Jdi na obsah Jdi na menu
 

Archiv komentářů ke kapitole 36

 

Nádhera
36.Kamínek 2.část
Bernie
4. 3. 2011 10:25
Nádhera! Nádhera! Nádhera! Vzdávám ti hold za tuto úžasnou povídku! Opravdu nejlepší povídka, jakou jsem kdy četla a kdy budu číst. Každá kapitola ve mně vždy rozvíří plno emocí. Celý týden se nedočkavě těším na další kapitolu. Ještě jednou díky :-).
 
Nevím co říct
36.Kamínek 2.část
Regila
4. 3. 2011 10:49
Jsem zase rozbitá na malinkaté kousíčky a následně znovu pečlivě poslepovaná. Tohle jsi mi udělala už několikrát a já jsem hrozně vděčná, že to bude trvat o kapitolu déle, než jsem myslela.
Jen strašně moc doufám, že dokážeš ve své povídce slepit všechno, co se ještě rozpadne...Hlavně své ubohé, emocemi zmítané čtenáře. :)
 
:)
36.Kamínek 2.část
yellow
4. 3. 2011 11:20
Tak to bylo... intenzivní, bolestné a krásné. Děkuji.
 
Žiši!
36.Kamínek 2.část
Slimča
4. 3. 2011 11:26
Aličko, to bylo tak strašně krásné! Ne, tohle není plnohodnotný komentář k tvému dílu, ale já si ten první, zcela spontánní výkřik nemohla odpustit. Díky!
 
Skvělé
36.Kamínek 2.část
Melodye
4. 3. 2011 11:41
Když jsem začala tuto povídku číst, myslela jsem si, že to bude jen další povídka o vztahu Seva a Harryho. Ale zmýlila jsem se. Tolik emocí, lásky, strachu i očekávání se jen tak nenachází.. V jedné kapitole dokázat člověka rozbrečet i potěšit je kouzlo. Jsi čarodějka - fantasií i slovem.
Četla jsem toho spoustu, ale jen tato povídka dokázala po dlouhé době uspokojit moji "nenažranost". Děkuji ti :) Věřím, že další kapitoly budou osvobozující a stále tak napínavé :)
 
Jen tak něco
36.Kamínek 2.část
Rowene
4. 3. 2011 12:23
mě nerozhází, ale tohle je vážně asi nejlepší kapitola, tak plná napětí a velkých gest a citů, přiznám se, že jsem se opravdu bála a opravdu byla dojatá. Jsem ráda, že nebyla celá kapitola o tom, jak Voldy Severuse trýzní, to bych asi ani nemohla dočíst. Jestli správně chápu náznaky v ochutnávce, tak se asi ještě něco bude dít. A Lily jako voyer.:-)
 
Ztrácím - dech! :)
36.Kamínek 2.část
Lisa
4. 3. 2011 13:34
Sotva popadám dech, nemůžu, nemůžu absolutně nic...jen to pořád prožívat dokola a víš co? Líbí se mi to...a opravdu hrozně moc...protože vžívat se každý týden do takového příběhu je prostě jako vysvobození :D Vysvobození od reality a krutého života tam venku...protože ať už jsou zde jakékoli hrůzy, tak vím, že ty Severuse a Harryho nerozdělíš...opravdu tomu věřím a to mě drželo nad vodou i při čtení téhle kapitolky :D Jakmile jsem si přečetla - „Temný pán vzkazuje, že propustí všechny,“ řekla, hlas se křečovitě třásl polykanými vzlyky, slabý; a přesto se rozléhal s nelítostnou razancí.
„Výměnou za vás,“ dořekla. A pohlédla na Severuse. - Tak vytryskly první slzy a nebyly k udržení a prakticky celou první část jsem přečetla skrz závoj slz a rozmazaně a v rukou křečovitě svírala promočený kapesník...asi jsem potřebovala nějaký záchytný bod...protože to co jsi napsala, je jako boží dar a nemusím ani popisovat, jak nádherné to všechno bylo...miluju to...miluju!! A druhá část působila jako lék na otevřené rány, jako Všeléčivý balzám...bolelo to, tak krásně to bolelo :) A až když jsem byla opravdu na konci, jsem se konečně mohla nadechnout...volně, čistě...s pocitem, že vše bude v pořádku...alespoň do příštího pátku :D Tak zase, jako vždycky DĚKUJI! Opravdu moc Děkuji, Alice! :)
 
Pavouk je věčný *;-)
36.Kamínek 2.část
Elza
4. 3. 2011 13:38
/„Zachraňuješ svět, i když tu ani nejsi,“/ - doufám, že to nebude muset být pravda. *;-)
Teprve teď mě napadlo... Voldemort vlastně neví, že Severus přežil, že. Byl už pryč.
/„Merline, jak já miluju, když mi hned po probuzení vynadáš!“/ Kéž by každé probuzení ze stavu podobného Severusovu bylo tak... snadné. My mudlové můžeme jen doufat... *:-(
/...zda její nepříčetná absurdnost vyplývá z toho, že je ... žena.../ *:DD
/„Daří se ti degradovat mou slovní zásobu k bodu nula,“ / - nebelvírská idiocie je zřejmě prudce nakažlivá. *;-)
Pak že nejsilnější není láska... *:D
/Harry byl vůdce, převlečený za malý kamínek./
/Má kolej nikdy nebyla tak celistvá./ Je to ještě stále Zmijozel? *:DD To musela být party! Tichá půlnoční bohoslužba ve sklepení - místo, kde každý může říci cokoli a všichni naslouchají... úplná sešlost tajného společenstva. Takže ano, určitě Zmijozel!
/Proč právě já se musím celý život potýkat s naprostými šílenci?/ Protože ses obklopil nebelvíry, Hade!
/...formální oznámení, že ani válka nás nezachrání před domácími úkoly.../ Nááádhera!
Tak a je to tady. Velké finále se blíží. Bradavický kat? Brumbál? Bude třeba zabít Harryho? Vypadá to tak. *;-) Však už dlouho nejsem napjatá kdo (co) - to je v podstatě jasné, ale JAK. Moc se těším!!!
 
