Úderná rota I. čsl. partyzánské brigády Jana Žižky kpt. part. „Jerryho“ - Vladimíra Krajčíka
Kterak slíbil jsem, přináším zde přepsanou publikaci „Úderná rota I. čsl. partyzánské brigády Jana Žižky kpt. part. „Jerryho“ - Vladimíra Krajčíka“ Tato byla vydána v roce 1947 v Holešově. Autor či spíše autoři jsou anonymní. Pravděpodobně bývalí příslušníci jednotky o níž se zde pojednává. Do jaké míry se na ní podílel samotný Vladimír Krajčík je též záhadou. Není vyloučeno, že některou z kapitolek sám napsal. Spíše však nikoli. Každopádně je třeba upozornit, že průměrný partyzán není žádný literát. Ani nadprůměrný partyzán není obvykle zároveň spisovatelem. Materiál vskutku nemá žádné umělecké ambice. Vznikl s cílem připomínat nám i budoucím události válečné. Zejména v tomto případě děkujmež nebesům. Vladimír Krajčík byl jednou z nejvýznamnějších osobností partyzánského odboje na Moravě. Po celý život byl a zůstal komunistou. Ovšem komunistou idealistickým. Kdo by ostatně nesnil o společnosti spravedlivé. Záhy po válce nastává rozčarování. Josef Sousedík je očerňován. Nemůžeme si dovolit fabrikanta odbojáře. Mnozí, jež válku strávili na kanapi, jsou díky známostem označováni coby zasloužilí bojovníci za svobodu. Opět se objevují všemocné elity. Vladimír Krajčík je rozčarován. A ještě to drze přiznává. Padlého anděla je třeba nejprve diskreditovat a pak odsoudit k zapomnění. Nebýt ochranné ruky Murzinovy i do dolů. Bez této publikace, as jediné zmínky o něm by dnes skryty byly v temných koutech archivů. Jak již bylo řečeno – partyzán není literát. Člověk s větším jazykovým citem trpí. Proto danou knížečku vzala do ruky Božena Páleníčková a přepsala ji do řeči kultivovanější. Možno nalistovat příslušnou kapitolu v knize Z rozkazu svědomí. V této je doplněna poznámkami Jerryho spolubojovníka Jaroslava Ocáska a zápisky z Krajčíkových pozdějších osobních zpovědí. Dle nich je patrno, proč partyzán-hrdina, musel státi se partyzánem-zrádcem.
Jak je mým zvykem, text je zde reprodukován co nejvěrněji. Se všemi chybami. Včetně těch očividných tiskových. Silnicí, tedy, jede silný německý terén; v okolí Valmezu operuje nejen velitel Moskalenko, ale též Maskolenko. Za eventuální vlastní překlepy však neručím. Sic slovo od slova několikrát jsem vše překontroloval. Ovšem některá spojení způsobují mi morální újmu a neodolatelnou touhu po rumu. Však snažil jsem se. Potřeboval-li by někdo stránkování kvůli citacím či ověřit si, zdali se jedná o překlep můj nebo faktografickou chybu v původním textu, nechť se ozve...
Úderná rota
I. čsl. partyzánské brigády Jana Žižky
kpt. part. „Jerryho“ - Vladimíra Krajčíka
(Historický záznam.)
Tiskárna BALATKA Holešov
Úderná rota kpt. part. „Jerryho“ I. čsl. partyzánské brigády Jana Žižky.
(Historický záznam.)
I. čsl. partyzánská brigáda Jana Žižky byla prvním vojenským partyzánským tělesem, organizovaným a řízeným „Ukrajinským štábem partyzánského hnutí v Kijevě“ operujícím v českých zemích.
Vznikla ze 3 skupin ruských a slovenských parašutistů vysazených ve dnech 19., 26. a 29. srpna 1944 v pohoří Velké Fatry severozáp. od od Liptov. Osady. V obci Sklabině navázali parašutisté styk s domácími vlasteneckými illeg. organisacemi, v nichž vedoucí roli zaujímal Moravan Josef Vávra, krycího jména „Dubňanský“. Pod krycím jménem „Stařík“, stal se Vávra výkonným brigády, jejíž prvním velitelem byl slovenský parašutista por. Jano Ušiak.
Počátkem září 1944 z rozkazu Ukrajinského partyzánského štábu v Kijevě dala se brigáda na pochod na Moravu. Po četných bojových střetnutích s něm. voj. oddíly dostala se brigáda na Štiavnik a dne 28. září 1944 nedaleko lesní samoty „Široké“ překročila moravskoslovenské hranice.
Štábem brigády byly z pokynu výkonného Staříka již v prvních dnech září 1944 vyslány četné rozvědky do různých operačních prostorů na Moravě s úkoly: navázání dotyku s domácími illegálními pracovníky, organisování partyzánského hnutí, příjem let. výsadek atd.
Do prostoru mezi Vsetínem a Hošťálkovou se tak dostal kpt. RA Viktor Grigorij Ševcov se svým pobočníkem ml. lt. RA Pavlem Pimenovem a kpt. RA Petr Buďko. Jiná skupina kpt. RA Vlasova přecházela touto cestou na Českomoravskou vysočinu.
Zde začíná historie partyzánského hnutí ve Vsackých horách, v níž je velkým přínosem v partyzánském hnutí iniciativní zásah mladého, 22.letého bystrého, obezřetného, odvážného a statečného ostravského vlastence, hutního dělníka Vítkovických železáren
Vladimíra Krajčíka, krycího jména „Jerry“
Slyšme co píše sám o svých prvních krocích do odboje:
„Ve Vítkovických železárnách, kde jsem byl zaměstnán jako hutní dělník u vys. pecí mně neušlo, že násilné okupaci se bude náš národ bránit. Třebaže mlád, dostal jsem se ihned do illegálních skupin dělnictva, které se staly zdrojem národní obrody a posily pro širší okruh osazenstva. Byly kolportovány zprávy z Londýna a Moskvy a razilo se první heslo: „Pracuj pomalu“!
Vyhlášení války Sovětskému svazu dodalo nám všem novou odvahu a počalo se s organizovanými sabotážemi, v nichž jsme neustali ani přes krvavou „heydrichiádu“. Strach a hrůza z poprav ostrav. vlastenců zkřivily sice mnohou páteř, ale neodradily odvážné. Byly sbírány peníze na podporu rodin vězněných a popravených a ochotně se dávalo i z potravinových lístků.
Vítězství Rudé armády u Stalingradu otevřelo oči i posledním nevěřícím a přistoupilo se k větším sabotážním akcím, zejména v roce 1944, který byl pokládán již za rok vítězství. To neušlo okupantům. Byly vyhlášeny drsné represálie proti sabotážníkům a mnozí z odvážných putovali do donucovacích pracovních táborů.
V březnu 1944 jsem se dostal sám do takového táboru, kde jsem pobyl plné 2 měsíce. Zde uzrálo mé rozhodnutí nevrátiti se zpět do zaměstnání, naopak organizovati ozbrojený odpor proti vetřelcům. V Ostravě jsem před tím měl spojení s uprchlým ruským zajatcem Ivanem Gondaševským a ujednali jsme společný cíl, utéci do Vsackých hor a přidati se k partyzánům“.
Počátky partyzánského hnutí mezi Vsetínem a Hošťálkovou
Počátkem května 1944 uprchl Vlad. Krajčík ze zaměstnání z Vítkovických železáren, aby podle výzvy z Moskvy organisoval úderné hnutí v týlu nepřítele. Rozhodl se proto pro prostor Vsackých hor, poněvadž tam byla nejlepší možnost k přechodu na Slovensko.
Dostal se do lesů kol Valašské Bystřičky, odkudž se přesunul k Jablůnce u Vsetína. Zde narazil na svého společníka rus. zajatce I. Gondaševského a společně prohledávali okolní lesy, aby nalezli stopu po partyzánech.
Po marném úsilí však zjistili, že v těchto horách není ozbrojených partyzánských jednotek, zato však zjistili u pasekáře Štěpána Videckého nad Jablůnkou první stopy organizovaného illegálního hnutí, které vedly na zpravodajskou síť londýnské parašutistické skupiny „Clay-Eva“. Byla to rozsáhlá organisace po celém vsetínském okrese, jejích hlavou byl uvědomělý český vlastenec, Josef Sousedík a vojenským velitelem byl npor. František Jupa, oba ze Vsetína.
Prostřednictvím Videckého dostal se Krajčík do plodné spolupráce s dalšími členy této organisace a to por. Floriánem Mynaříkem, maj. pily v Ratiboři a jeho účetním Al. Ganczarzem. Již v červnu 1944 realisována první pracovní schůzka za účasti npor. Jupy, por. Mynaříka, prap. Ganczarze a K. Zubíčka, všech z Ratiboře, na níž Krajčík vystupuje v roli Estonce pod krycím jménem „Jerry“. Bylo to z prosté obezřetnosti, poněvadž v kraji zjistil Jerry mnoho německých slídilů.
