MAINSKÁ MÝVALÍ KOČKA ..... něco z historie Toto plemeno pochází ze Severní Ameriky, což už ostatně napovídá samotné jméno této kočky. Mnoho sedláků tam chovalo tyto kočky na statcích jako "kočky pracovní". Náplní jejich práce bylo lovit myši a krysy. Tyto kočky byly poprvé spatřeny ve státě Maine a od toho je odvozena první část jména plemene. Druhé slovo "mývalí" bylo kočce přiřazeno díky jejímu osrstěnému ocasu nápadně připomínajícího medvídka mývala. Dlouhý a chundelatý ocas je pro tyto kočky typický. Se vznikem názvu plemene a plemenem samotným je spojena spousta pověstí, ale tato je pravděpodobně jedna z nejreálnějších. A protože byly tyto kočky velmi krásné, upoutaly brzy pozornost chovatelů. Již v roce 1861 byly "gentle giants" zmiňováni jako samostatné plemeno a prý existovali i farmáři, kteří je hrdě vystavovali na trzích. Krátce před koncem století získala mainská mývalí kočka jménem Cosie na jedné velké výstavě v New Yorku vytoužený titul Best in Show a postarala se tak o to, že zájem o tyto kočky vzrostl. Ale díky pomluvám netrval úspěch dlouho. Kolem roku 1911 byly mainské mývalí kočky téměř vyhynulé. Naštěstí toto plemeno přežilo a v průběhu let bylo potom importováno i do ostatních koutů světa a získává si stále větší oblibu. V dnešní době patří k nejoblíbenějším čistokrevným kočkám. ..... jaké vlastně tyto kočky jsou Ačkoliv se jedná o největší plemeno koček chovaných v domácnostech a mohou dorůst do značné velikosti, mají velice příjemnou povahu. Jsou to přátelské a hravé kočky, které si svou hravost uchovávají po celý život. Jejich hlas je překvapivě tichý a jemný v porovnání s jejich mohutností. Díky své nekomplikovanosti jsou to velmi příjemné rodinné kočky. Nechávají se rády hladit a laskat, ale některé z nich přece jen potřebují "mít pevnou půdu pod nohama". Kdo nechce svou mainku zbytečně rozčilovat, neměl by ji ustavičně a proti její vůli chovat nebo si ji posazovat na klín. Pokud má maincoon chuť na něžnost, přijde za vámi sám. Jedná se o kočky spíše klidné, mají však velmi výraznou společenskou povahu a nerady zůstávají samotné. Se svými lidmi jsou schopny navázat velmi pevný vztah. Vycházejí dobře s ostatními kočkami, psy i dětmi. Velmi rády se zapojují do všech aktivit svého majitele. Mainská mývalí kočka je mimořádně krásná kočka. Je obzvláště velká a robustní, má statné a svalnaté tělo se silnou kostrou s hranatými obrysy. Kocour může vážit až 10 kg a měřit až 1 metr. Kastráti mohou dostahovat i větší váhy. Kočičky bývají znatelně menší než kocouři a jejich průměrná hmotnost se pohybuje v rozmezí 3,5 - 7 kg. Do plné velikosti dorůstají poměrně dlouho, až mezi třetím a čtvrtým rokem života. Velké kulaté tlapy dávají základ středně dlouhým končetinám. Mezi polštářky jim vyrůstají husté chomáčky chlupů. Hlava je dlouhá se zřetelně vystupujícím čenichem. Kožich s polodlouhou srstí je hustší kolem krku (způsobuje tak typický límcový efekt), na nohou, na břiše a na ocase. Ocas je na těchto kočkách opravdu dominantní. Je stejně dlouhý jako jejich tělo a hustě osrstěný. Přestože má tato kočka polodlouhý kožich, nevyžaduje tolik kartáčování. Její srst totiž není náchylná k plstnatění. U tohoto plemene je akceptovatelná skoro každá barva. MAINSKOU MÝVALÍ KOČKU LZE BEZ PROBLÉMÚ CHOVAT V BYTĚ. NENÍ PRAVDOU, ŽE K ŽIVOTU POTŘEBUJE VOLNÝ VÝBĚH !!!!! A VE ZKRATCE? JSOU PROSTĚBOŽÍ .....! |
