Jizerské hory
Jizerské hory
Chráněná krajinná oblast Jizerské hory byla vyhlášena v roce 1968 a patří k nejstarším velkoplošným chráněným územím v České republice. CHKO JH zaujímá časti okresů: Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily. Mimo vlastní pohoří zahrnuje CHKO do svého území i část podhůří a část horního Pojizeří u Pasek nad Jizerou, kde navazuje na hranice Krkonošského národního parku.
Celková rozloha je 368 km2, z toho je 274 km2 lesa. Lesy zaujímají 72 % plochy, orná půda 20 % a 2 % vodní plochy. Geografická orientace je 50 °43‘ – 50 °55‘ N, 15 °02‘ – 15 25°‘ E. Nejnižší bod je 320 m n. m. (Frýdlant) a nevyšší 1124 m n. m. (Smrk). Průměrné roční srážky náhorní plošiny jsou více než 1600mm. Průměrná roční teplota je 4 °C. Jizerské hory se větší částí rozlohy nalézají na území České republiky, ale část se také nachází na území Polska. Zde je nejvyšší hora JH– Wysoka Kopa (1127 m).
Geologicky jsou Jizerské hory tvořeny převážně žulami, masiv Smrku pak krystalickými břidlicemi. Řídký je výskyt dalších hornin (bazaltické – Bukovec, krystalické vápence – Vápenný vrch). Na žulovém podloží vznikly z působení drsného klimatu chudé kyselé půdy, v extrémních polohách se skalními výchozy, suťovými poli a zejména rozsáhlými rašeliništi.
Díky klimatickým, půdním a geografickým podmínkám se v Jizerských horách vyvinula unikátní rostlinná a živočišná společenstva s řadou zákonem chráněných druhů. Nalezneme zde také horská rašeliniště – vrchoviště, rašelinné tůně, rašelinné smrčiny a svahové smrčiny.
Podivuhodná květena rašelinišť s mnoha glaciálními relikty (pozůstatky doby ledové), květnaté horské louky, mokřady, bohatá společenstva listnatých lesů. Dalšími přirozenými společenstvy oblasti jsou podmáčené smrčiny. Negativnímu vlivu imisí čelí trochu lépe oblasti se zachovanými zbytky původních rozsáhlých bučin.
Dominantní postavení zde nají porosty třtiny chloupkaté a metličky křivolaké. Asi 160 km2 je kryto převážně smrkovými monokulturami v různém stupni poškození.
V současné době je CHKO Jizerské hory jedním z nejkontrastnějších území v ČR. Jsou zde na jedné straně rozsáhlé plochy imisních holin a poškozených lesních porostů, na druhé straně naopak mimořádně hodnotná území s přirozenými lesními společenstvy, zejména souvislý komplex bučin na severních svazích hor a unikátní ekosystémy rašelinišť se vzácnou faunou a flórou. Les je základním přirozeným vegetačním typem CHKO. Před osídlením tu byly nekonečné pralesy s převahou buku a jedle, pouze v nejvyšších polohách a na podmáčených stanovištích smrčiny. Působením člověka, zvláště rozvojem sklářství v minulých staletích, došlo k postupnému vykácení původních dřevin a jejich nahrazení rozsáhlými smrkovými monokulturami. Oblast byla vždy bohatě zalesněna a tato skutečnost umožnila v minulosti rozvoj jizerského sklářství, první sklářská huť v Jablonci – Mšeně pracovala již před více než 400 lety a o 200 let později se zde zrodil novodobý šperk – bižuterie, jejíž zdařilá výroba je pro území typická dodnes.
Les se stal nestabilní a neschopný čelit všem negativním vlivům. Nastaly doby živelných a hmyzích kalamit. Vlivem rozsáhlých těžeb došlo téměř k úplné likvidaci původních smíšených lesů, které byly nahrazeny postupně uměle vysazenými smrkovými monokulturami. Jsou zde obrovské plochy odumřelých a vykácených lesních porostů, anebo realizovaných mladých výsadeb.
