Jdi na obsah Jdi na menu
 


 


Obrazek

Oheň měl v průběhu dějin pro člověka, jeho život a technický pokrok nesmírný význam. Poskytoval člověku teplo a světlo, ale jestliže nad ním člověk ztratil vládu, změnil se okamžitě v soka, který ničil vše, co se mu postavilo do cesty. Tento vztah charakterizuje staré přísloví „Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán“.
Z historických pramenů je známo, že boj proti požárům není žádnou novinkou. Vždyť požáry působily škody již starým Babyloňanům a starosti nám dělají i dnes, na začátku 21. století.
Je pochopitelné, že i naše město obklopené hradbami s úzkými uličkami s dřevěnými domy se slaměnou krytinou nesmírně trpělo zhoubnými požáry jak ve středověku, tak i v době pozdější.
Z dochovaných pramenů je znám velký požár v roce 1424, kdy město bylo dobyto husity. V roce 1568 lehly popelem ve městě všechny domy až na jeden. V roce 1662 byla požárem zničena polovina města směrem k Lošticím. V roce 1739 padlo za oběť ohni 90 domů. Na tento velký požár upomíná dosud latinský nápis na domě na rohu Třebovské ulice/dnešní cukrárna President/, který zní:
„Zacházej s námi, jak tě tvoje svatá moudrost dobře učí. Poznamenávám tímto, že jsem zůstal milostivě zachován, zatímco dne 9. března 1739 večer zničujícím požárem lehlo popelem 90 domů našeho města i s předměstím. Mezi jiným také krásná věž na tomto Brusově domu“.
Dne 21. května 1841 vypukl požár v domě č. 5 na Moravičanské ulici/dnešní Smetanova –budova býv. Klub/. Silný vítr a polední žár vykonaly své. Marně se do města sjely stříkačky ze všech vzdálenějších míst, dokonce až ze Šumperka a Moravské Třebové. Oheň po doškových střechách jen letěl a v několika hodinách hořelo již celé vnitřní město. Ohni padl za oběť pivovar, radnice, kasárna a do 6 hodin večer, kdy byl konečně požár uhašen, padlo mu za oběť 133 domů vnitřního města a 58 domu na předměstí. Celková škoda činila cca 300 000 zlatých. Teprve po 12 letech byla zjištěna příčina požáru – vznícení tuku na otevřeném ohni.
Po tomto požáru trvalo ještě 34 roků do doby, kdy byl založen dobrovolný hasičský sbor ve městě Mohelnici.
Tento dobrovolný hasičský sbor byl založen v roce 1875. Avšak okolnosti založení a první kroky tohoto sboru se nedochovaly, neboť nejsou k dispozici dobové materiály. Nedochovala se bohužel ani žádná kronika sboru, která by popisovala jeho činnost od založení do konce 2. světové války.
A nyní bychom se posunuli o plných 70 let, do roku 1945. Český sbor dobrovolných hasičů byl v Mohelnici ustaven již v roce 1945 zásluhou obětavých spoluobčanů, hlavně bývalých hasičů. Sbor byl vybaven technikou a zbrojnicí po bývalém německém hasičském sboru. V této době se hasiči věnovali pouze zásahové činnosti ve městě, ale organizační činnost nevyvíjeli.
Začátkem roku 1946 se sbor oficiální začlenil do „Moravské zemské hasičské jednoty v Brně“ a začal tak plnit svoje poslání na všech úsecích.
Tehdejší vybavení čítal hasičský vůz pro mužstvo zn. FIAT z roku 1924 s dřevenými výplněmi kol s pneumatikami. Dále dvoukolová motorová stříkačka „FLADER“ a agregát téže značky bez podvozku, dále pak ruční stříkačka. Technika byla bez výstroje a výzbroje. Také hasiči nebyli vybaveni žádnými uniformami.