mnamka
36.Kamínek 2.část
Zulík
4. 3. 2011 15:29
Ten koniec bol tak krásny že som mala v očiach slzi.
ps.dúfam že sa lamia ešte objavý.
 
...
36.Kamínek 2.část
Profesor
4. 3. 2011 17:09
Milá Alice, máš mou úctu za nádherný svět, který jsi stvořila.
Dnešní kapitola byla výborná. Nebudu se rozepisovat, jsou tu jiní odborníci na délku komentářů, vypíchnu jenom pár věcí.
Lamia. Krásná ukázka toho, jak relativní jsou naše války a konflikty. Ona se klidně nudit mohla, navíc byla osamělá.
Píseň. V hudbě je síla, to věděl už Jan Žižka. Líbí se mi, žes to tu použila.
Propojení s křesťanstvím, s Bohem. Málokdo by si dovolil nerespektovat takřka striktní oddělení víry a magie, a málokomu by to prošlo tak hladce. Protože málkdo dokáže vystavit takový příběh. S momenty, kde se prostě nic jiného než volání k Bohu nehodí.
Závěr. Já to čekala. Za Harryho oznámení o vchodu jsem tušila nějakou čertovinu. Ale bylo to krásné.
---
Jinak ti přeji, aby se tvůj život ustálil atys měla síly i na jiné věci.
Já sama vím, co to je, když s bídou zvládáš, nezbytné. Já kvůli zdraví byla měsíc doma a musím dodělat zkoušky během letního semestru.
 
Děkuji Ti Alice
36.Kamínek 2.část
Jean
4. 3. 2011 17:20
Nezbývá mi nic jiného, než Ti opět moc poděkovat za každé slovo, které napíšeš. :-) Jsi naprosto skvělá.

Kapitola byla úžasná a já mohu říct, že jsem tam s nimi skutečně byla. Ten okamžik, kdy začali upívat píseň byl jednoduše dokonalý a díky Tobě jsem s nimi skutečně celou dobu byla a prožívala jejich strach, bolest, ale i naději tak, jako by to byly moje pocity.

Přeji Ti, ať Tvoje problémy brzy skončí a ať vše dopadne tak, jak si budeš přát.
 
...
36.Kamínek 2.část
nika
4. 3. 2011 17:22
veľkolepé Alice, skutočne impozantné....úžasne emočne silná kapitola, prvú časť som prečítala s obrovským napätím a až po prečítaní posledného slova som si mohla vydýchnuť,
druhú časť som čítala s úsmevom na perách,
moja obrovská vďaka
 
http://www.a-sisi.wgz.cz
36.Kamínek 2.část
assez
4. 3. 2011 17:24
Zabít Tě, autorko, málo… tak „Nudím se,“ ano?! :D :D :D Děsila jsem se, že Severuse necháš zemřít.
Já prostě miluju ty tvé zázraky. Prosím tě, hlavně s nimi nepřestávej!“ :D :D :D Mluví mi z duše.
„Jo, Severusi, asi ti taky neřekli, že vedlejší vchod je mimo provoz, musíš do Velké síně hlavním vstupem. Zatím ahoj!“- Hajzlové! Tak hlavní vchod, jo?! :D Že neuhádnu?
Tak ne oslava… tak hold. No dobře. :D *yahoo* Severus si ho zaslouží.
Mmm… nějak pořád očekávám, kdy umřou, ale jsem šťastná za kapitolu navíc a jsem šťastná, že to nebylo dnes. Děkuji.
 
další dechberoucí kapitola!
36.Kamínek 2.část
Marwin
4. 3. 2011 18:07
Tak jako Bradavice vzdaly svůj hold Severusovi, já vzdávám svůj hold Tobě, Alice. Vytvořila jsi neuvěřitelně poutavý příběh a svět, který mě dokáže pohltit, jedno kolikrát se do něj opětovně ponořím. Příběh, který je nabitý akcí a emocemi, je schopen vzbudit ve mě všechny pocity - mnohdy při čtení napětím nedýchám, jindy roním slzy, vláčním něhou, láskou a krásou. Nikdy nebudu schopna slovy vyjádřit, jak moc si cením Tvé mistrovské práce, Tvého času, který psaní věnuješ. Stále nevím, jak dlouho mi bude trvat, než se vzpamatuji (a zda vůbec někdy) ze ztráty, až Tvé vyprávění skončí a mé pátky už nebude obohacovat další kapitola Elysejského klíče.
 