Na této schůzi byla dohodnuta vzájemná spolupráce na zachycování našich i ruských běženců, skrývajících se v horách, jejich vycvičení a vyzbrojení pro partyzánský boj a destrukční akce. Npor. Jupa slíbil dodávku zbraní, jež očekával z výsadků slíbených Londýnem.
Zbraně však shozeny nebyly a proto hledal Sousedík spojení s partyzány na Slovensku a toto uskutečnil ve Štiavniku s velitelem I. čsl. partyzánské brigády J. Žižky. S této strany pa přišly nové podněty a příkazy pro vybudování a zmohutnění partyzánského hnutí ve Vsackých horách s přilehlými Hostýnskými vrchy.
Když žádná výsadka se neuskutečnila a žádné zbraně odnikud nepřišly, rozhodl se Jerry, který mezitím již velel 2 partyzánským 10 členným skupinám z řad Rusů i Čechů, vyzbrojiti tyto zbraněmi osob nespolehlivých, jimž měly býti násilně odebrány.
Por. F. Mynařík, jako zást. voj. velitele npor. Jupy pro dolní Vsacko, t. j. vesnice Hošťálková, Ratiboř, Kateřinice, Jablůnka, Pržno, Růžďka a Mikulůvka, ve své dobře organizované zvědné službě byl dopodrobna obeznalý s poměry v kraji, označil udavače českých lidí a to Vašicu, Čuňka, Sysla a Getzingera ze Semetína u Vsetína. Jerry provedl ihned přepad a odzbrojení těchto lidí a získal tak pro své lidi první zbraně, ovšem jen lovecké. Při zpáteční cestě z této akce přepadl a odzbrojil ještě 1 něm. policistu a ukořistil tak první vojenskou zbraň, něm. pistoli s náboji.
Ve své úzké spolupráci s por. Mynaříkem provedl Jerry do podzimu 1944 vojenské organizování tohoto kraje a připravil se na první bojové akce v týlu nepřítele. Společně navázáno spojení se 4 člennou skupinou ruských běženců v katastru Hošťálkové, jejíž velitelem byl st. lt. RA Timofej A. Makejev a jeho zástupcem rudoarmejec I. Trofin. Ježto tato skupina odepřela spolupracovati se zpravodajskou sítí „Clay-Eva“ a hledala spojení na Východ, organisovala se tato skupina samostatně a dala tak základ k illegální organizaci „PRO VLAST“.
Spolupráce s prvními rozvědkami I. čsl. partyzánské brigády J. Ž.
Počátkem září roku 1944 došly do kraje mezi Vsetínem a Hošťálkovou první rozvědky I. čsl. partyzánské brigády J. Žižky ze Slovenska s velitelem kpt. RA Viktorem Grigoriem Ševcovem, zakotvivším u kováře Ludvíka Hynka v Ratiboři, kde byl pro jeho štáb vybudován první bunkr. Ve štábu byli: výkonný Václav Mašek, komisař Ludvík, mjr. RA Vasil Roztovce a ml. lt. Pavel Pimenov.
Cestou do Ratiboře provedla tato rozvědky vyhození mostu z Růžďky a přepad a odzbrojení četnické stanice tamtéž.
Jerry měl v té době dobře vyzbrojenou 10 člennou partyzánskou skupinu, jíž velel rudoarmejec Ivan Gondaševský. Zbraně byly opatřeny přepadem a odzbrojením něm. revírníka ve Val. Bystřici a ukořistěny tam zbraně a střelivo, takže z přebytku zbraní mohl Jerry vyzbrojiti dalších 8 mužů, takže jeho skupina čítala 18 dobře vyzbrojených mužů.
Brzy poté – počátkem září 1944 předává prap. Ganczarz Jerrymu příkaz, aby se večer dostavil na přesně označené místo za mostem přes Bečvu u Ratiboře se svými dalšími muži k vyzbrojení, že tam bude očekáván 2 angl. parašutisty. Před schůzkou sdělil Jerry por. Mynaříkovi za přítomnosti prap. Ganczarze své jisté podezření nad tímto pozváním a šel na místo určení sám. Když Jerry docházel k mostu, vystoupili proti němu 2 muži v něm. uniformách a žádali po něm legitimaci. Jerry poznav, že padl do léčky, provedl smělý útěk skokem do řeky Bečvy. Kryt křovím a břehem opětoval z pistole palbu a kryl tak svůj útěk. Zadržel své pronásledovatele svým odporem a dostal se tak šťastně do Ratiboře, kde se jen přechodně zdržel u Malinové, jíž uložil předání sdělení o svém pronásledování por. Mynaříkovi. Sám pak prchl až do Pržna k Pastyříkům, kde měl teprve možnost své šaty usušit. Bylo tím zřejmé, že v organisaci „Clay-Eva“ jsou zrádci a bylo třeba zvýšené obezřetnosti a opatrnosti.
Partyzánská skupina kpt. RA Viktora Grigorije Ševcova – krátce kpt. RA Viktora, prováděla zatím souběžné akce v celém širokém okolí. Byly vykonány rozvědky za bílého dne a vynaloženo veškeré úsilí k sjednocení partyzánského hnutí mezi Vsetínem a Hošťálkovou a jeho velitelskému usměrnění. Pracovní schůzky v tomto ohledu se odbývaly na pile por. Mynaříka v Ratiboři a tam také bylo provedeno prostřednictvím Jaroslava Češka z Hošťálkové zapojení organisace „PRO VLAST“ osobní schůzkou kpt. RA Viktora se st. lt. RA Makejevem.
Také partyzánská skupina Jaroslava Ocáska, krycího jména „Jaroš“, prováděla zachycování a ubytování ruských běženců v katastru Kateřinic a byla podřízena velení kpt. RA Viktora.
Do spolupráce s Jaroslavem Ocáskem - „Jarošem“ - dostal se Jerry prostřednictvím T. Martiše schůzkou na Prženských pasekách v září 1944. Převedení Jarošových partyzánů do jednotky Jerryho se neuskutečnilo, poněvadž Jerry byl po známém incidentu usilovně hledán gestapem a zmizel z kraje, zamaskovav po sobě každou stopu. S Jarošem sešel se Jerry kolem 14. října 1944, když se prvý vracel ze schůzky s kpt. RA Viktorem, odbývané v bytě Hájkově v Ratiboři. Jaroš při tom vyřizuje Jerrymu vzkaz kpt. RA Viktora, aby se k němu dostavil k projednání důležitých partyzánských záležitostí.
V této době rozrůstá se partyzánské hnutí organisované kpt. RA Viktorem nejen do šířky, ale i hloubky usilovným sjednocováním se všemi illegálními skupinami. Začleňují se zpravodajské skupiny četn. por. Gureckého a strážm. Klimka ze Vsetína, strážm. J. Švidrnoha z Jablůnky, strážm. Jar. Surovce z Val. Polanky, strážm. J. Žůrka z Hošťálkové a prostřednictvím Frant. Römra a Ladislava Kováře z Ratiboře napojena sem i voj. organisace škpt. v z. Bohumila Hrazdila-„Kaliny“ z Rychlova u Bystřice p. H. a skupina por. v z. Jaroslava Šikuly z Bystřice p. Host. s jeho zástupcem pol. prap. Antonínem Svobodou, tamtéž. Hrazdil-„Kalina“ má v té době dobře vybudovanou voj. organisaci „T.-C.“ (Tomáše Ševčíka, chataře na Vlčině u Frenštátu p. R. a ppor. pol. Armády Czeslava Bilinského), jež jest v účinné spolupráci s vel. I. čsl. partyz. brigády J. Žižky por. Jano Ušiakem na Martiňáku. Zde navazuje Hrazdil-„Kalina“ spolupráci s gen. Braunem v jeho zapojení na illeg. organisaci R 3 gen. Luži. Od této doby udržuje Hrazdil-„Kalina“ prostřednictvím Fr. Römra a Lad. Kováře stálou spojkovou službu mezi Rychlovem a Ratiboří.
Spolupráce „Jerryho“ a kpt. RA Viktorem byla dojednána na schůzce dne 15. října 1944 v bytě Hájkově v Ratiboři, při níž byli přítomni mjr. RA Vasil Roztovce, st. lt. RA Pimenov a Dolinov, por. Mynařík, šstrážm. Žůrek, šstrážm. Švrdrnoh, manželé Hájkovi, T. Martiš, R. Bravenec, M. Bartoň a Jar. Ocásek. Sjednány všechny modality vzájemné spolupráce a ještě téže noci byla společně provedena akce přepadu skladiště bot v Ratiboři, z nichž ukořistěná část byla ukryta na pile por. Mynaříka a druhá byla vzata do štábu kpt. RA Viktora, etablovaného tou dobou na Košiariských pasekách. Po této akci projednal Jerry s kpt. RA Viktorem veškeré podrobnosti o spolupráci k vybudování partyzánského odboje na Moravě a sjednocení veškerých illegálních složek k organisování lidového revolučního povstání.
V noci z 16. na 17. říjen 1944 proveden přepad četnické stanice v Podhradní Lhotě a ukořistěno 5 pistolí s náboji a mnoho součástí výstroje.