Během dvou let byla zakoupena z vlastní pokladny látka na stejnokroje, zakoupeno 20 dílů hadic „B“ a 10 dílů hadic „C“. Z rozpočtu města byl za 120 000 Kč zakoupen nákladní vůz. V roce 1948 se hasiči stále více dostávali z počátečních nesnází. Za 175 000 Kč nakoupili výstroj, výzbroj a další materiál. Provedli několik cvičení a hasili 3 požáry v okolí. 17. října složil sbor slavnostní přísahu na MNV.
V roce 1949 byl také založen dobrovolný požární sbor v n. p. MEZ, který byl v počátcích vybaven německým agregátem a čítal 19 členů. Rok 1952 – městský požární sbor vyvíjel pravidelně činnost organizační a cvičební. O jeho dobré úrovni svědčí skutečnost,  že v krajské soutěži, již se zúčastnili s dalšími 36 sbory olomouckého kraje, získal 8. místo.
     Rok 1954 – muži městského požárního sboru soustavnými cvičením zvyšovali svoji akceschopnost. V tomto roce nevypukl žádný požár. Městský sbor byl vybaven vozidlem PRAGA RN s výkonným agregátem.
19. června 1955 se konala v Mohelnice okresní soutěž požárníků, na níž městský sbor opět zvítězil a počtvrté obhájil prvenství. Závodní sbor n. p. MEZ byl také mezi prvními, takže obě družstva postoupila do krajského kola. Odtud postoupilo družstvo n. p. MEZ do celostátní soutěže, kde získalo prvenství v kategorii dobrovolných závodních požárních oborů v České republice. V tomto roce vznikly 2 požáry. Velká pozornost byla v této době věnována prevenci, školení občanů, besedám s dětmi, hlídkám u žňových prací.
V roce 1956 se zpracovávala domovní kartotéka, byla provedena 2 námětová cvičení. Závodní požární sbor zakoupil v tomto roce vozidlo T 805.
Ze zápisu v kronice města se dovídáme, že v roce 1961 patřil městský požární sbor mezi nejaktivnější organizace ve městě.
V roce 1962 byl městský požární sbor vybaven speciálním kropícím vozem CAS 16 AKV.
Rok 1963 je mezníkem pro činnost požárního sboru n. p. MEZ, kdy zde nastupují službu požárníků z povolání 3 pracovníci a zahájili tak činnost profesionálního sboru v tomto podniku.
V důsledku vydaných směrnic v roce 1965 dochází ke sloučení obou organizací v jednu, která pracovala v prostorách městského požárního sboru. Po provizorním umístění službu konajících požárníků v n. p. MEZ byla v roce 1966 uvedena do provozu nová požární zbrojnice.
V roce 1967 byl závodní sbor vybaven novou cisternou na podvozku Š 706.
V roce 1969 byl po sjednocení obou sborů stav členské základny 115 členů. V tomto roce se vyjíždělo k 7 požárům.
V roce 1974 na členské schůzi 30. 8. dochází k opětovnému rozdělení obou organizací s cílem úzce spolupracovat ve všech činnostech, hlavně však u společných zásahů u požárů.
Vybavení sborů v tomto období: Městský požární sbor – CAS 16 AKV      DVS 8      PRAGA RN       PPS 12
 
Závodní sbor - CAS 25 Š 706 RTHP   T 805 
PPS 8, kyslíkové dýchací přístroje, radiostanice VXW 100
 
V roce 1976 se zasahovalo u 12 požárů, byla provedena 4 námětová cvičení. Prověrkou jednotky městského sboru byla potvrzena jeho akceschopnost.
V roce 1977 došlo k obměně dopravního automobilu za DVAS 12 A 30 u městského sboru. Tento také pracoval aktivně na úseku mládeže. Pracovaly zde dva oddíly mladých požárníků, aktivně byli zapojeni do celostátní hry „PLAMEN“, spolupodílely se na zajišťování branných závodů, prováděly besedy s mládeží.
V roce 1981 obě jednotky zasahovaly u 7 požárů, byly v pohotovosti u povodní, bylo provedeno na 400 preventivních prohlídek obytných domů a 40 prohlídek provozoven.
