ZLOČINY NACISMU

Ideologie, soustava politických principů, pouček a názorů, sdílených skupinou lidí - např. politickou stranou - , od níž se odvíjí program a praktická politika, kterou prosazuje. Lpění na ideologii je typické pro komunismus. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)

Invaze do Japonska, plánovaná spojenecká invaze do Japonska by bývala největší vyloďovací operací v dějinách. Měla mít dvě fáze. V operaci Olympic se v listopadu 1945 měla vylodit spojenecká vojska na ostrově Kjúšú, s využitím tam získaných základen pak měla být provedena závěrečná fáze, operace Coronet, mířící do nížiny Kantó, obklopující hlavní město Tokio na ostrově Honšú. Ta byla plánována na březen 1946. Odhady ztrát se velmi lišily, ale běžně se udávalo, že Spojenci přijdou až o 400 tisíc padlých (mezi nimi i značný počet příslušníků sil Britského impéria, nejen Američanů) a že padlých Japonců bude desetkrát tolik. (přejato z Nejnovější ilustrované dějiny - Druhá světová válka, Donald Sommerville, Praha 2009)   

Jaltská konference (1945), setkání vůdců spojeneckých sil - Churchilla, F. D. Roosevelta a Stalina - před koncem 2. světové války. Na schůzce bylo už zřejmé, že nacistické Německo bude poraženo, a tak se jednalo o dalším osudu Evropy. Představitelé západních států v zásadě souhlasili s tím, že země osvobozené Sovětskou armádou zůstanou v sovětské sféře vlivu, a dohodli se se Stalinem na demilitarizaci Německa a vytvoření Organizace spojených národů. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)

Jít na dráty znamenalo ve vězeňském žargonu v koncentračních táborech spáchání sebevraždy. Vězňové, kteří již nechtěli dále žít, naběhli do plotu z ostnatého drátu obepínající, tábor, který byl pod elektrickým proudem. Po kontaktu s dráty projel tělem proud a vězeň byl na místě mrtvý.

Judaismus, tradiční židovské náboženství vycházející z hebrejské bible (odpovídající přibližně Starému zákonu), z Talmudu a náboženských komentářů. Věří v jednoho Boha, jenž stvořil svět a Židy jako svůj vyvolený národ osvobodil z egyptského otroctví. Odchod Židů z Egypta se nazývá Exodus. Za zakladatele židovského národa v období kolem 1800 př. n. l. se považuje Abraham. Jedním z hlavních proroků judaismu je Mojžíš, s nímž Bůh obnovil svou smlouvu kolem 1200 př. n. l. Judaismus učí, že se jednou na zemi objeví Mesiáš, jenž Židy shromáždí v zaslíbené zemi a znovuvybuduje slavný jeruzalémský chrám. Učiteli judaismu jsou rabíni a za střed judaistické kultury a náboženství se považuje rodina. Židovský zákon nebo-li Tóra přikazuje dodržovat rituální zvyklosti v mnoha životních sférách, například světit Sabat a připravovat košer stravu. V moderní době se přísná pravidla, dodržovaná konzervativními a ortodoxními Židy, snaží zmírnit reformní a liberální židovská hnutí. Židé mají vlastní kalendář založený na lunárním cyklu. K židovským svátkům patří Chanuka, Pesach, Roš Ha-šana a Jom Kipur. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)

Kanada, Kanaďané, vyklizovací pracovní oddíl (Aufräumungskommando) v Osvětimi-Birkenau, který odnímal přijíždějícím transportům veškeré jejich svršky, jídlo, cennosti (šperky, peníze) a další majetek který si s sebou přivezli, a ve zvláštním táboře je třídil k odeslání do říše. Poněvadž k těmto věcem měli vězňové přístup, měli se tito vězňové nejlépe, žili v hojnosti a odtud přezdívka "Kanada".

Název "Kanada" vznikl u polských vězňů, kteří žijíce před válkou v nuzných poměrech, viděli zemi hojnosti v Kanadě, kam se jich hodně stěhovalo.  