nádhera
36.Kamínek 2.část
emmm2010
4. 3. 2011 18:10
dlouho jsem se rozmýšlela co napsat...dlouho jsem jen seděla a koukala na poslední větu a nechtěla rozbít ten okamžik ničím....stále asi moc nevím jak vyjádřit svoje pocity po přečtení téhle kapitolky....byla aspon podle mě úplně jiná než ty předešlé....řišlo mi že tam bylo mnohem více citu...lásky emocí....nejde to ani popsat....zpěv dětí....v tu chvíli jsem ty malé děti viděla jak hrdě kráčí vstříct smrti a plakala sem....ne že bych nezačla asi tak už u 1 části:) tak mocně jsem se do toho vžila že když byl konec obraz který jsem měla vypálený v sítnici prostě nezmizel a stále zde je...
nejhezčí na tvém stylu psaní je popis všech emocí a prokládání smutných scén s radostnými....ve chvíli kdy už si myslím že nemůže vyjít slunce připravíš něco neočekávaného co mě utěší potěší a porstě uchlácholí...prostě si musím nesmírně poděkovat že vytváříš tenhle nádherný svět který by mohl klidně konkurovat J.K.R a doufám že i v tvém osobním životě bude zase všechno v pořádku....
děkuji...
 
upřímně
36.Kamínek 2.část
ragnar
4. 3. 2011 18:21
to s tou písní už bylo na můj vkus trochu moc, ale jinak super. Zase sem si pobrečel, takže si udržuješ svůj opravdu velmi vysoký standard ohledně procítěnosti...
 
neskutečné
36.Kamínek 2.část
kejt
4. 3. 2011 18:25
Celou dobu se držím! Celou dobu a konec mě dodělá marně svádím boj se svímy slznímy kanálky marně se nažím přečíst text na obzrovce. Slaná voda stéká z mích očí. Připravila jsi nám užasný zážitek u prvního dílu 36 kapitoly jsem se hrozně bála že nám je zabiješ a věřím tomu že nejsem jediná komu jsi tento pocit přivolala. V té druhé polovině jsem se nažila držet abych neposkakovala na židly a neskandovala tvoje jméno. A konec? KOnec byl užasný dokázala jsi nemožné Alice dokázala jsi propojit nádheru z hruzou lásku s nenávistí dokázala jsi sjednitit Bradavice. Přála bych si umět to co ty. pokud jsou na světě kouzelníci ty musíš být jednou znich. Děkuji ti za užasný zážitek za prožití tohoto dílu i za to že jsi je nezabila nikoho :) Sanad to že se blíží konec tě nutí dělat to ještě lepší a užasnější. Jsí čarodějka a to mi nikdo nevivrátí. Arigato Alice a Sainara tvá Kejt
 
........
36.Kamínek 2.část
Teressa
4. 3. 2011 18:29
este stale mi nezaschli slzy...a nejak mi to ani nevadi...anna a jeremiah....vsetci...napisala som to uz nsad milionkrat, no musim aj teraz-elysejsky kluc je stelesnenim dokonalosti....dakujem ti ze som mala moznost vidiet,citat,precitit dokonalost...naozaj dakujem
 
Milá Alice,
36.Kamínek 2.část
Alex
4. 3. 2011 18:49
díky za to kouzlo, které člověka uchopí, smýká s ním sem a tam, vynáší ho nečekaně vysoko nahoru a pak zase vrhá níž, než kdy chtěl být, aby ho opustilo přeplněného a vyprahlého zároveň... Tvůj příběh neumím číst, prostě ho musím žít - dlouhé minuty prožívám někde úplně jinde, než kde se nachází mé tělo - a zjevně tyhle pocity nemám sama. Já vím, opakuju se, ale prostě to musím zopakovat, protože ty pocity jsou pořád tak intenzivní, že jejich síle vůbec neodpovídá jedna nebo dvě zmínky...Akorát to neumím zopakovat nějak objevně, ale radši neobjevně, než vůbec...

Alice děkuji - nejenom za tvůj čas a úsilí, ale také za odvahu odevzdat pořádný kus svého "já" příběhu. Je vidět, že nevzniká z chladné kalkulace, z pouhého řemesla, ale z tebe sama. Kéž patří k těm darům, které se k tobě vrátí mírou vrchovatou.

PS: Ať se Ti ten konec hezky píše! Těším a netěším se zároveň. Těším se, že si trochu odpočineš, je toho na jednu Alici už dost...a netěším se na pátky. I když - už mám plán: začnu slavnostně Klíč číst od začátku, každý pátek jednu kapitolu, určitě mi nějaké pozornosti hodné nuance unikly...
 
Sme svoji, deti štyroch strán...
36.Kamínek 2.část
Mononoke
4. 3. 2011 20:36
My vieme ľúbiť len tých čo nás ľúbia
byť ľudskí k tým, čo sú k nám ľudia
tak choďte sa biť trocha nabok
zlí nemajú nárok.
...
Sme svoji, sme svoji, ten pocit nesie nás
hore viac a zas
sme svoji, sme svoji a ten, kto nie je náš
nedosiahne na nás.

... Spievam si pesničku Peťa Nagyho, ktorá ma hneď napadla.
Áno, zlí nemajú nárok a ten kto nie je náš, nedosiahne na nás.
To je odkaz Svetla.
A nudiacej sa Lamie.
A domnelých zradcov z Kurvalu.
A detí odmietajúcich opustiť domov a svojich rodných, i tých padlých.

Sme s Tebou, Alice, nech Svetlo v Tvojich dňoch odoženie temnotu.

