15.5. Mezinárodní den rodiny
Připomínáme opomíjený svátek. 15.květen vyhlásilo valné shromáždění OSN již v roce 1989 Mezinárodním dnem rodin. Je nám velice líto, že na rozdíl od převzatých a uměle popularizovaných svátků - jako Valentýna apod., bývá tento den přecházen většinou bez povšimnutí, oslav, pozornosti médií. Svátek zamilovaných, přeplňovaných srdíčky většinu našeho tisku je jistě krásný, avšak rodina je základ státu.
Přejeme všem maminkám a tatínkům zdravé slušné nekonfliktní prima děti, dětem laskavé, srdečné, milé maminky a do správné míry přísné, ale tolerantní obětavé chápající a milující tatínky.
Ať nikdy nemusíte zažít příběh, který jsme si vypůjčili od neuvedeného autora na stránkách internetu:
Z práce se žena vrátila pozdě, unavená podrážděná, když zjistila, že na ni
SYN: "Mami, můžu se tě na něco zeptat?"
MÁMA: "Jistě, na copak?"
SYN: "Mami, kolik vyděláš za hodinu?"
MÁMA: "Proč se mě na to vůbec ptáš?", odpověděla žena překvapeně.
SYN: "Jen to chci vědět. Řekni mi prosím, kolik si vyděláš za hodinu?"
MÁMA: "Když to musíš vědět, tak je to 100 korun za hodinu."
SYN: "Ach jo," povzdechl si chlapec se svěšenou hlavou.
SYN: "Mami, můžu si půjčit 50 korun?"
Matka se trochu rozzlobila, "Jestli ses ptal jen proto, že si chceš půjčit na
Chlapec potichu odešel do svého pokoje a zavřel za sebou dveře.
Asi po hodině se žena uklidnila a začala přemýšlet: Možná, že na něco
Žena přistoupila ke dveřím do chlapcova pokoje otevřela je.
"Už spíš, synku?" Zeptala se.
"Ne, mami, jsem vzhůru," odpověděl chlapec.
"Přemýšlela jsem, promiň, zbytečně jsem na tebe vyjela, ale jsem unavená z práce, víš?" řekla žena. "Byl to
které jsi chtěl."
Malý chlapec se posadil a usmál.
"Ach, mami, moc děkuju," zajásal.
Pak sáhl pod polštář a vytáhl pár zmuchlaných bankovek. Žena viděla, že už
Chlapec spočítal všechny své peníze a pak pohlédl na matku.
"Proč chceš víc peněz, když už nějaké máš?",zabručela matka.
"Protože jsem neměl dost, ale teď už mám," odpověděl chlapec.
"Mami, teď mám 100 korun. Můžu si koupit hodinu tvého času? Prosím, přijď zítra dřív. Budeme spolu."
Žena byla zdrcena. Objala svého malého syna a prosila ho za odpuštění.
Tohle je jen kratičká připomínka všem, kteří v životě hodně tvrdě pracují. Nenechme nám čas protéci mezi prsty, aniž bychom jej strávili s těmi, na kterých nám opravdu záleží,které máme v srdci. Nezapomínejte sdílet váš čas v hodnotě 100 korun s někým, koho opravdu milujete.
Zemřeme-li zítra, firma, u které pracujeme si za nás najde náhradu během několika hodin. Ale rodina a přátelé, které opustíme, budou cítit ztrátu po zbytek života.