Koncentrační tábor slouží k izolaci, terorizování i fyzické likvidaci politických odpůrců, popřípadě účastníků osvobozeneckého hnutí v závislých, či okupovaných zemích. (přejato z www.fronta.cz) 

Konečné řešení židovské otázky (Endlösung dre Judenfrage, zkr. Endlösung), německý nacistický plán na systematickou genocidu evropského židovstva během 2. světové války, který měl být vyústěním holokaustu. Ujednání o konečném řešení bylo dosaženo 20. ledna 1942 na konferenci ve Wannsee, která byla setkáním vysokých představitelů nacistického Německa. V roce 1947 byla Sojenci nalezena v jednom z říšských ministerstev kopie zápisků pořízených na konferenci, které jsou jediným důkazem o konání, průběhu i závěrech konference. Bohužel se tak stalo až po Norimberském procesu, kde nemohly sloužit jako důkaz.

Křišťálová noc (Kristallnacht) - zde

Kult osobnosti, jev, k němuž dochází v některých autoritativních režimech, kdy je moc vůdce systematicky podporována přemrštěnou propagandou soustředěnou okolo jeho osoby. Vůdcovy podobizny se objevují na poutačích, veřejných prostranstvích, budovách apod. Současně jsou idealizovány jeho lidské vlastnosti, moudrost a inteligence, zveličují se jeho minulé zásluhy, je prohlašován za skutečného otce národa a propagandistickým působením se stává neomylnou, nadlidskou, polobožskou bytostí. Pojem byl poprvé použit v SSSR v roce 1956, kdy došlo k odmítnutí takové role u Stalina. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)

Květnové povstání 1945, ozbrojené vystoupení českého národa proti německým okupantům na sklonku 2. světové války. Začalo 1. 5. 1945 povstáním v Přerově, v následujících dnech se rozšířilo do dalších českých a moravských měst (Nymburk - 2. 5., Semily, Železný Brod, Jilemnice - 3. 5., Kladno, Vsetín - 4. 5.) a 5. 5. 1945 vyvrcholilo Pražským povstáním, jež dalo signál k revolučnímu vystoupení na celém dosud okupovaném českém území. Težištěm povstání byly boje v Praze. 8. 5. uzavřela Česká národní rada s německým velením dohodu o kapitulaci německých vojsk v Praze a jejich nerušenému odchodu na západ (do amerického zajetí), která však byla ignorována formacemi SS. Boje tak pokračovaly až do rána 9. 5. 1945, kdy do Prahy vstoupila sovětská armáda. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001) 

Lebensborn, jedna z pobočných organizací SS, založená z podnětu H. Himmlera v roce 1935. Jejím cílem bylo posilovat německou populaci čisté rasy. (Nacistická perzekuce obyvatel českých zemí, Martin Hořák a Tomáš Jelínek - ed., Praha 2006)

Ležáky, osada ve východních Čechách mezi obcemi Miřetice a Louka v okrese Chrudim. Z Ležáků vysílala radiostanice paravýsadku Silver A, vyslaného z Anglie. Po odhalení této skutečnosti gestapem byla osada 24. 6. 1942 vypálena, dospělí obyvatelé (34) zastřeleni v Pardubicích, z 13 dětí válku přežily dvě, ostatní byly zplynovány ve vyhlazovacím táboře v Chelmnu. Po válce byl vybudován na místě Ležáků památník. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)

Liberalismus, doktrína, která vyzdvihuje svobodu jednotlivce a progresivní společenské reformy. Liberalismus vznikl v 19. století na obranu proti nadměrné moci církve, šlechty, k prosazování svobodného podnikání a svobodného rozvoje jednotlivců. V průběhu 20. století se liberálové ocitli na půli cesty mezi konzervativci a socialisty a jejich vliv upadl. Současným liberálům se sice příčí dogmata a nadměrné zásahy ze strany státu, věří však, že vlády by měly mít významnou roli v regulování kapitalismu a podporování sociálního blahobytu. Prvky liberární tradice jsou považovány za jeden z klíčových faktorů pro úspěšný rozvoj demokracie.  (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)

Lidice, obec ve středních Čechách v okrese Kladno, vyhlazená 10. 6. 1942 německými okupanty v odvetu za atentát na R. Heydricha - pod záminkou údajného (zcela vykonstruovaného) styku zdejších obyvatel s pachateli atentátu. Všichni muži (192) a 7 žen bylo zastřeleno, 198 žen skončilo v koncentračním táboře Ravensbrück, odkud se jich vrátilo 143. Z 98 lidických dětí jich přežilo válku 16, ostatní byly zplynovány ve vyhlazovacím táboře v Chelmnu. Vesnice zcela srovnána se zemí. Tato bestiální akce vyvolala vlnu odporu po celém světě. V poválečných letech byl v místě vyhlazené obce vysázen růžový sad a zřízen památník, v sousedství byla vybudována nová obec Lidice.  (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)

Lidový komisař zde.

