Klimkovice 2010 Memoriál Ladislava Vaňka
Holubi jsou již třetí den doma, všechny starosti pominuly a my se můžeme zamyslet nad poslední výstavou v Klimkovicích 2010, která byla v letošním roce zároveň okresní výstavou holubů. Její součástí se stal i první ročník memoriálu Ladislava Vaňka, dlouholetého chovatele barevnohlávků, který je sám choval více jak 60 let a který nás v letošním roce bohužel nenadále opustil.
Za to, že specializovaná výstava barevnohlávků proběhla musím poděkovat v první řadě všem Klimkovickým chovatelům, kteří když jsem přišel s návrhem rozšíření naší výstavy o speciálku barevnohlávků souhlasili a významnou měrou přispěli k zdárné realizaci celé expozice. Naše Klimkovická organizace má ve svém vlastnictví pouze asi 130 klecí na holuby, což by bylo pro realizaci Ostravské výstavy spojené se speciálkou málo. Nezbylo než půjčit si chybějící klece pro konání výstavy od nedalekých partnerských organizací v Polance a Jistebníku, kterým bych chtěl touto cestou za jejich vstřícnost srdečně poděkovat.
Barevnohlávek je svým původem slezské plemeno. Kdy přesně vzniklo, to se vlastně přesně ani neví. Jisté je, že v písemných materiálech, které se datují k počáteku 20 století se hovoří o tom, že tyto holuby chovali již otcové a dědové tehdejších chovatelů. Negativně ovlivnila chov barevnohlávků druhá světová válka . V tomto období došlo k zdecimování většiny akativních chovů. Jakýmisi osvícenci mezi holubáři této doby byli učitelé Urbánek a Beneš. Jak zavzpomínal jeden z nestorů chovu barevnohlávků u nás Lumír Vaněk: „Krmení pro válce nebylo ani pro slepice, natož pro holuby. Takže holubi museli vzít zavděk i uvařenými brambory. A jelikož barevnohlávek byl vždy výborně polařící holub, ledacos dobrého si našel v poli sám.“
V období těsně po válce se dostal k barevnohlávkům i malý Láďa Vaněk. Barevnohlávci, kterým zůstal věrný ho pak provázeli každý den po celý zbytek života. Těžko bychom dnes našli mezi aktivními chovateli barevnohlávků člověka, který by jeho jméno neznal. Jeho modří svěřenci vynikali a doufám, že i nadále budou vynikat výborným orientačním smyslem a touhou polařit. Nedávno na výstavě v Kylešovicích jsem se potkal s panem Šrajerem, chovatelem rysů, který v našem hovoru vzpomenul na modré barevnohlávky, kteří vytrvale létali k opavskému Globusu.
Ihned po vzniku myšlenky uspořádání memoriálu v rámci konání Klimkovické výstavy a jejím prodiskutování s přítelem Lumírem Vaňkem, aktivním chovatelem všech čtyř barevných rázů jsme začali aktivně oslovovat bývalé chovatele barevnohlávků. Asi ze čtyřiceti lidí, které jsme na základě jednání poslední členské schůze Klubu chovatelů slezských plemen písemně obeslali se ozvali pouze tři z bývalých chovatelů, kteří však již v této době barevnohlávky nechovají.
Přesto však vyjádřili svou podporu a přání, aby se nám naše záměry v chovu barevnohlávků zdařily. Je určitě příjemné slyšet, že bývalí chovatelé, kteří dnes sami nemohou barevnohlávky chovat nám drží palce a fandí. S dalšími chovateli , na které jsem měl kontakt jsem hovořil osobně. Na základě mých zkušeností z posledního období musím konstatovat, že významnou roli v dalším holubaření sehrává internet, který se stal našim skvělým pomocníkem. Chovatelé, kteří pracují s internetem jsou flexibilnější a komunikace s nimi probíhá až geometricky rychlejším tempem.
Nebýt internetu, určitě bych nepoznal zapálené zájemce , kteří se prostřednictvím této formy komunikace ozvali a stali se platnými pomocníky.
Ale zpět k výstavě. Jsem velmi potěšen, že se nám za poměrně krátkou dobu od vzniku myšlenky uspořádání memoriálu podařilo dát dohromady a široké chovatelské veřejnosti představit kolekci barevnohlávků, jakou už dlouho nikdo v naší republice neviděl. A to jak z hlediska zastoupení barevných rázů, tak i kvality vystavených jedinců. Celkově se na výstavě presentovalo 12 barevnohlávků modrých, světe div se 12 barevnohlávků žlutých, 8 barevnohlávků černých a 5 barevnohlávků červených. Potěšilo mne, že se nám tak důstojně podařilo obsadit veškeré barevné rázy.
Hlavní soutěží, která na této specializované výstavě byla vypsána byla soutěž čtyřčlenných kolekcí. Soutěžilo se samozřejmě i v kategorii jednotlivců.
Už při nominaci posuzovatelů jsme uvažovali o tom, komu tak prestižní soutěž svěřit. Nakonec pro rok 2010 padla volba na přítele Pavla Černobilu, posuzovatele a majitele plemenného chovu vzácného barevného rázu moravských pštrosů červených běloocasých. Jak se ukázalo, byla to volba šťastná. Vystavení holubi byli posouzeni objektivně a s citem. Nyní dovolte strohou řeč výsledků.
Vítězná kolekce memoriálu Ladislava Vaňka chovatele Ing. Gepard Steina barevnohlávků černých obdržela hodnocení 95,94,94,93 bodů a byla složena s jednoho dvouletého, dvou ročních a jednoho letošního holuba. V kategorii jednotlivců byly uděleny 2 čestné ceny a to na barevnohlávka modrého z chovu přítele Lumíra Vaňka , který obdržel 94 bodů. Druhá Čestná cena byla udělena JUDr. Michalu Daniševičovi za barevnohlávka žlutého, který byl rovněž oceněn 94 body.
Všem pořadatelům i chovatelům, kteří svým dílem přispěli k úspěchu výstavy bych chtěl touto cestou ještě jednou srdečně poděkovat .Věřím, že se nám podaří zmobilizovat chovatele barevnohlávků v České republice a že díky vzájemné a nezištné spolupráci by mohla vzniknout tradiční akce, která by mohla být nejen zdrojem naplnění výstavních cílů, ale která by se stala i místem každoročního přátelského setkávání spojeného s výměnou zkušeností, ale i chovatelského materiálu.
Ing. Gerhard Stein
