Jdi na obsah Jdi na menu
 

Referát: Druhá světová válka

2. větová válka

referát "Druhá světová válka" ve wordu ke stažení zde 

(k napsání referátu byla použita kniha "Nejnovější ilustrované dějiny - Druhá světová válka", Donald Sommerville, Praha 2009)    

 

   Druhá světová válka, která začala 1. září 1939 napadením Polska Německem a skončila 2. září 1945, kdy Japonsko podepsalo kapitulaci, byla největším a nejničivějším válečným konfliktem v dějinách. Tuto válku rozpoutaly Německo, Itálie a Japonsko.

   V roce 1933 se v Německu dostali k moci nacisté, v jejichž čele stál Adolf Hitler. Ten záhy v Německu zavedl totalitní režim, jehož ústředním bodem byla nacistická ideologie. Zároveň začal pronásledovat své politické odpůrce, Židy a další, nacismu nepohodlné osoby. Byly zřizovány první koncentrační tábory. V neposlední řadě Hitler započal s přípravami na novou válku.

   Roku 1936 vpadli Němci do demilitarizovaného pásma v Porýní. Na jaře roku 1938 anektovali Rakousko (tzv. "Anšlus") a téhož roku na podzim obsadili československé Sudety. 15. března 1939 okupovali zbytek českých zemí (Slovensko den před tím vyhlásilo samostatnost a stalo se spojencem Německa) a vytvořili Protektorát Čechy a Morava. Všechny tyto územní zisky Hitler získal bez boje.

   1. září 1939 Německo vojensky napadlo Polsko. Němci měli nad Poláky převahu jak v počtech výzbroje a vojáků, tak i v jejich kvalitě, a tak se jim dařilo rychle postupovat. 17. září zaútočil na Polsko z východu Sovětský svaz, který si také tento stát rozdělil podle uzavřené dohody s Německem. 28. září bylo Polsko poraženo. Francie a Velká Británie sice 3. září vyhlásila Hitlerovi válku, pro záchranu Polska však neudělaly prakticky nic.

   9. dubna vpadla německá vojska do Dánska a ještě téhož dne jej obsadila. Odtud Němci zaútočili na Norsko, které dobyli po dvou měsících.

   10. května 1940 zaútočili Němci také na Belgii, Nizozemsko, Lucembursko a Francii. Do 22. června se jim podařilo všechny tyto země porazit a obsadit.

   Následně pokračovala letecká válka s osamocenou Británií. Tehdy Německo poprvé utrpělo porážku a Británie se ubránila. 

   V první polovině roku 1941 Hitlerova vojska dobyla Jugoslávii a Řecko včetně ostrova Kréty. Za necelé tři roky nacisté ovládli a okupovali Rakousko, české země, Polsko, Dánsko, Norsko, Nizozemsko, Belgii, Lucembursko, Francii, Jugoslávii a Řecko. K Hitlerovi se přidali jako spojenci Slovensko, Maďarsko, Finsko, Itálie, Rumunsko, Bulharsko a Španělsko (a na Dálném východě Japonsko). Bez nadsázky lze tedy říct, že do poloviny roku 1941, až na několik neutrálních států a vzdorující Velké Británie, nacisté ovládali takřka celou Evropu.

   22. června 1941 Německo zaútočilo na Sovětský svaz (krycí název této operace zněl Barbarossa). Němcům se podařilo protivníka překvapit a tak postoupit hluboko do jeho území a způsobit mu strašlivé ztráty. Statisíce vojáků Rudé armády padlo, další statisíce putovaly do zajetí. Koncem podzimu téhož roku německá armáda stanula před Moskvou. Tehdy naštěstí pro Sovětský svaz udeřily silné mrazy, které zastihly Němce zcela nepřipravené. Zároveň Sověti vyrazili do protiútoku, při kterém německý Wehrmacht poprvé od začátku války utrpěl porážku a musel se stáhnout o desítky kilometrů zpět.