Jizerské hory patří k našim imisně nejvíce postiženým oblastem. V posledních desetiletích, vlivem imisí z hnědouhelných elektráren v Polsku a bývalé NDR, odkud vlivem převládajících západních větrů dochází k jejich přenosu do této oblasti, byly Jizerské hory dramaticky poškozeny.
V návaznosti na imisní škody došlo v oblasti již k několika opakovaným kalamitám hmyzích škůdců.
Výsledkem bylo odumření a odtěžení převážně většiny porostů náhorní plošiny. Odlesnění nabylo charakteru ekologické katastrofy se všemi průvodními jevy:degradace půdy a eroze, zrychlený odtok vody a snížení její kvality, rozklad biocenóz a mizení biologických druhů.
Významnou součástí CHKO je nelesní krajina s převažujícími loukami a pastvinami a určitými urbanistickými hodnotami, zejména s dochovanými stavbami tradiční lidové architektury.Patří sem též osídlené podhůří s cennou lidovou zástavbou i problematickou prefabrikovanou urbanizací uplynulých desetiletí.
Hory jsou zdrojem pitné vody pro libereckou a jabloneckou sídelní aglomeraci. Pro její obyvatele a mnohé další také plní funkce rekreační a sportovní. Řadě lidí poskytuje oddych i obživu. Kvalita těchto funkcí závisí na citlivosti přístupu lidí ke krajině, na rozumné regulaci osobních a skupinových zájmů, a stabilizaci a obnově ekologických hodnot území.
Jizerské hory jsou známy především svými lyžařskými terény. Síť upravovaných turistických tratí, známá jako Jizerská magistrála, přitahuje každoročně tisíce lyžařů. Návštěva těch nejkrásnějších a nejatraktivnějších míst JH je však v z mě velmi obtížná. Jsou to především skalnaté hřebeny Ořešníku a Poledních kamenů, kaskády Malého a Velkého Sloupského potoka, rokle Hájeného a Černého potoka. Tato dramatická krajina s více než čtyřsetmetrovým převýšením nad údolím řeky Smědé je navíc pokryta rozsáhlými bukovými porosty. Vhodným výchozím místem pro tuto oblast jsou Hejnice a Bílý Potok pod Smrkem.
Na území CHKO jsou 4 naučné stezky. První vás provede přírodní památkou Pod Dračím vrchem, kde se nachází velké množství tisů, které se zde přirozeně rozmnožují. Druhá vás zavede do západní části komplexu jizerskohorských bučin, projdete po ní národní přírodní rezervace Smržový vrch a Špičák. Nedávno vzniklá trasa v okolí Nového Města pod Smrkem vám navíc kromě poznávání přírody nabízí možnost protažení těla na jednotlivých zastaveních. Poslední a zároveň nejstarší naučná stezka se nahází v okolí Jizerky. Naučné stezky jsou přístupné mimo zimní měsíce.
Správa CHKO Jizerské hory děkuje návštěvníkům hor za ohleduplné chování přírodnímu prostředí a věří, že budou:
Ø tábořit a rozdělávat oheň jen na vyhrazených místech
Ø vjíždět a parkovat jenom tam, kde je to povoleno
Ø pohybovat se v národních přírodních rezervacích pouze po vyznačených cestách
Ø zachovávat rostliny a živočichy v jejich přirozeném prostředí
Ø v národních přírodních rezervacích je dále zakázáno provozování horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích
Komentáře
Přehled komentářů
ghgýjggggzhgčftšdršdtzttztzčfzighmvvbcxhšdgčf g g +a +a +a+abb+a+ab+ab+aa+asě+a+aa+a+a+a+a+a+a+a+a+abngfčugfčuzrzurtzutuíltíluztuztílu
ýjizerěsěýje gory
(ák+aák+a, 1. 3. 2009 15:17)