane. Ty vypadáš! ...ehm a Vy jste kdo?“ Ve dveřích stojí sestra Shana Samantha. Chev se zvedne a Shane slabým hlasem plným rozpaky zahučí.

  „Ahoj Sam!“

  „Abych nezapomněla jde sem mamka!“ Opře se o rám dveří a zvědavým pohledem zkoumá Cheva. Ten se pod jejím pohledem ošije. Kruci rodina Shana? Tak to mi chybělo, řekne si Chev. Dívá se na sestru Shana. Jsou si dost podobní.

  „Mamka?! Proč jsi ji sem brala? Tohle ti neodpustím!“ vyděšeně řekne Shane.

  „Znáš mamku!“ Shane pomalu přikývne. „Já taky zrovna jsme nečekala tady tohle. Jo zrovna je u doktora. Už jsem to nemohla déle poslouchat...“

  „Co tím chcete říct doktore Brockmane!“ Ten se zavrtí. Z té milé paní, která mu tady vrazila do kanceláře jde hrůza!

  „Chtěl jsem jen říct, že...“

  „Byl zmlácený!“ doktor nešťastně přikývne. On přece  za to nemůže! „Dehydrovaný, napůl zdrogovaný, popálený a záda se nebudu zmiňovat... Já snad omdlím... vodu!“ Doktor rychle se zvedne, vezme skleničku a nalije vody.

  „A teď mi řekněte kde je můj syn a co jste podnikli proto, aby byl zdravý!“ Stojí naproti němu po mdlobách ani památky. Pustí skleničku až se voda rozlije.

  „Po..pokoj..tři..třist dva!“ dostane ze sebe pracně. Ta se po něm podívá.

  „Okamžitě připravte vše k odvozu. Je schopný odvozu ne?“

  „No ano, ale  pan C...“

  „Nezájem. Doma se z toho dostane rychleji než ve Vaší péči a ty jídla co mu dávate...“ Doktor přemýšlí, kde vzala ty informace. No raději udělá co chce a tam si to může vyřidít s hrabětem sama. Annie maminka Shana zatím se žene chodbou jako fúrie.

  „Červy v zádech já mu dám červy... to si zodpoví, ale až bude zdravý.. kde proboha v Londýně dostal červy?!“

  „Už se bliží!“ poznamená Samantha, když zahlédne mamku ve svátečním kostýmu a plášti. V ruce svírá kabelku a přichází chodbou jako bouře. Uhne se.

  „Shane! Vypadáš hrozně. Určitě tě tu nekrmí a hned si tě odvezu.. A vy jste kdo?“ Když si všimne Cheva. Chev už otevírá ústa k odpovědi...

  „Kolega z práce. Má zlomenou nohu. Jmenuje se Chevalier Varenne a je tu, aby mi řekl jak je v práci.“ Chev zavře pusu a mlčí.

  „Jede s náma. Je hubený potřebuje vykrmit!“ Chev se prohlédne. Dyť je akorát. Shane zkoumavě přejede jeho postavu. Dělá mi to dobře, si pomyslí, Chev jak si mně tak prohllíží.

  „Víš má hodně práce...“

  „Kdepak jede s náma. Máte čas ne?!“

  „No víte... ano madam“kapituluje.

  „Annie. Jmenuji se Annie a ten nezdvořák ani mně nepředstavil.“ Posadí se na postel a pohladí ho po čele. „U nás se uzdravíš co by dup. Uvidíš. Mluvila jsem s doktorem a převoz je zajištěný.“ Shane a Chevem bezmocně poslouchají jak jim maminka naplánovala nejbližší budoucnost.

  „Sam nestůj tam jak kůl v plotě a běž se podívat, jestli ten doktor všechno udělal tak jak měl!“ Ta pokrčí rameny a jde se mrknout jak ten sympatický doktor přežil návštěvu mamky.

  „A ty Shane až se uzdravíš budeš muset důkladně vše vysvětlit.“

  „Promiň mami, ale raději ti to řeknu hned.“ Chev je zvědavý co řekne.

  „Dostal jsem jeden úkol dostat něco k jedním lidem víš a bohužel jsem padl do spáru jednoho gangu...“ to je docela věrohodné. „No rozhodli se, že jsem tam vetřelec a tak mně trochu přitlačili ke zdi.“

  „A co ti červi?“

  „No a když se mnou skončili, tak si mysleli, že je se mnou konec, tak odvezli do lesa a tam pohodili.“

  „Shane okamžitě přestaneš dělat tuhle práci!“

  „Ale mami to bylo výjmečné!“

  „Souhlasím s Vámi .. tedy Annie!“ Shane po něm hodí zlostný pohled. Annie se na něho zvědavě podívá.

  „No vy taky byste měl najít lepší práci, když děláte s nim!“ Chev zrudne a Shane se zašklebí. Máš co jsi chtěl!

  „Tady to nebudeme probírat, ale doma  to prodiskutujeme. Takhle to dál nejde!“

  „Mami vše je hotovo. Můžeme jet.“

  „Annie já opravdu...“

  „Mlčte! Potřebujete taky odpočinout.“ Shane zvědavě se podívá. Chev a odpočinout? Vždyť doslova kypí zdravím a páry má za třicet volů!