 
Stav členské základny: městská organizace      42 členů
                                        závodní organizace  23 členů
 
V roce  1982 byl požární sbor n. p. MEZ vybaven novou DVS 12 A 30, v tomto roce jednotky vyjížděly k 8 požárům, bylo provedeno 309 preventivních prohlídek objektů. Byla také obnovena zásahová technika místo CAS 16 AKV byla jednotka vybavena       T 138 CAS 132.
V letech 1984 – 1985 byla provedena rekonstrukce požární zbrojnice ve městě.
Rok 1985 probíhal ve znamení oslav 110. výročí založení hasičského sboru v Mohelnici. Sbor se prezentoval námětovým cvičením na výškovou budovu, po něm následovala taneční zábava.
Stav techniky a členské základny:
Městský požární sbor -                        32 členů
CAS 32 T 138   DVS 12 A 30    PPS 12 člun GRYF
Požární sbor n. p. MEZ – 6 pracovníků z povolání, 21 členů dobrovolných
CAS 32 T 815   CAS 25 Š 706 RTHP   DVS 12 A 30,  dýchací technika, radiostanice vysokotlaký kompresor TRIDENT
 
Následující léta měla pro požární ochranu ve městě Mohelnici podstatný význam. Značné celospolečenské změny zasáhly významně i do organizace požární ochrany.
Transformace proběhla v roce 1993 na základě smlouvy uzavřené mezi MÚ Mohelnice a s. p. MEZ Mohelnice o zajištění represivní požární ochrany ve městě a okolí. Na základě této smlouvy byla do s. p. MEZ začleněna technika DVPS a také zásahová jednotka DVPS. Cílem této změny bylo udržení jednoho plně funkčního sboru a také zefektivnění nákladů na požární ochranu obou subjektů.
V této době SDH Mohelnice věnoval svoji pozornost mládeži, která dosahovala v absolvovaných soutěžích dobrých výsledků. Zásahová jednotka v závodě Siemens věnovala velké úsilí výcviku a nácviku praktických činností spojených se zdoláváním mimořádných událostí. Výsledkem tohoto úsilí bylo provádění kvalitních a rychlých zásahů bez zranění zasahujících hasičů. Navíc dnešní moderní vyspělá technika si vyžaduje obsluhu na vysoké odborné úrovni a každý hasič musí umět zvládnout jakoukoliv situaci. Také četnost a rozmanitost zásahů se zvětšovala. V roce 1994 jednotka zasahovala celkem u 60 událostí, z toho bylo 35 požárů a 25 technických zásahů. Jednotka je vybavena technikou CAS 32 T 815, CAS 25 Š 706 RTHP, DA 12 A 31, T623 RTP, agregát na lehkou pěnu, člun, radiostanice Bendix/King, dýchací přístroje Saturn, vysokotlaký kompresor TRIDENT, hydraulická vyprošťovací souprava HOLMATRO, zvedací vady, plovoucí čerpadlo MACXIMUM. V návaznosti na techniku také moderní ochranné oděvy jednotlivce – kožené zásahové kabáty a ochranné přlby Dräger.
Společně se také soutěžní družstva obou sborů účastnila sportovních soutěží, kde družstvo SEM Mohelnice drželo krok s okresní špičkou.
V následujících letech 1996 – 2000 dosáhla požární ochrana svého dalšího významného rozvoje. Na základě nové legislativy vznikl Hasičský záchranný sbor podniku Siemens Elektromotory sestávající 19 zaměstnanců, tedy vždy 4 hasičích na 4 směnách. Takovéto rozložení umožnilo dosažení vysoké akceschopnosti a účinnosti jednotky. Stále se také zvyšovala odbornost jednotlivých zaměstnanců absolvováním odborných a specializačních kurzů v učilištích MV. Pozadu nezůstalo ani vybavení sboru. Od HZS okresu Šumperk nám byla zapůjčena vysokozdvižná plošina s dostupnou výškou 27 m, která byla následně zaparkována v nově postavených garážových boxech, další obměna nastala i u cisteren, kdy byla cisterna z roku 1967 nahrazena cisternou na podvozku LIAZ, podstatně mladší. Hasiči byli dovybaveni nejnovějšími zásahovými oděvy, rukavicemi a obuví. Jednotka v této době zabezpečovala i společenské akce většího rozsahu, kterých se zúčastňovalo větší množství osob, pomáhala i během povodní v roce 1997. Ve spolupráci s Městem Mohelnice prováděli zaměstnanci sboru v mimopracovní době také preventivní kontroly provozoven a činností, které nespadaly do výkonu Státního požárního dozoru. Myslím si, že toto období bylo po všech stránkách velmi úspěšné a úroveň sboru se dala bez ostychu porovnávat s úrovní stanic HZS ČR. Pochopitelně se ani nám nevyhýbaly problémy. V tomto časovém úseku došlo k dopravním nehodám dvou našich vozidel, která havarovala u zásahu a na cestě k zásahu. Díky pochopení a snaze vedení fy Siemens a Města Mohelnice došlo vždy k opravě či koupi vozidla tak, aby kvalita vybavení jednotky byla zachována.
