Prstnatce aneb jak na určování II.
Milí přátelé a příznivci botaniky. V posledním rostlinopisném cvičení, naučili jsme se rozlišovat tři nejčastěji se vyskytující druhy prstnatců. Prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp.fuchsii). Připomeňmež pro ty, jež nedávali pozor. Prstnatec pleťový má listy vždy beze skvrn a tyto jsou nejširší u základny, tj. u stonku. Oba zbývající mají tyto většinou skvrnité a vždy nejširší v polovině až dvou třetinách délky. Prstnatec Fuchsův pravý na spodní list či dva tvaru až vejčitého a zbytek tvaru listu vrbového. Prstnatec májový pak má všechny lístky vrbovité. Krom toho vykvétá velmi časně a v době květu zbylých dvou se s ním již většinou nesetkáme. Poznámka: platí pro určitou oblast. Leží-li na Pradědu v květnu sníh, i prstnatce vykvetou později než na jižní Moravě, kde mají v březnu 30°C ve stínu. Pro některé. Znám osoby, jež na jaře vyrazí z Brna na prodloužený víkend do Jeseníků v tričkách a bermudách a blbý Valach jim pak musí vozit svetry a větrovky. Objednají si svetry a větrovky a koukají jako blázni, proč nepřivezl též kalhoty. I povolán je záchranný tým č. 2 z Rychnova nad Kněžnou. Po příjezdu záchranného týmu č. 2 je nutno pozvat třetí skupinu z Krnova, jež dopraví do města Jeseníku vhodnou obuv. Jakmile jsou botenky dovezeny, jižanům končí dovolená a záchranáři se svorně opijí Priessnitzovým likérem.
A nyní se můžeme znovu v klidu věnovat další botanické lekci. Slíbil jsem, že naučíme se odlišovat prstnatec Fuchsův pravý, prstnatec Fuchsův Soóův (Dactylorhiza fuchsii subsp. sooana) a, coby bonus, prstnatec plamatý sedmihradský (Dactylorhiza maculata transsilvanica). Poslední jmenovaný je poměrně jednoduchý k určování. Najdeme jej pouze na šesti lokalitách na Moravě. V Čechách jej nahledejte. Ve Slezsku též ne. Z toho 5 leží v okrese Vsetín. Taková valašská národní kytička. Krom toho má listy vždy neskvrnité a též květy bez jakéhokoli vzoru. Jsou čistě bílé, někdy mírně dožluta. Prstnatce Fuchsovy mají na květech vždy nějaké malování. Existují sic výjimky a velmi,velmi vzácně se snad mají objevovat i plní albíní bez kresby. Já jej ještě neviděl. A pokud by se přeci jen objevil, bude as v širém a dalekém okolí jediný. A jak tedy poznat prstnatec Fuchsův pravý od Soóůva? Opět vysvětlení není tak složité. Soóův má květy bílé s nachovou kresbou, pravý pak růžové až fialové s nachovou kresbou. Ovšem velmi často se vyskytují albinoidní jedinci s bílými květy a nachovou kresbou. Někdy se na lokalitě vyskytují prakticky jen tito albínci. Sem tam nějaký dorůžova. Vypadá spíš, jako by se studem pýříl. Najdeme-li světlý prstnatec je třeba se podívati do květu. Prstnatec Fuchsův pravý má brylky dočervena, prstnatec Fuchsův Soóův vždy žluté. Co je to brylka si naleznete v příslušné poučné literatuře. Komu se nechce koukat do knížek, pohlédne na obrázky. Kdo chce si chce ušetřit plazení po zemi a načumování do kvítek, podívá se do mapy. Prstnatec Fuchsův Soóův kvete výlučně v Bílých Karpatech. Údajně. Tvrdí botanická literatura. Prstnatec tento je však možno nalézti i na Vsetínsku. Konkrétně v PP Stříbrník u Hovězí. Na Stříbrník jsme se byli podívati už vloni. Pokud se nemýlím. Dostaneme se naň z dědinky Hovězí. V Hovězí si dáme zmrzlinu. Je zde jedna z nejlepších v kraji. Minimálně v okrese. Pokud zrovna nemají zelené jablko. To mi nejede. A zelené jablko mají letos nějak často. Zmrzka se prodává v trafice. Jsme na Valašsku. Druhou je možno dostat v okýnku u obchodu na návsi. Ta už nebývá tak dobrá. Zato v krámku je přes léto otevřeno denně do 19:00. Netřeba tedy spěchati domů na véču. Sežereme zmrzlinu, projdeme návsí a vydáme se po silnici kolem potoku nahoru na Hořansko. Až k zastávce Hovězí-Hořansko rozcestí. Kousek před touto je napravo od cesty prodejna Jednoty. Kdy má vlastně otevřeno vědí jen nesmrtelní bohové. Pokud se zadaří jest možno si pořídit ledňáček. U zastávky vydáme se cestou směřující vlevo. Po pravé ruce budete mít nějaké domečky. Asi dva. A za nimi polňačka napravo do kopce směřující. Žádná pěšinka. I traktory zde jezdějí. A po této polezeme do kopce, do kopce a do kopce. Dle mapy možná kilometr. Mapy lžou. Kdo tahá se s velocipedem zalituje. Nelze se ztratit. Pořád do kopce. Jakmile dosáhneme nejvyššího bodu máme vyhráno. Zde budeme chvíli klesat. Po cca 50 metrech již spatříme ceduli hlásající vstup do přírodní památky. Kdo se kouká na zadeček sličné botaničky, tabulku as nespatří. Je řádně křovím zarostlá. A my si to pěkně šmárujeme pořád po stejné cestičce. Projdeme lesíkem, loukou, znovu lesem a jsme u konce PP. Ceduli budete míti tentokráte po ruce levé. U cedule se zastavíte, přečtete si co zde roste a vrátíte se o dva kroky zpět. Maximálně tři. Pro ty jej mají krátké nožky. Přímo pod tabulí je vstup na loučku. A přímo o tohoto vstupu pravidelně každoročně vyrůstá několik (pidimálně 5) jedinců Dactylorhiza fuchsii subsp. sooana. Chtěl bych vědět, kterak se skloňuje Soóův. Soóova? Sóova? Takže kvetou kruštíky a já se chystám do Chersonu. Tak dneska končíme. A příště se jukneme na pětiprstky.