  „Máš to marné Cheve. Jak si mamka něco usmyslí...auuu mami proč?“

  „Ty víš za co a jdeme! A to jsem chtěla aspoň jednou vidět Londýn  a místo toho si vezu dva lazary!“ Už jim říká po cestě vrtulníkem na letiště.

  „To jsou tedy služby!“ když  nasedají do letadla Cheva. Shane se zaškaredí a Sam tiše si hvízdne. Zvědavě se podívá na Shana a pak na Cheva. Kývne na něho hlavou „To je jeho?“ Shane nenápadně zavrtí hlavou a dívá se někam jinam. Samantha se zamračí. Shane ten tajnůstkář. Hned jak bude moci podrobí ho výslechu! Tohle ji zatajit a jak se tam k sobě tiskli... Ale podle toho jak vypadá, co má na sobě a to letadlo, tak možná se konečně někdo o jejího nezodpovědného bratříčka postará. Jen aby to nezvoral svoji tuposti a tvrdohlavosti! Možná mamku Shane oblafnul, ale ji v žádném případě. Shane se na ni dívá a Sam mu naznačí šňůru. Shane vyplázne jazyk. Chev se na ně dívá a naznačí Shanovi Co je? A kývne na Samanthu. Shane zvedne oči nahoru.

  „Přestaňte!“ nakonec řekne.

  „Cože Shane? Jsi v pořádku?“ ozve se probuzená mamka, která usnula. Chev a Samantha se na něho zamračí.

  „Jistě mami, že jsem. Jsi moc hodná, ale Chev bude muset do práce a...“

  „Kdepak. Deneska jsou ty jak se tomu říká faxy a internet... určitě ho nebudou tak akutně potřebovat. Potřebuje taky péči.“ Shane pořád nechápe kde to mamka vzala, že zrovna Chev potřebuje péči. Jenže Chevovi se to začíná nějak libít, se zlou předtuchou pomysli Shane.

  „Jistě Annie. Sice mám hromadu práce, ale zůstanu u Vás jak dlouho si budete přát. Mám Shana rád a budu mu dělat aspoň společnost.“ Shane se málem zakucká.

  „Pracujete spolu dlouho?“

  „Ani ne. Asi tři  měsíce, ale mně se to zdá  jako věčnost. Hned jsme si padli do oka, že ano Shane!“

  „Asi jako dva dikobrazi!“ zavrčí Shane.
  „Shane jak se to chováš k Chevovi, že se nestydíš! Hned se omluv! Ještě si pomysli jak jsem tě špatně vychovala!“ Chev se zazubí.

  „Shane rád si vyslechnu tvoji omluvu.“ Ten si odkašle a s pohledem slibujícím smrt řekne.

  „Omlouvám se Chevaliere!“ maminka se usměje.

  „On je občas nevycválaný, ale moc hodný!“ Chev sedí a poslouchá. Shane a Samantha zvednou oči v sloup... už zase začíná.

  „Samantha jistě taky a víte, že má holčičku?“

  „Heather.“ Tentokrát to je to Sam, která je udivena. „Ale rád bych více věděl o Shanovi. Vůbec o sobě nemluví, ale o Vás vím skoro všechno!“ Shane zapomene dýchat.

  „Teď ne, ale doma Vám všechno řejnu. Byl to uličník.. nevěřil..“

  „Věřím Annie, věřím!“ řekne jemně Chev, ale už sám cíti jak klesají. Shane v duchu zaúpí, že to letadlo nespadlo! Chev se culí jako by mu četl myšlenky. Samantha je pozoruje jak se k sobě chovají. Opravdu. Chev měl pravdu,  když  říkal, že se znají dlouhá léta. Ale i tak bratříčkovi neodpustí, že ji nic neřekl. Přistanou a všichni vyjdou ven. Chev  má na noze lehkou sádru a Shana vynesou na nosítkách.

  „Tak, ale jak teď pojedeme?“ zadumá se Annie. „Už vím, já pojedu taxíkem s Bessie  a ty Sam odvezeš Cheva s Shanem. Nejezdi moc rychle jak to máš ve zvyku!“

  „Ale mami od té doby co mám Heather vůbec nejezdím rychle.“

  „Taky jenom dobře, Sam. Uvidíme se doma.“ Nastoupí do taxíku z jehož okénka se spokojeně culí užvaněná Bessi e a je vidět, že jak nastoupila do taxíku začala zpovídat Annie.

  „Tohle povolání ji sedne jako druhá kůže!“ Prohodí Samantha a pak si zamne ruce.

  „Tak a vy dva. Buď během cesty vše prásknete nebo Vás tak vytřesu, že týden nebudete moci chodit.“

  „Cheve klidně můžeš začít... já budu mít výslech pak a budu to mít i s mučením pátého stupně!“ dodá pochmurně. Chev se na něho znechuceně podívá.

  „Neboj miláčku já tě před všemi draky ochráním!“ Shane zavře oči. Jen je škoda, že nemůže zavřít uši, aby neslyšel co bude povídat.

  „Tak paní Samant...“

  „Sam a neprotahuj to. Jak tak koukám jsi stejný jako Shane!“ řekne nevrle a plouží se sotva dvacítkou.

