Ročníková práce - Matěj Suchánek
Ročníková práce
Nejdelší řeky světa
Matěj Suchánek
I.BG
2009/10
Úvod
Naše Země je po všech stránkách jedinečná: je to jediná planeta sluneční soustavy, na níž existuje život, jen tato planeta má ovzduší obsahující vodu, a proto jsou jen na ní podmínky vhodné pro život. Navíc má naše Země nezaměnitelnou tvář, která se vyznačuje pevninou a oceány. Voda přitom zaujímá přibližně 71% z celkového povrchu Země.
(obrázek)
1. Pojmy a vlastnosti řek
1.1 Řeka - Řeka je přirozený vodní tok. Obvykle má větší průtok, délku nebo rozlohu povodí než potok. Tok řeky se dělí na tři části: horní tok, střední tok, dolní tok. Menší vodní toky se nazývají bystřina, potok a říčka. Řeka, která je alespoň 500 km dlouhá a její povodí má rozlohu alespoň 100 000 km2 se označuje jako veletok. Řeky mohou vést část svého toku i pod zemí. Místo, kde vodní tok mizí pod povrchem země, se nazývá ponor, místo, kde se řeka opět vynoří se nazývá vyvěračka, podzemní část řeky pak punkva. Voda tekoucí ve vodních tocích pochází z tajícího sněhu, dešťových srážek a z vody, která se vsákla do země a na povrchu znovu vyvěrá na místě zvaném pramen. Některé řeky pramen nemají a začínají v jezerech, bažinách nebo tajícím ledovci. Místo, na kterém se řeka vlévá do moře nebo jezera, se nazývá ústí. Řeka se často před ústím dělí na několik větví. Území ohraničené těmito větvemi a vodní plochou se nazývá delta. Místo, kde se dvě řeky setkávají, se nazývá soutok. Pokračování vodního toku se obvykle pojmenovává po delší nebo větší z řek nebo se může zcela přejmenovat, pak se původní toky nazývají zdrojnice. Někdy však může pokračování vodního toku nést jméno po řece, která je menší nebo kratší, jako tomu je třeba u Labe s Vltavou.
Statistické údaje běžně uváděné u řek: délka toku, průměrný nebo okamžitý průtok, plocha povodí.
1.2 Co je to říční soustava? Každý malý potůček se vlévá do většího, ten se vlévá do řeky a ta potom ústí do moře. Taková řeka tvoří se všemi přítoky říční soustavu. Oblast odvodňována říční soustavou se nazývá povodí. Takové povodí může být někdy ohromné např. povodí Mississippi - Missouri představuje povodí o rozloze 3 200 000 km2.
1.3 Končí všechny řeky v moři? Říční soustavy většinou ústí do moře. Existují však i výjimky. Velká ruská řeka Volha končí v Kaspickém moři. Velké solné jezero na západě USA a jezero Čad v Africe se nacházejí uprostřed bezodtokých oblastí Voda se odtud pouze odpařuje. V mnoha pouštních oblastech se řeky ztrácejí.
1.4 Proč se řeky rozvodňují? Občasné rozvodnění řeky je přirozeným jevem každé řeky. Velmi silné deště nebo prudké tání ji můžou zásobit takovým množstvím vody, že ho její koryto nepobere. Voda se vylije z břehů a zaplaví tzv. zátopovou oblast. Na mnoha místech zvýšila prudkost povodní činnost v krajině. Mýcení lesů na horních tocích řek snížilo schopnost půdy pohlcovat dešťové srážky a postupně je uvolňovat do říční soustavy. Na celém světě se vystavělo nespočetně mnoho přehrad, které měly vodu zadržovat. Prohlubují se a vyrovnávají koryta řek, aby urychlily odtok vody. Podél mnoho řek vybudovali lidé hráze, které zrychlují průtok. Tato opatření opravdu zabraňují povodním nebo alespoň snižují rozsah škod, které “velká voda“ způsobuje.
1.5 Co jsou to meandrující řeky? Jen málo řek nebo potoků dnes teče delší cestou jedním směrem. Zvláště v oblastech, kde jsou často zátopy se často vytvářejí oblouky, zvané meandry (od jména maloasijské řeky Maiandros). Tvar meandrů se mění. Pomalu tekoucí voda odkládá v ohybech řeky usazeniny a tvoří písečné mělčiny. Rychlejší proud na vnější straně podemílá břeh a postupně oblouk rozšiřuje. Časem může řeka v nejužším místě prorazit meandrem nové koryto a ze zbytku původního ohybu zůstane jen srpkovité jezero, tzv. slepé ramena, to se potom přemění na suchou zem.
1.6 Jak vznikají delty? Mnoho řek končí vějířovitým rozčleněním toku ve svých vlastních nánosech. Tomuto přírodnímu jevu se říká delta podle stejnojmenného řeckého písmena. Delta vzniká usazením nejtěžších hmot, které si voda “přiveze“, z důvodu srážky vody s novou vodní plochou (protože průběh sedimentace probíhá za malé rychlosti toku vody). Na nejtěžší hmotu se postupně usazují lehčí, až sediment vystoupí nad vodní hladinu. Voda potom začne tvořit ramena, která obtékají nánosy.
2. Které řeky jsou nejdelší?
Nil je (podle dřívějšího obecného zdroje - před učiněním objevu českých badatelů v roce 2000) nejdelší řekou světa s délkou 6671 km, druhá nejdelší řeka na světě je Amazonka s délkou 6437 km a třetí nejdelší řeka světa je Jang-c´-ťiang, která je dlouhá 6380 km. Ale podle novějšího zdroje (po objevení zdrojnice a pramenů Amazonky) je nejdelší řekou světa Amazonka s délkou 7062 km. Druhou nejdelší řekou je Nil s délkou 6695 km a třetí nejdelší řekou světa je Jang-c´-ťiang.
2.1 Tabulka nejdelších řek světa
viz příloha 1
3. Srovnání nejdelší řeky v ČR a v Evropě
V Evropě s poměrně vlhkým podnebím je vytvořena poměrně hustá říční síť. 80% Evropy leží v úmoří Atlantského oceánu. 20% Evropy je odvodňováno do bezodtokého Kaspického moře, do něhož ústí nejdelší evropská řeka Volha (3531 km, povodí 1 360 000 km2). Dalšími velkými řekami jsou:
Dunaj 2 857 km, 801 463 km2
Ural 2 428 km, 231 000 km2
Dněpr 2 200 km, 516 300 km2
Don 1 950 km, 422 000 km2
Rýn 1 230 km, 224 400 km2
Labe 1 154 km, 144 055 km2
Visla 1 047 km, 194 242 km2
Ebro 928 km, 86 800 km2
Odra 854 km, 118 861 km2
Rhôna 812 km, 95 500 km2
Seina 776 km, 78 650 km2
Pád 652 km, 75 000 km2
Temže 346 km, 12 935 km2
Nejdelší řeka Evropy je řeka Volha - délka 3531 km (plocha povodí 1 360 000 km2).
Nejdelší řeka protékající Českou republikou je řeka Labe - délka 1 165 km, z toho 370 km na území ČR (plocha povodí 144 055 km2).
Nejdelší řekou v České republice je Vltava - délka 430 km (plocha povodí 28 090 km2).
Seznam literatury: Velký atlas světa
Encyklopedie Zeměpis světa
ABC Přírody