Chropyně, racci a jiné ptákoviny v roce 2010
6. 4. 2011
Hledaje loňské obrázky ze skal nad Růžďkou, vzpomněl jsem si na svoji starší, již nevyužívanou fotogalerii. Staré snímky na ní zůstaly. Však nepřidávajíc nové, stala se prakticky zbytečnou. Zneužiji ji tedy. V případě deštivého počasí povzpomínám na domácí akce v roce minulém a šoupnu fotky na Rajče. Mělo mne to napadnout již v zimě. Co se dá dělat…
Pár dní v loňském červenci okouněl jsem v hanácké oblasti Zlínského kraje. S nahlédnutím do sféry vlivu Olomouce. Jedna z pěkných vycházek směřovala z arcibiskupského města do sídla krále Ječmínka. Jinak z Kroměříže do Chropyně. A odtud do Hulína. V Kroměříži samotné mnoho nepobyl jsem. Byť v obrazárně by se mi velmi líbilo. Když je tak krásně, nebudu okounět někde v muzeu. Cesta do Chropyně je celkem odpočinková. Nebýt komárů. Sedali dokonce i na mne. Což se hned tak nestává. Netuším proč, však tyhle malé zviřátka mne v oblibě moc nemají. Ani klíšťata. Když už si na mne klíště sedne, chcípne dřív než se stačí řádně zavrtat. Jsem sarkastický až jedovatý. Zde bylo po záplavách. Jinak jich zde tolik není. Tvrdí místní. Dle mého je jich tam úplně stejně každým rokem. Nevhodné se zastavovat a okounět. Celkem v pohodě se sem dostanete po modré turistické značce. Nejprve kolem Podzámecké zahrady. Netřeba se rozepisovat. Ostatně jsem jen nakouknul. Jako pokaždé v tomto městě. Zahrada Květná je na můj vkus příliš přeumělkovaná. Pěkné na podívání, však volný čas bych spíše trávil v její podzámecké kolegyni. Hlavně časně na jaře se mi zde líbí. Dokud stromy nejsou olistěné a vynikají jejich prastaré tvary. Paráda. Však přec nestrávím den bloumáním po parku. Hned za Kroměříží mohou příznivci technických památek spatřiti hydroelektrárnu na Strži. Snad nebudu příliš mystifikovat. K těmto věcem zde žádnou literaturu nemám. Ale něco jsem si snad zapamatoval. Provoz zde byl zahájen roku 1923 a ve své době patřila k nejmodernějším na světě. A možná i v Československu. Nacpali sem turbínu dr. ing. Viktora Kaplana z německé techniky v Brně. S oběžnými koly o průměru 22 metrů. Dnes získala status kulturní památky. A na pohled působí vskutku hezky. Více budete si muset zjistit v odborné literatuře. Ještě byste mohli zjistit, že vůbec netuším, co to je ta kaplanova turbína. Ale jistě něco vskutku převratného. Já však ni netuším na jakém principu funguje otvírák na konzervy. Mne zajímaly spíš ony komáří nálety, jež za touto stavbou začaly. Značka zde vede kolem řeky Moravy. Jakmile se od ní odpojila, procházela vskutku dosti podmáčenou oblastí. A takto pokračuje až do Chropyně. V tomto městě je možno shlédnouti hned několik zajímavostí. Zámek olomouckých arcibiskupů a krále Ječmínka. Zdá se mi (toto nemohu tvrdit zcela jistě), že vstupné se za poslední dva či tři roky (kdy jsem zde byl naposledy) výrazně zvedlo. Stůl v němž přebývá král Ječmínek se už nesmí pohladit. A už vůbec ne na něj ťukat. V sále s historickými zbraněmi již není možno si repliky vyzkoušet. A už vůbec se vyfotografovat v kyrysu a s mušketou. A obrazy zdejšího rodáka Emila Filly stále zapadávají prachem v depozitáři Národní galerie. Zámek pěkný, před lety se mi zde líbilo víc. V rámci akce Otevřené brány byl přístupný i kostel sv. Jiljí. Možno najít i Chropyňský pramen. Léčivý. Ještě nedávno zde stávaly lázně. Pak je spláchla voda a zůstal jen pramen a informační cedule. Má léčit hlavně pohybové ústrojí. Já se napil a nic. Ba i do lahvinky jsem si načepoval. Však při poslední návštěvě jej vyzkoušeli dva známí. A běhali pak jako srnky. Něco na těch horninách a minerálech skutečně bude. Vodička je to prospěšná a dobrá. Nemá ni nějakou výraznou pachuť. Jako mnohde jinde. Asi proto lázně již nebyly obnoveny. Při napití se z lázeňského léčebného pramene se musí člověku zkřivit huba. Hlavní atrakcí však je Zámecký rybník. Na jaře zde hnízdí racci chechtaví (Larus ridibundus). Jedno z největších hnízdišť v republice. Až 5.000 párů. Na tam malé ploše vskutku ke tvorbě potomstva mnoho soukromí nemají. A jsou opravu slyšet. I vidět. V červnu se rozlétají po okolí. A na hladině se začne objevovat kotvice plovoucí (Trapa natans). Nenápadná však velmi vzácná vodní rostlina. Koncem léta údajně pokrývá většinu povrchu rybníka. Z důvodu ochrany racků a kotvic stal se tento nejstarší přírodní rezervací v okrese Kroměříž. Nyní má status národní přírodní památky. Však zajímavých rostlinek zde roste mnohem více. Hlavně překrásné kosatce žluté (Iris pseudacorus). Jen si musí dát návštěvník pozor a při jejich obdivování sebou neprásknout do vody. Přeci jen bych si svůj konec představoval jinak, než utonout zapleten do kotvice a pokálen od racka. Nedaleko je možno se podívat i k rybníku Hejtman. Nebo se projít po jedné z několika naučných stezek. Možná je to jen jedna velká. Však vskutku spletitá a prachmizerně značená. Že by nezbylo na barvičky?
A kdo chce několik dalších obrázků, jsou přístupny na: http://tommy-harold.rajce.idnes.cz/Chropyne_2010-06-13/