Maginotova linie, obranná francouzská linie nesla jméno po ministru války André Maginotovi, který v roce 1930 zahájil její budování. Hluboce členěný a vysoce sofistikovaný systém opevnění se táhl po celé délce francouzsko-německých hranic. Práce na něm pokračovaly po celou následující dekádu: jeho smysl zapadal do celkového, ryze obranného charakteru francouzské strategie. Byly vybudovány palebné sruby, protitankové překážky, opěrné body, mohutné pevnosti a řada dalších obranných zařízení v celkové hodnotě několika bilionů franků. Největší slabina Maginotovi linie (čehož využili Němci ve svém útoku na Francii v roce 1940) ovšem spočívala v tom, že ať byla jakkoliv pevná, nepokrývala celou severní hranici Francie.

Marshallův plán, program obnovy, podle něhož poskytly Spojené státy obrovské prostředky evropským zemím na vybudování hospodářství zničeného 2. světovou válkou. Plán, který navrhl 1947 americký ministr zahraničí generál George C. Marshall, byl realizován do 1951. V jeho rámci bylo rozděleno celkem 14 miliard dolarů. Pomoc uchránila západní Evropu před krizí a zažehnala nebezpečí vítězství komunistických stran ve volbách. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001) 

Meldung, v koncentračním táboře hlášení veliteli tábora o přestupku některého vězně; po hlášení následoval trest bez vyšetření a bez možnosti obhajoby. (přejato z Továrna na smrt, Ota Kraus a Erich Kulka, Praha 1956)

Mnichovská dohoda, dohoda o zásadní změně čs. hranic ve prospěch nacistického Německa, podepsaná 29. 9. 1938 na konferenci v Mnichově představiteli vlád Velké Británie, Francie, Německa a Itálie. Byla výsledkem agresivní politiky hitlerovského Německa, rozvratné činnosti Sudetoněmecké strany v ČSR i britsko-francouzské politiky appeasementu, podporované USA. Představovala diktát požadující odstoupení čs. pohraničního území, obývaných německou menšinou, Německu v době od 1. do 10. 10. 1938 a vyřešení problému polské a maďarské menšiny v ČSR do tří měsíců. Čs. vláda, opuštěna svými spojenci, ji 30. 9. 1938 přijala. Na základě Mnichovské dohody odstoupila ČSR Německu rozsáhlé a hospodářsky významné pohraniční oblasti českých zemí a strategické dunajské předmostí Petržalku u Bratislavy, důsledkem dohody bylo připojení Těšínska k Polsku (1. 10. 1938) a jižní části Slovenska a Podkarpatské Rusi k Maďarsku (2. 11. 1938 na základě tzv. vídeňské arbitráže). Československo celkem ztratilo 41 098 km čtevečních, 4 879 000 obyvatel, 33 % průmyslových závodů a všechny pohraniční pevnosti, a bylo tak vojensky a hospodářsky ochromeno. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)

Muselman (Musulman), vězeň nacistického koncentračního tábora. Slovy jednoho vězně, který přežil Osvětim, to byl člověk vyhublý, vyzáblý, kost a kůže, bez vůle a síly, sotva se vlekoucí, s výtokem z nosu, který stékal po ústech a po bradě, člověk špinavý, oděný v hadrech, často značně zavšivený, obyčejně se silným průjmem a tomu odpovídajícím zabarvením prádla, s vpadlými, jindy zase vystouplými očními bulvami - pravý obraz bídy, slabosti, zoufalosti a hrůzy koncentračního tábora. ... Osud člověka, který se klátí pod každým silnějším závanem větru, člověka bez vlastního rozhodování , bez zájmu o duševní život, člověka úplně otupělého, jistého kandidáta plynové komory nebo jiného způsobu smrti.

