Zoe IX
Zoe IX
Zoe se probudila časně. Možná to bylo z nervozity, možná jí tížil včerejší večer. Věděla co j dnes čeká – oslava jejích 17. narozenin. Těšila se a zároveň byla velice nervózní. Bála se setkání s Kristlou a Adamem. Bála se také rozhovoru s Erikem Farmerem. Bylo jí jasné, že jestli si Alexandra vezme, bude záležet hlavně na její matce.
Chvíli se ještě převalovala na posteli. Nakonec vstala, protože nevěděla co roupama dělat, šla do stáje, aby se pozdravila s Kiarou. Nikdo tam nebyl, jen koně. Zoe se ulevilo, nechtěla nikomu vysvětlovat proč je tu tak brzy. Pomazlila se s Kiarou a dala jí dvě mrkvičky jako omluvu zato, že dnes nikam nepojedou. Dala jí poslední pusu na rozloučenou a odešla do svého pokoje.
Vlezla do vany plné horké vody, lehla si a zavřela oči. Vůbec neslyšela zaklepání. Docela se lekla, když vešla Ellen.
„Co tu děláš mami? Myslela jsem, že vstáváš později“ začala bez přání dobrého rána.
„Ano, to ano, ale dnes je vyjímečný den. Moje dcera slaví 17. narozeniny. Proto jsem si přivstala. Taky jsem ti chtěla pomoci s výběrem šatů a účesu. A v kuchyni musím zajistit pořádek, i když je to tvá práce, dnes máš důležitější věci na práci.“ Ellen byla dnes ve velmi dobré náladě.
„Jsem ráda za tvou pomoc mami, ale mám už vybráno. A neříkej, že je to jediný důvod, proč tu jsi.“ Zoe okamžitě ztratila dobrou náladu, ale i přesto byla ráda, že za ní matka přišla.
„Dobrá, chci si s tebou promluvit o nabídce pana Farmera. Zoe, je to muž z vysokých politických kruhů a my máme také vysoké postavení. Sňatkem by se naše rodiny spojily a ty bys byla váženou ženou Alexandra, který by se o tebe dokázal postarat – hlavně po finanční stránce“ pohledem se vpíjela do očí své dcery.
„To je moc pěkné mami, ale zapomněla si na názor někoho, bez kterého by to nešlo ani při nejlepší vůli – mě. Mami, tahle všechno vím, přemýšlela jsem o tom, ale nenašla jsem tam známky po jakémkoli citu. Vždyť Alexandr by se bez otce ani nepředstavil! Takového manžela já nechci mami!“ zezačátku mluvila tiše, ale ke konci už skoro křičela.
„A co tedy chceš?!“ Ellen myslela, že to bude snazší, ale Zoe je hrozně tvrdohlavá.
„Chci někoho, koho bych milovala a kdo by miloval mě!! Někoho s komu bych rozuměla a on by rozuměl mně!! Ne jen někoho, kdo má postavení, i když to se může hodit.“ Zoe neměla z tohoto rozhovoru vůbec radost.
„Zoe, až se vezmete, budete mít na sebe hodně času a pak možná přijde i láska.“
„Stejně si myslím, že jsi za mě už rozhodla. A ať je tvoje rozhodnutí jakékoli, budu ho respektovat.“ Takovou reakci Ellen nečekala. Myslela si, že Zoe bude vyvádět, ale tentokrát byla pokorná a vůbec se to k ní nehodilo.
„Můj názor znáš Zoe. Ještě máš čas, promysli si to. Nebudu ti říkat co máš a co nemáš dělat.“ Tohle ovšem nečekala. Věděla, že po matce zdědila hodně, mimo jiné taky tvrdohlavost a čekala, že matka neustoupí, ale mýlila se.
Ellen odešla a Zoe osiřela. Ne však nadlouho. Za chvíli přišla Alice, aby jí pomohla obléci se a učesat.
Trvalo to docela dlouho, protože Zoe chtěla vypadat co nejlépe. Měla na sobě žluté šaty s oranžovou stuhou, která šatům dodávala dojem ´bouří´ na Slunci. Vlasy sčesané do drdolu, ofinu měla volně a působila dojmem nedbalé elegance. Nalíčená byla taky skvěle – zelené oči měla olemované černou konturou a řasy ještě více načerněné, červené rty dokonale ladily se vším. Konečně byla Zoe připravená – aspoň vzhledem.
„Tak tohle se nám povedlo Zoe“ pochvaloval si Alice.
„Jo, to máš pravdu. Ale jak se ti mám za to odvděčit. Jsi tu má jediná kamarádka a nevím co bych si bez tebe počala.“
„Jsme kamarádky a kamarádky si pomáhají“ řekla s úsměvem Alice.