Jednotka SDH Mohelnice svoji činnost v tomto období omezila, v blízkém Podolí nacvičovala pouze na soutěže v požárním sportu.
Následující roky 2000 - 2004 byly poznamenány vývojem ve firmě Siemens Elektromotory s.r.o. Vedení firmy s jednoznačným cílem snížení počtu zaměstnanců, ale hlavně snížením nákladů na tuto činnost, HZS podniku vyčlenilo k privatizaci. Výsledkem privatizace bylo zajišťování činnosti HZS podniku a ostrahy podniku firmou Hasiči Mohelnice s.r.o. Je nasnadě, že takto nastartovaná opatření nebyla schopna zachovat stávající trend růstu kvality zaměstnanců sboru a jeho vybavení. Musím však konstatovat, že přes veškerá úskalí byla pro firmy a občany z Mohelnice a okolí zajištěna trvalá akceschopnost jednotky a provozuschopnost veškeré techniky. Vždyť v těchto letech jednotka zaznamenala cca 150 výjezdů ročně, což některé stanice HZS ČR nedosahovaly.
Jednotka se mimo jiné podílela na odstraňování následků povodní v Praze v roce 2002 a následků tornáda v Litovli v roce 2004. Každoročně se v rámci preventivně výchovné činnosti obyvatel konaly ukázky zásahu a techniky na školách v Mohelnici a okolí, na závěr školního roku navštěvovaly některé školy požární stanici, kde žáci shlédli veškerou techniku spolu s podrobným výkladem.
SDH Mohelnice vykonává pouze spolkovou činnost v Podolí.
Koncem roku 2004 nastává další krok vedení firmy Siemens, která na základě stávající legislativy vypovídá fy Hasiči Mohelnice s.r.o.smlouvu o zajišťování činností HZS podniku. Během následujících jednáních mezi vedením fy Siemens Elektromotory, Městem Mohelnice a HZS Olomouckého kraje byla ve městě Mohelnici ustanovena poloprofesionální jednotka, jejímž zřizovatelem je Město Mohelnice a na jejímž financování se podílí firmy Siemens Elektromotory, tak i další firmy jako je Hella Autotechnik a GEIS CZ . I díky státní dotaci je tedy zajišťován výjezd zmenšeného družstva 4 hasičů s danou technikou, které zajišťuje záloha dalších členů povolávaná z domovů.
Společně se změnou statutu jednotky Město Mohelnice zakoupilo i prostory stávající hasičské zbrojnice spolu s okolními pozemky včetně výjezdové brány na ulici 1. Máje. Následně se začalo také uvažovat o nutných stavebních provozních úpravách objektu, který byl ve stavu odpovídajícímu době výstavby, tedy r. 1966. Jako první bylo nutno změnit systém vytápění objektu, a to vybudování horkovodního vytápění s vlastním plynovým kotlem. V návaznosti na to byla také provedena výměna stávajících železných oken za plastová, která výrazně omezila tepelné ztráty.
Pro zvýšení komfortu členů jednotky byla také provedena rekonstrukce WC a sprch, která nyní odpovídá standardům dnešní doby. V současné době se provádí rekonstrukce šatny a vybudování prostor pro školení jednotky, která také bude využívána jako zasedací místnost pro činnost krizového štábu.