Nacionálně-socialistická německá dělnická strana (National-sozialistische Deutsche Arbeiterpartei) - NSDAP, politická strana v Německu. Vznikla 1. dubna 1920 z Německé dělnické strany (Deutsche Arbeiterpartei), založené v roce 1919. Od roku 1921 stál v jejím čele Adolf Hitler (1889 - 1945). Masový rozmach strany nastal ve druhé polovině 20. let. Poté, co byl A. Hitler 30. ledna 1933 jmenován říšským kancléřem, zavedla NSDAP v Německu diktaturu jedné strany. (Nacistická perzekuce obyvatel českých zemí, Martin Hořák a Tomáš Jelínek - ed., Praha 2006)

Nansenův pas, mezinárodní uprchlický pas, pojmenovaný podle vysokého komisaře pro uprchlíky Společnosti národů, norského vědce a nositele Nobelovy ceny míru Fridtjofa Nansena (1861 - 1930). (Nacistická perzekuce obyvatel českých zemí, Martin Hořák a Tomáš Jelínek - ed., Praha 2006) 

Národní pospolitost (Volksgemeinschaft), pojem používaný nacistickou propagandou jako protiklad k údajně liberalistickému termínu "společnost" (Gesellschaft). Měl vyjadřovat princip vzájemné solidarity a odstranění všech společenských rozdílů mezi "árijskými" Němci. (Nacistická perzekuce obyvatel českých zemí, Martin Hořák a Tomáš Jelínek - ed., Praha 2006)

Návrat nežádoucí (Rückkehr unerwünscht) - RU zde.   

Německá pracovní fronta (Deutsche Arbeitsfront) - DAF, po nástupu nacistů k moci v roce 1933 byly rozpuštěny všechny nezávislé... (zbytek zde)

 znak Německé pracovní fronty (DAF)

Noc dlouhých nožů zde.  

Norimberský proces (1945 - 1946), soudní proces s nacistickými vůdci, uspořádaný Spojenci po 2. světové válce v Norimberku. Zvláštní tribunál v něm soudil 22 nejvyšších představitelů nacistického režimu za zločiny proti lidskosti, zločiny proti míru a válečné zločiny. Soud odmítl obhajobu obžalovaných, že pouze plnili Hitlerovy rozkazy. Dvanáct obžalovaných bylo odsouzeno k smrti, další k dlouholetému vězení. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)

Období bojů (Kampfzeit), pojem používaný nacistickou propagandou pro období německých dějin od založení NSDAP do nástupu nacistů k moci v roce 1933. (Nacistická perzekuce obyvatel českých zemí, Martin Hořák a Tomáš Jelínek - ed., Praha 2006)

Odboj, skupina bojující v ilegalitě proti cizí okupaci nebo despotické vládě. Většinou se tento termín používá pro evropská vlastenecká hnutí, jež se pokoušela čelit nacistické nadvládě za 2. světové války. Odbojové skupiny, které používaly partyzánských metod boje nebo sabotáže, působily v Jugoslávii, Francii, Československu, Norsku, Řecku a dalších zemí. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)

Osa, spojenectví uzavřené nacistickým Německem a fašistickou Itálií v roce 1936. Roku 1940 se k nim připojilo Japonsko (osa Berlín-Řím-Tokio). Mocnosti Osy spolu se Sovětským svazem rozpoutaly 2. světovou válku. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)

Osvícenství, intelektuální hnutí v 18. století, které propagovalo racionální bádání, náboženskou toleranci, společenské reformy, pokrok a odstranění tyranie. K hlavním stoupencům osvícentsví patřili Diderot, Hume, Kant, Locke, Rousseau a Voltaire. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)

Pearl Harbor, americká námořní základna na Havaji, kterou 7. prosince 1941 bez varování napadlo japonské letectvo. Prezident Franklin D. Roosevelt označil toto datum za "den hanby". Při útoku na Pearl Harbor přišlo o život 2 500 mužů a bylo ztraceno mnoho bitevních lodí. USA a Velká Británie vyhlásily následujícího dne Japonsku válku. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)