„Děkuju ti moc.“
„Vždyť nemáš vůbec zač.“
Hluk za okny se zvětšovat. Začali přijíždět hosté.
„Budu muset jít. Uvítat hosty a tvářit se nadšeně. A možná se budu i bavit. No uvidíme.“ Povzdechla si Zoe.
„Držím ti palce.“ Zoe Alici objala a odešla.
Vyšla na dvůr a začala spolu s Ellen vítat hosty. Největší radost měla, když uviděla otce. Rozběhla se k němu a objala ho. Skoro už zapomněla, jak se má chovat a jak má krotit svoje emoce.
„Tatínku, jsem moc ráda, že jsi tu“ vykřikla radostí.
„Za tebou přijdu vždycky a rád. Jsi pořád moje malá holčička, i když už dospělá.“ Byl rád, že ho takhle uvítala.
Pak uviděla Kristlu a Adama, drželi se za ruce a Zoe z toho bylo do breku. Přišla k nim a formálně je uvítala, ostatně jako všechny, kromě táty.
„Vítám vás tu, jsem ráda, že jste přišli. Přeji pěknou zábavu.“ Chtěla odejít, ale Kristla ji zarazila.
„Zoe, počkej, chtěli sme ti s Adamem něco říct, něco moc důležitýho.“ Zoe poslouchala, ale neotočila se k nim.
„Víš, když si zmizela, dlouho sme se s Adamem trápili a to nás dalo dohromady. Nevím jestli to byla láska, ale potřebovali sme někoho, kdo by nám pomohl aspoň trochu se z toho vzpamatovali. A pak, když sme tě viděli, bylo to něco, z čeho sme měli velkou radost, ale pak nám došlo, co si viděla a šli sme do domu tvého táty. Chtěli sme ti to vysvětlit, ale změnila ses. Nečekali sme takovou reakci. A dva dny potom sme se rozešli. Nemělo to už smysl a ani cenu.“ Když to Kristla dořekla, Zoe se po tváři kutálela slza. Otočila se a usmála. Pochopili to, už zase to byli nejlepší přátelé. Zoe je oba objala a byla ráda, že přišli.
„Měla bych se vám omluvit, jsem asi dost natvrdlá“ omluvila se a pokračovala „a teď vás tu už ráda vítám.“ Obdařila je velkým úsměvem.
„Moc ti to sluší“ začal Adam, ale nevěděl jak dál.
„Díky“ řekla Zoe a lehce se začervenala.
„Musím vám něco říct. Chystám se udělat asi největší chybu v mým životě. Ještě brzo ráno jsem byla přesvědčená, že je to pro mě nejlepší, ale teď si už nejsem tak jistá“ začala.
„Co chceš udělat?“ Kristla byla hrozně nedočkavá.
„Včera k nám přišla návštěva – dva muži. Otec a syn. Dostala jsem nabídku, abych se vdala. Ještě dnes brzo ráno jsem byla přesvědčená o tom, že si ho vezmu, i když nerada.“ Dokončila a čekala, co jí na to řeknou.
„Pane Bože, ty seš fakt na padlá na hlavu!“ Kristla se pořádně rozpálila. „Ty nejsi normální! A co Adam?“ Kristla vyváděla.
„To jsem ještě nevěděla, co se dneska stane“ pokoušela se o omluvu Zoe. „Pojďte, musím pronést úvodní a děkovnou řeč“ zavedla rozhovor jinam. Kristla jen protočila oči v sloup a šla za ní. Adamovi to ještě chvilku trvalo, než se k nim přidal.
Všichni už byli v salóně, kde se měla oslava odehrávat. Čekalo se už jen na Zoe. Když vstoupila do místnosti, ruch v ní utichl.
„Dobrý den“ pozdravila všechny a pokračovala v projevu „jsem moc ráda, že jste všichni přijeli. Takový počet hostů jsem nečekala, i když moje matka asi ano. Doufám, že se budete dobře bavit. Kdyby se něco stalo nebo kdybyste potřebovali s něčím poradit, řekněte mně nebo mojí matce. V programu dnešního dne je i oběd a večeře, takže se nebojte, že budete o hladu a navíc na stolech bude vždy nachystané občerstvení. Přeji vám dobrou zábavu a příjemně strávený dnešní den.“ Po proslovu se ozval potlesk.
Zoe zamířila ke stolu pro pití, tam potkala Adama.
„Zoe, neber si toho bohatýho synáčka. Já tě miluju!!!“ přiznal se. Zoe se na něj krásně usmála.
„Adame, i když jsem asi fakt padlá na hlavu, taky tě miluju, ale Alexandra si vzít musím. Hlavně kvůli mámě.“
„Zoe, budeš mu věrná?“ zeptal se.