Započalo se také s rekonstrukcí elektrických rozvodů objektu, je vyměněn hlavní rozvaděč a budovu je možno napojit na elektrocentrálu, pokud dojde k výpadku sítě.
V souvislosti s těmito stavebními úpravami bych chtěl podotknout, že některé odborné činnosti byly prováděny dodavatelsky odbornými firmami, ale také mnoho drobných stavebních úprav, oprav, malování a následný úklid po všech těchto pracech prováděli členové jednotky, což obnášelo další desítky a stovky hodin práce pro jednotku.
V roce 2005 došlo k několika závadám na vozidle T 623, které již bylo na hraně technické a provozní udržitelnosti, ale i morální zastaralosti. Proto jsme začali hledat východisko z této situace a z několika variant byla zvolena varianta nákupu civilního staršího vozidla Nissan Patrol, které bylo následně vlastními silami a dle vlastních návrhů upraveno do podoby technického automobilu a vybaveno standardními náležitostmi.
V roce 2006 jsme společně s vedením města začali pracovat na smělém projektu, a to nákupu nové CAS, která měla nahradit stávající CAS na podvozku LIAZ z roku 1988. Sen se stal skutečností a my jsme si 20. prosince 2007 dovezli novou CAS na podvozku TATRA 815 Terrno v hodnotě bezmála 6.000.000Kč. Podotýkám, že nová hasičská technika se v Mohelnice objevila po 22 letech. Slavnostní uvedení nové cisterny do provozu proběhlo na náměstí Svobody, kterého se zúčastnilo vedení města, firem, podílejících se na financování požární ochrany v Mohelnici, vedení HZS Ol. kraje, tak i občané města a žáci škol, jež společně zhlédli slavnostní akt předání, tak i výstavu techniky IZS a ukázky z činností jednotlivých složek. Všem zainteresovaným bych chtěl ještě jednou za projevenou odvahu jít do tohoto projektu poděkovat. Dokladem důležitosti tohoto kroku jsou do dnešního dne cca 400 stovky zásahů s touto technikou.
Během několika posledních let se pochopitelně také z části obměnil kádr členů jednotky. Tito noví členové prošli odbornými kurzy a praktickým výcvikem, aby se co nejrychleji zapojili do normálního chodu jednotky. Stávající stav také klade zvýšené nároky na organizaci oprav a údržby techniky, které provádějí hasiči v době volna. Technika pochopitelně stárne, četnost zásahů je velká, takže jak uvedení techniky po zásahu do hotovosti, tak i běžná údržba vyžaduje čím dál větší nároky na čas. V uplynulé době byla provedena např. generální oprava podvozku na CAS 32 v odborném servise, ale i např. výměna motoru na AVP 27, kterou naši členové provedli svépomocí.
V oblasti odborné přípravy a výcviku se členové jednotky účastní jak teoretického a praktického výcviku v rámci jednotky, ale také prodloužení odborné způsobilosti v OU PO MV ČR, cyklické odborné přípravy pořádané HZS Ol. kraje, dalších specializačních a odborných kurzů na zvýšení odborné úrovně   členů jednotky. Pravidelně také probíhají taktická nebo prověřovací cvičení na objekty Věznice Mírov, firem Siemens, CEZ, Hella, Metrie a další. Stejně tak i během ukázek pro občany a žáky škol je součástí praktická činnost, která vede k neustálému získávání nových poznatků a nabývání zkušeností.
Takto nabyté vědomosti následně vedou k úročení ve skutečné realitě zásahů. V období roků 2006 – 2010 jednotka zasahovala u více než 800 zásahů. Škála zásahů byla velmi různorodá, množí se stále nové a nové druhy technických havárií a zásahů vyžadující nové přístupy, další speciální druhy techniky. S velkou úlevou konstatuji, že u takového množství zásahů nedošlo k žádnému vážnému zranění zasahujících kolegů a vážnému poškození zásahové techniky.
Členové jednotka se mimo jiné zúčastnily také zásahů u bleskových povodní na Jesenicku v roce 2009 a povodní v Troubkách v letošním roce.
