studijní podklady pro seminář ŠANOV 3
Spolupráce a technologický transfer, komercializace
Národní inovační systém se skládá ze dvou pomyslných částí, subsystémů „tvorby nových znalostí“ a „ekonomického zhodnocení znalostí“. Vedle kvality uvnitř těchto dílčích částí inovačního systému je pro inovační výkonnost a tím konkurenceschopnost dané ekonomiky důležité jejich vzájemné provázání. Na něm totiž závisí, do jaké míry je znalostní potenciál existujících výzkumných kapacit skutečně využit pro růst ekonomiky.
K tomuto propojení dochází mnoha mechanismy. Předpokladem efektivního propojení těchto dvou částí inovačního systému je excelence výzkumu na straně jedné a silná inovační poptávka na straně druhé. Není-li jedna z těchto podmínek splněna, propojení těchto dvou částí inovačního systému bude slabé a intervence zaměřené na zvýšení jejich provázanosti nebudou příliš účinné.
V tomto kontextu je třeba vnímat spolupráci jako prostředek, nikoliv cíl sám o sobě.
Prostřednictvím spolupráce vznikají vztahy, v jejich rámci může jednorázově či opakovaně docházet k transferu znalostí a technologií, který přispěje ke vzniku na trhu úspěšné inovace. Klíčovou podmínkou efektivního transferu jsou rozvinuté sítě spolupráce vyznačující se vzájemnou důvěrou. K ní přispívá vzájemné pochopení a poznání potřeb a problémů druhé strany. Efektivní transfer je tak ve většině případů otázkou dlouhodobého vztahu mezi příslušným podnikem a výzkumníkem, resp. výzkumnou institucí7.
Pro spolupráci s podnikovým sektorem naladěné a adekvátně připravené vysoké školy a výzkumné instituce, včetně kvalitního managementu a technologický transfer podporujících služeb, jsou základním prvkem národního inovačního systému. Proces diverzifikace vysokých škol, který je v současnosti připravován, vychází z tohoto požadavku a dosažení tohoto stavu je pro Česko velkou výzvou. V současnosti jsou totiž uvnitř výzkumné sféry značně rozšířeny některé názory, které budování vzájemné důvěry a připravenosti výzkumných institucí na spolupráci nepřejí8. Velmi důležitým mechanismem, který pomáhá propojenosti obou subsystémů je dále horizontální mobilita. I ta je z velké části závislá na „mentálním“ prostředí uvnitř výzkumných institucí. V neposlední řadě je důležitým mechanismem technologického transferu přímá komercializace formou zakládání spin-off firem či prodeje licencí ke komerčnímu využití duševního vlastnictví vytvořeného v rámci výzkumných institucí. Skutečný význam spin-off firem či firem přímo zakládaných výzkumníky by však neměl být přeceňován, ale ani podceňován. Zejména u spin-off firem jsou důležitým rozměrem jejich přínosu motivační účinky jak na úrovni výzkumníků, tak dopady na vytváření spolupráci a transfer podporujícího interního prostředí výzkumných institucí.
------
ad 7)) Velmi významným mechanismem transferu znalostí v ČR jsou neformální sítě kontaktů založené na osobní známosti. Tyto osobní sítě kontaktů jsou všude základem sítí spolupráce. Problémem je však to, že spolupráce probíhá mezi jednotlivci a nikoliv mezi firmami a výzkumnými institucemi. Tímto dochází velmi snadno k principu „privatizace přínosů z veřejných výzkumných aktivit“. Výzkumné instituce ztrácejí nemalý zdroj příjmů. Navíc tato problematika generuje mnoho osobních sporů uvnitř výzkumných týmů. U řady výzkumníků (zejm. těch, kteří jsou zároveň pedagogy) představuje neformální spolupráce hlavní zdroj osobních příjmů, což ovlivňuje čas a úsilí věnovaný samotnému výzkumu.
ad 8)) viz Terénní průzkum veřejných vědecko-výzkumných pracovišť v JM kraji (pro Jihomoravské inovační centrum zpracovala Berman Group, dostupné na www.risjmk.cz)
------------
Předkládaná Národní inovační strategie vychází z doporučení evropského strategického dokumentu Unie inovací, podpořit v členských státech inovační aktivity založené na znalostech, excelentním výzkumu, kvalitním vzdělávání a výchově odborníků, ale také na inovačních aktivitách prováděným průmyslem. Proto je NIS rozdělena na čtyř hlavních částí zabývajících se excelentním výzkumem, spoluprací mezi podnikovým a výzkumným sektorem při transferu znalostí, podporou inovačního podnikání a lidmi jako nositeli nových nápadů a iniciátory změn.
----------
- zvýšením počtu a podílu firem, které aktivně usilují o růst svého významu na trzích a zakládají svoji konkurenční výhodu na vlastních inovacích
- zlepšováním externího prostředí pro inovace
- které usnadňuje a podporuje podnikavost – „entrepreneurial society“;
- které produkuje excelentní výsledky VaV jako významný zdroj inovací;
- pro něž je důležité špičkové vzdělávání na všech úrovních jako jeden ze zdrojů podnikavosti;
- které podporuje a stimuluje inovační aktivity firem, vč. vzniku nových firem;
- zlepšováním podmínek, které ovlivňují způsoby, jimiž firmy zdroje externího prostředí využívají, včetně zvyšování vlastní poptávky firem po inovacích;
- synergickým působením soukromých a veřejných finančních prostředků v souladu s pravidly hospodářské soutěže.
- podniky <-> trhy (technology foresight, služby market inteligence, podpora exportu
- ad.)
- podnik <-> podnik (horizontální klastry – oborová báze, spolupráce v hraničních
- oborech, přesahy do sousedních oborů)
- podnik <-> podnik (vertikální klastry – bází je hodnotový řetězec)
- VaV instituce <-> podniky (manažerské řízení VaV institucí, rozvoj služeb TT ad.).
Náhledy fotografií ze složky Program rozvoje venkova