A čítať poviedku odznova sa chystám tiež... po záverečnej časti.
 
Stratila som sa v nádhernom príbehu.
36.Kamínek 2.část
Haku
4. 3. 2011 20:38
Ty niesi z tohto sveta...že mám pravdu? Ale nech už je to akokoľvek,ja dakujem za zázrak ktorým pre mňa si a dúfam,že nech sa u Teba deje čokolvek,tak to zlé nech Ta opustí a ostane len to dobré a krásne.Alice ja Ti chcem podakovať...podakovať za všetok ten čas,ktorý si nám venovala,vážim si toho a Teba obzvlášť...patrí Ti moja úcta a som rada,že som Ta spoznala. A aj ked asi tuším,že koniec len tak happy nebude...proste sa na budúci piatok,alebo až na piatok po ...teším. Maj sa krásne Aličko.
 
Snad...
36.Kamínek 2.část
serafiiin
4. 3. 2011 21:30
Snad.. Snad jen postačí prosté děkuji, protože mě prostě slova došla.
Já děkuji za to, že jsi Ty.
 
...
36.Kamínek 2.část
marci
4. 3. 2011 21:46
Někdy prostě dojmy nejdou zabalit do obyčejných slov...
Takže prostě děkuji - za silný zážitek, za náměty k přemýšlení, za to, že píšeš Klíč i cokoli jiného...
... na konci každého tunelu je světlo, ať je jakkoli dlouhý. Alespoň doufám. A z celého srdce Ti přeji, abys na něj co nejdřív dosáhla. Zasloužíš si to...
M
 
Okouzlená snad posté :)
36.Kamínek 2.část
Yawie
4. 3. 2011 22:05
Po přečtení téhle kapitoly prostě neodolám a odhodlávám se k dalšímu komentáři..
Je to nádherná tečka pro dnešní den. Dokonale vyvážená kapitola, první část jsem brečela bez ustání od počátku až do konce (a že příliš často u povídek nebrečím, slzy ze mě vymámí opravdu jen výjimečně), druhou část jsem se přiblble zamilovaně usmívala na monitor a doufala, že bude nekonečná.
A informace, že mě ještě čekají dvě kapitoly, když už jsem čekala pouze jednu... Krása, dokonalost! :) Ještě dva nádherné pátky plné okouzlujících a inspirujících slov. Jen ty dokážeš popsat jakýkoliv pocit tak nádherně, až člověku běhá mráz po zádech, z očí mu tečou slzy a do toho se ještě stíhá smát. Vlastně.. asi jsi kouzelnice! :)
Díky za tu krásu a děsím se těch pátků, ve kterých Klíč nebude. Nepomohla by nějaká demonstrace za pokračování? o:)
 
Slzy a smích, napětí a humor - to je tahle povídka
36.Kamínek 2.část
Jana
5. 3. 2011 07:54
Ahoj,
tohle je nádherná povídka, člověk v jedno chvíli pláče a v druhé se musí smát. Moc se nemůžu dočkat až bude celá a já si jí přečtu najednou.
Uvažuji o tom, že si jednou - až budu mít víc času - posbírám všechny své oblíbené povídky, vypálím si je na jedno CD(DVD) a až budu stará, tak se k ním vrátím.

A tato povídka tam určitě chybět nebude.
 
Ať slunce září!
36.Kamínek 2.část
Enne
5. 3. 2011 11:24
Slzy, ať už jsou Harryho, Snapea nebo třeba kohokoli jiného, jsou i mé. Nikdy jsem neprobrečela tolik času.
Nikdy jsem nebrečela štěstím - to jenom tady.
 
Bonpari
36.Kamínek 2.část
El
5. 3. 2011 14:41
Nějakou dobu jsem tu nebyla a strašně jsem se těšila, co všechno si přečtu až se vrátím, ale takovou bombu v podobě posledních dvou kapitol jsem nečekala.
Tolik pocitů snad nic jiného nevyvolává. Jenom tvé povídky. Vážně, kdo může vytvořit ,,Ukrutné. Nádherné.", aniž by to vyznělo jako klišé? Když to napíšeš, přijde mi to jako naprosto srozumitelné, samozřejmé, přitom nevšední, neokoukané. Nebo po naprosto zničujících okamžicích, kdy jsem měla pocit, že celý svět zemře, tedy, už jsem věděla, že Bradavice jsou zachráněny, ale ten pocit tam pořád byl, začala jsem si myslet, že zemře Severus a už jsem viděla konec tvé povídky, kvůli Harryho zhroucení a ty tam dáš Lamiu a její naprosto odzbrojující - ,,Nudím se.". To mě dostalo.
Říká se, nevím jestli to je pravda, že na infarkt zemře víc mužů než žen. Pozor, abys tu statistiku nezvýšila. xD to je samozřejmě sranda.
Takže Tě budu dál uctívat a vyčkávat na další pátek. Hezký zbytek víkendu :)
El
 
Merline!!!
36.Kamínek 2.část
Nade
5. 3. 2011 18:45
Zase jsem bulela jak želva. Bylo to strašné, drásající, nádherné.
Severus se obětoval. Nic jiného v jeho případě ani nebylo možné.
Lamia mě překvapila. Její pohled na svět je tak ... Severus by řekl předvídatelné, ale mě by nic takového nenapadlo. Nakonec Harrymu pomohla. Koneckonců je to "její maličký". Je schopna lásky, nebo se opravdu jen nudí? V každém případě úžasné stvoření, i když děsivé.
Ty děti ... jak zpívaly! Nikdy bych do sebe neřekla, že jsem tak sentimentální, ale úplně jsem se rozsypala.
Konec byl prostoupen nadějí a já opět tiše doufám, že všechno nakonec dobře dopadne.
Osobně jsem právě ve srabu - peníze, vztah, práce - je jedno v jakém pořadí. Když se to s..., tak ze všech stran. Ale protože jsem nenapravitelný optimista, věřím, že všechno dopadne OK. (Merline, aspoň trošku... krapítko stačí) :D
Moc děkuji za všechno a přeji mnoho síly.
 