  „Tak nejdřív asi moje jméno. Jsem sedmý hrabě Chevalier la Varenne .. no ty další tituly jsou jen bezvýznamné. Myslím, že je nemusíte vědět.“ Zadívá se jak zabubnuje prsty o volant a zacuká noha na plynu. Strne. „Dobře. Poznali jsme se v letadle, které náhodu unesli teroristé a já měl to štěstí, že jsem Shanovi pomohl je ehmmm...eliminovat.“ Napadne ho vhodná formulace. Sam si povzdechne a málem zastaví. „No a pak už to šlo samo. Víte, že když jsem ho poznal, tak mi řekl, že má raději krokodýla než mně?“

  „Ano to se mu podobá. Jste bohatý?“

  „No slušně.“

  „Dobře a máte ho rád?“ tady Shane otevře oči a skoro se div nevecpe dopředu k nim na sedadla.

  „Rád.. jak slabé to slovo pro mé city. Zbožňuji ho. Je světlem, zářivosti, dokonalosti mého života. Nikoho už nikdy nechci mít..!“ začne ji líčít co je pro něho Shane. Sam po chvilce zvedne oči v sloup a zacuká ji v koutcích rtů.

  „Dost! Dost, Cheve. Mohu Vám tak říkat. To je dostačující popis jak ho máte rád.“ Skoro vše řekl, ale jestli ho miluje tak to ani náhodou zmetek jeden, pomysli si Shane zuřivě. „.. jemný jako vánek a voda pro žíznícího na poušti...“ opakuje po Chevovi co ji uvízlo z toho výčtu. „...nebeský nektar..“ to už se chichotá jako malá holka.

  „Cheve máte mé požehnání. Někoho takového si plně mů...nebeský nektar zaslouží!“ zařve smíchy a auto dostane smyk.

  „Sam! Dávej bacha nebo ten nebeský nektar  rozflákáš!“ zařve Shane. Sam zastaví, vyběhne z auta a opře se o kapotu. Bude rozhodně zábava a její jak by to řekla skoro švagr se ji náramně líbí. Nadechne se a nasedne do auta.

  „Jedeme nebo mně mamka ukamenuje, kde to vězíme tak dlouho.“ Oba poslouchají jak si pro sebe mumlá rozkoši života, co chvilku se uchichtne.

  „Tak jsme tady Cheve. Určitě už tam vše pro tebe zorganizovala. Mamka tak nevypadá, ale je to starý generál.“ Vystoupí ven. Shane se pracně vysouká z auta. Ještě není úplně v pořádku, ale záda má víceméně zahojena a nebýt Cheva už je nejspíš v službě, ale ten had nejspíš někoho podplatil a tak nekřesťansky dlouho leží a jen leží...mrzutě se opře o Cheva.

  Chev se rozhlédne po zahradě s levandulí, růžemi a dalšími květinami. Velká zahrada, plot s brankou a cestičkou vysypanou štěrkem. Ne konci je dům s doškovou střechou, oknami s květinami a záclonami. Ten domek by se do jeho domu vešel několikrát. Tak tady se narodil jeho Shane. Samantha otevře skřípající branku. Cestičkou vyběhnou dva psi a začnou na ně skákat.

  „Alane, Andy nechte toho a domu!“ Chev si připadá jako když přijde domů a jeho vítají jeho dva obrovští mastifové Breg a Dester. A Shane ani neví jak žije normálně. Musí to rozhodně napravit. Všimne si cestou velké stodoly.

  „Ordinace otce. Jeho pýcha stejně jako zahrada je pýchou mamky.“ Vysvětluje.

  „Tak jste tady vy tři. Kdes je to vezla, Sam. Už tady čekám nejméně deset minut. Ubytujeme je a hned začnu vařit na večeři. Udělám tvoje oblíbené jídlo, Shane a Cheve co máte rád Vy?“

  „Jen Chev. Pochutnám si na čemkoliv.“ Shane se ušklíbné. Jo na všem to určitě. Nemocenskou stravu vyhodil jen si k ni přičichl. Annie přikývne. „Dala jsem ti Samanthin pokoj. Neboj moc na panenky nebyla. Spíš lítala všude možně, uličnice. Divím se, že si ji někdo byl ochoten vzít.“

  „Mami!“ se ohradí.

  „Chev se mi moc líbí a patří už do rodiny, že ano Cheve!“ Ten mohutně přikývuje.“Jste moc laskavá Annie. Jistě, jsem moc rád!“ Shane zaskřípe zuby. Tak mamku už dostal a ani se přitom nezadýchal. Zajímalo by ho co by říkala, kdyby věděla, že s ním spí. Jdou do schodů a Shane zapadne do svého pokoje s Jamsem Bondem na plakátě a modelem plachetnice na stole.

  „Tak to je teď tvůj pokoj. Sam bydlí se svým mužem Patrickem. Zabydlete se tu.“ Sam mu hodí kufřík na postel a spadne na postel.

  „Ó příjemné dětské vzpomínky.“ Na stěně jsou plakáty, tehdejších známých herců a zpěváků což mu vyhovuje. Na prádelníku jsou položeny plyšáci a nějaká ta panenka. Okno vede do zahrady a je otevřené.