Na den 28. října 1944 byla kpt. RA Viktorem svolána schůze všech illegálních složek skoro celé východní Moravy na pilu por. Mynaříka, k níž se dostavilo na 80 lidí.
Jerry přišel na schůzku s I. Gondaševským. Když přišel na pilu, byl tam kpt. RA Viktor s 5 muži v rozjařené náladě. Kpt. Viktor žádal Jerryho, aby přivedl svých 10 ozbrojených partyzánů, že budou včleněni do jeho skupiny, poněvadž sám ještě téže noci s ním odletí do Kijeva. Plán se zdál Jerrymu velmi podezřelý zejména tím, že ve společnosti kpt. RA Viktora uviděl 2 muže, kteří mu byli dříve označeni nespolehlivými. Jerry neměl příležitost kpt. Viktora na tuto okolnost upozorniti a odešel s Gondaševským pro své lidi, umíniv si, že své upozornění provede až se vrátí.
Při zpáteční cestě se svými muži vyslal Jerry s ohledem na panující již tmu svého muže Aloise Opaváka jako pátrače dopředu a sám ho na vzdálenost asi 10ti kroků se svými muži následoval. Když se muži dostali do blízkosti dřevěné kancelářské budovy pily, uslyšeli vzrušenou slovní kontroversi a v zápětí již ránu z pistole. Rozpoutala se krátká střelba a po ní se všichni rozprchli. - Jak bylo dodatečně zjištěno, Jerry se střelby nezúčastnil, nýbrž po první ráně uskočil do bezpečí, aniž by dal povel k palbě, neboť situace byla ve tmě nepřehlednou. Jeho pátrač Alois Opavák hlásil sběh událostí takto: „Když jsem byl u kanceláře pily, bylo na mně německy zvoláno „halt“ a vypáleno z pistole. Z připraveného automatu jsem střelbu ihned opakoval a přejel jsem při tom celou budovu kanceláře“.
Byla to tragická událost. Možná šlo jen o nešťastnou náhodu, ale podezření, že šlo o záměrnou léčku na Jerryho je zesíleno tím, že jeden z ruských partyzánů ze skupiny Jerryho, Michal Vorošilov, po přestřelce se dostal na pilu, aby přehlédl, co se stalo. U dveří kanceláře ležícího mrtvého prohledal a v jeho kapse nalezl modrou legitimaci německé kriminální policie 8. pluku, kterou Jerrymu přinesl. Tyto doklady předal Jerry později komisaři I. čsl. partyz. brig. J. Žižky kpt. RA I. Stěpanovu, když týž tuto tragickou příhodu vyšetřoval. Také okolnost, že svědecky bylo prokázáno, že při přestřelce padly 3 osoby, druhý den však na místě neštěstí byli zjištěni jen 2 mrtví, zesiluje podezření, že šlo o zradu. - Tragickým faktem však zůstává, že na místě padli dva naši slovanští bratři, kpt. RA Viktor Grigorij Ševcov a ml. lt. RA Pavel Pimenov, jejichž ztráta nemůže býti už nikým nahrazena.
Jerry, který viděl, že se usiluje o jeho život, vzdálil je na čas z kraje do nového operačního rajonu pod Lysou Horu. Zde narazil na rozprášené zbytky I. čsl. partyzánské brigády J. Žižky po velké protipartyzánské racii, provedené kolem Radhošťských Beskyd 2 divisemi SS, kde také dne 3. listopadu 1944 zahynul hrdinnou smrtí velitel brigády por. Jano Ušiak.
Část svého mužstva předal Jerry rus. veliteli Nikolaji a se zbytkem své partyzánské skupiny se přesunul do prostoru k Bílé. Kolem 6. listopadu 1944 zde provedl dobře promyšlený palebný přepad na něm. pancéřový oddíl, pohybující se směrem k slovenským hranicím, jak Jerry usoudil, k spěšnému zasazení. Dobře maskovanou palebnou přehradou způsobil záměrné zdržení této motorisované jednotky, ježto jí přinutil k boji. Jerry při tomto bojovém manévru zneškodnil 1 vyššího něm. důstojníka a 2 automatčíky. Po této příhodě se přemístil Jerry až k Lysé Hoře. Když tam zjistil, že zbytky I. čsl. partyzánské brigády J. Žižky se stáhly do Vsackých hor, rozhodl se, že se tam k účelu spojení rovněž přemístí a dorazil se svou partyzánskou skupinou bez úhony v polovici listopadu 1944 na Jablůnkovské paseky na pravém břehu Bečvy.
Spolupráce kpt. partyz. Jerryho s I. čsl. partyz. brigádou J. Žižky.
V této době bylo ve Vsackých horách prováděno nové formování I. čsl. partyzánské brigády J. Žižky a za raněného mjr. RA Murzina převzal velení této brigády pol. komisař kpt. RA Ivan Stěpanov, jehož štáb byl umístěn v katastru obce Hošťálkové. Jeho zástupcem byl st. lt. RA Alexandr Dolinov. Částem od Vsetína ke Zlínu velel kpt. RA Petr Buďko, k Val. Meziříčí st. lt. RA Petr Moskalenko, k Bystřici pod Hostýnem ml. lt. RA Nikolaj Jefremov.
Na Jablůnkovských pasekách navázal kpt. Jerry spojení s prap. Ganczarzem, od něhož byl informován o změnách na velitelským místech v brigádě a též o okolnosti, že tragická událost na pile v Ratiboři se u štábu znovu prověřuje jak kpt. RA Stěpanovem, tak i výk. škpt. partyz. Staříkem.
Prap. Ganczarz zprostředkoval Jerrymu spojení se štábem brigády, a když bylo prokázáno, že nemá Jerry na tragické události na pile v Ratiboři žádné viny, byly projednány všechny modality vzájemné spolupráce a prap. Ganczarz předal Jerrymu svou dobře vyzbrojenou 14ti člennou partyzánskou skupinu.
Dle pověření ze dne 30./12. 1944 byl kpt. partyz. Jerry – Vladimír Krajčík pověřen veškerou organisační činností partyzánského odbojového hnutí Čech a Moravy
jako právoplatný činitel štábu I. čsl. partyzánské brigády Jana Žižky.
Organisační činnost kpt. partyz. Jerryho a příprava jeho oddílu k bojovým a destrukčním akcím.
Během měsíce prosince 1944 provedl kpt. partyz. Jerry řádnou organisaci a výcvik svého partyzánského úderného oddílu a připravil jej k bojovým a destrukčním úkolům. Prap. Ganczarz pomáhal v zásobování a vyzbrojení, zejména dodal větší množství trhavin a výbušnin k provedení plánovaných destrukcí.
Zatím v této době bylo v celém okrese vsetínském prováděno běsnění gestapáků, vycvičených oddílů SS, tak zv. „jagdkomana“ a konfidentů. Celá zpravodajská síť „Clay-Eva“ byla rozprášena a její vedoucí pozatýkáni.
J. Sousedík byl ubit dne 15. prosince roku 1944 při výslechu gestapem již v budově Okresního úřadu ve Vsetíně, dne 28. prosince 1944 zatčen též por. Fl. Mynařík, npor. Jupa a prap. Ganczarz šli do illegality. - O dalších nesčetných obětech se nezmiňujeme.
Byl to jen výsledek špinavé práce konfidentů a zrádců nasazených do této organisace a tragická událost na pile v Ratiboři byla jen důsledkem tohoto nezvratitelného faktu.
Destrukční akce:
Kol 20. ledna 1945 dal kpt. Jerry první rozkaz k destrukční akci – vyhození železničních kolejí mezi stanicemi Růžďkou a Jablůnkou. Akce byla provedena se zdarem, provoz na trati na čas přerušen.
Při plánované akci kpt. Jerryho k vyhození železničního mostu přes Bečvu byl předstižen st. lt. Dolinovem, který tuto akci provedl sám s dobrým výsledkem. - Zde se jasně ukázalo, jak je nutnou nejužší spolupráce partyzánských jednotek, aby se akce netříštily.
Hrdinský čin kpt. partyz. Jerryho: Destrukce elektrické spínací stanice u Vsetína
Vyhození elektrické spínací stanice u Vsetína provedl kpt. partyz. Jerry v noci z 29. na 30. ledna 1945 ve 2 hod. s partyzány: Vlad. Strbačkou, Svat. Beránkem, St. Vaňkem, Evž. Sobotkou, Lad. Kočičkou a Vlad. Ganczarzem, synem prap. Ganczarze. Průzkum terénu provedl pasekář Štěpán Videcký a trhavinovou nálož připravil prap. Ganczarz takto: Do 10 l konve na mléko dal asi 15 kg tritolového prášku, doprostřed vložil několik válečků pikrinu s rozbuškou a zápalnicí, časovanou na 3 minuty. Připravená konev s trhavinou byla uložena u pasekáře Kaňáta.
Spínačka byla vyhozena do povětří, až kpt. Jerry se postaral o bezpečí životů českého obsluhujícího personálu, přes přítomnost něm. pohotovostní hlídky v nejbližším okolí.
