HororPark

Mirek Hájský. 66 let. Bývalý sprinter. Největší úspěch zaznamenal v roce 1971, kdy vyhrál prestižní závod v Minsku, na 100 m. Dva roky na to skončil druhý ve štafetě v Baku. Společně s ním i trojice Karejský, Rotný a Pudlip. Po skončení kariéry se věnoval výcviku mladých běžců. Získal čestné ocenění sportovního klubu v Pacově a je mnohým zájemcům o atletiku, předkládán jako vzor čistého ducha a zákonů fair play. Nyní je na zaslouženém odpočinku a užívá si penze. Bydlí se svou ženou Magdalenou, kterou si vzal již ve 20 letech. Od té doby jsou pořád spolu.

Jeho život byl vystaven těžkým zkouškám. V pětatřiceti mu diagnostikovali rakovinu varlat. Nebýt brzkého zaznamenání problému, mohlo být toto onemocnění jemu osudné. Po odebrání obou varlat a sérií chemoterapií se po necelém roce plně uzdravil. Ještě před operací využil služby spermabanky, kde si nechal zmrazit své semeno. Jelikož v Českoslovenku to nešlo, musel se vydat i se svým vzorkem až do Novgorodu. V tamní centrální spermabance se mu dostalo vřelého přijetí a jeho vzorek s radostí uložili. Moc dobře věděli, kdo Mirek Hájský je. Ještě když mu bylo 19, tak právě v Novgorodu se účastnil série rozběhů o zlatou přízi Jevgenije Kalushova. Sice neuspěl ale diváci si ho zapamatovali, že na svém dresu měl nápis „Mír s Vámi“.

Obrovský úspěch jeho svěřence Přemysla Bičánka v běhu na 200 m, znamenal pro Mirka velký mezník v kariéře. Bylo mu totiž 40 a byl vyhlášen trenérem roku při udělování cen „Atletikou ke zdraví“. Je velmi smutné, že Bičánek večer po udílení zemřel na akutní infarkt myokardu. Nepomohl ani brzký příjezd sanitky. Z tohoto úmrtí měl Mirek velké deprese. Ty vyústili v pobyt v psychiatrické léčebně v Opavě. Měl totiž za to, že jeho tvrdý dril a častá metoda cukru a biče, vyústila právě k náhlé smrti.

Po půlroce se Mirek Hájský vrací do běžného života. Opět začíná trénovat mládež a také konečně navštěvuje svého syna Leopolda v Praze. Se svým synem totiž nebyl v kontaktu už 5 let. Nesouhlasil totiž s jeho snem, stát se vrchním deratizátorem v Chodově. Při setkání, které proběhlo v jedné kavárně na Žižkově, se vyronilo neskutečné množství slz. Majitel kavárny musel otce i syna poprosit o opuštění kavárny, jelikož množství slz zaplavovalo všemožné prostory a stoly a židle pluli. Poslední informace hovořili o dvouhodinovém odcucu slzavé tekutiny. Posléze se vedl i dlouhý soudní spor, kdy majitel kavárny požadoval úhradu za škodu napáchanou otcem a synem Hájskými.

Když se Leopoldovi narodil syn Jan, vše se od základu změnilo. Mirek byl rád za vnuka a skončil s trénováním. Chtěl se plně věnovat rodině. Syn Leopold byl totiž přesunut do Skalice, kde potřebovali nutně ty nejlepší deratizátory. Mirek si nastěhoval na tu dobu vnuka domů a pečoval o něj. Chodívali na zmrzlinu, četli knížky Marka Twayna, dělali si legraci z babičky (každé ráno ji do kávy nalili projímadlo), navštěvovali základnu Lidové milice a procházeli se po cestách, kde se ztráceli malé holčičky.

V roce 1992 přišla do domácnosti Hájských špatná novina. Syn Leopold zemřel. V dopise přiloženém k parte, bylo udáno, že při těžké akci v Šamoríně, kde se přemnožili krysy, jej v tunelu napadl bezdomovec chránící své krysí miláčky. Po těžkém pěstním souboji Leopold dostal ránu do spánku. Ta jej nadobro uspala. Mirek se zhroutil, jeho žena skočila z okna. Naštěstí to nebyla výška. Odskákala to jen hlava, kde se změnilo trochu smýšlení, například v tom, jestli se má na rohlík dávat salám nebo na salám rohlík. Mirek se následkem velkého žalu uzavřel do sebe. Nechodil vůbec ven. Byl pořád jen doma.

Roky šli a život šel dál. Smutek byl obrovský ale fungovat se musí. Mirek i se svou ženou, jednoho dne, využili každoroční poutě a zašli se v neděli pobavit. Všude bylo plno dětí, rodin, vysmátých prodejců. Cukrová vata se prodávala ve velkém. Manželé neodolali. Koupili si ji a pochutnávali. Když v tom, z řetízkového kolotoče se urvala jedna sedačka a malé dítě na ní vzlétlo. Letělo, jak dělová koule. Přistálo, osud tomu asi chtěl, až na Mirkově ženě. Zcela ji to porazilo. Vyražený dech, rozemletá plíce, krev z nosu, spuštění moči. Takové následky měla chudinka Hájská. Dítko to odneslo jen spoustou malých šrámů.

S manžely Hájskými jsem dělal rozhovor předevčírem. Jsou to velmi milí lidé. Nepostrádají potřebný smysl pro humor a vše, co jim život nadělil berou tak, jak to je. Byl jsem i překvapen jak je bývalý sprinter a trenér pořád čiperný. Na zahradě mi ukazoval přemety a házel bumerangem. Dokonce se mi svěřil, že v úterý bude na startu maratonu přes celou ČR. Netajil se tím, že chce vyhrát. Na konci návštěvy jsme si podali ruce. Dostal jsem domácí vajíčka a láhev šnapsu. Zůstal mi dobrý pocit z příjemných lidí. Takových lidí by mělo být více. Jdou příkladem.

Aktualizace: S politováním musím oznámit, že pan Mirek Hájský, čestný občan Pacova, výborný atlet, skvělý otec, druh a člověk skonal při maratonu, jenž se konal z Českého Těšína do Aše. Vyjadřuji hlubokou soustrast všem pozůstalým.