Dílna výrazového tance
Dílna výrazového tance
Byla fajn, ne? Ta dílna. Výrazového tance. JAK „nevím, o co jde“? Bylo na to tady pěkné upozornění! Sobota 24.3, neděle 25.3, Jiráskův gympl, zrcadlový sál. Že jste tam nebyli? Vaše chyba. Na druhou stranu, zas TAK úchvatné to nebylo, ale zmeškali jste zajímavé zážitky.
Tak třeba, hned zrána Brébofka dostala dávku vzteku od gympláckých dveří, které se nechtěly jen tak otevřít, tak měla velkou chuť je rozkopat, ale na gymplu jsou všude kamery, tak to neudělala(zatím).
Celkem se sešla početná skupina asi dvaceti mladých převážně dívek, holt výrazový tanec asi není mezi chlapci moc populární, takže se našli jen dva odvážlivci(včetně mne). Většinu osazenstva tvořili slečny z Polska, které ještě před začátkem semináře něco vyprávěly, nebo se ptaly, ale nikdo jim pořádně nerozuměl, takže se to ututlalo… k tomu se pak vrátím.
Po krátké rozcvičce nás Blanka Šourková(vedoucí dílny) uvedla do výrazů. Na začátku jsme se toulali po lese, tedy překračovali imaginární balvany(pro horolezce asi VII b), podlézali klády a chodili ze žhavého uhlí do studené vody, takže taková odpočinková procházka. Dále následovaly složitější věci, jako kopírování pohybů partnera( žádný prasárny, si nemyslete!), slepé ruční zkoumání prostoru kolem sebe, atd. Chvilku před obědem nás Polky naučili něco málo hip-hopu a druhý mužský odvážlivec předvedl capoieru bez rozcvičky.
Kolem dvanácté nás pustili na oběd, který se měl odehrát ve Vatikánu, jenže opět se těžko překonávala jazyková bariéra, takže do restaurace nakonec dorazili jen čtyři lidi, zbytek se šel toulat městem.
Je samozřejmé, že po kuřecím řízku a bramborách se člověku moc cvičit nechce, takže po návratu do zrcadlového sálu se pánská menšina moc nehrnula do pohybu, jen jsme sledovali dění z povzdálí… Veškeré dění však ustálo po druhé hodině, protože až teď, po čtyřech hodinách tance, se zjistilo že si původně slečny z Polska myslely, že přijeli na funk a hip-hop dílnu místo na dílnu výrazového tance, což je jen drobný rozdíl… docela brzo, že? Takže se dohodlo, že v neděli přijde na návštěvu dcera Blanky, která se těmito styly zabývá.
Jenže, co se nestalo. V neděli bylo těžké najít spoj přes hranice, nebo se stalo něco závažného, ale polská skupina nedorazila… takže místo hip-hopu neděle opět pokračovala v duchu výrazového tance, nacvičovala se krko-noho-rukolomná sestava. Někteří občas vypadali docela zlomeně v půlce.
Pak už byl asi konec, posbírala se víčka od občerstvení, zhasla se světla a dveře gymplu byly nadobro zamčeny. Aspoň pro některé, pro jiné se zas otevřely v pondělí, ale to už je jiný příběh.
jou