Druhé pasení - Budišov 27. 6. 2010
Poprvé se nám u oveček moc líbilo, a tak když byla možnost si to zopáknout, neváhala jsem. Máti mi přislíbyla odvoz, a tak už nic nebránilo tomu abysme vydali na náš druhý trénink v pasení ovcí. Jeli jsme zase do Budišova nad Budišovkou. Už poprvé tam byla pěkná atmosféra, dobrá parta lidí, psů a Beroušovy se tam moc líbilo. Takže vyrážíme ...... 
Tentokrát bylo pasení jen na jeden den, nebo spíš na jedno odpoledne. To nám ale vůbec nevadilo. I tak jsem vyjížděli v šest hodin ráno v neděli.. Začátek pasení byl totiž v devět a my to máme pěkný kus cesty. Předpověď počasí slybovala modré nebe skoro bez mráčků. Dojeli jsme chvíli před devátou hodinou. Stihli jsme ještě malou prochajdu kolem. Postupně se začali sjíždět i další účastníci. Podle přihlášených jmen nás tam mělo být asi deset, ale nakonec nás tam bylo o něco míň - tuším osm. Už z minula jsem znala Jarču s Cashem, Petru s Chshem a když tak o tom uvažuju, tak vlastně všichni tam už byly i minule. Takže se nás sešla opravdu pěkná partička. Na seznamu přihlášených byly ještě nějaké corgi ale ty nedorazili. A taky belgický ovčák - toho jsem sice na začátku zahlédla, ale u ovcí jsem ho teda neviděla - možná si to rozmyslel. To že nás bylo míň vůbec nevadilo, protože jsme takhle stihli místo dvou kol rovnou tři a tak jsem se vyřádili. Jakmile jsme přijeli, bylo vidět, že Berouš si hned vzpoměl, kde že to jsme a už se hrnul k ohradě s ovcema 
. První kolo bylo asi nejlepší, protože bylo vidět jak moc se ten můj ťuňťa těší a navíc měl ještě dost energie. Místo ovčácké hůlky jsme jako začátečníci obdrželi apartní smetáček - a šli jsme na to. Objektivně musím říct, že mu to vážně šlo. K ovcí se choval pěkně - nevyjížděl po nich, nekousal je, jen je občas očuchával u zadků. Sám od sebe kolem nich dělal kolečka, už je i líp odháněl od ohrady a snažil se je váždě nahánět za mnou. Občas s větším, občas s menším úspěchem. Když jsme zrovna nebyly v ohradě s ovcama, tak jsem se snažila dělat fotky. Jak už to tak bývá některé jsou lepší, některé horší. Někoho mám víckrát, jiného méně krát. A paní co pásla navolno se svou borderkou, tak tu nemám vůbec. Nějak jsem to nestihla. Tentokrát jsem dělala i nějaká videa, ale v průběhu natáčení posledního mi už došla paměť na kartě, takže jsem měla dofoceno a dotočeno.
Takže po první kole logicky následovalo kolo druhé a my šli ve stejném pořadí. Po druhém kole následovala menší pauza, která přišla vhod nejen psů, ale i ovcím. Přese jenom toho lítání kolem už měly taky dost. A navíc nedělní počasí bylo opravdu velice teplé a sluné. Občas se sice objevil nějaký ten mráček, ale dlouho nikdy nevydržel a slučíko zase plně svítilo. V pauze mezi koli jsem se rozhodli udělat si menší procházku po pastvině (ovce jsem naštěstí nepotkali). Ale čoklíci se pěkně proběhli za balónkem a ještě víc se utahali. Ne že by už i předtím nebyly úplně hotoví z ovcí, ale kdo by odolal. Už v půli cesty každý hledal nějaký ten stínek, kam by se mohl schovat. Ale určitě se jim to moc líbilo - navolno se proběhli a zase to byla příjemná změna. Páničci si pokecali jak jinak než o psech a o tom, co kdo umí nebo neumí. A na konci procházky ještě pěkně zapózovat a fotečka je tady.
Třetí kolo začalo až po poledni a bylo vidět, že čoklíci už jsou pěkně utahaní. I ovce toho už měly dost, ale pauza jim pomohla nasbýrat síly a tak jsme zvládli i třetí kolo. Čoklíci utahaní sice byly ale kdyby bylo i čtvrtý kolo určitě by do toho šli 
. Zkončili jsme kolem druhé hodiny a když jsem šli k autu Berry si kráčel jako borec největší jakoby ukazoval jak to děsně šikovně všechno zvládl. Cestou domů jsme se stavili ještě v restauraci na jídle a šťastně utahaní jsme padli doma. Takže zase někdy