Ahojky Alice:-)
36.Kamínek 2.část
Misule
5. 3. 2011 20:01
Nechci tu teď moc jásat nad dokonalostí povídky, to si nechám až na závěr, kdy u toho proleju krokodýlí slzy:-) tak jen rychlovka:-)
Opět to bylo velmi silné a opravdu jsem se o Severuse hodně moc bála. Že se do toho vmíchá Lamia tímto stylem jsem netušila a mám takový pocit, že si tam ještě zahraje. To co povídala Harrymu, že není v jeho moci Voldemorta zastavit, bylo asi určitě spojené s viteálem. No nechám se překvapit:-)
znovu ta krásná písnička a zase tak silný moment....jednoduše nádhera!
Moc mi chybí tvé odpovědi na komentáře, ale jasně že to chápu:-) divím se, že jsi to všechno dokázala tak bravurně zvládat, vždyť jsme spolu už do srpna, pokud si dobře pamatuji:-)
Tak přeji pevné nervy a hodně síly:-)
 
;)
36.Kamínek 2.část
ellenofausten
5. 3. 2011 21:25
Nemám slov... prostě úžasné. Styl jakým píšeš, to vtáhnutí do děje, je naprosto neuvěřítelné. A když jsem si k tomu ještě pustila tu hudbu, měla jsem husí kůži.
Elysejský klíč patří k těm několika málo klenotům, které se ve světě HP vyskytují, jenž vynikají jsou jedinečností, originalitou a pro čtenáře naprostou pastvou pro duši.
A to jak vykresluješ charaktery postav je impozantní, stejně jako atmosféra, jenž je obklopuje. Přála bych si, aby toto dílo nikdy neskončilo, i když vím, že je to zhola nemožné.
Chtěla bych Ti poděkovat za to, že jsi obohatila, a troufám si říci, že řada Tvých čtenářů to cítí stejně, můj život o tento skvělý příběh.
Díky. :)
 
To bylo
36.Kamínek 2.část
Nex
5. 3. 2011 21:29
nádherné. Plakala jsem. Smála se. Svíraná smutkem. Dmula se pýchou. Jsi úžasná. Tohle dokázalo u mě zatím jen asi deset autorů... jak mě tak napadají, bez pořadí---Tolkien. Haydonová. Flewellingová. Francová. Žamboch. Gaiman. Green. Asimov. Zelazny. Rečková. Ať slunce září v Tobě, ve tvém životě.
 
Re: Slzy a smích, napětí a humor - to je tahle povídka
36.Kamínek 2.část
Nex
5. 3. 2011 21:33
Pozor na to, už po pěti letech se kvalita nahraných dat zhoršuje a po 10-20 už se CD skoro nedá mechanikou přečíst. Papír je jistější, pokud se s ním správně zachází. ;)
 
Krásné, děkuji
36.Kamínek 2.část
cim
5. 3. 2011 23:06
Jen smrt Aničky bratříčka mě mrzí, opravdu mrzí.
 
bravo
36.Kamínek 2.část
eliss
5. 3. 2011 23:06
Ach Bože nikdy jsem v životě nečetla nic lepšího .je to skvělé a právě teď opět brečím je to prostě nádhera
 
ach
36.Kamínek 2.část
Lily
6. 3. 2011 02:36
nevím co Ti mám napsat. Právě jsem jedním dechem přečetla dvě poslední kapitoly.. u první jsem plakala, klepali se mi ruce, a skoro se svíjela u notebooku (jsem šílená, vím) ta druhá je tak krásná že mám už zase v očích slzy. Bojím se toho dalšího nejspíš proto že tuším co to asi bude. Jsem ráda že jsi je dala takhle a já nemusím jít v tuto hodinu (navíc jsem doma sama) spát plná hrůzných zážitků.
Nevím jak bych dostatečně vyjádřila můj pocit z tvé povídky, jsem unešená, nadšená, po každé kapitole buď emocionálně vycucnutá nebo nabitá. Musím se přiznat, že ty "sladké" kapitolky dost oceňuje můj přítel, protože kdo by po takovém čtením neměl chuť na podobný zážitek, že?:) Takže jsi vlastně dobrodinkou i pro mou rodinu:))
Mohu jen vyjádřit zoufalé přání aby jsi touto nádhernou povídkou neukončila svojí, jistě nepřekonatelnou, můzu; neodstřihla jí od nás zoufalých čtenářů, kteří prahnou po nějakém krásném zážitku v našich šedých životech. - hm, tak tohle jsem trochu přehnala, co??:)) asi už na mne leze tahle odporná noční/ranní hodina.
No nic, půjdu spát a uvidím co se mi po těhle dvou kapitolách bude zdát. Tobě přeju hodně pochvalných komentářů na další pokračování, když už je máš napsané.
 
