Historie.
MÍKOVICE
svým názvem znamenají ves lidí Miňojových,Měníkových,Míkových, v roce 1388 též Horní Měníkovice ,rozprostírají se v údolí na cestě vedoucí z Kunovic do Uherského Brodu na pravém břehu řeky Olšavy.Železniční stanice Vésky,fara a zdravotní obvod Kunovice,matriční obvod Uh.Hradiště, v roce 1944 až 1945 administrativně s Véskami.V roce 1980 připojeny k Uherskému Hradišti.
Názvy tratí: Boří, Díly od Kunovska, Díly od Podolska, Dolní a Horní hora, Novosady, Hlavinky, Klíny, Lopaty, Louky, Nezávodí,Nadcestí, Podcestí, Podhájnice, Podvrhné, Radovy, Rybníček, Záhumenice, Zelnice, Zelničky.
Části obce: Dolní konec,Horní konec,Dráha, Na podhájnicích, Nová čtvrť, Výstrky.
V trati Na drahách byla učiněna řada archeologických nálezů,zejména sídliště lidu kultury zvoncovitých pohárů,únětické, lužické,laténské i slovanské ( slovanská pohřebiště z 9.století).
První připomínkou obce je zpráva z roku 1258, kdy existovaly dvě vsi – Dolní a Horní Měníkovice – obě náležely markraběti.Znovu v roce 1323 stála dvojí ves Měníkovice,stejně jako v roce 1361.Leč v 15.století se prameny zmiňují jen o jedné obci,což je znamením,že obě obce splynuly v jeden celek a staly se součástí kunovického statku.
V 17.století spolu s Kunovicemi se staly součástí ostrožského panství.V roce 1592 držela tu Anna Blížková půllán a mlýn.Vedle tohoto bylo v obci 29 osedlých.Z půllánů se platilo o sv. Jiřím a o sv. Václavu 8 grošů,o vánocích za hlásku 2 groše,podýmného 1gr.2den., říčního platu 2 den.,v naturáliích 4 vejce,půlláník odvážel 6 vozů dříví k pálení.Roboty nebyly časově vytčeny.Celkem vycházelo v Míkovicích peněžního úplatu 15 zl.27 gr. 2 den., na naturáliích se odevzdávalo 16 měřic pšenice a 16 měřic žita,54 vajec a 46fůr dříví.Vrchnosti náležel les zvaný Hluboček.
Bočkajovská vojska v roce 1605 těžce poškodila obec,stejně negativně působily i průchody vojsk v období třicetileté války,zejména v roce 1663,kdy byla celá obec vypálena,stejně tomu bylo v roce 1683 a 1706.Podle lánového rejstříku sestával katastr ze 4 lánů 4/64 polí; v obcibyly 24 domy, 2 nově osídlené, 1 starý pustý.
V této době žilo v obci 27 usedlíků,kteří se vedle zemědělství zabývali i vinohradnictvím.Jádro tvořili podruzi vedle 6 půlláníků a 7 čtvrtláníků.Podle tereziánského katastru ve vsi bylo v polovině 18.století 580 měřic orné půdy,17 měřic zahrad,55 měřic pastvin,162 měřic vinohradů a 59 měřic lesa, v obci se napočítalo 15 chalup,což je znamením,že domkářská revoluce byla na postupu; 18 čtvrtláníků robotovalo dvěma koňmi 3 dny v týdnu, 3 čtvrtláníci jedním pěším 2 dny v týdnu,čili robotou bylo povinno 24 poddaných. Podle olomoucké matriky bylo v obci v druhé polovině 18. století 233 dospělých a 60 dětí česky mluvících.
Podle oceňovacího operátu ve vsi bylo v roce 1843 181 mužů a 170 žen,tj. 351 osob zabývajících se zemědělstvím a bydlících v 67 domech a 87 bytech.V provozu byl i mlýn a šenk pálenky. V palírně se vyrobilo ročně 60 sudů dvacetistupňové pálenky, k čemuž bylo zapotřebí 16 měřic ječmene 500 měřic brambor a 16 sáhů dříví.
Podle sociálního složení její obyvatelé tvořili 16 čtvrtláníků s 13 – 14 jitry půdy, 8 osmerníků s 6 -7 j. a 41 podruhů.
V katastru bylo 311 jitter polí, 10 jiter luk, 33 j. zahrad, 55 j. vinohradů, 75 j. pastvin, 38 j. vysokého lesa a 2 j. nízkého lesa,celkem 524 jiter.Množství vinohradů svědčí o zdejší vinohradnické tradici, která se udržela i v době krize v druhé polovině 19.století a na 1 j. se počítalo 10 000 hlav a 12 sudů vína.
V obci se chovalo 38 koní, 26 krav, 13 kusů mladého dobytka, 14 vepřů; větší sedláci drželi 2 koně, 2 krávy a 1 kus mladého dobytka.