  „Děkuji je tady moc krásně.“

  „No je to jiné než na co jste asi zvyklý, ale je to náš domov. A teď tady není nikdo. Jaké máte úmysly s mým...“ rty ji zacukají „..bratříčkem.“

  Chev sveřepě stiskne rty. „Je můj a nikdo ho nebude mít.“ Pronese. Sam v duchu hvízdne. Tak to je dost jasně řečeno.

  „No pochybuji, že z Vás ještě něco dostanu. Jo otec má výbornou whisky od starého Fallona. Vyzkoušejte ji. A já musím jit. Dlouho jsem neviděla svoji Heather a už se mi po ni stýská, ale rozhodně dnes se uvidíme. Mamka bude vyvařovat. Takže jídla bude pro půlku vesnice.“ Zvedne se z postele a pátravě se na Cheva zadívá. Pak tiše dodá. „Otec nemá rád gaye. Možná slabé slovo rád... no jen tak abych to řekla. Jestli spolu chodíte tak vím rozhodně, že ze strany Shana to není, ale na druhou stranu... postaráš se o něho, že ano. Jestli ne jestli mu ubližíš...“ odejde aniž cokoliv víc dodá nebo chce něco slyšet. Chev se dívá na zavřené dveře.

  Tedy jeho sestra je stejná jako on. Klidně by do něho zabodla šroubovák a s klidem se dívala jak umírá. Nehezká představa, ale on rozhodně nechce mu ani ubližít ani nic jiného. Jen chce s nim být. Musí se mrknout, kde bydlel, když byl malý. Otevře dveře a pajdavým krokem se dobelhá k shanovým dveřím.

  „Pojď dál, Cheve!“ Ten vstoupí. Konečně sami bez té vichřice. Od té doby co ji poznal má pocit, že je lístek ve větru hnaný bouři. Nic takového ještě ve svém životě nazažil.

  „Je mi líto, Shane...“

  „Nech toho není ti to líto a proti mamce stejně bys neměl šanci. Ta když si něco umane jde ji vše z cesty. Ještě dobře že není v armádě. Nechci vidět její setkání a svého šéfa.... nejspíš by to na konci odnesly jeho rybičky.“ Chev k němu přistoupí. Sedne si na postel a dívá se do jeho obličeje. Shane se zavrtí. Je zvyklý, že se na něho dívá, ale takhle divně, vážně. Chev se k němu skloní, když ho zarazí ruka opřenou o jeho hruď. Shane vnímá jak mu tluče jeho srdce a Chev zase jeho teplou ruku.

  „Otec nesnáší...“

  „Já vím a kašlu na to. Dělám si co chci a budu si dělat co chci a zrovna teď toužím tě polibít.“ Odsune mu ruku a začne ho líbat. Nejdřív víčka, tváře až sklouzne na  rty. Donutí je otevřít a Shane mimoděk ho obejme a přitiskne si ho k sobě blíž.

  „Už se nemohu dočkat, až zase budeme spolu. Chtěl bych tak moc vedle tebe ležet držet tě v náručí...je ti něco?“Když si všimne stínů v očích.

  „Ne nic Cheve. To počká ne, nejsem teď v...

  „To si myslíš, že se na tebe vrhnu jak vlk na beránka?“

  „Jo!“ odpoví suše Shane. Chev se zasměje. Má pravdu. Nejraději by hned. Vše mu sundá a noha ne noha záda  je to fuk a s nim se pomiloval. Ta noc mu případá tak vzdálená, tak neskutečná. Skloní se, když oba uslyší kroky. Chev se narovná a v tu chvílí se otevřou dveře.

  „Tak nezdárný syn se vrátil do rodného hnízda!“

  „Nazdar tati! Jak se daří?“

  „Lépe než tobě a Vy jste ten Chevalier Varenne. Francouz!“

  „Ne pane. Naše rodina už žije přes dvěstě let tady v Anglii.“ Chev se dívá na otce Shana. Jsou si tak podobní.

  „Když to říkáte. Annie řekla, že tady budete po dobu co tady bude Shane. Nemám rád návštěvy.Čím dřív...“

  „Johne jak se to chováš k hostu?! Něco takového jsem přesně tušila. Chev nevšímejte si toho. Jen je rozladěný. Přišel o ovci jednoho farmáře a to má pak špatnou náladu. Johne dolu a fofrem. Ani jsi se nepřevlékl. Co si má náš host pomyslet. Nejspíš si myslí, že jsme někde v pralese...“ dolehne k nim ještě. Chev vyprskne smíchy.

  „Tvoje matka je...“

  „Má nás všechny ráda. A otec taky, ale dost jsem ho zklamal. Chtěl mít ze mně veterináře.“ Shane si povzdechne.

  „A raději běž. Jsem trochu unavený.“

  „Půjdu, ale nejdřív malý polibek. Malý.. takhle!“ ukazuje na prstech. Shanovi je jasné, že se ho jinak nezbaví. Pošle mu vzdušný polibek. Chev se zaškaredí. Takhle malý zrovna nemyslel, ale raději půjde. Ještě se rozhlédne po jeho pokoji. Uvízne na plákatu Jamse Bonda.