„Pokud tu budeš ty, tak ne. Ani v myšlenkách.“ Tímhle mu udělala velkou radost. Do oběda se skvěle s Kristlou a Adamem bavili. U stolu je požádala, aby si sedli vedle jejího otce. Oba souhlasili, byli za to rádi. Oběd proběhl v klidu a pohodě. Po obědě za Zoe přišla Ellen s Erikem a Alexandrem Farmerovými. „Tak c zlato, jak ses rozhodla?“ vypálila otázku na Zoe, která to nečekala a chvíli mlčela. Byla rozhodnutá přijmout, ale teď se jí do toho vůbec nechtělo. Všichni tři se na ni upřeně a zvědavě dívali.
„Nebylo to lehké rozhodnutí, ale myslím, že je nejlepší. Vaši nabídku Alexandře přijímám – vezmu si vás.“ Nebylo to lehké, ale vysoukala to ze sebe.
„To je výborné Zoe!“ Erik Farmer z jejího byl z jejího rozhodnutí nadšený. Alexandr pořád mlčel, ale v očích měl zvláštní výraz.
„Děkuji, že jsi přijala, je to pro mě ta nejlepší zpráva za mnoho dní.“ Konečně promluvil. Měl zvláštní hlas, zastřený a příjemný, ale taky z něj mrazilo.
„Tak, myslím, že bychom měli vaše zasnoubení oznámit“ prohlásila Ellen. Bylo vidět, že rozhodnutí Zoe ji velice potěšilo.
Vzala skleničku a nejbližší příbor, který našla a zazvonila jím o skleničku, čímž si Ellen vysloužila okamžitou pozornost ostatních.
„Milí dámy a pánové, s radostí vám oznamuji, že se moje dcera zasnoubila ze Alexandra Farmera, syna Erika Farmera.“ Ozval se potlesk a připíjelo se na zdraví.
Pak přišly na řadu dárky. Bylo jich mnoho a byly krásné, ale vesměs stejné. Zoe ještě nedostala dárek od matky a byla z toho značně nervózní. Od táty dostala prstýnek po babičce. Byl zlatý s malým kamínkem smaragdu. Zoe se hrozně líbil a hned si ho nasadila, věděla, že si ho nesundá ani ve svatební den. Od Kristly a Adama dostala společný dárek – nové vybavení pro Kiaru. Někomu se to nelíbilo, ale Zoe tím byla nadšená. Od Farmerových dostala zásnubní prstýnek a náhrdelník – náhrdelník byl jen náhradní dárek, kdyby Zoe řekla ne. Ozvalo se zaklepání a vešel někdo, koho by tu Zoe ani ve snu nečekala – Mark.
„Vedu dárek pro Zoe od její matky Ellen“ odbyl představování. Zoe měla v očích velké otazníky.
„prosím, pojďte ven slečno.“
Zoe šla. Na dvoře stál Dark – její kůň. Zoe ze sebe nic nevymáčkla, ale její výraz mluvil za vše. Objala Darka a ten slastně zaržál, svoji paničku neviděl už hodně dlouho.
„Děkuju mami, děkuju Marku“ to bylo vše na co se zmohla, ale všichni věděli, že má obrovskou radost. Ellen požádala Marka, aby tu zůstal a on jí vyhověl.
O večeři začala hrát kapela a začalo se tancovat. Zoe nejdřív tancovala s otcem, Alexandrem, Adamem a nakonec jí vyzval i Mark.
„Z té dívky, která umí krásně nadávat se stala nádherná mladá slečna.“ Takový kompliment nečekala.
„Děkuju za kompliment a chci něco podotknout – nadávat umím pořád“ a lišácky se usmála, Mark jí úsměv opětoval.
„Proč jsi tady? Neříkej, že jen kvůli tomu, abys sem přivedl Darka. Mohl jsi pak odejít, ale ty jsi zůstal. Proč?“ zeptala se.
„Protože sem vám chtěl být na blízku, slečno. Od té doby, co sem vás viděl poprvé, nemůžu váš obraz vyhnat ze své hlavy“ odpověděl. Zoe věděla, že mluví pravdu. Byla zmatená.
„Slyšel sem, že se budete vdávat“ pokračoval, to ticho, které mezi nimi nastalo bylo hrozné.
„Ano, to budu“ odpověděla.
To už končila píseň a Zoe si šla sednout, chtěla si to v hlavě trochu srovnat. Zbytek večera probíhal klidně. Asi kolem půlnoci hosté odjížděli, jen Zoin otec, Kristla, Adam a Mark zůstali. Měli stejnou cestu, ale Zoe jim nabídla přenocovat. S radostí to přijali.
Zoe šla spát po náročném dni. Byl to krásný den a taky ji vnesl zmatky do hlavy.