Plynové vozy byla nákladní auta určená k zadušení Židů a dalších osob. Nejprve byl kysličník uhelnatý, tvořený spalováním benzínu v motorech těchto vozů, zaveden do utěsněných komor. Tato metoda byla původně užívána jako součást programu "eutanázie". Později, v září 1941, byli sovětští váleční zajatci zavražděni v Sachsenhausenu zavedením kouře do utěsněných komor samotného nákladního vozu. O dva měsíce později byly tyto mobilní plynové vozy převezeny do Sovětského svazu, kde je Einsatzgruppen použily k vyvražďování Židů. Když byl v prosinci 1941 založen vyhlazovací tábor v Chelmnu, byly zde tyto plynové vozy rovněž používány. Během nacistické nadvlády v Evropě byly plynové vozy použity k vyvraždění přibližně 700 000 osob. (přejato z Jak vyučovat o holocaustu - doprovodné materiály k semináři pro pedagogy a školské pracovníky)     

Pochod smrti, název pro pěší transport vězňů z německého koncentračního tábora ze závěrečného období 2. světové války. Koncentrační tábory, ke kterým se přiblížila fronta, byly evakuovány a vězni posláni pěšky dále od fronty do vnitrozemí Německa, většinou do dalších táborů a vězení. Vyčerpaní a vyhladovělí vězni museli pod ozbrojeným dohledem stráží SS jít desítky až stovky kilometrů na nové místo určení. Mnoho těchto transportů se odehrávalo v zimním období, při kterých vězni nebyli dostatečně oblečení. Během přesunu rovněž většinou nedostávali žádné jídlo. Kdo už nemohl jít dál, byl zastřelen. Trasy pochodů tak lemovalo velké množství mrtvol. Velký počet vězňů tyto "pochody smrti" nepřežilo.

Politruk - zde. 

Postupimská konference (1945), závěrečná konference Spojenců na konci 2. světové války. Zahájili ji Stalin, Truman a Churchill, kterého v průběhu konference nahradil nový britský premiér Clement Attlee. Konference určila západní hranici Polska na Odře a Nise, uznala sovětský vliv nad východní Evropou, rozdělila Německo na čtyři okupační zóny a dala podnět k Norimberskému procesu. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)

Program eutanazie, v nacistické praxi "život nehodný života". V průběhu 30. let bylo v Německu sterilizováno 300 000 pacientů, trpících různými duševními poruchami či dědičnými chorobami. Po roce 1939 bylo nemilosrdně usmrceno více než 100 000 "méněcenných" Němců. Mnohé z nich sprovodil ze světa přímo sám nemocniční personál, který je měl ve své "péči". Mezi oběťmi se nacházeli staří, senilní pacienti, osoby duševně choré a malé děti s různými fyzickými vadami či genetickými anomáliemi - např. Downovým syndromem.

Propaganda, systematicky vytvářené a šířené informace, jež mají ovlivňovat veřejné mínění tím, že mění lidské hodnoty a přístupy, a to s pramalým ohledem na skutečnou pravdu. Zájem o politickou propagandu vzrostl v období 1919 - 39, kdy fašistická hnutí v Itálii a Německu v zájmu prosazení svých cílů využila rafinované manipulace se symboly a argumenty. Dopad propagandistického působení mohou významně rozšířit masové sdělovací prostředky, jako jsou noviny nebo televize. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)

Protektorát Čechy a Morava, forma okupačního režimu v okleštěných (na základě mnichovské dohody) českých zemí, obsazených 15. 3. 1939 německým vojskem a fakticky začleněných do rámce Velkoněmecké říše. Statut tohoto územního útvaru byl vymezen Hitlerovým dekretem ze 16. 3. 1939, vypracovaným bez jakékoliv účasti z české strany a českému národu oktrojovaným. Protektorát neměl žádné podstatné znaky státu, značně problematická byla i autonomie české správy v čele s protektorátní vládou a státním prezidentem, podřízené na všech stupních německé správě v čele s říšským protektorem. Jistá míra kulturní autonomie byla postupně omezována. Klíčové pozice v českém hospodářství ovládl německý kapitál, 1. 10. 1940 došlo ke zrušení celní hranice mezi protektorátním a říšským územím. České obyvatelstvo protektorátu, vystavené tvrdému útlaku, projevovalo odpor proti okupaci a postupně rozvinulo různé formy odboje, na něž okupanti odpovídali brutálními represemi. Protektorát Čechy a Morava zanikl 5. 5. 1945. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)