  „Iluze!“ Chev se zvedne a odejde. Shane osamí. Nechce, aby odešel, ale jeho pozornosti... poslední dobou neví jak reagovat. Když ho takhle vidí musí si říkat, že je to Chev a ne někdo jiný. Nechce ho tady mít a zatím chce, nevyzná se v sobě. Musí to nějak překonat. Jenže jak?

  Dole Annie skončila s plísněním svého manžela a skončila v jeho náručí. Za chvilku ucítí vůni.

  „Musím jít nebo nebude večeře a buď milý k němu ano.“

  „Milý milý a ke komu? K tomu cizákovi nebo Shanovi? Už zase vypadá jako by ho přejel traktor. Měl by toho nechat!“

  „Že se stím nesmíříš. Prostě dělá co ho baví a máš tady Patricka. Je pravda, že je to nebezpečná práce, ale aspoň toleruj to co si vybral. A je tady Heather. Možná ona.. nebo budeme mít ještě od Shana nějakého vnoučka!“ Zasní se.

  „To zrovna. Vždyť většinou proleží než se na něco vzmůže. A jdi nebo se ti to spálí a potom budeš nerudná!“ Ta ho přetáhne útěrkou a jde do kuchyně. Ještě tak hodinku a půl a jídlo bude na stole.

  Za hodinu přijde Samantha s Heather a Patrickem. Vstrčí mu malou do náruče a proplíží se do bráchova pokoje. Zaklepe. Zašklebí se rozpaky.. co kdyby. Dřív rovnou vtrhla a vzpomíná si jak tam vtrhla, když zrovna... to byl pohled.

  „Tak pojď dál, Sam!“

  „Hele jak to víš, že jsem to já?“

  „No Chev by neklepal a jelikož...!

  „No jo ty Sherlocku. Nechci se dostat do situace jako posledně, když sis přivedl Lissu do pokoje.“

  „Byla jsi rudá až za ušima.“

  „Lissu do pokoje. Shane něčím mně stále překvapuješ!“ Ve dveřích stojí elegantní Chevalier.

  „Tak jsem si o Vás něco zjistila. Nevím co z toho mám si vybrat...internet je už i tady v naší malé vísce!“ vysvětluje na nechápavý jeho pohled. Ten přistoupí k Shanovi a políbí ho.

  „Žádná Lissa, je to jasné. Už nikdy!“ Shane se vyhrabe z postele. Chev ho má chuť vzít do náruče a ... nejde to jaká škoda.

  Všichni opatrně sestoupí dolů. Posadí se k jídlenímu stolu. Za chvilku se otevřou dveře a v nich s ukáže Jonathan. Shane v duchu zasténá. Zapomněl říct Chevovi, aby mu nic nepůjčoval.

  „Tak už jsi tady Jonathane?! Posaď se.“ Jonathna si sedne a změří si Cheva.

  „A vy jste kdo?“

  „Chevalier Varenne a Vaše matka mně pozvala na návštěvu.“

  „Aha. Chci se zeptat jestli...“

  „Jonathane!“ se nese v různých tóninách od Shana, Samanthy, Annie a Johna. Patrick mlčí.

  „Ne abyste mu něco půjčil, Cheve.“ Řekne Annie těžce. Jonathan se zamračí.

  „Když jsem tu tedy nevítán, tak mohu jít!“

  „Jsi vítaný a to dobře víš, ale nebudeš obtěžovat našeho hosta. Omlouváme se Cheve.“

  „A nos na stůl Annie nebo nám to vystydne“ přeruší trapnou chvilku John. Annie začne nosit jídlo na stůl.

  „Je to výborné Annie. Tak jsem si nepochutnal dlouho.“ Na konec dala ještě dezert a všichni se přesunou do knihovny.

  „Doufám, že dnes nás nikdo nevyruší Johne?“

  „Ne snad ne, ale to víš... je ti něco Shane?“

  „Jen jsem unavený. Asi půjdu spát.“

  „My s Patrickem a Heather taky“ řekne Samantha. Jonathan zmizel už dávno.

  „Cheve, mohu tak vám říkat. Když tak omlouvám se tam za to nahoře. Dnes byl těžký den a no nepovedl se. Mám dobrou whisky od...“

 „Staréh Fallona. Už o ni vím od Shana a Annie.“

 „Neponocuj Johne jinak ráno nevstaneš. Dobrou noc Cheve.“

 „Dobrou noc, Annie“ dodá rozpačitě Chev. Nepamatuje si, že by někdy byl v takovém rodinném prostředí. Matka pořád někam lítá a když ji vidí tak chce jen peníze, jeho sestra ta je pro změnu na Havaji a nikdy skoro ji nevidí jak je zaneprázdněna a popravdě takový vztah jaký je mezi Sam a Shanem nikdy neměli. Sedí zamyšleně a neuvědomí si, že je s otcem Shana sám.

  „Tak tady máte a povídejte jak jste se s mým nezdárným synem seznámil?“ Chev ví, že jeho rodina kromě Sam netuší co Shane dělá. Možná je to tak lepší. I on tají svoje tzv. druhé povolání přede všemi. Nemá právo...