Úspěch byl veliký, neboť provoz v dodávce elektrické energie v celém vsetínském okrese a zejména ve Zbrojovce ve Vsetíně byl přerušen na celý týden a celková škoda byla odhadnuta na více než 7,000.000 korun.
Další destrukční akce:
Dne 30. ledna 1945 byla provedena další destrukční akce na žel. sezařovacím nádraží v Jablunkově, kde provoz byl podvázán plných 6 dnů.
Zařazení kpt. partyz. Jerryho do štábu I. čsl. partyz. brigády J. Žižky.
V době provádění destrukčních akcí přemístil kpt. Jerry svůj partyzánský oddíl na Prženské paseky k pasekáři Janu Šimarovi. Prap. Ganczarz, který udržoval stálé spojení se štábem brigády, provedl v té době vybrání voj. skladu zbraní v Jablůnce. Stalo se tak po vzájemné dohodě s tam zaměstnanými 9 belgickými zajatci, kteří pak přešli k partyzánům. Byly ukořistěny: 3 něm. lehké kulomety s 3 bednami pásů nábojů, 1 ruský automat, 25 karabin, 3 pistole, 56 ruč. granátů a 1 pancéřová pěsť.
Belgičtí zajatci i s ukořistěnými zbraněmi a střelivem byli včleněni do partyz. oddílu kpt. Jerryho.
Koncem ledna 1945 byl kpt. Jerry pozván ke schůzce se štábem I. čsl. partyz. brigády J. Žižky, který se v té době zdržoval na Držkovských pasekách u Češků, kde byl vybudován první bunkr. Pro mužstvo byl v té době již postaven velký bunkr v lese u „Hrubé jedle“ na Trojáku pro ubytování 80 mužů. Prostředníkem byl partyz. Jaroslav Ocásek - „Jaroš“, jenž zatím byl spojkou u štábu brigády. Schůzka byla uskutečněna v chatě u Pučků na Trojáku za přítomnosti: kpt. RA I. Stěpanova, st. lt. A. Dolinova - „Sašky“, kpt. partyz. Fr. Mola a partyz. Jaroslava Ocáska a Jiřího Češka.
Probrána byla nejprve prošetřená záležitost přestřelky na pile v Ratiboři a po objasnění celé záležitosti a zejména jednoznačném prohlášení očitého svědka st. lt. RA Dolinova, po přezkoumání předložených dokumentů, odejmutých jednomu ze zastřelených na pile, byl postup kpt. partyz. Jerryho uznán správným a také schválen.
Kpt. partyz. Jerry byl při tom přítomným velitelem kpt. RA I. Stěpanovem ustanoven velitelem úderné roty a přidělen mu bunkr u Hrubé jedle se skupinou 20 ruských partyzánů a st. lt. RA A. Dolinov ustanoven jeho zástupcem.
Dne 3. února 1945 ujal se znovu – po svém vyléčení - mjr. RA Murzin velení nad I. čsl. partyzánskou brigádou a kpt. partyz. Jerry byl týmž potvrzen ve své funkci i hodnosti.
Kromě bojových úkolů dostal kpt. part. Jerry konkrétní rozkazy k své velitelské funkci a uloženo mu zejména provedení zapojení všech odbojových složek a velitelství s ním již spolupracujících, k organisování lidového povstání a revolučních národních výborů. Pro tuto službu fungovalo u štábu brigády „Velitelství všech tajných vojenských a civilních organisací na Moravě při štábu I. čsl. partyzánské brigády Jana Žižky, jíž velel kpt. partyz. František Foukal, krycího jména „Horjači“ se svým náč. štábu por. Mir. Ondrákem, krycího jména „Ivan“.
Činnost úderné roty kpt. partyz. Jerryho.
V té době velel kpt. partyz. Jerry úderné rotě z počátku v síle 40 mužů, brzy však byl její stav zvýšen na 120 mužů.
Brigáda byla učleněna takto:
-
Odrad st.lt. RA Petra Moskalenka na Oznici-Mikulůvce.
-
Odrad ml. lt. RA Nikolaje Jefremova nad Rajnochovicemi se skupinou Jaroslava Trnčáka nad Chvalčovem.
-
Četa „Slávek“ Jaroslava Češka nad Hošťálkovou.
-
Odrad kpt. RA Petra Andrejeviče nad Kateřinicemi.
-
Odrad st. lt. RA Alexe nad Lukovečkem, později ml. lt. RA Feodora Zimina.
-
Odrad kpt. RA Petra Buďky u Trnavy.
-
Oddíl „Míša“ Karla Bubeníčka nad Rusavou.
Štáb brigády se zdržoval nejprve na Držkovských pasekách, od polovice února 1945 do konce měsíce v bytě kpt. partyz. Fr. Koukala u Fryštáku, okr. Zlín a pak nad Rusavou. Pracoval s vysílačkou parašutistické skupiny „Michal“.
Kpt. partyz. Jerry provedl nejprve řádnou voj. organisaci své úderné roty, doplnění výzbroje, vyškolení mužstva pro partyzánský boj a zajistil dobrou zdravotní a lék. pomoc.
V této činnosti mu platnou službu prokázala „Tajná vojenská a civ. organizace“ kpt. partyz. Foukala-„Horjačiho“, do níž byla počátkem února 1945 též zapojena voj. organisace škpt. B. Hrazdila-„Kaliny“ v Rychlově u Bystřice p. Host.
Na Přerovsku byla navázána spolupráce s illegální organisací železničářů a s velitelem okrsku T. O. por. v z. B. Šídou-„Viktorem“ a k posílení jejich činnosti byla do Přerova štábem brigády vyslána skupina „Tolstého“ se 4 muži. Do Val. Meziříčí vyslána skupina Martina Morgana s 5 muži.
Brzy po převzetí velení nad údernou rotou včlenil kpt. Jerry do této i od prap. Ganczarze převzatou skupinu Vlad. Strbačky, kterou po vyhození spínačky na Vsetíně zanechal na Prženských pasekách.
Četa „Slávek“ Jaroslava Češka nad Hošťálkovou byla posílena zařazením 10 Rusů. Poněvadž tato četa nebyla úplně vyzbrojena, bylo jí použito k provádění služby zásobovací, spojovací, zpravodajské a zvědné. Zde zřízena i ošetřovna pro nemocné, raněné a rekonvalescenty.
Akce něm. voj. velení proti partyzánům.
Poněvadž činnost partyzánů na východní Moravě den ze dne zesilovala a přepadovými akcemi a destrukcemi byly mařeny a desorganizovány všechny vojenské operační plány okupantů, byla něm. vojenskými místy provedena rozsáhlá ofensivní opatření k zneškodnění činnosti partyzánů:
a) Zasazení zvláštních ofensivních protipartyzánských oddílů SS-“Jagdkomanda“ se cvičenými psy (Slušovice, Hošťálková).
b) Kontrašpionážní služba „Vlasovců“ řízená něm. npor. Valtrem von Proskowetzem, krycího jména „Pinkas“ se štábem umístěným v Kostelci u Zlína.
Z tohoto štábu byl do prostoru mezi Zlínem, Vsetínem a Bystřicí p. H. vyslán zvláštní lžipartyzánský oddíl 15 Vlasovců, vystupujících pod jménem partyzánů „ZA RODINU“, řízený osobně „Jaromírem“ - Pinkasem. Tento oddíl lžipartyzánů ubytovaný u vel. SS v zámečku v Hošťálkové měl zneškodnit velitelský štáb I. čsl. partyzánské brigády J. Žižky s úkolem dostati mjr. RA živého a všechny velitelské složky Taj. voj. a civ. organisace.
c) Vyslání školených konfidentů z řad gestapáckých a českých zrádců k rozložení partyzánského hnutí zevnitř. - (Šmíd - „Velký Franta“, Bednář - „Malý Franta“, Ryšánek, Večeřa).
Odvetná opatření brigády.
Vojensky nečestným a podlým způsobem, jehož Němci použili proti brigádě, podařilo se těmto z počátku nějaké úspěchy, dokonce se dostal lžipartyzánský oddíl „ZA RODINU“ až k samému pol. kom. štábu naší brigády kpt. RA Stěpanovi. - Stalo se tak v polovici února 1945 v několika schůzích na chatě u Pučků na Trojáku a to obelstěním členů přerovské T. O. (Vilém Brázdil-„Tygr“, A. Soušek-„Sázkař“, J. Ovčáčík, O. Bečák, B. Dvořák a Zd. Opluštil) při jedné z jejich zásobovacích cest ke štábu do hor kolem 12./II. 1945.
Lžipartyzánský oddíl „ZA RODINU“ měl za úkol zajat celý štáb brigády a za tím účelem, když obelstěním přerovských členů T. O. byl styk navázán, bylo navrženo přepadení voj. skladiště bomb v Brodku u Přerova na den 26./II. 1945.
Dne 25. února 1945 byla sjednána poslední schůzka u Pučků na Trojáku k dojednání podrobností mezi štábem brigády a lžipartyzánským oddílem „ZA RODINU“.