Obec byla známa rozšířeným ovocnářstvím.Vesnicí procházela obchodní cesta vedoucí z Uherského Hradiště do Uherského Brodu.
Celkový katastr čítal v roce 1900 319 ha,z toho připadalo 209 ha na ornou půdu, 4,77 ha na louky, 22 ha na zahrady, 15 ha na vinohrady, 22 ha na pastviny a 28 ha na lesy; v obci se chovalo 40 koní, 201 kusů hovězího dobytka a 108 vepřů.
Z řemesel v roce 1880 se připomíná jen obuvnictví ( 3 s 2 dělníky a 3 učni), 2 mlynáři s 2 dělníky; jinak byly Míkovice čistě zemědělská obec.
Tamější hospoda sahá svým původem do 14.století jako hospoda vrchnostenská.
Do katastru obce zasahoval ostrožský velkostatek Kunovice o celkové rozloze 264,50 ha,který do pozemkové reformy obhospodařoval v nájmu ostrožský cukrovar.Při parcelaci v roce 1923 bylo z něho přiděleno 10 drobným rolníkům z z obce 6 ha.Zbytkový statek o výměře 119 ha dostala do vlastnictví země Moravskoslezská.
Elektrifikace obce byla provedena v roce 1931.Státní silnice z Brado Trenčína,navazující na starobylou obchodní cestu,byla v obvodu obce Míkovice nově rekonstruována v roce 1931.
Zemědělský charakter si Míkovice udržely až do období socializace.
Vlivem výstavby dráhy z roku 1883 se naskytla drobným obyvatelům možnost práce až ve Vídni.Několik zemědělců odjelo v 90. letech 19.století za prací do Ameriky.
Farou i školou náležela obec do Kunovic.V roce 1946 byl postaven Kostel blahoslavené Anežky České.
V obci byla zřízena škola v roce 1841,nejdříve triviální,pak obecná.Žáci posledních ročníků navštěvovaly měšťanskou školu v Kunovicích od roku 1913.
Po válce byla v roce 1923 založena Domovina,tělovýchovu provozoval Orel od roku 1923.Sportovní klub se rozvinul v roce 1934, odbor Národní jednoty pocházel z roku 1908, hasičský spolek se ustavil roku 1920.
Míkovice byly osvobozeny 27.dubna 1945 bez boje.
V obci hospodařilo v roce 1949 191 zemědělských závodů, z nichž 32 bylo do rozsahu 0,5 ha 55 do 1 ha, 49 do 2 ha, 47 do 5 ha, 7 do 10 ha, 1 závod nad 50 ha. JZD bylo schváleno již 31. srpna 1950 a vzniklo splynutím strojních družstev v Míkovicích a ve Véskách.Po období stagnace obnovilo svou činnost v roce 1958 a o rok později se stalo většinovým. V roce 1961 se sloučilo s JZD Vésky v JZD Olšava se sídlem v Míkovicích; od roku 1972 patří pod JZD Mír Uherské Hradiště.Lesy jsou součástí polesí Lhotka,lesní závod Buchlovice.
V roce 1961 z 824 obyvatel příslušelo k dělnictvu 516 osob, k ostatním zaměstnancům 157, k zemědělským družstevníkům 124 a k jednotlivě hospodařícím rolníkům 27 osob.
Za spontánní účasti občanů byl postaven kulturní dům, modernizována prodejna Jednoty a pohostinství,požární zbrojnice a budova MNV ,postavena nádrž,hala místní organizace Svazarmu a veřejná kanalizace.Nejúspěšnější akcí „Z“ byla výstavba mateřské školy v roce 1977.
V roce 1980 byly Míkovice sloučeny s městem Uherským Hradištěm.Také místní malotřídka z roku 1882 byla v obci zrušena a žáci převedeni do Kunovic,kde je i pošta a zdravotní obvod.Matriční obvod byl do roku 1980 ve Véskách.
Obecní pečeť: z roku 1687 měla srdce, z něhož vyrůstají tři květy; pečeť byla společná pro Míkovice i Vésky.
Komentáře
Přehled komentářů
Dobrý den,
píšete:
V trati Na drahách byla učiněna řada archeologických nálezů,zejména sídliště lidu kultury zvoncovitých pohárů,únětické, lužické,laténské i slovanské ( slovanská pohřebiště z 9.století).
Zajímalo by mě, kdo a kdy provedl archeologický průzkum a kde jde najít bližší informace. Děkuji
Re: Pohřebiště
(Admin, 19. 6. 2011 18:53)
Dobrý den,
tyto informace mám z knihy Uherskohradištsko,kterou vydalo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti.Takže bych se obrátil na tuto instituci.Určitě tam budou vědět více.
Pohřebiště
(Dosoudil, 13. 6. 2011 15:57)