Vzkaz na vratech:
ZDE BYL A ŽE NEJSTE DOMA PLAKAL Pišta Hufnágl
Ahoj
Vzpomínám na tebe tak,
ze se mi obcas ve snu zjevi,
jakasi bezjmenna tvar,
presto ji znam,
z jakehosi vzdaleneho dne,
a stejne jako mi unika jeji jmeno,
stejne mi unika tva laska.
Milá Danielo,
do Novyho roku 2002
Ti přeju dobry přátelé
( dobrého přítele), a děkuju
Ti moc za krásny Vánoční "promluvení".
Krásné obrázek i slova.
Píšu s díkem za jemnou
přátelskou náklonnost.
Představ si, že se mě o
Vás všech nedávno zdálo.
Zazvonil sem u Vás
A všichni celá rodina
ste byli v posteli
a bylo Vám špatně.
Tys byla úplně vzadu
a pěkně Ses smála Díky Jan
Jak bych dopadla, kdybych si vsadila sportku aneb o mém milostném životě očima přátel...
S těma tvejma historkama ... Něco mi říká, že když si vsadíš, tak určìtě vyhraješ i tu prémii, ale! půjdeš si pro výhru, bude deštivo a větrno, zakopneš, tiket ti ulítne, budeš ho honit po ulici a von se přilepí na sklo, v ten moment vokolo jedoucímu autobusu ... Autobus večer zajede do depa, kde chudej student po nocích vydělává na živobytí úklidem autobusů, tiket najde, výhru vyzvedne a ty se s ním do roka a do dne seznámíš. Možná že zrovna v tom depu, páč ty jako chudej student si budeš přivydělávat na živobytí a von si tam půjde nostalgicky zavzpomínat a poděkovat bohu, že díky této protivné práci stal se z něj milionář.