Za štáb brigády se dostavil kpt. RA Stěpanov, kpt. part. Jerry, kpt. partyz. Molo, por. partyz. „Jaroš“, st. lt. RA „Saška“, partyz. Jaroslav Trnčák a Jiří Češek.
Na schůzku se dostavili jen 4 Vlasovci bez svého velitele a poněvadž mezitím zjistil partyzán Jiří Češek, že lžipartyzánský oddíl „ZA RODINU“ je ubytován u velitelství SS v zámečku v Hošťálkové, byli tito po svém příchodu přepadeni a odzbrojení. Tři z nich po zevrubném výslechu byli na místě zneškodněni, jeden z nich Rus „Nikolaj“ byl ponechán na živu, když se zaň svou hlavou zaručil st. lt. RA Saška Dolinov. - Po této příhodě hrozilo nebezpečí, že rodina Pučkova bude Němci vyvražděna a byla proto dne 26. února 1945 vzata do bezpečí, zanechavši na místě celý svůj majetek. Tento byl pak skutečně Němci rozkraden.
Dne 3. března 1945 utekl při cestě k přepadové akci st. lt. Dolinovi zrádný Vlasovec Nikolaj, za jehož život se mjr. RA Murzinovi osobně hlavou zaručil. Při svém návratu a hlášení tohoto faktu, byl st. lt. RA Alexandr Dolinov mjr. Murzinem v chalupě u Češků na Držkovských pasekách za přítomnosti kpt. partyz. Fr. Mola, Jaroslava Ocáska a všech 3 bratří Češkových zastřelen, při čemž byl poraněn i partyzán Ladislav Češek.
Poněvadž Vlasovec Nikolaj byl před svým útěkem ubytován s mužstvem úderné roty v bunkru u Hrubé jedle na Trojáku a po jeho útěku hrozilo nebezpečí vyzrazení, bylo mužstvo vystěhováno a přemístěno do bunkru nad Rajnochovicemi k st. lt. RA Nikolaji Jerfemovi.
Týž den byla z téhož důvodu vystěhována i rodina Češkova z Držkovských pasek a vzata do bezpečí. Partyzán Ladislav Češek musel býti se svým zraněním odvezen k nutné operaci do Val. Meziříčí. Tam byl v bytě Michala Malíka se zdarem operován MUDrem Lad. Vaškem ze Zubří. Zrada konfidenta Maliny jej však vydala do rukou gestapa. Partyzán Ladislav Češek zahynul dne 8. dubna 1945 v plynových komorách Mauthausenu.
Obezřetnost, že zrádný Vlasovec poštve na partyzány Němce, byla odůvodněná.
Již dne 6. března 1945 byla proti partyzánům podniknuta soustředěná ofensivní akce něm. vojáků od Vsetína, Bystřice p. Host. a Holešova, bunkr u Hrubé jedle na Trojáku vyhozen do povětří a Češkova chalupa na Držkovských pasekách vyrabována. Zatčení pasekáři z Košiariských pasek – partyzáni Myšák, Češek, Sedlařík a rodina Řepkova a jejich chalupy vypáleny. Pasekáři Malý a Švábík z Kateřinických pasek zatčeni a odvlečeni do koncentráku, kde zahynuli.
Za mrtvého st. lt. RA Dolinova byl zástupcem velitele úderné roty kpt. Jerryho jmenován partyzán Jaroslav Ocásek - „Jaroš“ a ustanoven zároveň jeho pobočníkem v hodnosti por. partyzánů.
Bojová činnost úderné roty.
V měsíci únoru byly provedeny jen menší bojové akce, poněvadž za daných sněhových poměrů byl silně podvázán pohyb úderné roty a hrozilo nebezpečí vyzrazení. Bylo třeba zostřené obezřetnosti, neboť v horách byly zasazeny silné německé voj. protipartyzánské jednotky a velmi početný oddíl Vlasovců a kontrašpionážní služby.
Činnost úderné roty se omezila na vysílání slabých bojových rozvědek a zvědných hlídek. Udržována stálá spojková služba ke štábu brigády a k velitelským úsekům T. O. jímž dány první příkazy pro přípravy k lidovému povstání.
Prostřednictvím škpt. v z. Hrazdila-„Kaliny“ z Rychlova navázáno spojení s partyzánským oddílem „Jermak“ kpt. RA Andreje Furzenka v Bouzovských lesích.
Byly provedeny tyto bojové akce:
-
Dne 5. února 1945 přepadení a odzbrojení 1 maďarského vojína v Kašavě a téhož dne ještě dalších 3 maďarských vojínů ve Vlčkové, jež provedla 2 členná rozvědka.
-
Dne 12. února 1945 provedl Jaroslav Češek s 6ti muži přepad maďarské posádky v Kašavě, a odzbrojil 30 maď. vojínů, jichž celá četná výzbroj a výstroj byla ukořistěna.
-
Dne 20. února 1945 dán rozkaz k přepadu voj. skladiště ve Vlčkové, který pro pohotovost silných pohotovostních oddílů maďarské posádky byl zmařen.
-
Při jednáních s lžipartyzánským oddílem Vlasovců byli přepadeni a zastřeleni 4 němečtí a 2 maďarští vojíni, jejichž zbraně ukořistěny.
Očekávaná letecká výsadka zbraní, sjednaná na den 4. února se neuskutečnila pro zradu na Bílové. Partyzáni byli téhož dne v chalupách u pasekářů nad Rajnochovicemi silnými oddíly SS nečekaně přepadeni a v boji padlo při tom 10 partyzánů. Ztráty Němců nebyly ani dodatečně přesně zjištěny. - Chalupy pasekářů byly zběsilými německými vojíny vypáleny.
Velitelský štáb se počátkem února 1945 zdržoval na Kateřinických pasekách, kde navázáno spojení s parašutistickou skupinou „Michal“, jichž vysílačkou sjednáno spojení s partyzánským štábem v Kijevě. Od polovice února 1945 byl štáb brigády i s vysílačkou „Michal“ plných 16 dnů ubytován v bytě kpt. partyz. Františka Foukala-„Horjačiho“ u Fryštáku.
Spolupráce vel. úderné roty kpt. partyz. Jerryho se štábem brigády byla prováděna dle dochovaných písemných rozkazů, z nichž jen část přišla nazmar. V nich jsou úderné rotě dávány příkazy k převzetí různého materiálu, zbraní, střeliva atd. zajištěného z různých míst, ponejvíce velitelskými složkami T. O. a striktní rozkazy k zajištění bezpečnosti partyzánských jednotek a pod.
Poznámka: Rozkazy jsou někde nadepsány jménem „Jiří“, je to epiteton ornans pro kpt. Jerryho, jehož používali jak mjr. Murzin, tak kpt. Stěpanov.
Březen 1945.
Dne 27. února 1945 byl pod velením kpt. RA Stěpanova a vybranými k tomu rozvědčíky úderné roty kpt. Jerryho proveden útok na oddíl Vlasovců hlavného štábu npor. něm. br. moci Proskowetze – Pinkase. Část štábu byla pobita a rozvědka Vlasovců Krzešeka Maksy a rozvědčíky Siemkovem, Nikolajem a Morzaninem zajata. Ostrým výslechem byly zjištěny plány rozmístění, úmysly i způsoby práce této kontrašpionážní služby a proto byl štábem brigády vydán rozkaz č. 30 ze dne 1. března 1945 s příslušnými směrnicemi. Tento byl dán velitelem úderné roty kpt. Jerrym na vědomost všem velitelským místům T. O.
Dne 5. března 1945 vydán další rozkaz z důvodu, že proti partyzánům byl zasazen do vesnic: Držkové, Lukova a Lukovečku oddíl něm. vojska v síle asi 500 mužů. Tímto rozkazem byly úderné rotě a vel. oddílu ml. lt. Jefremova zakázány bojové akce do 10. března 1945 a nařízeno soustředění bojových skupin k odriadu kpt. RA Petra Buďky, jemuž přikázána jedině úloha přepadu něm. vojska. Rovněž dán zákaz k přijímání dalších partyzánů do vojenských jednotek brigády ať Čechů, či Rusů.
Dalším rozkazem z 6. března 1945 bylo vel. úderné roty kpt. Jerrymu uloženo provést veškeré přípravy pro příjem očekávané letecké výsadky zbraní, sjednané s partyzánským štábem v Kijevě.
Dne 7. března 1945 ustanoven prap. Ganczarz náčelníkem ochranné služby bunkru na Kolibách nad Rajnochovicemi a dán rozkaz k podřízení kpt. partyz. Františka Mola ml. lt. RA Nikolaji Jefremovi.
Dalším rozkazem z 10. března 1945 přiděleno prádlo pro Belgičany, zařazené v úderné rotě a nařízeno najíti vhodné ubytování pro sestry Češkovy, Jarmilu a Věru. Kpt. Jerrymu dány v něm ještě instrukce pro příchod ohlášených illegál. pracovníků z Valašského Meziříčí.
