Jdi na obsah Jdi na menu
 


40. Půsty

Comot (צוֹמוֹת)

Kromě Dne smíření máme ještě dalších pět půstů comot (צוֹמוֹת), které byly ustanoveny jako připomenutí neštěstí, která postihla Lid Izraele. O půstech nás informuje kniha proroka Zacharjáše, ta ale označuje pouze měsíce těchto půstů:
Toto praví JHVH zástupů: Půst čtvrtého, půst pátého, půst sedmého a půst desátého měsíce se judskému domu obrátí v radostné veselí a utěšené slavnosti. (Zach 8:19)
כֹּה-אָמַר יְהוָה צְבָאוֹת, צוֹם הָרְבִיעִי וְצוֹם הַחֲמִישִׁי וְצוֹם הַשְּׁבִיעִי וְצוֹם הָעֲשִׂירִי יִהְיֶה לְבֵית-יְהוּדָה לְשָׂשׂוֹן וּלְשִׂמְחָה, וּלְמֹעֲדִים, טוֹבִים; וְהָאֱמֶת וְהַשָּׁלוֹם, אֱהָבוּ.
Dny měsíce a události spojené s půsty upřesňuje kniha proroka Izajáše, druhá kniha Královská a kniha proroka Nehemjáše.
1) Půst devátého dne čtvrtého měsíce Com hárevíí (צוֹם הָרְבִיעִי) byl ustanoven jako připomínka prolomení hradeb Jeruzaléma, během obléhaní města babylónským králem Nebukadnezarem, jak je psáno:
Ve čtvrtém měsíci, devátého dne toho měsíce, když už tvrdě doléhal na město hlad a lid země neměl co jíst, byly hradby města prolomeny. Všichni bojovníci uprchli. V noci vyšli z města branou mezi hradbami u královské zahrady. Kolem celého města byli Kaldejci. Uprchlíci se dali cestou k pustině. Kaldejské vojsko krále pronásledovalo a dostihlo Sidkijáše na Jerišských pustinách. Celé jeho vojsko se od něho rozprchlo. Krále chytili a přivedli jej k babylónskému králi do Ribly v zemi chamátské, kde nad ním Nebúkadnesar vynesl rozsudek. (Jer 52:6-9)
בַּחֹדֶשׁ הָרְבִיעִי בְּתִשְׁעָה לַחֹדֶשׁ, וַיֶּחֱזַק הָרָעָב בָּעִיר; וְלֹא-הָיָה לֶחֶם, לְעַם הָאָרֶץ.
וַתִּבָּקַע הָעִיר, וְכָל-אַנְשֵׁי הַמִּלְחָמָה יִבְרְחוּ וַיֵּצְאוּ מֵהָעִיר לַיְלָה דֶּרֶךְ שַׁעַר בֵּין-הַחֹמֹתַיִם אֲשֶׁר עַל-גַּן הַמֶּלֶךְ,
וְכַשְׂדִּים עַל-הָעִיר, סָבִיב; וַיֵּלְכוּ, דֶּרֶךְ הָעֲרָבָה.
וַיִּרְדְּפוּ חֵיל-כַּשְׂדִּים אַחֲרֵי הַמֶּלֶךְ, וַיַּשִּׂיגוּ אֶת-צִדְקִיָּהוּ בְּעַרְבֹת יְרֵחוֹ; וְכָל-חֵילוֹ--נָפֹצוּ, מֵעָלָיו.
וַיִּתְפְּשׂוּ, אֶת-הַמֶּלֶךְ, וַיַּעֲלוּ אֹתוֹ אֶל-מֶלֶךְ בָּבֶל רִבְלָתָה, בְּאֶרֶץ חֲמָת; וַיְדַבֵּר אִתּוֹ, מִשְׁפָּטִים.
 
  
2) Půst sedmého a desátého dne pátého měsíce Com hachamíší (צוֹם הַחֲמִישִׁי ), připomíná zničení Jeruzaléma a podpálení Chrámu roku 586 před občanským letopočtem. Podle našich učitelů víry, byl mezi sedmým dnem pátého měsíce a desátým dnem pátého měsíce zničen Jeruzalém, jak je psáno:
Sedmého dne pátého měsíce v devatenáctém roce vlády Nebúkadnesara, krále babylónského, přitáhl do Jeruzaléma Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, služebník babylónského krále. Vypálil JHVH dům i dům královský a všechny domy v Jeruzalémě; všechny význačné domy vypálil ohněm. (2 Kr 25:8-9)
וּבַחֹדֶשׁ הַחֲמִישִׁי, בְּשִׁבְעָה לַחֹדֶשׁ--הִיא שְׁנַת תְּשַׁע-עֶשְׂרֵה שָׁנָה, לַמֶּלֶךְ נְבֻכַדְנֶאצַּר מֶלֶךְ-בָּבֶל:
בָּא נְבוּזַרְאֲדָן רַב-טַבָּחִים, עֶבֶד מֶלֶךְ-בָּבֶל--יְרוּשָׁלִָם.
וַיִּשְׂרֹף אֶת-בֵּית-יְהוָה, וְאֶת-בֵּית הַמֶּלֶךְ; וְאֵת כָּל-בָּתֵּי יְרוּשָׁלִַם וְאֶת-כָּל-בֵּית גָּדוֹל, שָׂרַף בָּאֵשׁ.
Desátého dne pátého měsíce v devatenáctém roce vlády Nebúkadnesara, krále babylónského, přitáhl do Jeruzaléma Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, který stával před babylónským králem. Zapálil JHVH dům i dům královský a všechny domy v Jeruzalémě; všechny význačné domy vypálil. (Jer 52:12-13)
וּבַחֹדֶשׁ הַחֲמִישִׁי, בֶּעָשׂוֹר לַחֹדֶשׁ, הִיא שְׁנַת תְּשַׁע-עֶשְׂרֵה שָׁנָה, לַמֶּלֶךְ נְבוּכַדְרֶאצַּר מֶלֶךְ-בָּבֶל--בָּא,
נְבוּזַרְאֲדָן רַב-טַבָּחִים, עָמַד לִפְנֵי מֶלֶךְ-בָּבֶל, בִּירוּשָׁלִָם.
וַיִּשְׂרֹף אֶת-בֵּית-יְהוָה, וְאֶת-בֵּית הַמֶּלֶךְ; וְאֵת כָּל-בָּתֵּי יְרוּשָׁלִַם וְאֶת-כָּל-בֵּית הַגָּדוֹל, שָׂרַף בָּאֵשׁ.
 