mimochodem
36.Kamínek 2.část
Lily
6. 3. 2011 02:39
úplně jsem zapomněl ti napsat že k téhle poslední kapče jsem poslouchala The Prayer od Joshe Grobana a to mně fakt dostalo. Možná by se ti hodila do některé další kapitoly.. vlastně mi to dost přišlo i v té předtím, když tam ty děti stály a zpívaly. Určitě zvládáš i dobrej překlad takže to určo pochopíš o čem zpívá, ale je to celkem pěkně přeloženo i na karaoketexty; no to jen tak úplně mimochodem..:)
 
Jsi neuvěřitelná!
36.Kamínek 2.část
Jacomo
6. 3. 2011 10:13
Ale tvůj příběh uvěřitelný je. A oba jste díky němu nesmrtelní. Děkuji za nádherný zážitek.
Snad nejkrásnějším momentem byka ozvěna hlasů zakladatelů. Spolu se sjednocujícím zpěvem to náhle všechno dává větší smysl. Možná právě proto paní Jo vymyslela tenhle svět. Abychom našli cestu k sounáležitosti. Aby mohl vzniknout tvůj nesmrtelný příběh.
 
Nemám slov...
36.Kamínek 2.část
Cory
6. 3. 2011 11:01
Tahle kapitola... mě naprosto okradla o dech, strhla mne a nedovolila mi ani na okamžik odtrhnout oči, neodkázala jsem ze sebe vydrat ani hlásku.
A přiznám se, brečela jsem. Hodně. To se mi stává opravdu málokdy, ale u téhle povídky se za to nestydím.
Na začátku to vypadalo tak... beznadějně, a když jsem se dozvěděla, že budou chtít Harryho vyměnit... dávalo to smysl, vždycky se to tak dělává, ve spoustě povídek jej pak musí zachraňovat.
Jenomže Voldemort chtěl Severuse, ne Harryho, a to mi naprosto vzalo dech. Samozřejmě. Nemohl by udělat nic horšího. A Severus šel a Harry ho nechal odejít, a to bylo tak správné, nesobecké, a tak příšerně kruté...
A nějak jsem se předem smiřovala s tím, že to už nemůže dopadnout dobře. Ta bitva byla předem prohraná, byli příliš slabí, bylo jich příliš málo. Obdivovala jsem jejich odvahu, Brumbál byl naprosto dechberoucí, dokonalý. Zakladatelé bránící školu... jak by mohl někdo nebrečet?
Ale víš, co mě dostalo úplně nejvíc? Byl to Filch. Moták, který nesnáší studenty, nemohl dělat vůbec nic, nemohl Smrtijedům nijak zabránit, aby se dostali do Bradavic... a stejně tam stál. Šel na smrt. To bylo tak... nemám slov, opravdu.
A Lamia... v té chvíli byla jako poslední hřebík do rakve. Další pohroma, která mne vrhala do hlubin zoufalství. A Severus... doopravdy, byla jsem naprosto zničená. To, co Voldemort plánoval bylo tak... bezcitně geniální, většina povídkářů jej zpodobňuje jako hlupáka nebo šílence, ale myslím, že jsi jeho podstatu naprosto vystihla, protože neexistovalo nic horšího, co by mohl udělat. A přesně takový Voldemort je.
Karkarov... poprvé za celou povídku jsem byla ráda, že se objevil, konečně aspoň nějaká naděje, i když mizivá. Brumbál, vybírající, koho pošle na loď... stěží můžu popsat aspoň zlomek mých pocitů v té chvíli... zhola nemožné.
Ale Lamia začala vypadat docela... nadějně. Málem jsem mlátila hlavou do zdi, doufala, přece to nemohlo skončit... takhle.
Bože, jenom píšu komentář, a hrozí, že budu brečet znova... jsem nějak děsivě přecitlivělá, to se mi obvykle nestává =).
A pak přišla Anna a s ní znovu ta píseň, Harryho píseň. Přiznám se, že jsem v něco podobného doufala, že znovu obnoví magii sounáležitosti a bude to v pořádku... a ono se stalo. Začali zpívat všichni, vrátili se, dokázali to... a já brečela štěstím, usmívala jsem se jako blázen, ještě štěstí, že jsem zrovna byla sama doma, jinak by mě asi už hnali na nějaké vyšetření... ale, vážně, nechápu, jak jsi to dokázala, a hluboce tě obdivuji. Obrátila jsi všechnu mou naději v prach a pak jsi ji odtamtud zase vytáhla, a ona se rozhořela ještě víc než předtím. Naprosto dechberoucí.
A Severus nezemřel!!! Lamia... miluju ji, vážně, nikdy jí nepřestanu být vděčná, i když je to krvelačná bestie, nikdy už proti ní neřeknu jediné slovo. Nechápu, jak jsi je z toho dokázala všechny vysekat, ale jsem ti strašně vděčná...
Jen prosím, prosím, já nechci, aby byl Harry poslední viteál. Nebo Severus. Nemůžou umřít, ne teď, když to všechno vypadá tak skvěle... prostě nemůžou. To bych asi neunesla.