   Do té doby Němci zavedli na všech jimi ovládaných územích tuhý okupační režim. Statisíce nevinných lidí živořilo a umíralo v koncentračních táborech při nedostatku jídla, otrockou prací, týráním či vražděním z rukou dozorců - příslušníků SS. Nacisté rovněž vraždili duševně a tělesně postižené a prováděli pokusy na živých lidech (i na dětech). Největší a nejhorší zločin nacistů je potom holokaust - vyvraždění 6 milionů Židů. K tomuto účelu byly zřízeny "tábory smrti" s plynovými komorami, z nichž největší byl v  Osvětimi - jen zde zahynul 1 milion Židů.

   Boje probíhaly od roku 1941 i v severní Africe. Přes počáteční postup německo-italských armád se západním Spojencům podařilo je porazit a poslední fašistická vojska zde kapitulovala 13. května 1943.

   V roce 1942 se Němcům v Sovětském svazu podařilo postoupit až na Kavkaz. V přelomové půlroční bitvě o Stalingrad (dnes Volgograd) sovětská strana zvítězila a přešla do protiútoku.

   Spojenci válčili také na Dálném východě s Japonskem. I to se podařilo postupně zatlačit do defenzivy a Spojenci nad ním pomalu, ale jistě začali vítězit.

   Roku 1943 proběhla na východní frontě největší tanková bitva v historii v tzv. kurském oblouku, v které Sovětský svaz zvítězil. Tato bitva znamenala definitivní přelom ve válce a Rudá armáda začala vytlačovat Němce ven ze sovětského území.

   Téhož roku se Spojenci vylodili na Sicílii a posléze v Itálii. Ta kapitulovala, ovšem Wehrmacht obsadil většinu jejího území, o které pak se Spojenci bojoval. Celou Itálii se Spojencům podařilo osvobodit ovšem až po kapitulaci Německa. 

   V roce 1944 sovětská vojska osvobodila většinu vlastního území a dál nezadržitelně postupovala směrem k Německu. 6. června podnikla spojenecká vojska operaci Overlord - vylodění ve francouzské Normandii. Tato největší vyloďovací operace v dějinách byla úspěšná a do tří měsíců se Spojencům podařilo osvobodit Francii a většinu Belgie.

   Nadešel poslední rok války, rok 1945. Rudá armáda již osvobodila východní Evropu, Balkán a většinu střední Evropy. Spojenci zase osvobodili západní Evropu. V dubnu stanuli Sověti před Berlínem. Adolf Hitler spáchal v obklíčeném Berlíně 30. dubna 1945 sebevraždu a o pár dní později bylo město Rudou armádou dobyto. 8. května 1945 Německo kapitulovalo, pár dnů nato osvobodila Rudá armáda české země od zbytku německých vojsk (západní část osvobodila americká vojska).

   Válka pokračovala na Dálném východě. 6. srpna 1945 svrhli Američané atomovou bombu na japonské město Hirošima a 9. srpna na Nagasaki. 2. září téhož roku potom Japonci podepsali bezpodmínečnou kapitulaci.

   Druhá světová válka skončila. Účastnilo se jí celkem 72 států, bojovalo se na teritoriu 40 zemí, během ní zahynulo 50 milionů lidí a způsobila obrovské materiální škody. Největší ztráty zaznamenal Sovětský svaz - 20 milionů mrtvých, hned po něm Čína - 10 až 15 milionů obětí. Československo ztratilo 360 tisíc svých občanů. Během probíhajících bojů se zejména Německo a Japonsko dopustili velkého množství válečných zločinů jako např. vraždění válečných zajatců a civilistů, vypalování vesnic, znásilňování. Z 6 milionů mrtvých obětí holokaustu tvoří celý jeden milion děti.

   Poznání, jak zničující může být každá příští válka, vedlo národy i jejich vlády k přesvědčení, že bude napříště třeba řešit vzájemné spory mírovými prostředky. V tomto posunu patrně tkví hlavní a trvalý příspěvek 2. světové války.