Dne 10. března 1945 proveden 5 člennou rozvědkou úderné roty za vedení Jar. Češka přepad něm. autokolony v lese zv. Jaroňová. Osobní auto jedoucí v čele této kolony bylo i se 4 člennou posádkou něm. důstojníků rozstříleno. Poněvadž ale z dalších dojíždějících aut byl podniknut nástup k obchvatnému útoku, odpoutala se rozv. beze ztrát od nepřítele.
Dne 11. března 1945 přemístil kpt. Jerry údernou rotu na Polomské paseky. Poněvadž tam situace dle hlášení vyslaných pátračů nebyla dosti bezpečnou, přesunula se rota na kotu 740 zv. „Sochová“ v Rajnochovickém katastru.
Pro zesílenou ofensivní činnost něm. voj. oddílů, zasazených proti partyzánům, byl kpt. Jerry nucen prováděti stálý přesun úderné roty. - Větších bojových střetnutí při tom však nebylo.
Dne 12. března 1945 střetla se úderná rota s nepřítelem poblíž „Liškárny“ pod Tesákem a zastřeleno 7 něm. vojínů, při čemž 2 vojíni úderné roty zranění.
Dne 13. března 1945 zneškodněna pod Trojákem 2 členná něm. vojenská hlídka.
Dne 15. března 1945 provedla rozvědky por. partyz. Jaroslava Ocáska exekuci na zrádci Kubíčkovi na Prženských pasekách. Při tom se dostala do boj. střetnutí v lese Kateřinice-Lazy, při němž padlo 7 Němců. V boji padl statečný partyzán, Belgičan, přízviskem „Franta“.
Dne 30. března r. 1945 prováděl kpt. Jerry rozsáhlou činnost propagační s velit. místy T. O. k provedení povstání lidových mas proti okupantům. Vydány letáky s výzvou k povstání a utvoření revolučních národních výborů v každé obci, jež byly dále rozmnožovány a kolportovány ve všech vesnicích přilehlých krajů.
Asi 25. března proveden příjem výsadky parašutistického roje „Michala II.“ s vysílačkou a 5 pytli zbraní a střeliva.
Jedna vysílačka s radistkami Naďou Kirilovou a Ninou Dunajskajou byla umístěna ve vile kpt. partyz. Foukala – Horjačiho u Fryštáku, odkudž byly denně vysílány zprávy.
Černým dnem byl pro brigádu 31. březen 1945, kdy byl gestapem ve Zlíně zatčen kpt. partyz. Foukal-„Horjači“ a současně byla Němci přepadena jeho vila na Žabárně u Fryštáku, kde byly usmrceny obě sovětské parašutistky Naďa a Nina. - Úderná rota kpt. Jerryho prožila další měsíc vzrušujících bojů a událostí.
Duben 1945.
Dne 1. dubna 1945 byl za velení kpt. RA Stěpanova se 7 člennou rozvědkou úderné roty proveden přepad četnické stanice v Hošťálkové. Hošťálkovští obyvatelé nikdy nezapomenou na ten okamžik, když se kpt. RA I. Stěpanov ještě se svými 3 partyzány za kinopředstavení, odbývaném v sokolovně představil užaslým návštěvníkům jako velitel partyzánů a pronesl plamennou vlasteneckou řeč s výzvou k boji proti okupantům, kterou zakončil provoláním slávy naší republice a jejímu presidentu Dru E. Benešovi.
Černava – tragická smrt kpt. RA I. Stěpanova
Po této akci byla úderná rota kpt. Jerryho přemístěna na Černavu v Hostýnských horách, kde umístěna byla vysílací stanice, zanechaná paraš. skupinou „Clay“ ve Zlíně a přivezena zlínskou skupinou T. O., která po zatčení svého velitele kpt. partyz. Foukala-„Horjačiho“ musela uprchnout do hor. Byli to: MUDr. Ant. Piťha, MUDr. K. Kadlec, tov. Frant. Novák, mjr. pol. Durdík a policista Jehlička.
Brzy nato přišla na Černavu i paraš. skupina: oba Michalové a „švidratý“ Franta, ovšem bez vysílačky, která při přepadu gestapem zůstala ve vilce Foukalově.
Dne 3. dubna 1945 vyslal kpt. Jerry ml. lt. Jefremova s 15ti rozvědčíky své roty k přepadu skladiště zbraní v zámku v Pavlovicích, kde ukořistěno 30 německých automatů s 10.000 náboji.
Kpt. partyz. Jerry s 6 rozvědčíky byl velitelem brigády vyslán k Vsetínu s úkolem, zajmouti a přivésti nějakého vyššího německého důstojníka z ustupujících jednotek, aby mohl býti vyslechnut o situaci. Úkol byl splněn a kpt. Jerry se vrátil se zajatým vyšším něm. důstojníkem na Černavu v den, kdy se vrátil kpt. RA Stěpanov ze své zdařilé akce z Loučky, jak dále popsáno.
Dne 9. dubna 1945 byl za velení kpt. RA I. Stěpanova s 18 muži, z nichž byli jen 3 Češi, Jan a Jiří Češkovi a Ladislav Řepka, ostatní Rusové, mezi jiným rotný RA Nikolaj Pierkusov, Nikolaj Guzčenko, pobočník mjr. RA Murzina Michal Žurovlov a j., proveden smělý a odvážný přepad něm. posádky SS v zámečku v Loučce.
Bylo ukořistěno: 1 těžký kulomet s 3 bednami nábojů, 25 pušek, 10 pancéřových pěstí, 40 ručních granátů, drobné střelivo a mnoho výstroje. Padlo na místě 6 mužů něm. posádky s velícím vyšším důstojníkem a bylo zajato 23 něm. vojínů, jež byli odvezeni 3 rekvirovanými povozy z arcibiskupské pily v Rajnochovicích. Při cestě zpět došlo se silnou něm. hlídkou, posílenou několika protektorátními četníky, k bojovému střetnutí, při čemž bylo 5 našich partyzánů zraněno. Ztráty na straně nepřítelově nebylo lze zjistiti.
Při provedeném výslechu zajatých německých vojínů na Černavě pokusili se tito o organisovaný útěk a v nastalém chaosu a zahájené střelbě po prchajících Němcích byl nešťastnou a osudovou ranou zasažen i kpt. RA Ivan Stěpanov. Stalo se tak dne 10. dubna 1945.
Padl nejstatečnější z bohatýrů našich hor! Mrtvé tělo bylo zabaleno do padáku a partyzánsky prostě bylo pohřbeno pod dřevěným trianglem na hoře Černavě, odkudž bylo po osvobození převezeno na evang. hřbitov v Hošťálkové.
Hrdinství kpt. RA I. Stěpanova bylo ojedinělé a pramenilo z jeho jedinečně smělých povahových rysů. Sám k sobě přísný, byl přísný a nesmlouvavý k druhým, při tom to byl člověk čistý, ryzí, který bezohledně potíral zlo Němců a jich pomahačů, aby tím více rozdával dobro. Sžil se s valašským krajem, měl rád své partyzány a pasekáře a toto přátelství, utužené v boji, zůstane navždy jako svědectví, kdo pro naši svobodu přinesl oběti největší. A zůstane i mementem, abychom se nezpronevěřili tomu, co vzniklo v boji o naši zem a svobodu.
Díky Tobě, náš předrahý druhu, statečný černavský hrdino. Dodával jsi partyzánům tolik odvahy, křísil národní uvědomění lidu a byl jsi v boji a ničení vetřelců vždy zářným příkladem statečnosti a hrdinství.
Čest Tvé nehynoucí památce!
- - -
Při pronásledování byli prchající němečtí zajatci pobiti. Po uložení mrtvé schránky kpt. RA Stěpanova do země a zahlazení stop dočasného hrobu, byla Černava partyzány vyklizena. - Bezprostředně nato silné německé voj. oddíly v síle asi 2000 mužů provedly soustředěný ofensivní nástup na Černavu. Při boji našich zadních zajišťovacích hlídek padli dva partyzáni. Vysílačka a různé zásoby poživatin padly při tom do rukou nepřítele.
Od této chvíle bylo třeba prováděti stálé taktické přesuny úderné roty kpt. Jerryho, při nichž často docházelo k bojovým potyčkám s nepřítelem.
Uvádí se chronologicky:
-
Dne 11. dubna 1945 dorazila úderná rota na lesní mýtinu u Tří kamenů pod Tesákem, kde se zdržela asi tři dny. Proveden přepad a zajatí 11 Vlasovců, kteří byli dodáni do štábu brigády, kdež po přísném vyšetření byli zastřeleni.
-
Dne 15. dubna 1945 přesunula se úderná rota na Holý vrch v katastru Rusavy, odkudž byly provedeny zásobov. akce.
-
Dne 17. dubna 1945 bylo operováno v prostoru Gruni nad Rusavou, kde v bojovém střetnutí zneškodněni 2 němečtí vojíni a ukořistěny jejich zbraně.
