vracenky - Tanzcafé Slavia
Říjen 1986.
Naše poslední návštěva v kavárně Slavia, dříve "U Malotů", odehrála se čirou náhodou, zaviněnou nedostatkem volného místa v jiných večerních zábavních podnicích, někdy v březnu 1988.
Balení holek nám (já + kamarád) nějak nešlo. Ne že bychom již dva kousky u stolu neměli, ale nepřeskočila jiskra a tak jsme spíše sledovali okolní mumraj a lili si do hlav socialistickou představu stolního vína (za oněch časů se v barech a kavárnách pivo nečepovalo).
Utahaná servírka středních let a chraplavého hlasu, přisednuvše k našemu stolu, v návalu nostalgie a sentimentu prozradila, že tento večer je jejím posledním pracovním. Kavárnu a cukrárnu čeká rekonstrukce a poté? Pokračování činnosti prý slíbili......
Při lapání kyslíku na schodišti (v sále bylo extrémně zakouřeno, hosté i kapela - sestávala ze živých lidí, časy dunivých žoviálních pouštěčů ještě nenastaly - uklidňovali oční sliznice rozdrážděné modrým dýmem posedáváním po chodbách budovy) jsme si pravdivost smutných zvěstí potvrdili.
Konec? Špatný - liknavostí socialistického stavebnictví zapříčiněno, že za dva roky nebyla kavárna opravena a zrestaurována. Přišel převrat, vrácení budovy restituentovi. Kolem subtilního těla funkcionalistické kavárny se vystavěl obchodní dům a republika přišla o jednu stavbu s vlastní duší.