Partnerská návštěva v Kamenickém Šenově již podeváté!

Letos v červnu uplynulo 16 let od podpisu partnerské smlouvy s městem v Severním Porýní Vestfálsku. Od té doby bez přerušení probíhají pravidelné vzájemné návštěvy obou měst. Jeden rok v Německu, druhý u nás v Čechách. Za tolik let samozřejmě vznikla mnohá osobní přátelství. Je krásné pozorovat vřelá přivítání při příjezdu. Pokaždé se snažíme získat i nové zájemce. Podařilo se to i tentokrát. Na obou stranách byly vidět nové tváře. Za německou skupinu jsme mohli poprvé přivítat městského archiváře Dietmara Pertze. Novinářku Gerdu Saxler Schmidt motivovala k návštěvě neteř, která zde byla pomáhat v roce 2016 při brigádě na starém hřbitově. Opět jsme rádi přivítali paní Ruth Fabritius, ředitelku Sklářského muzea, která si udělala čas v době, kdy se rheinbašské muzeum připravuje na velkolepé oslavy 70. výročí založení, stejně tak jako státní odborná škola sklářská tamtéž.

Letošním tématem návštěvy byl Mezinárodní hudební festival v České Kamenici a spojení Kamenického Šenova s naším hlavním městem. Společný program jsme zahájili ve středu ve Strahovském klášteře, podařilo se nám podívat se i do baziliky, kde jsou uloženy ostatky sv. Norberta, zakladatele premonstrátského řádu. Už zde jsme se mohli přesvědčit o propojení našich regionů. První řádoví bratři přišli na Strahov z kláštera ve Steinfeldu, který je vzdálen od Rheinbachu pouhých 40 km. V restauraci klášterního pivovaru jsme se setkali s paní Soňou Dederovou z Českoněmeckého fondu budoucnosti. Její návštěva nás moc potěšila, v našem město tento fond podporuje dlouhá léta mezinárodní rytecká sympozia a opravy starého hřbitova. V Praze jsme navštívili ještě hrad, Karlův most, Židovské město. Možná si řeknete, co mají tyto památky společného s naším městečkem?  V chrámu sv. Víta, na Karlově mostě a v Týnském chrámu najdete sochy stejných autorů, jako u nás na starém hřbitově, bratrů Maxů! V kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí nádherný lustr Eliase Palmeho.  Chtěli jsme se ještě pochlubit sklem v Uměleckoprůmyslovém muzeu, ale bohužel po jeho rekonstrukci je již koncipována stálá výstava v muzeu jiným způsobem a zamýšlené vystavení sbírek skla v Portheimce nebylo do naší návštěvy otevřeno. Ve čtvrtek jsme přejeli k nám na sever, v pátek a sobotu jsme obdivovali účastníky hudebního festivalu. Česká Kamenice je důstojným pořadatelem této přehlídky a je obdivuhodné jak malé město zvládá velké množství účinkujících. Mezi našimi přáteli už vznikaly tipy na big bandy z Rheinbachu, které by se mohly soutěže zúčastnit.

Páteční večer byl vyhrazen pikniku u Panské skály. Byl to skvělý nápad Kláry Machové a vyšel na 100%. Krásné počasí, romantický západ slunce, dobré jídlo, pití a hlavně skvělá nálada trvala do nočních hodin při kytaře a česko-německo-anglických písničkách (zazněla ale i Italština a Francouzština), dokonce jsme si dali i jeden kánon.  Jak jsme se my místní usnesli, piknik Panské skále sluší. Potěšili nás i milí příchozí, kteří se k nám přidali (i když začalo mistrovství světa ve fotbale). Sobota byla kromě programu festivalu vyhrazena poznávání Kamenického Šenova a představení dalšího projektu: opravy náhrobků na starém hřbitově. V neděli ráno jsme se rozloučili. Naši milí návštěvníci mezi sebou vybrali přes 4.000 Kč jako příspěvek na podporu činnosti spolku Sonow, který jsme rádi předali.

Děkujeme všem, kteří se na celé akci podíleli a těšíme se v roce 2019 zase my do Rheinbachu. Jeli byste rádi také? Jste srdečně zváni!

Kateřina Ditterová, spolek Přátelé Rheinbachu

Projekt se konal s finanční podporu Českoněmeckého fondu budoucnosti a Města Kamenický Šenov