-
Na rozkaz vel. brigády byl proveden sraz úderné roty a odradu Feďka Zimina u Minksovy hájenky na Rusavě k provedení přepadu něm. voj. posádky, roztroušeně ubytované po celé vesnici. Po osobním zákroku kpt. Jerryho a škpt. Ondráka-„Ivana“ u vel. brigády mjr. RA Murzina, že se zamýšlená akce nemůže zdařiti, bylo od této nepromyšlené akce upuštěno.
-
Kolem 19. dubna 1945 byla úderná rota znovu v prostoru u Tří kamenů pod Tesákem, odkudž bylo provedeno několik bojových rozvědek proti nepříteli, používajícího spojovací silnice od Vsetína k Bystřici p. H. Dobře vedenými zásadami bylo mnoho nepřátel pobito a hlavně podvázáno používání této důležité silnice bez silného vojenského zajištění.
-
Podle písemného rozkazu štábu brigády přesunula se úderná rota dne 25. dubna 1945 na Držkovské paseky.
Štáb brigády byl kolem 20. dubna 1945 nad Podkopnou Lhotou u Zlína.
Souběžně z příkazu vel. úderné roty kpt. Jerryho provedla četa Jaroslava Češka různá přemístění mezi Hošťálkovou a Jablůnkou n./B. a tyto bojové akce:
Dne 13. dubna 1945 přepad maďarského trénu na silnici u lesa „Dřínu“, kde ukořistěno 12 pušek, množství střeliva, 8 ruč. granátů a voj. přikrývky.
Dne 14 . dubna 1945 potyčka se silnou něm. vojenskou hlídkou v lese „Kršli“ v rajnochovickém revíru, která přinucena k ústupu.
Dne 15. dubna 1945 další bojové střetnutí se silným oddílem SS na Prženských pasekách, při kterém padli 2 naši partyzáni. Bylo i ztrát na straně nepřítelově, nemohli jsme tyto bezpečně zjistit, poněvadž pro přesilu jsme bojiště vyklidili. -
Dne 20. dubna 1945 přepaden a zastřele poblíž Ratiboře jeden Vlasovec.
Dne 24. dubna 1945 zajat u Jablůnky n./B. vojín SS Holzmann, který po tvrdém výslechu byl zastřelen.
Dne 25. dubna 1945 přemístila se četa „Slávek“ na Držkovské paseky, kde včleněna do úderné roty kpt. Jerryho.
Dne 26. dubna bylo spojkou Ludvíkem Vágnerem z Chvalčova hlášeno, že na silnici od Bystřice p. H. k Tesáku se pohybuje silný německý terén.
Kpt. Jerry dává rozkaz kpt. RA Voloďovi Rimonému k provedení zásady mezi Trojákem a Tesákem. Zničení trénu se zdařilo sice částečně, poněvadž předčasně vedeným přepadem mohla zadní část trénu uprchnouti, ale i tak bylo ukořistěno 13 koní, 7 povozů se značným množstvím zbraní, střeliva a jiného vojenského materiálu.
V tu dobu byl mjr. Murzin se svým štábem pod Trojákem, kam se dostavil na důležitou schůzku s voj. vel. T. O. škpt. v z. Hrazdilem - „Kalinou“. Dík zkušenosti škpt. Hrazdila, že svou cestu do hor zajistil pátrací rozvědkou (Jan Ševčík z partyz. oddílu „Slavík“ a spojka štábu Jan Češek), byl včasně varován a unikl z nebezpečí.
Pro tuto nepředvídanou bojovou akci musel kpt. Jerry upustiti od svého plánovaného přepadu voj. posádky SS v zámečku v Hošťálkové v síle 70 mužů. Plán tento byl kpt. Jerrym se škpt. Hrazdilem již dříve projednán při osobní schůzce na Vičanovských pasekách a k zajištění a přerušení podzemního telefonního kabele bylo použito spojky T. O. partyzána Františka Römra z Ratiboře.
S údernou rotou přesunul se kpt. Jerry ještě téhož dne přes Gruň, Hrabčí, Jaroňová, Tisovy do prostoru nad Hošťálkovou. Po 24 hodin. táboření na tomto místě, když na stopě úderné roty byl oddíl „jagdkomanda“ se psy, přemístila se rota kpt. Jerryho strží potoka na Humenec, kde zůstala 3 dny. Odtud měl býti znovu proveden plánovaný útok na zámeček v Hošťálkové dne 2. května 1945.
Kpt. Jerrym vyslaná rozvědka k zajištění transportu proviantu z Podkopné Lhoty v síle 8 mužů provedla cestou přepad německé vysílací stanice, jejíž mužstvo bylo pobito a vysílačka ukořistěna.
Předání historického praporu brigádě.
Slavným a také historickým se stal den 27. dubna 1945.
Skoro neuvěřitelná byla skutečnost, když se v týž den dostavil na Humenec v zastoupení velitele brigády kpt. RA Petr Buďko se svým štábem a žádal kpt. Jerryho, aby dal nastoupiti svou údernou rotu k převzetí praporu, který umělecky provedl a věnoval akademický malíř Jan Kobzáň z Jasenné u Vizovic. Prapor převzal od Kobzáně kpt. RA P. Buďko a předal jej pak kpt. partyz. Jerrymu.
Byl to okamžik, který příslušníkům úderné roty nikdy nevymizí z paměti, neboť to byl akt nejen slavnostní, ale i stejně odvážný, poněvadž nepřítel byl všude v patách a nasadil poslední možné síly k jejich zneškodnění.
Přípravy k osvobození.
Dne 28. a 29. dubna 1945 byl škpt. Hrazdil-„Kalina“ z Rychlova ve štábu brigády na Trnavských pasekách u Zlína, aby osobně s vel. brigády mjr. Murzinem dojednal přípravy k bojovému vystoupení a revolučnímu povstání lidu. Mělo se původně operovati z hor směrem k Přerovu. Od tohoto plánu muselo se upustiti, aby bylo zabráněno zničení průmyslu ve Zlíně.
Dne 29. dubna 1945 operovala úderná rota kpt. Jerryho kol Červené v Semetínském katastru. provedena s úspěchem zásada, pracovní oddíl ve Velkém Liptálském revíru, který tam kopal zákopy a připravoval záseky, byl údernou rotou rozprášen.
Příštího dne provedla úderná rota přesun na kotu 640 Chlebiska a kpt. Jerrym byla vyslána rozvědka do obcí: Hošťálkové, Ratiboře, Kateřinic, Lazů a Mikulůvky k provedení lidového povstání a zamezení ústupu něm. vojsk do hor. Při tom dodány příslušné rozkazy všem důvěrníkům T. O. těchto obcí.
Zde obdržel kpt. Jerry rozkaz velitele brigády mjr. Murzina k přesunu úderné roty a všech bojových jednotek brigády do prostoru Lukoveček – Ondřejovsko – Studený vrch – Maliková – Dubová.
Úderné rotě byl přidělen úsek na kotě 386 mezi Lukovečkem a Fryštákem, kde dne 2. května 1945 zaujala své ofensivní postavení k útoku na Zlín. Zde provedla úderná rota s úspěchem přepady na ustupující něm. vojska v prostoru Lukoveček - Přílepy.
Dne 4. května 1945 sjednán dotyk s postupujícími jednotkami R. A. a společným rázným útokem všech jednotek brigády dobyt Zlín.
Zapojení illegálních složek odboje do partyzánského hnutí.
Jak již vpředu uvedeno, byl kpt. partyz. Jerry písemným rozkazem štábu brigády ze dne 30. prosince 1944 pověřen organisací partyzánského hnutí na Moravě. Svou práci provedl jistě dobře a využil již dříve navázané spolupráce s různými illegálními organisacemi a vojenskými činiteli k posílení partyzánského hnutí.
Kpt. Jerry staral se všemožně o nejširší zapojení lidu do partyzánského odbojového hnutí a sledoval hlavní cíl, masové branné vystoupení proti vetřelcům. Koncipoval a tiskl letáky „Provolání k lidu československému“, jež pak byly dále rozmnožovány a kolportovány spolupracujícími illegálními organisacemi.
Byla to pro něho práce velmi těžká, poněvadž nebylo dostatek zkušený a odvážných lidí, kteří chtěli riskovati. Těžko byli získáváni důstojníci z povolání. Proto budila údiv odvaha a neohroženost agilního „táty“ škpt. v z. Hrazdila-„Kaliny“ z Rychlova, jenž svou plodnou spoluprací s kpt. part. Jerrym i štábem brig. se neomezil na službu spojkami, nýbrž v důležitých věcech – přes svízelnost cest i nebezpečí – přišel do hor osobně.
Iniciativně zasáhl kpt. partyz. Jerry do krajů:
Přerov.