A druhá část kapitoly... utápěla jsem se ve štěstí, smíchu, úlevě, bylo to prostě dokonalé. Na konci, jak vzdali Severusovi hold... úplně všichni... já ani nevím co říct, tak hluboce ve mně snad žádná kapitola ještě nezazněla... ne, nebudu brečet, znova =)
Takže prostě... děkuji. Ze všech nekonečných hlubin svého srdce děkuji za tuhle kapitolu, za tuhle povídku... posouvá mě, vychovává, učí, naplňuje, obohacuje, oživuje, dodává mi naději. Děkuji.
Bojím se, co přijde. Ale přesto mám naději =)

P.S. Ten Pán Prstenů na tobě zanechal asi velkou stopu, co? =D
 
..
36.Kamínek 2.část
Saskya
6. 3. 2011 11:51
som bez dychu a slov, tvár mokrú od sĺz, no usmievam sa...
krásne, nádherné, smutné, úžasné... to ani nejde popísať slovami.
strašne som sa bála, ako to celé dopadne, a som rada zato, ako sa to nakoniec vyvinulo... :)
 
XXX
36.Kamínek 2.část
Hajmi
6. 3. 2011 14:04
Alice... co napsat. Mám takový pocit, že všechno už bylo řečené. Všechno ohodnocené. Musím potvrdit, že veškeré superlativy použité v komentářích jsou jen slabým odvarem našich pocitů.
Čarodějko, opět jsi nás vyděsila, rozplakala i rozesmála. Vymámila jsi z nás svým kouzlem všechnu sílu a emoce, zastavila naše srdce a dech.
Skutečně tohle je ta nej... povídka ve všech směrech, kterou jsem ve fandomu HP četla, a ty si nedokážeš představit, jak jsem ti za ní vděčná. Tvá hluboká znalost lidské povahy a jednání mě ohromuje. Nutí mě zamýšlet se a pokorně sklánět před naprostou pravdivostí, se kterou tvé postavy jednají.
Jsem šťastná, že ještě dvě kapitoly se budu moci těšit na krásu, kterou nám svým příběhem předáváš.
Díky, díky, díky.
 
Poslání
36.Kamínek 2.část
Hanako
6. 3. 2011 14:19
Chtěla bych Ti strašně moc poděkovat. Nejen za tak úžasně emotivně nabitou povídku, ale hlavně za to, že část naděje, pozitivní energie a lásky Severuse a Harryho, šíříš všude kolem. Po přečtení jakékoliv kapitolky, mám vždy chuť obejmout svět. Takže Ti, naše (moje;) ) drahá Alice, děkuji. Hanako
 
Jsem beze slov :-D
36.Kamínek 2.část
Bacil
6. 3. 2011 18:37
Já ani netuším jak napsat své pocity. Musím zcela souhlasit s Cory. To jak ona dokázala popsat všechny pocity. Já nikdy nenajdu ty správné slova.
Tahle povídka a tato kapitola byla něco tak neuvěřitelného, že vzdávám holt tvému psaní. Tvá fantazie a to jak dokážeš popsat pocity tak, že mám někdy až pocit, že stojím vedle postav a cítím se součásti příběhu. Tak mně to až pohltí, že nevnímám svět kolem sebe. A to mám na tvém psaní nejraději.
Jak já jsem ráda, že to zatím dopadlo dobře. A taky se modlím aby poslední viteál nebyl Harry nebo Severus. Nebo kdokoliv z Bradavic. Moc se těším na další kapitolu a chci ještě jednou moc poděkovat za úžasný zážitek :-D
 
Smútenie...
36.Kamínek 2.část
grid
6. 3. 2011 18:49
Krásna kapitola, Ali. Krásna svojou neskonale veľkou ľudskosťou, a tiež schopnosťou nepodľahnúť a vytrvať vo svojom presvedčení. Urobiť to, čo je nevyhnutné a oveľa viac bez ohľadu na konečný výsledok toho snaženia. Priznávam, po prvý raz som si aj poplakala a nebolo to len tým obsahom, ale aj skutočnosťou, že sa blíži vyvrcholenie tejto skvelej poviedky. Tak to je asi všeto, čo teraz dokážem povedať. A ešte: ĎAKUJEM.
 
...
36.Kamínek 2.část
Mariana
6. 3. 2011 19:37
Alice... Když to je těžké. Ty si vždycky nějakou kapitolou nastavíš laťku nesmírně vysoko, že to sotva vydýchám, abys ji v následující kapitole lehoučce přeskočila, načež já už opravdu nenacházím slov. A tak to jde vlastně od začátku povídky. Těch okamžiků, kdy jsi mi totálně vyrazila dech, že jsem myslela, že už absolutně nemůže přijít nic... velkolepějšího... bylo mnoho. Teď se tedy ocitám opět v dimenzi, kterou jsem si doteď nedokázala ani představit. Co ti mám napsat? Co se dá napsat takové spisovatelce, aby si člověk zároveň o sobě nemyslel, že je negramotný? Já nevím. Jsi naprosto neobyčejně skvělá, Alice. Elysejský klíč je mistrovské dílo. I když ještě není konec (Merline, co budu psát, až nastane?!), dal mi toho mnoho.
Co k samotné kapitole? Ty Zvraty! Ať žijí Zvraty. Střídání pocitů... všechny velmi hluboké. Musím přiznat, že jsem to viděla dost černě. Nedoufala jsem, že by Severus přežil.
Teď ovšem... mám zase naději. Velkou.
Tak si říkám – je možné, aby viteálem byla třeba Lamia? To by dost věcí usnadnilo :-) Co na tom, že Albus si zjevně myslí, že ví, kdo to je. Může se mýlit... Ok, stop mým domněnkám. Ale jednoduše doufám, že Harry ani Severus to nebude.
Ne, nezvládla jsem si dělat průběžné poznámky, takže opravdu nevytáhnu ty momenty, které mě položily na kolena. Snad jen... Anna a ta píseň... to bylo strašně moc dojemné. Nádherné.
Z druhé strany – Lily a její pavouk :-DDD
Děkuji, Alice.
 