  „Na jedné akci a pak jsme se dali dohromady a děláme spolu. Byla to taková maličkost. Teroristé...“

  „Netušil jsem, že policie se tím taky zabývá. Nemáme na to speciální jednotky?“

  „No to jsme taky netušili koho tam najdeme, když jsme do toho šli. Ale nakonec to dobře dopadlo a děkuji za whisky. Je opravdu výborná. Asi se seznámím s tím chlapíkem.“

  „Vyrábí jen pro známé. Dřív prodával, ale teď už ne. Tak tahle to bylo.“ Oba sedí v křesle a vychutnávají si kouřovou příchuť whisky. Je opravdu výtečná.

  „Dělá mi starosti. Nerad vidím jak sem přijede jen, aby přijel ještě hůř ztřískaný. Nejraději bych ho měl tady pod dohledem, ale jak říká Annie nemůžeme si vybírat. Aspoň není jako Jonathan, ale to Vás nezajímá. Jaké to tam vlastně je v tom Londýně.. kruci proč nemohl dostudovat, oženit se  mít děti. Rád bych měl ještě nějaká vnoučata.“ Chev se skoro zakucká. Na to nepomyslel. Pořád jen on a teď děti. On nemůže mít děti a zapomněl... ne je pro něho nejlepší. Vynahradí mu to a to jak žije... Oba tiše sedí a popijejí. Jedna sklenička a Johny nalévá druhou.

  „Nechci si stěžovat“ pokračuje otec Shana“ ale mohl by se tady ukázat častěji než jen když to potřebuje. Vím, že děti jsou takové, ale přece jen. Nemohl byste dohlédnout, aby nedělal takové nebezpečné věci?“ John požádá trochu rozpačitě. „Vypadáte jako jeho nadřízený...“

  „Je mi líto, ale bohužel nejsem a co si vybírá.. začnu se do toho plést a bude oheň na střeše.“

  „Kruci vím to. Je tvrdohlavý po nás. Jen .. nechci nic pro něho špatného.“ Nalije třetí sklenku whisky a oba cití jak jim to stoupá do hlavy.

  „Dokonale tomu rozumím!“

  „No moje praxe je docelá velká a nejsem zrovna na tom špatně...“ začne mu vyprávět o své praxi a starostech i radostech zvěrolékáře ne malém městečku. Chev za chvilku se směje jeho historkám... „ no a na konec ta kráva  měla hezké telátko, ale řeknu Vám ten býk než jsme ho povzbudili... to bylo děsné. Nakonec jsem mu ukazoval na obrázcích jak se to dělá. Myslel jsem, že to všichni nepřežijeme, ale nakonec ...“ oba se chechtají a Johny dolije další sklenku.

  Nahoře Shane nespí a otevře dveře pokoje. Chce slyšet a popřípadě zabránit vraždě. Otec má na stěně pušku a jestli náhodu se Chev prokecne u té zatracené whisky a řekne, že spolu něco mají... tak může čekat, že otec vezme pušku a začne střílet. Kruci co tam dělají? Trne hrůzou z toho jak tam sedí a chechtají se.

  Oba jsou už značně opilí. Chev se  nakloní k Johnymu.

  „Ale Shane je ten nejlepší chlap jakého jsem mohl potkat.“

  „Opravdu. On se nezdá, ale víte jsem na něho pyšný. Jen mi dělá starosti, že je sám!“ už trochu se mu plete jazyk.

  „Nebojte není.“

  „Opravdu?“ Chev mohutně kýve hlavou. Přece ví to nejlépe.

  „Jistě vím to od sebe!“ řekne trochu tajuplně.

  „Tak on si někoho Lišák našel. To chce zapít. Ještě jednu sklenku a čert.. čert vem  .. z..zítřek.“ Vezme novou láhev whisky a dolije.

  „Na Shana!“ přiťuknou si.

  „Na Shana a nebojte se“ nakloní se k němu“ postarám se o něho jak nejlépe budu umět. Mám ho opravdu rád!“ Shane na schodech zavře oči. Teď otec vstává a sundává tu pušku, která tam visí nejméně od druhé světové války. Tohle ani jeden nepřežije. Ale nic neslyší.

  „Dobře jsem rád, že se mi o něho postaráte. Vždyť je to můj syn a je tak hodný.. jen kdyby..kdyby.. nějak se mi točí hlava.“

  To by mně zajímalo co si ti dva zítra budou pamatovat. Ale je rád, že ho otec má rád i přesto, že ho tak zklamal. Vplíží se zpět do své postele, ale raději nechá otevřené dveře. Co kdyby se otci rozleželo co zrovna si spolu povídají. Doslova Chev dostal svolení, aby s nim žil. Jestlipak  je Chev opravdu opilý? Dívá se na plakát a poslouchá co se děje dole.

  „Máte můj  můj...eh co jsem chtěl říct slib“ řekne Chev už notně podroušený. Zdá se mu, že vše tady plave, ale v moři přece není. Nebo jo?

  „Myslím tati...mohu taktak říkát ne a...“ odmlčí se jak sbírá co chce říct“... že půjdu spát. Sh...Shane už na mně čeká.. víte jak to jakto víte...ehm jdu“ položí prázdnou skleničku na stůl. Vstane a trochu se zakymácí. John vrávorávě vstane.