3) Půst 24 - tého dne sedmého měsíce Com haševíí (צוֹם הַשְּׁבִיעִי) připomíná vraždu Gedalji syna Achikamova, který byl babylónským králem ustanoven jako místodržící Judee. Gedalju zavraždil Išmael syn Netanjáše, jak je psáno:
Avšak v sedmém měsíci přišel Jišmael, syn Netanjáše, syna Elíšamova, z královského potomstva, s deseti muži a ubili Gedaljáše k smrti, i Judejce, kteří byli s ním v Mispě. (2 Kr 25:25)
וַיְהִי בַּחֹדֶשׁ הַשְּׁבִיעִי, בָּא יִשְׁמָעֵאל בֶּן-נְתַנְיָה בֶּן-אֱלִישָׁמָע מִזֶּרַע הַמְּלוּכָה וַעֲשָׂרָה אֲנָשִׁים אִתּוֹ,
וַיַּכּוּ אֶת-גְּדַלְיָהוּ, וַיָּמֹת; וְאֶת-הַיְּהוּדִים, וְאֶת-הַכַּשְׂדִּים, אֲשֶׁר-הָיוּ אִתּוֹ, בַּמִּצְפָּה.
 
Dvacátého čtvrtého dne toho měsíce se Izraelci shromáždili k postu v žíněných rouchách a s prstí na hlavě.
(Neh 9:1)
וּבְיוֹם עֶשְׂרִים וְאַרְבָּעָה לַחֹדֶשׁ הַזֶּה, נֶאֶסְפוּ בְנֵי-יִשְׂרָאֵל בְּצוֹם וּבְשַׂקִּים, וַאֲדָמָה, עֲלֵיהֶם.
 
4) Půst desátého dne desátého měsíce Com háasírí (צוֹם הָעֲשִׂירִי) připomíná počátek obléhání Jeruzaléma babylónským králem Nebúkadnesarem, jak je psáno:
V devátém roce Sidkijášova kralování, v desátém měsíci, desátého dne toho měsíce, přitáhl Nebúkadnesar, král babylónský, s celým svým vojskem proti Jeruzalému, položil se proti němu a zbudovali dokola obléhací val. Město bylo obleženo do jedenáctého roku vlády krále Sidkijáše. (2 Kr 25:1-2)
וַיְהִי בִשְׁנַת הַתְּשִׁיעִית לְמָלְכוֹ, בַּחֹדֶשׁ הָעֲשִׂירִי בֶּעָשׂוֹר לַחֹדֶשׁ,
בָּא נְבֻכַדְנֶאצַּר מֶלֶךְ-בָּבֶל הוּא וְכָל-חֵילוֹ עַל-יְרוּשָׁלִַם, וַיִּחַן עָלֶיהָ; וַיִּבְנוּ עָלֶיהָ דָּיֵק, סָבִיב.
וַתָּבֹא הָעִיר, בַּמָּצוֹר, עַד עַשְׁתֵּי עֶשְׂרֵה שָׁנָה, לַמֶּלֶךְ צִדְקִיָּהוּ.
 
  
V době půstu se zdržujeme veškerého jídla a pití po dobu 24 hodin, kromě půstu desátého dne pátého měsíce, kdy je půst ukončen po modlitbě v kenase, tj. přibližně v době oběda.
V době půstu přidáváme k běžným modlitbám speciální modlitby sestavené pro daný půst, a čtou se pasáže, které se vztahují k historické události spojené s půstem.
 
V období od půstu devátého dne čtvrtého měsíce do půstu desátého dne pátého měsíce čteme každou Sobotu po obědě knihu Pláč Éjchá (אֵיכָה). Toto období je časem smutku, a proto je veškeré veselí zakázáno. Desátého dne pátého měsíce se čte kniha Jób Ijóv (אִיּוֹב).