Bez slov
36.Kamínek 2.část
Ellis
6. 3. 2011 22:48
Hned na zaciatku som sa rozplakala ako 5 rocne dieta. Alice mna osobne chytaju za srdce tie myslienky ktore do pribehu davas. Nemam na to slov, velakrat som v nemom uzase. Mas moju uctu :)
 
Ach
36.Kamínek 2.část
Symphony
6. 3. 2011 23:15
Ach,ach a ach! Opět několikahodinový blok, z něhož hodlám čerpat pozitivní energii ještě dlouho. Úžasné :)
 
Já to říkala... :-)
36.Kamínek 2.část
Mája
6. 3. 2011 23:17
Nejdřív mi přestalo srdce tlouct hrůzou, pak mi tekly slzy smutku i dojetí, přišlo uvolnění a přihlouplý úsměv, trocha smíchu a nakonec zas slzy dojetí - až mi běhal mráz po zádech. Tak tohle se mnou udělala tato kapitola.
V komentáři k té minulé jsem napsala:
*Mezi námi, Alice: vůbec by mě u tebe nepřekvapilo, kdyby se ta hadí svůdnice, láskyplně nazývaná dešťovkou, nakonec přidala k Harrymu a pomohla mu proti Voldemortovi :-)))
Bojím se, že mě tady už nepřekvapí nic.*
Takže teď mi opravdu nezbývá nic jiného než prohlásit: "Já to říkala!"
Ne vážně... Harry má novou kamarádku a podle jejích řečí už je téměř jasné, že právě on je tím viteálem. Ale mě už opravdu nic nepřekvapí. Proč by nemohl umřít a znova se vrátit k životu. Severus mu dokáže zastavit srdce, dokáže vzít k sobě jeho mysl... Tak přece najdou způsob jak přežít vlastní smrt, ne? A kdyby ne, tak si taky zvyknu. Ono jejich setkání v zemi mrtvých s Lily a Jamesem by mohlo být nakonec taky zábavné a šťastný, spokojený společný život na věčnosti, by nemusel být tak tragickým závěrem...
Tím chci jen říct, že jsem připravená na vše, přestože je mi jasné, že mě znova překvapíš.
Díky Alice.
 
.....
36.Kamínek 2.část
samba
7. 3. 2011 13:08
Nemá už cenu psát o tom jak si mě rozplakala,protože to si udělala asi se všema.Prostě si rozbrečela pár tisíc lidiček.Celou dobu jsem si myslela ,že viteál je Severus dávalo by mi to smysl ale to by na něj nesměl Voldy hodit Avadu.Takže zbyl Harry ,oboje je zlé.Počítám ,že to máš promyšlené a já se jen modlím či drmolím jak mantru aby to dobře dopadlo.Nevím jak až ovlivňuje tvuj příběh, tvé současné trápení.Nebudu ani rozebírat ,co všechno se mi líbilo,protože bych musela citovat slovo od slova,jen snad Dracova hláška( miluju tvé zázraky),Severusuv šok,když mu Harry říká , když ho nemá na očích tak se dostává do průšvihů a proto těch 5 dnů aby si odpočinul.A Liliino rozhorčení nad tím ,že jsou sobci .Já zbožnuju takové chvíle, jako je vzdání holdu Severusovi. Buď silná jestli to jenom trochu jde ,máme tě rádi.
 
Nemám slov....
36.Kamínek 2.část
Yoshiko
10. 3. 2011 12:17
Já nemám slov. Když jsem začala číst tuto povídku, říkala jsem si, co to bude? Teď když jsem došla sem tak nemám slov. Tak dobře popsané pocity,slova a příběh jsem ještě nikde nečetla. Tady jsem si severuse velmi oblíbila. Miluju ty radostné dny kdy harry, severus a Lily jsou spolu. Myslím, že nemá smyl říkat, že toto mě rozplakalo už hodněkrát. Fakt děkuju za elysejský klíč. Máš talent
 
Co ještě dodat?
36.Kamínek 2.část
Popoles
10. 3. 2011 18:04
Chtěla jsem napsat komentář... dlouhý, reagující na každý pocit a větu, s vlastními myšlenkami a úvahami. Sedla jsem ke klávesnici, ruce připravené a začetla se znovu do prvního odstavce... po několika desítkách minut jsem zjistila, že jsem, už nevím pokolikáté, kapču přečetla a stále se mnou dělá divné věci. Například svazuje ruce... myšlenky jsou tak roztěkané, pocity vybuchují v celém těle a mozek nestíhá a odmítá formulovat obyčejný komentář...
Takže, milá Alice, já ti opět a zase mohu jen poděkovat, popřát ti hodně sil k překonání všedních i nevšedních překážek a dál se těšit....na příště.
DĚKUJI Popo