Pro chov více činčil pohromadě je nutná daleko větší klec. Je možno chovat i pár samec + samec nebo samice + samice. Nejsou-li spolu odmala, seznamování se neobejde bez šarvátek, ale většinou si na sebe po pár dnech činčilky zvyknou.
Rozhodnete-li se pro pár samec + samice, měli byste mít předem jasno, jak mláďata udáte a jestli máte na to, podstoupit tu péči, kterou vyžaduje březí samice a následně mláďata. Lépe se udávají mláďata méně obvyklých barevných mutací. Nikdy se spolu nesmí spářit bílá + bílá nebo velvet +velvet kvůli letálnímu faktoru.
Odchov mladých je snem každého chovatele. Je velmi zajímavé sledovat jak se donedávna ještě mladá slečna mění ve starostlivou matku a otec při porodu více či méně šikovně pomáhá a přitom pozorně hlídá "smečku".
Při sbližování dáváme raději samici k samci, než naopak. Samice totiž agresivněji brání své teritorium a především mladším a menším samcům mohou ublížit. Pár sbližujeme postupně, nejlépe ráno, kdy nejsou činčily tolik aktivní. Doporučuje se umístit je nejprve do sousedních klecí, případně je navzájem ve svých klecích prohodit, aby se dostaly do neznámého prostředí.
Při sestavování rodin je nejlepší, když je samičce přes osm měsíců a samci více než rok. Říje samičky se projevuje neklidem a opakuje se zhruba po měsíci. Pochva se v této době otvírá a její okolí zarudlé. Před pářením můžeme zájem samce zvýšit tak, že se samici pokusíme dvěma prsty pochvu pootevřít. Ta totiž někdy bývá pevně uzavřena, což může páření znemožnit.
Páření probíhá většinou v noci, ale někdy jej lze pozorovat i večer nebo brzy ráno. Úspěšné namlouvání, doprovázené teatrálním zametáním ocasem ze strany samce, končí pohlavním stykem, který se několikrát opakuje a jehož výsledek je potvrzen vyloučením bílého voskovitého čípku z těla samičky.
Někdy je obtížné tento čípek, velký asi čtyři centimetry, v kleci vůbec najít, neboť rychle usychá. Pokud se Vám to však podaří, máte téměř jistotu, že se za necelé čtyři měsíce v kleci objeví mláďata. Dalším důkazem oplodnění je i to, že se říje a s ní spojené změny pohlavních orgánů po měsíci nedostaví.
Činčily mohou mít mláďata až třikrát ročně, obvyklé jsou však dva "vrcholy sezóny": únor a pozdní léto. Ve větších chovech jeden samec "zvládne" až osm samic najednou. Březost samice trvá 111 dní, matka dlouhou dobu nejeví žádné známky těhotenství a pokud čeká jen jednoho potomka ani příliš nezíská na objemu. Pak může být pro chovatele velkým překvapením ,když se "z ničeho nic" napočítá o několik svěřenců více.
V pokročilém stádiu březosti samička často spí nezvykle na boku, její aktivita upadá až takřka do netečnosti, je viditelně unavená a spotřebuje až trojnásobně více potravy než normálně. Na váze přibere až 250 gramů ke svým obvyklým 800 gramům. Je důležité dopřát jí klidu, nebrat ji zbytečně do rukou, neprohmatávat a nevystavovat šokům.
Pro lepší trávení dopřejeme budoucí matce kousek sušeného jablka. Před vlastním porodem vyměníme podestýlku za novou, doplníme větší množství sena a samičce můžeme podávat kapku jogurtu a k peletám navíc i bylinnou směs se sušenými šípky a heřmánkem.
Činčilám se obvykle rodí jedno až dvě mláďata, ale může jich být až šest. Více než čtyři potomky samice nedokáží odkojit, neboť mají většinou funkční jen maximálně čtyři z šesti bradavek. Ty se mimo březost ztrácejí v husté srsti na břiše a zvětšují se až po 60 dnech od oplodnění. V případě, že se narodí větší množství mláďat, se můžeme pokusit některá zachránit "podsunutím" jiné samici. Doporučuje se přitom posypat mladé a čumák nevlastní matky pudrem, aby je nepoznala po pachu a neodmítla.
Porod, předcházený naříkáním a křečovitým svíjením samice, probíhá obvykle nad ránem. Porod v průběhu dne signalizuje, že je obtížný. Samice po skončení porodu sežere placentu, která obsahuje látky důležité pro její organismus. Nelekejte se, uvidíte-li Vaší svěřenkyni mírně potřísněnou krví. Samice pomáhají malým na svět tlamičkou, takže je normální, že jsou pak od krve.
Mláďata jsou na první pohled nevzhledná, mají velkou hlavu a růžový "krysí" ocásek. Váží něco mezi 40 až 60 gramy a rodí se plně osrstěná a poměrně vyvinutá. Okamžitě vidí a již první den mají snahu se pohybovat, zatím jen legračně nemotorně. Na rozdíl od svých rodičů totiž nepoužívají klasické přískoky, ale rychlým střídáním všech čtyř nohou spíše připomínají pohyb stonožky.
Srdcervoucím kníkáním se neustále dožadují mateřského mléka a je nutné je držet v teple, nejlépe přímo pod tělem matky nebo otce. Dávejte rovněž pozor, aby se mladí při svých prvních snahách o zdoláním vyšších pater klece a častých pádech nezranili. Samici pro lepší kondici přidáváme bylinnou směs heřmánku, máty, slézu, sušených šípků a trošky šalvěje a třezalky.
Samec může během i po vrhu zůstat v kleci, pomáhá s pečováním a brání rodinu před "vetřelci" (proto pozor, může Vás kousnout!). Musíme se ale současně smířit s tím, že samici pravděpodobně rychle znovu oplodní. Během prvního týdne po porodu omezíme rodičům koupání v písku, aby se písek nedostal mladým do tlamičky a oni se tak neudusili. Dalším rizikem je zařízení klece. Vyjměte vše, co by se mohlo stát pro mladé hrozbou, včetně boudičky, kterou na ně mohou jejich rodiče převrhnout. Potenciálně nebezpečné je i pletivo a dráty klece, za něž se neposední prckové mohou zachytit nohou.
Mladí rychle přibývají na váze a velikosti, Jejich pohyb se stává plynulejším, když zvědavě prozkoumávají terén a snaží se následovat své rodiče. Po zhruba pěti až osmi dnech začnou přijímat pevnou potravu, kromě sena jim můžeme podávat ovesné vločky.
Spotřebují zhruba polovinu krmné dávky dospělého zvířete, potravu ovšem přijímají častěji a může se dostavit průjem. V tom případě snížíme dávky, přidáme heřmánek a kapku jogurtu. Mláďata mají sklon k přežírání, takže množství potravy (především pamlsků) regulujeme, aby se zabránilo jejich tloustnutí.
Pro chovatele je úlevou sledovat uvolněnost samice, její chuť k jídlu a velmi pozornou péči o mladé. Ale pozor! Již po zhruba čtyřech měsících se ze syna může stát otec, proto jej od matky a sester včas oddělíme. S mladými se od narození snažíme komunikovat slovem i dotykem, abychom usnadnili jejich pozdější ochočení.
Po jednom měsíci mladí váží zhruba 150 gramů, po dvou již o sto gramů více. Při početnějších vrzích necháváme méně vzrostlá mláďata u samice delší dobu, zatímco větší potomky odstavíme dříve. Samice zůstávají plodné až do pozdního věku.
Jak rozeznate samici od samce: