Malá Fatra 15.-17.8. 2011
Koncem prázdnin rozmarného léta 2011 jsme se rozhodli navštívit nejkrásnější slovenské hory - Malou Fatru. Jako obvykle vyjíždím z Vyškova a přes Hranice se dostávám do Valmezu, kde se připojí věrná souputkyně Fany. (zpáteční jízdenka Vyškov-Žilina 498,-Kč) Menší komplikace v podobě výluky Brno-Kojetín (volné šrouby na kolejích). Příjezd do Žiliny 12:23. Míříme na atubusové nádraží (hned naproti od vlakového), odkud jede autobus do Těrchové. Přichází chlapík a nabízí svezení mikrobusem, kde má ještě 4 místa volná. Přijímáme-budeme v Těrchové o půl hodiny dřív a je to i o něco levnější (1,5 éro/jízdenka). Po příjezdu se ubytováváme v penzionu Maria v klidné části Těrchové (10 EUR/osoba/noc). Slušný standart, příslušenství, TV, vařič, konvice, nádobí - vše na pokoji, lednice společná na chodbě. Jen nás překvapuje, že součástí vybavení nejsou ručníky. Musíme si je připlatit -no částka 1 euro/ručník/pobyt nás nezruinuje. Terchová je pěkná podhorská vesnice (možná i městečko), dobře vybavená různými obchody i hospůdkami. Převládají cihlové domy, ale je tu i hodně dřevěných chalup-starých i nově postavených. Hodně chaloupek má do ulice výklenek, ve kterém je panenka Mária a v hodně oknách jsou květiny (hlavně muškáty). Dojem kazí jen to, že občas narazíte na nějakého zcela opilého místního vožungra. My jsme během pobytu potkali asi 3 takové exempláře, povídat si naštěstí chtěl jen jeden. Tohle ke Slovensku zřejmě patří. Máme ještě kus odpoledne před sebou, tak se jdeme podívat k soše místního rodáka Juraje Jánošíka kousek nad Těrchovou. Hezký pohled na celou vesnici. Pokračujeme dál směrem do Vrátné doliny a odbočujeme na Zbojnický chodník. Hezké vyhlídky na celou dolinu. (pozor, nikde nejsou žádná zábradlí, tak kdo trpíte závratěmi tak opatrně) Není už dost času ho projít celý, tak se asi po půl hodině vracíme. V Těrchové ještě procházíme Křížovou cestu (též hezký pohled na vesnici i na velké stádo oveček) a to je pro tento den všechno. Ráno vycházíme v 8:00 do Bieleho potoka (místní části Terchové), tady odbočujeme na modrou a procházíme postupně Dolné a Horné Diery. Jde se hlubokým údolím, proti proudu potoka, cestou je spousta lávek a žebříků. V noci pršelo, tak některé úseky jsou i dost nebezpečné, ale zvládli jsme to naštěstí bez ztráty kytičky. Vycházíme v sedle mezi oběma Rozsutci. Zde jsme se chtěli operativně rozhodnout, zda zdoláme Malý nebo Velký Rozsutec. Bohužel, je značná oblačnost, nebylo by nic vidět, tak od tohoto záměru upouštíme. Pokračujeme po modré do sedla Medziholie a tady odbočka na zelenou do Štefanové. Odtud autobusem zpět do Těrchové. Byla to hezká vycházka krásnou přírodou. Příští den máme v plánu hřbenovku Velký Kriváň-Chleb-Poludňový Grúň. Řidič, který nás vezl do Terchové nám radil, ať jdeme z Velkého Kriváně raději na opačnou stranu -do Strečna. Je to prý mnohem hezčí, dokonce to označil jako nejkrásnější hřebenovku Slovenska. Tuhle trasu jsem ještě nešel, vrtá mi to hlavou, tak studuji mapu. Nakonec usuzuji, že je to příliš daleko, musím brát ohled i na Fany. I ta nejkrásnější hřebenovka se změní v utrpení mladého Boháčka, pokud na ni člověk fyzicky nestačí. Navíc je tu problém, jak se ze Strečna dostat zpět do Těrchové. Zůstáváme tedy u původního plánu. Ráno jdeme na autobus (který jede do Vrátné doliny k výtahu) asi o půl hodiny dřív. Mám ještě v paměti, když jsem tu byl před 5-ti lety, že se hodně lidí do toho autobusu vůbec nedostalo. Tentokrát jsme se vešli všichni, ale jeli jsme jako sardinky. Na další zastávce v Terchové řidič vůbec nezastavil, jen jsem zahlédl, jak asi 10 čekajících lidí jen bezmocně rozhodilo rukama. Za 5 let se v tomhle tedy nic nezměnilo. Lanovkou (9 EURO/jednosměrná jízdenka) se dostáváme do Snilovského sedla, kde si "odskakujeme" na nejvyšší horu Malé Fatry -Velký Kriváň (1709 m.n.v.) Máme štěstí na počasí, nebe je téměř bez mráčku. Vydáváme se po hřebeni na Chleb a připadá nám, že jdeme po střeše Slovenska. Nádherná panorámata, Velká Fatra jako na dlani. Spousta motýlů a kytiček. Přicházíme na Poludňový Grúň, kde odbočujeme na žlutou k chatě Poludňový Grúň. Tento úsek musím označit jako nejnáročnější z celého fatranského pobytu. Během asi 1km musíme sestoupit o 471 výškových metrů. Je to dost náročné na nohy, někteří turisté to chodí pozpátku (já to nezkoušel). Fany s sebou plácla jednou (naštěstí to odnesly jenom kalhoty), já tento krkolomný sestup přečkal bez úhony. Na chatě si dáváme pivko a pokračujeme po modré do Starého Dvora. Máme štěstí, zrovna jede autobus do Terchové, tak se vezeme (dá se to ale i dojít pěšky). V těrchové zasloužená večeře, pivko a jdeme se rozloučit s Jánošíkem. Ráno odjíždíme domů. Byl to moc hezký výlet -hlavně proto, že nám přálo počasí.
http://www.youtube.com/watch?v=hrKUkOeEG68&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=oQG-nX3FuUA
Náhledy fotografií ze složky Malá Fatra 15.-17.8. 2011