Akce Dunkerque – Arras – Ypres 28. 5. - 2. 6. 2010, den pátý
Akce Dunkerque – Arras – Ypres 28. 5. - 2. 6. 2010
Den pátý – 2. června
Po úklidu pokoje (rajonů se iniciativně chopil Honzin, pytel s odpadky zvládl Aleš), poslední snídani, v kasárnách a rozloučení s Milenou Kolaříkovou vyrážíme v 8.15 hod. na cestu domů. Těsně před odjezdem se Honzin vypravil ve společnosti hlavního praporčíka na rychlou prohlídku kasáren. Zhlédl opravnu stanů, krejčovskou dílnu, skladiště materiálu připraveného k expedici do misí, prostor pro příjem vracejících se kontejnerů. A na otázku jestli zde mají všechny základny PZH (pomocné zemědělské hospodářství-chovali zde kozy, ovce, kachny a jeleny), bylo odpovězeno, že ne, ale že tady je hodně místa, tak proč to nevyužít? Hlavně není třeba rozlehlé travnaté porosty sekat. Zajímavé řešení,že? A v neformálním, ale družném hovoru se dověděl zajímavé detaily z života v belgické armádě. Na závěr této vřelé a družné debaty byly vyměněny útvarové nášivky a tyto jsou již k zhlédnutí na stránkách Spolku pro VPM v sekci insignie nášivky.
Krátce se zastavujeme v Bruselu na prohlídku Královského muzea, kde stačíme zhlédnout nejpodstatnější část historických vojenských expozic – napoleonské války, belgickou revoluci 1830, první a druhou světovou válku. Ve skutečné velikosti zde vidíme tanky, děla, minomety, pušky, kulomety, pistole i rozličnou munici, včetně šrapnelů.V části 1.světová válka je též miniexpozice věnovaná československým legiím.
Po cestě plné vzpomínání, výměny kontaktů a občasných front na německých dálnicích překračujeme kolem 22.00 hod. česko-německé hranice v Rozvadově a kolem jedné hodiny po půlnoci naše jízda končí v Praze.
V závěru bychom ještě jednou chtěli poděkovat ústředí Československé obce legionářské v Praze a Českému ministerstvu obrany za výborně zorganizovanou cestu po stopách našich v 1. a 2. světové válce na západní frontě a její logistické zabezpečení.
Text Jan Kincl a Feďo Vrábel , foto Jan Kincl
Náhledy fotografií ze složky Akce Dunkerque – Arras – Ypres 28. 5. - 2. 6. 201
Komentáře
Přehled komentářů
Velmi dobře jste to sesumírovali, hoši!
Mohu-li si dovoliti pár poznámek, tak možná by bylo fajn mít nějaké popisky k těm pěkným fotografiím?
Kříž Jana Lucemburského na československém vojenském hřbitově v La Targette (F) je pouze kopií toho originálního u Kresčaku.
Tímto bych vám taky chtěla od srdce poděkovat za skvělou morální podporu a to správné zanícení pro věc. A ze všeho nejvíc za to neuvěřitelné zazpívání české a slovenské národní hymny pod Meninskou bránou v Ypres. Bylo to celkem typické, že britská kapela, která tam přijela zahrát, ani českou,ani slovenskou hymnu neznala, ale my se nedali!
"Doma" to nikomu asi nepřijde, ale když žijete v zahraničí, tak jsou naše vlajky najednou mnohem krásnější a naše hymna vám rozbuší srdce jako zvon. A hlavně, zpívali jsme na památku našich padlých, na které si tu málokdy někdo vzpomene...jak v La Targette, tak v Ypres, daleko od domova.
Pod Meninskou branou, od r. 1927, kdy ji otevřeli, jsme byli naprosto první česká a slovenská oficiální delegace, takže jsme postavili milník, kam by se snad dala schovat ta vaše geomince ;))
Milí "hrobaříci," neste dál tu pochodeň na památku našich a pomůže-li vám k tomu geocaching, tak sláva!
Nazdar, Milena z polí flanderských
pietní cesta dunkerque-arras-ypres
(milena kolaříková, 5. 6. 2010 17:51)