  „Jas..sně.Annie taky..taky.. jsi fajn člověk, ChevChev..eh“ koktá a sune se podél zdi. „Ta whisky je nějaká ...silnější!“ předkloní se a dýchá. Chev zatím leze do patra. Shane poslouchá jeho kroky. Vstane když.

  „Vidíš Shaníčku. Není tak hrozný!“

  „To jen, že byl opilý jak zákon káže a ty taky. Jestli si z toho něco bude pamatovat požene tě odtud bičem! A vůbec co tady děláš?“ Shane vylezl z postele a dívá se jak Chev podepírá dveře.

  „Jak co dělám?“ Zaraženě řekne.“ Jdu jdu do ...ehm tvé postýlky!“ řekne a udělá krok. Chev se zbláznil. Shane ho zachytí a nasměruje ven z pokoje.

  „Tady není moje postýlka, ale vedle. Tak pojď.“ Musí s nim optarně.

  „Opravdu acha a kde to jsem?“

  „V pokoji Sam, tak pojď. Potřebuješ teď se vyspat. Neboj nebudu tě budit!“ Vleče ho chodbou do Samanthina pokoje. Chev se svalí na postel. Shane mu sundá boty a pracně zbytek oblečení. Nechá mu boxerky a přikryje ho.

   „Pusinku malou pusinku, Shh...“ Škytne. To zrovna. Ještě by mohl z toho alkoholu omdlít. Dívá se jak začne chrápat. Funí jak parní válec. Tiše zavře oči a oddechne se. Bude svítat uvědomí si a on konečně bude moci usnout. Vklouzne do postele.

  Teď abych se bál, aby se to otci nerozleželo v hlavě a nezjistil co si vlastně tam povídali. Kruci neměl je tam nechávat samotné. Jenže taky by se mohl po něm Chev sápat a to by vysvětloval hůř než nějaké opilecké řeči. Konečně s prvními slunečnímí paprsky usne. Spí až do oběda, kdy se vzbudí. Odejde do koupelny a pak do pokoje k Chevovi. Ještě spí. Potřebuje to tady rozhodně vzduch. Otevře okno. Obleče se a sejde dolu.

  „Ahoj mami!“Přistoupí k ni a dá polibek na tvář.

  „Shane. Představ si ten můj blázen se včera opil pod obraz a ještě teď vyspává. Dobře, že dnes není nic akutního a řekla jsem Patrickovi ať všechny případy převezme. Jestli vstane před večerem tak to bude zázrak.“

  „Chev je na tom stejně. Jsou to blázni!“ Annie se usměje. „Dobře to voní. Jdu si sednout na chvilku na zahradu.“

 „Jen běž. Ten náš vzduch ti udělá jen dobře.“ Pohladí ho po tváři a usměje se. Shane vyjde ven a usadí se na lavičku. Kolem něho voní květiny a větřík jemně laská tvář. Zavře oči. Mír. Z každého kousku to tady cíti. Uvelebí se pohodlněji a za chvilku dříma.

  „Shane vstávej nebo budeš připečený!“ slyší svoji maminku. Otevře oči a zívne.

  „Je tady tak kouzelně a vše kolem mně tady tak ukolébalo. Už je oběd?“

  „Jistě. Otec ani Chev ještě nevstali, tak budeme jíst sami. Musíš mně vyprávět o Londýně a jestli máš nějakou slečnu. Aspoň nás nebudou ti dva rušit.“

  Shane mamce vypráví o Londýně. Má ji moc rád, ale vůbec neví jak by reagovala na Cheva nebo na jeho práci. Ne o práci ji neřekne. Jen by si dělala zbytečné starosti a on rozhodně umírat nehodlá. To by mu Chev stejně nedovolil. Nejspíš by ho vytáhl hrobníkovi z lopaty. Skončí s obědem a jde se podívat na Cheva.

  „Shane můžeš zavřít okno! Někdo tam strašně řve až mně hlava bubnuje!“ Shane poslouchá, ale nikoho kromě ptáků a bzučení včel neslyší. Usměje se a okno zavře.“Díky moc. Hned je to lepší a mokrý obklad by nebyl, prosím!“

  Musí být na tom fakt zle, když prosí o ručník. Přinese mu ho a dá na čelo. Chvilku u něho sedí. Asi usnul. Zvedne se a chce odejít.

  „Zůstaň aspoň chvilku. Moc si toho ze včerejška nepamatuji, ale vím, že jsem mu řekl...doufám, že si nebude nic pamatovat.“

  „Tak na to bych nespoléhal!“ pochmurně řekne Shane. Chev zasténá.

  „Annie mokrý ručník  a syrová vejce s mlékem!“

  „Co tě to napadlo? Vždyť...“

  „Tišeji Annie, prosím moc!“ zafuní John v posteli. Vůbec si nepamatuje jak se do ní dostal. Annie tiše odejde udělat jeho obvyklý nápoj. Johny zatím přemýšlí co mu včera to uniklo. Něco důležitého Chev... výborný společník.... řekl. Jen co to bylo. Kruci to tak bolí!

  K večeru oba vstanou.

  „Tak dneska jen vodu co Cheve?“

  „Jistě Johny. Mám pocit, že mám v hlavě kutací stroj.“ Zachechtá se a ztuhne. Johny se zašklebí. Ví úplně přesně jak mu je.