Intensivní spojení udržoval kpt. Jerry od ledna 1945 s illegální organisací železničářů, npor. v zál. Vladimírem Šimkem, krycího jména „Javor“ a voj. složkou „Tajné voj. a civ. organisace štábu brigády“ por. v z. Boh. Šídou, krycího jména „Viktor“. Zpravodajství těchto organisací bylo velmi cenné a hlavně vojenské transporty procházející Přerovem byly zpracovány velmi pečlivě a spolehlivě. K posílení těchto skupin vyslal kpt. Jerry do Přerova z rozkazu štábu brigády oddíl 4 mužů s vel. Rusem „Tolstojem“. Od té doby byly prováděny mnohé bojové i destrukční akce, jež jsou jistě velkým přínosem partyzánského odboje na Moravě.
Také přerovské povstání proti okupantům, provedené již dne 1. května 1945 bylo smělým revolučním aktem, nejen místním, ale i celostátním, neboť dalo popud k dalším odvážným činům v boji proti vetřelcům. Zajisté vejde jednou do historie jako výslednice organisovaného partyzánského odboje na Moravě v rámci hrdinských činů slavné I. čsl. partyzánské brigády Jana Žižky.
Valašské Meziříčí.
Zde měl kpt. Jerry od roku 1945 spojení s illegálním komunistickým hnutím prostřednictvím Kopanského. S ohledem na silnou něm. voj. posádku, dislokovanou v tomto městě, vyslal kpt. Jerry na místo k organisování partyzánského odboje 5 mužů své roty s vedoucím Martinem Morganem.
I tato odbojová skupina byla svou agilností účinným přínosem a pomocným organismem partyzánského odboje. Dodávala úderné rotě léky, prováděla dobrou zpravodajskou i zásobovací službu, prováděla propagační letákové akce a zneškodnila konfidenta gestapa Františka Šmída, známého pod krycím jménem „Velký Franta“.
Neuvádíme zde spolupráci této organisace s velitelstvím odradu st. lt. Petra Maskolenka, jež je zpracována pro svou obsáhlost samostatně.
Rychlov u Bystřice p. H., Olomouc, Loštice, Frenštát p. R. a Praha.
Velmi plodná byla spolupráce kpt. Jerryho s voj. vedením škpt. v z. Bohumila Hrazdila-„Kaliny“ z Rychlova v jeho zapojení ve „Voj. odboji S“ v Praze. Prostřednictvím Frant. Römra a Lad. Kováře z Ratiboře navázáno spojení se zprav. sítí Josefa Sousedíka ze Vsetína a tak na podzim 1944 sjednán dotyk s prvními rozvědkami I. čsl. partyzánské brigády J. Žižky, dorazivší do tamního kraje ze Slovenska. Touto cestou byla navázána spolupráce s kpt. Jerrym.
V té době měl Hrazdil-„Kalina“, za spolupráce plk. let. Frant. Sazimy-„Táborského“ z Prahy, již dobře vybudovanou zpravodajskou službu v Olomouci – 15ti člennou skupinu „Slavík“ vel. inž. V. Baďura s pol. vedením J. Ševčíka. - Tato skupina, která koncem r. 1944 voj. vycvičená a vyzbrojená odešla do Loštic, získala spojení s partyzánským oddílem „Jermak“ kpt. RA Andrejem Furzenkem. Vyzbrojení tohoto oddílu zprostředkoval škpt. Hrazdil z přebytků zbraní partyzánské brigády.
Ve Frenštátě p. R. fungovala rovněž Hrazdilem – Sazimou organisovaná partyzánský skupina „Tomy“, později partyzánský oddíl „T.-C.“ - T. Ševčíka a ppor. pol. armády C. Bilinského, navázavší již dne 18. října 1944 spolupráci s vel. I. čsl. partyz brigády J. Žižky, por. Jano Ušiakem. - S této strany došlo k spolupráci s illegální voj. organisací gen. Luži „R 3“ po několika pracovních schůzkách škpt Hrazdila s gen. Braunem v Trojanovicích za přítomnosti T. Ševčíka. Rovněž se slovenským partyzánským oddílem „Kanalenko“ operujícím kolem Čadce na Slovensku prostřednictvím četn. strážmistra Opluštila.
Počátkem února 1945 byla celá voj. organisace Hrazdila-„Kaliny“ včleněna do T. O. při štábu brigády a vybudováno trvalé spojení mezi kpt. Jerrym a Rychlovem. Osobní spojení bylo uskutečněno na Vičanovských pasekách.
Kpt. partyz. Jerry dal Hrazdilovi-„Kalinovi“ impuls k organisování voj. úderných jednotek v Dřevohosticích, Chvalčově a Rychlově pro připravované lidové povstání a výrazné pokyny k potírání něm. špionážní služby, podle písemného rozkazu štábu brigády. Naproti tomu byl kpt. Jerry Hrazdilem zevrubně informován o provádění příprav k eventuelnímu boji o Prahu.
Zpravodajská služba voj. okrsku T. O. „Kalina“ byla prováděna s největší vojenskou důkladností a důmyslem a dokonale vojensky vypracované plány německého opevnění, protiletecké obrany, voj. dislokací, zákopů, zábran atd. a průmyslových objektů, veř. a státních budov důležitých pro vojenský potenciál okupantů, budily vždy obdiv ruského štábu brigády a přispěly k posílení posic české účasti ve štábu. Nemenší byl přínos tohoto voj. vedení v zásobování úderné roty potravinami, šatstvem, prádlem, obuví atd.
Tak byla vynikajícím způsobem zajištěna spolupráce kpt. Jerryho s voj. vedením škpt. Hrazdila „Kaliny“ k zmohutnění partyzánského odboje na Moravě a tohoto spojení bylo pak dobře využito plk. let. Františkem Sazimou-„Táborským“ k zajištění připravované revoluční akce pro boj o Prahu.
I úderné jednotky vojensky organisované Hrazdilem-„Kalinou“ z příkazu štábu brigády v kraji Bystřice p. Host., Loštic a Frenštátu p. R. dobře zasáhly do bojů s postupující Rudou armádou.
Vsetín.
Spoluprací kpt. Jerryho s por. Fl. Mynaříkem, npor. Jupou, por. Trulejem, prap. Ganczarzem, Jar. Králíkem a všemi skupinami z řad českých četníků ve zpravodajské síti „Clay-Eva“, organisované J. Sousedíkem v okrese Vsetínském, podařilo se včasným upozorněním očistiti tuto organisaci od zrádných živlů.
Po pravdě však nutno zjistiti, že dík této organisaci, byl zde dán první základ k zmohutnění partyzánského odboje. Stalo se tak hlavně prozíravostí tov. Sousedíka, který viděl jedinou pomoc z Východu, i když měl zapojení na Londýn. Proto také uskutečnil spojení s vel. I. čsl. partyzánské brigády J. Žižky, por. Jano Ušiakem svou osobní schůzkou již na Slovensku. Nutno po pravdě také konstatovati, že první materielní a velkou finanční pomoc poskytl této partyzánské brigádě Josef Sousedík.
Zlín.
Od počátku února 1945 byl kpt. Jerry v čilé a účinné spolupráci s velitelem všech Taj. voj. a civ. organisací na Moravě, kpt. partyz. Františkem Foukalem-„Horjačim“ až do jeho zatčení gestapem dne 31. března 1945. Rovněž s por. Mirkem Ondrákem-„Ivanem“, Františkem Novákem, Drem Kadlecem a Drem Piťhou, kteří po zatčení Foukalově přišli k brigádě do hor.
Partyzánská skupina „Míša“.
Historie úderné roty I. čsl. partyz. brigády J. Žižky by nebyla úplná, kdyby zde nebyla aspoň v hlavních rysech načrtnuta činnost této illegální, později partyzánské skupiny, jež v prosinci 1944 byla včleněna do naší brigády.
Velitelem byl Karel Bubeníček, krycího jména „Míša“, který 27. 11. 1941 prchl před zatčením gestapem do Rusavských lesů. Soustředil kolem sebe postupně až 10 mužů a s nimi prováděl od července 1942 bojové a záškodnické akce.
Zpravodajsky spolupracoval s voj. vedením T. O. „Kalina“, „Vodník“ a gen. Kašpárkem.
Po začlenění do brigády dostával bojové úkoly od kpt. partyz. Jerryho.
Závěr.
Uzavíráme kapitolu historie naší úderné roty I. čsl. partyzánské brigády Jana Žižky slovy jejího velitele kpt. partyzánů „Jerryho“ - Vladimíra Krajčíka:
„Dal jsem duši partyzánskému odboji ve Vsackých horách mezi Hošťálkovou a Vsetínem a podnikl jsem vše k zmohutnění tohoto hnutí v kraji, zejména využitím všech illegálních složek odboje v širém okolí. Úderná rota I. čsl. partyzánské brigády Jana Žižky ozdobila svými bojovými činy na věčné časy krásné hory Vsacka s přilehlými Hostýnskými vrchy. Tyto činy musí být svědectvím pro všechny budoucí o tom, že zde byl náš odboj kropen i krví bratrů Rusů a že přátelství naše k tomuto slovanskému bratru bude vždy hybnou silou pro naše budoucí bezpečí a naší svobodu. - Nehynoucí čest platí všem mrtvým kamarádům, kteří v boji o naši svobodu položili své životy a vřelý dík všem mým úderníkům a spolupracovníkům!“