Soutěžní družstvo v požárním sportu se v roce 2009 na chvíli probudilo z delšího spánku a z několika soutěží si dovezlo prvenství. V letošním roce však vzhledem k dlouhotrvající opravě a úpravě stroje se družstvo žádné soutěže nezúčastnilo. Proto bych chtěl povzbudit a vyzvat k navázání úspěchů v roce 2009 a oslovit tímto hlavně tu mladší generaci k větší aktivitě.
Z pohledu spolkové činnosti se v rámci SDH každoročně konají společenské akce s rodinami jako malé poděkování našim rodinám za narušené noci, náhlé úprky z domovů a neuskutečněné naplánované výlety z důvodu naší účasti u zásahů.
Náš kolektiv také každoročně organizuje turnaj složek IZS v sálové kopané, které je jednak sportovním kláním, ale i neformálním setkáním s kolegy jiných složek IZS. V loňském roce se tohoto turnaje zúčastnilo 8 družstev hasičů, záchranné služby, Policie ČR, Celní správy a Armády ČR.
Kromě těchto spolkových akcí se ještě setkáváme s kolegy ze stanic v Zábřehu a Litovli na bowlingových turnajích.
Vážení hosté, vážení kolegové,
Letošní rok je rok 135. výročí založení 1. hasičského sboru v Mohelnici. Výbor SDH již od počátku roku formoval průběh oslav.
Jedna část určená pro veřejnost, proběhla 6.6. v rámci akce Cesta pohádkovým lesem společně s Městským kulturním střediskem. Chtěli jsme toto nedělní odpoledne věnovat hlavně dětem. K vidění byla historická a soudobá nejmodernější technika, odpoledne bylo protkáno ukázkami v požárním útoku hasičského potěru a mužů, likvidace požáru vysokotlakým proudem, pěnou, vyprošťovaní z havarovaného vozu, ukázce lezecké skupiny HZS Ol. Kraje, děti mohli sjet malý traverz, vyzkoušet džberové čerpadlo, k nahlédnutí byla i technika 6.vojenské polní nemocnice. Pohodovou atmosféru nedělního odpoledne umocňovalo objednané počasí. Výsledkem bylo, že na straně hasičů bylo neustále plno, pohádkový les zůstal poněkud osamocený.
Jsme rádi, že vynaložená námaha byla odměněna a myslím si, že mnoha dětem i dospělým se akce líbila a odnesla si spoustu zážitků.
Touto cestou bych chtěl všem kolegům podílejícím se na této akci poděkovat.
Jak jsem již naznačil, jednalo se o první část.
Tu druhou jsme chtěli oslavit dnes, společně se svými partnery a kolegy a touto cestou jim tak trochu poděkovat za pozitivní lidský přístup k naší jednotce a hasičům všeobecně.
Chtěl bych také poděkovat Olomouckému kraji za dotaci, kterou jsme si mohli splnit jeden malý dlouhý sen.
Součástí života každé hasičské nebo vojenské jednotky byly v historii nějaké znaky, které zdůrazňovaly identitu nositele a její význam. Tento znak si tyto složky uchovávali po generace a chránili jej a uctívaly jako vlastní symbol.
My jsme si z této dotace nechali vyrobit prapor, na který bych chtěl nyní obrátit vaši pozornost a jehož návrh je společnou prací všech členů jednotky.
 
 
Vážení pánové, je jasné, že toto vystoupení je zlomkem minulé i té dnešní činnosti. Snahou však je, abychom ukázali zakladatelům požární ochrany ve městě a našim předchůdcům, že na cestě, kterou oni nastoupili, pokračujeme dále v souladu s heslem „Bližnímu ku pomoci“.
Na závěr mého vystoupení bych chtěl těmto veteránům jménem a svým i celého sboru poděkovat za práci, kterou v PO vykonali. Nesmím také zapomenout poděkovat vedení Města Mohelnice, HZS Ol. kraje, firmám Siemens, Hella, GEIS, ČEZ   za významnou podporu našeho sboru.
 
 
Děkuji za pozornost