Bezva schovka
Jednoho nadherneho letniho, slunneho a tepleho dne, jsem se svymi morcaty
podnikla vylet na travniku. Holky si pobihaly a okusovaly trsy pampeliskovych
listu a jetele. Bylo opravdu hezky a ja si uzivala slunicka jen jak jsem mohla.
Pritom jsem si vubec nevsimla, ze se holky stale vic a vic posouvaji k plotu,
byla to zrovna strana mensímu lesiku, kde taky tekl potucek, jenze hned vedle
plotu byla take stara obrovska a rezava cisticka na vodu. Samozrejme neni nase,
ale obce a hned pred cistickou jsou ruzna prkna a rosti, trni, palety a jeste
dalsi blbosti. No a ty dve holky si to proste spiklenecky namirily k tomu plotu.
Na posledni chvili, kdyz zalezala Nelinka, jsem si toho vsimla. Uz bylo pozde.
Adelka uz se dostala nekam dal a bezvadne se tam schovala. Diky tomu, ze jsem si
Nely vsimla brzo, jsem chytila brzo alespon ji. Zatim co jsem ji rychle ulozila,
Ada se schovala jeste dal. Byla jsem z toho na nervy, jelikoz jsem se o ni bala.
Hledala jsem a hledala a uz jsem mela uplne poskrabane nohy, ale pribehla mi na
pomoc sestra. Hledaly jsme tedy spolu, najednou se pod paletou vynorila
vystrasena Adelka a nenechala se chytnout. Jeste asi pul hodiny jsme ji chytaly
a nekolikrat mely v rukou, ale vzdycky vyklouzla a utekla zas, az se nam ji
podarilo chytit. To byla radost.
Druhy den, kdyz „pasla“ zase sestra, tak se Adelce podarilo utect zas, ale ja uz
byla pohotovejsi a rychle ji chytila. Dalsi dny uz jsme si radsi davaly velky
pozor.