  „Jo to je pravá whisky ne takové blevajsy co prodávají v obchodech!“ Oba zasednou ke stolu a Shane si oddechne. Zřejmě si otec nic nepamatuje.

  „Ty Cheve, včera jsi mi něco říkal ...“ zvedne lžíci s polévkou“ důležitého. Nevíš co to bylo?“ Shane strne a zatěká očima od otce k Chevovi. Teď jestli to praskne...

  „Ani kdybyste mně krájel tupým nožem. Mám totálně prázdno!“ s jistotou řekne Chev a vezme si lžicí. Johny se na něho pátravě zadívá. Večeře v klidu skončí a všichni jdou spát.

  „Shane! Kde jen může být. Ještě by se neměl hýbat.“ Chev otevře dveře, ale nikoho nevidí. Sejde dolů.

  „Annie nevíte kde je Shane?“

  „Určitě na lavičce na zahradě. Jdete za ním?“ Chev přikývne. „Tak si vezměte něco na zub. Ráno Johny přivezl z místni pekárny.“ Strčí mu do ruky sáček s pečivem. Chev to vezme a jde ven. Je tady... tiše se přibliží a políbí ho. Shane se probudí a ucukne. Chev se zamračí. Sedne si vedle něho.

  „Shane poslední dobou mám pocit... proč mně odmítáš. Mám pocit, že ti naháním děs. Odmítáš moje polibky a pohlazení...“ Nahoře v pokoji maminka Shana zrovna uklízí a natřasá polštář. Usměje se, když uslyší hlas Cheva a pak ztuhne. Šokovaně se posadí s polštářem v ruce. Neměla by poslouchat, ale...

  „Co je to s tebou? Vím, že to tím zraněním není. Mohli jsme už dávno a pořád mně odmítáš. Tak Shane nemáš mi co říct? Víš jak se o tebe bojím!“

  „Nic mi není, Cheve. Proč pořád se vše musí točit kolem tebe? Prostě nemám náladu s tebou spát a nechci to.“ Chev uvažuje.

  „Dobře vím, že nechceš  a jsem trpělivý, ale polibky a pohlazení... vždy jsi to přijímal docela klidně. Sakra dělám si jen starost. Víš, že mně to můžeš říct. Při každém polibku mám pocit, že mně uhodíš, odstrčíš, utečeš.“ Annie položí polštář na postel a sejde dolu. Neví co má dělat. Pojede k Sam. Ona snad. Nasedne na kole a jede. Neví co má dělat. V půlce cesty sesedne a jen se posadí na její kraj. Chev se ji moc líbí a je to volba Shana. Zřejmě vnoučata nikdy nebude mít. Vezme kolo a jde zpět. Jen aby se to nedověděl Johny. Řádil by. Dojde zpět k domu a jde k těm dvěma. Neví co chce vidět... možná stále doufá, že to je jen sen z kterého se probudí...

  Není, když oba vidí jak jsou blízko sebe a Chev drží Shana za ruku. No tak Shane si vybral za partnera Cheva. Nějak to přežije. Přežila vylomeniny všech tři, všechny jejich nemocí, zlomeniny a jejich první lásky, Jonathanovo sázení a lehké holky, tak i tohle nějak přežije. No bude mít dalšího muže v rodině. Ještě dobře, že aspoň Sam má Heather.

  „Shane, Cheve oběd bude trochu pozdě. Jestli chcete můžete jít na procházku.“ Vidí jak Chev okamžitě pustí Shanovu ruku. Vzdychne si. Pokud ji to sám neřekne, tak bude mlčet.

  „Mami. Na procházku s tou jeho nohou. Vždyť to nevydrží! Je to padavka.“

  „Shane já vydržím všechno a nejsem žádná padavka. Jdeme. Aspoň mi ukážeš místní památky a možná se stavíme u Fallona.“

  „Neříkej to ještě nemáš té whisky dost?“ Annie poslouchá jejich škádlení. Musela být slepá, když si toho nevšimla hned od začátku. Možná by mohla udělat na večer nějaký dort. Ne to by bylo nápadné, ale nějakou dobrou buchtu.

  „To pečivo, Shane!“ Doběhne k nim  a vrazí mu do ruky sáček. I když už je velký pořád má pocit, že se o něho musí starat. Dívá se za nima jak v klidu jdou vedle sebe. Docela jim to sluší. Otočí se a zmizí v kuchyni. Musí udělat něco dobrého a dál o tom nebude přemýšlet, ale do hlavy ji pořád se vkrádají myšlenky na ty dva.

  „Shane rád bych opravdu věděl co je s tebou.“ Řekne Chev po cestě. „Nechci jít do městečka. Nemůžeme jít někam jinam?“

  „No znám tady v lese za tou loukou krásná místa, ale ty se svoji nohou?“

  „Nejsem mrzák což ti dokážu. Klidně jakýmkoliv způsobem. Ovšem nejraději v posteli a vidíš už zase se ode mně odtahuješ. Budu chtít vysvětlení!“

  „Žádné není!“ Odvětí mrzutě a přidá do kroku. Chev vyrazí  za ním trochu pomaleji. Něco se stalo, ale co a on musí zjistit co.